|
Nemůžeš vztáhnout cokoliv, např. rychlost, vůči prázdnému prostoru. Musíš v tom prostoru něco mít, nějakou stabilní značku, třeba hvězdu. 
Pokud jde o expanzi vesmíru, tak to je rozpínání prostoru, které je pozorovatelné až na těch největších vzdálenostech, tj. při pozorování v měřítku VĚTŠÍM, než jsou nadkupy ["kupy kup"] galaxií. Nadkupy galaxií jsou gravitačně vázané systémy a v nich se rozpínání prostoru neprojevuje. ____________________
--
MIZ |
|
hm.. keby sme zobrali balónik, a naň namaľovali hviezdičky, začali tento balónik nafukovať, tak zistíme že sa nezväčšujú iba vzdialenosti medzi hviezdičkami, ale aj samotné hviezdičky začínajú byť akési "rozplizlé" a rozmazané
hmotné objekty ale v rozpínajúcom sa vesmíre rozplizlé nie sú
držia ich po kope fyzykálne sily napr gravitácia
to však neznamená, že k rozpínaniu priestoru nedochádza aj vo vnútri hmotných objektov, alebo v ich sústavách, vďaka tomu pozorujeme tvorbu kvantových fluktuácií
MIZ postavíš snáď okolo slnečnej sústavy, alebo galaxie, bariéru a na ňu napíšeš - toto je špeciálny "priestor v priestore", tu sa zakuzuje rozpínanie?
........................................
citace:
Nemůžeš vztáhnout cokoliv, např. rychlost, vůči prázdnému prostoru. Musíš v tom prostoru něco mít, nějakou stabilní značku, třeba hvězdu.
prázdny priestor?
a tie kvantové fluktuácie v ňom sú čo? nič?
aj priestor - vákum je "niečo" [Upraveno 21.9.2011 alamo] [Upraveno 21.9.2011 alamo] |
| 21.9.2011 - 14:07 - Alchymista neprihlásený | |
|
alamo, s týmito problémami by asi bolo najlepšie zájsť na aldebaran.cz.
|
|
tak moment
ale čosi také ako "diskrétny priestor" v ktorom k rozpínaniu nedochádza (alebo je obmedzené), asi musí existovať
pozorujeme javy ako "tunelový efekt" keď častica prenikne cez beriéru, nadsvetelnou rýchlosťou, alebo preskok elektrónu s dráhy na dráhu po vyžiarení, alebo prijatí fotónu
laser keď sa v prúde fotónov obmedzuje rozptyl
mohlo by to byť tak, že sa medzi dve častice v priestore, nedokáže kvantová fluktuácia "napchať", a vesmír sa tam proste nerozpína, lebo priestor je tam obmedzený?
to je vlastne princíp Casimirovho efektu
priestor sa "uhladí" a "informácia" v ňom letí šialenou rýchlosťou |
|
Alamo, ten nápis "zákaz rozpínání prostoru" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace. 
Pokud gravitace drží objekty stále na svých místech, není rozpínání prostoru v blízkosti těchto objektů nijak pozorovatelné. Nemáme žádnou značku. Proto rozpínání odvozujeme až z pozorování velmi vzdálených objektů, typicky kvasarů a supernov.
Virtuální částice, vznikající v párech a ihned zase zanikající, s tím nemají co dělat. Ty jsou projevem kladné hodnoty energie vakua.
Jinak ti rád vysvětlím, co budu vědět, pokud to tu nebude OT, ale ber prosím v úvahu, že moje tvrzení nejsou z mé hloupé hlavy, ale z hlav řádově moudřejších a dá se na nich stavět, nikoliv s nimi polemizovat. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
alamo, s týmito problémami by asi bolo najlepšie zájsť na aldebaran.cz.
to akože nemám s nimi tu otravovať? 
pretože ak by sa v dôsledku toho, časť pohybovej energie hmotného objektu, premieňala na teplo - "fotóny", ktoré by sa vyžiarili a objekt by strácal rýchlosť, celkom pekne by to vysvetľovalo "pioneer efekt" |
| 21.9.2011 - 14:21 - Alchymista neprihlásený | |
|
prázdny priestor má problém, pokiaľ je v ňom len skúšobná častica, nemáš ako zaviesť nejakú rozumnú súradnicovú sústavu, ktorá by nebola spojená s časticou alebo s pozorovateľom.
lenže aj samotné súradnicové sústavy majú problém. v teórii sú obvykle inerciálne, a vzájomne nezávislé, pripúšťa sa ich voľba "ľubovolne". v reále to ale nie je pravda - "rozumne" volené súradnicové systémy vytvárajú hierarchicky/škálovo zoradený systém, kde súradnicové systémy menšej škály sú súčasťou systému väčšej škály a porušenie hierarchie systémov vytvára komplikácie až nezmysly. skús napríklad zvážiť systém s pevnou Zemou a popísať napríklad pohyb hviezdokôp v okolí jadra galaxie. |
|
citace:
Alamo, ten nápis "zákaz rozpínání prostoru" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace.
tvrdenie že sa gravitáciou zdeformovaný priestor, prestane úplne rozpínať, je zaujímavé
čo som to vlastne urobil? stotožnil som kvantové fluktuácie s rozpínaním vesmíru, mali by byť jeho prejavom
citace:
ale ber prosím v úvahu, že moje tvrzení nejsou z mé hloupé hlavy, ale z hlav řádově moudřejších a dá se na nich stavět, nikoliv s nimi polemizovat.
tak dobre, vyprdnem sa na to, a počkám čo o tom povedia "múdrejšie hlavy", čo na to majú aj nejaký ten papier..
s predstavy že sa zotrvačnosťou pohybujúci sa objekt, po istom čase zastaví, pretože sa jeho hybnosť premení na teplo a vyžiari do priestoru, a tiež s toho že posádke lode letiacej vysokou podsvetelnou rýchlosťou hrozí že sa uvarí zaživa, je zle už aj mne |
|
citace:
Alamo, ten nápis "zákaz rozpínání prostoru" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace.
Pokud gravitace drží objekty stále na svých místech, není rozpínání prostoru v blízkosti těchto objektů nijak pozorovatelné. Nemáme žádnou značku. Proto rozpínání odvozujeme až z pozorování velmi vzdálených objektů, typicky kvasarů a supernov.
tak to sú teda dva modeli.. podľa ktorých sa rozpína vesmír
podľa jedného je rozpínanie vesmíru pozorovateľné len v makroskopickom meradle, v určitých "diskrétnych zónach" mimo gravitačné polia
podľa mojej šialenej teórie, ho musí byť možné pozorovať aj v mikrokozme, a vesmír-priestor by sa mal rozpínať "nediskrétne" všade, aj v galxii, aj v slnečnej sústave, dokonca aj medzi zemou a mesiacom, dokonca aj vo vnútri hmotných objektov, kdekoľvek kam sa zmestí nejaká tá "kvantová fluktuácia" s patričnou vlnovou dĺžkou
oba tieto modeli by mali mať asi určité odlišné účinky, na pozorovateľný makrokozmos
keď tak nad tým uvažujem, nemalo by sa rozpínanie v "diskrétnych zónach" prejaviť, určitým pozorovateľným hm.. nepravidelnosťou "bordelom"?
ktorí som upratal v mojej teórii, do ťažko pozorovateľného mikrokozmu, takže rozpínanie sa nám zdá plynulé a a všade rovnomerné?
teda je tu jedna pozorovateľná anomália "temný prúd", okrem tejto jedinej pozorovanej anomálie, je rozpínanie v známom vesmíre, "hladké" a rovnomerné
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=4991&id_c=108364
lenže to čo ju spôsobuje je za horizontom toho čo sme schopný pozorovať
a ak by sa priestor vo vesmíre rozpínal "diskrétne", mali by sme, podľa mňa, takýchto javov vidieť omnoho viac a omnoho bližšie pri nás
najrôznejšie gravitačné čočky, v dokrútenom pokrivenom priestore, a ten priestor by nebol zdeformovaný nejakou prítomnosťou h,oty, ale len tak sám od seba, pretože by tam proste rástol
citace:
lenže aj samotné súradnicové sústavy majú problém. v teórii sú obvykle inerciálne, a vzájomne nezávislé, pripúšťa sa ich voľba "ľubovolne". v reále to ale nie je pravda - "rozumne" volené súradnicové systémy vytvárajú hierarchicky/škálovo zoradený systém, kde súradnicové systémy menšej škály sú súčasťou systému väčšej škály a porušenie hierarchie systémov vytvára komplikácie až nezmysly. skús napríklad zvážiť systém s pevnou Zemou a popísať napríklad pohyb hviezdokôp v okolí jadra galaxie.
veď práve..
skús v takom makroskopicky zdeformovanom priestore, kde to deformovanie nie je upratané do mikrokozmu (ktorí je "vlasťou" chaosu), zostaviť nejakú rozumnú súradnicovú sústavu
bolo by to ešte ťažšie [Upraveno 22.9.2011 alamo] |
|
Porad nam tvrdi, ze rychlost svetla je maximalni rychlost, kterou nelze prekrocit.
Tak mi vysvetlete, proc se vzdalene galaxie od nas vzdaluji a to nadsvetelnou rychlosti cim dal rychleji a to i 28000000km/s a vejs.
Neznamena uz tenhle paradox, ze se da letat nadsvetelnou rychlosti.
V SGU nam ukazuji dva zpusoby FTL a to let subprostorem (lod Hammond) a let v beznem prostoru (lod Destiny).
Jsou oba typy pohonu-letu mozne nebo jsou nesmysl?
Zatim plati warp vlnove tlaceni lodi pred sebou a rizena cervi dira.
Kdyz uz jsme u StarGate, zajimavej je posledni dil SGA, kde cesky vedec Dr Zelenka (hraje ho cech David Nykl) pouzije pro Atlantidu pohon cervi dirou s temer okamzitym presunem pres galaxii. To by ovsem znamenalo rychlost cca 100000ly/s, protoze oni jeste nevstoupili do Mlecne drahy a za 6s byli u Zeme.
Cili o cervi dire jako druhu FTL pohonu se dozvidame jak v SGA-5-20, tak i ve vedeckych pracech par vedcu (serioznejsi pohled na vec).
Osobne by me jeste zajimal jeden druh FTL a to to co bylo v serialu BSG2004 kde lode okolo Galactici i Galactica samotna meli skokove motory FTL. Dovedl by nekdo rozvinout tento pohony system trochu vice technicky/vedecky o cem tento FTL muze byt?
|
|
citace:
citace:
Alamo, ten nápis "zákaz rozpínání prostoru" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace.
Pokud gravitace drží objekty stále na svých místech, není rozpínání prostoru v blízkosti těchto objektů nijak pozorovatelné. Nemáme žádnou značku. Proto rozpínání odvozujeme až z pozorování velmi vzdálených objektů, typicky kvasarů a supernov.
tak to sú teda dva modeli.. podľa ktorých sa rozpína vesmír
podľa jedného je rozpínanie vesmíru pozorovateľné len v makroskopickom meradle, v určitých "diskrétnych zónach" mimo gravitačné polia
podľa mojej šialenej teórie, ho musí byť možné pozorovať aj v mikrokozme, a vesmír-priestor by sa mal rozpínať "nediskrétne" všade, aj v galxii, aj v slnečnej sústave, dokonca aj medzi zemou a mesiacom, dokonca aj vo vnútri hmotných objektov, kdekoľvek kam sa zmestí nejaká tá "kvantová fluktuácia" s patričnou vlnovou dĺžkou
oba tieto modeli by mali mať asi určité odlišné účinky, na pozorovateľný makrokozmos
keď tak nad tým uvažujem, nemalo by sa rozpínanie v "diskrétnych zónach" prejaviť, určitým pozorovateľným hm.. nepravidelnosťou "bordelom"?
ktorí som upratal v mojej teórii, do ťažko pozorovateľného mikrokozmu, takže rozpínanie sa nám zdá plynulé a a všade rovnomerné?
teda je tu jedna pozorovateľná anomália "temný prúd", okrem tejto jedinej pozorovanej anomálie, je rozpínanie v známom vesmíre, "hladké" a rovnomerné
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=4991&id_c=108364
lenže to čo ju spôsobuje je za horizontom toho čo sme schopný pozorovať
a ak by sa priestor vo vesmíre rozpínal "diskrétne", mali by sme, podľa mňa, takýchto javov vidieť omnoho viac a omnoho bližšie pri nás
najrôznejšie gravitačné čočky, v dokrútenom pokrivenom priestore, a ten priestor by nebol zdeformovaný nejakou prítomnosťou h,oty, ale len tak sám od seba, pretože by tam proste rástol
citace:
lenže aj samotné súradnicové sústavy majú problém. v teórii sú obvykle inerciálne, a vzájomne nezávislé, pripúšťa sa ich voľba "ľubovolne". v reále to ale nie je pravda - "rozumne" volené súradnicové systémy vytvárajú hierarchicky/škálovo zoradený systém, kde súradnicové systémy menšej škály sú súčasťou systému väčšej škály a porušenie hierarchie systémov vytvára komplikácie až nezmysly. skús napríklad zvážiť systém s pevnou Zemou a popísať napríklad pohyb hviezdokôp v okolí jadra galaxie.
veď práve..
skús v takom makroskopicky zdeformovanom priestore, kde to deformovanie nie je upratané do mikrokozmu (ktorí je "vlasťou" chaosu), zostaviť nejakú rozumnú súradnicovú sústavu
bolo by to ešte ťažšie [Upraveno 22.9.2011 alamo]
Rekl bych, ze souradnicovej system uz mame. Dokonce mame dva.
Jeden system je obzornikovy (horizontalni) na bazi svetoveho horizontu azimut vs vyska hvezd/mista mezi nadirem a zenitem (rovina SOL vuci galaxii) a druhy je rovnikovy (ekvatorialni) na bazi svetoveho rovniku hodinovy uhel reaktascenze vs deklinace nulteho poledniku. A osobne bych rekl, ze nejlepsi by vzhledem k souradnicim alespon v SOL byl lepsi obzornikovy system souradnic.
|
|
rozpinanie vesmiru nie je pohyb... preto ta rychlost sa nevylucuje s str - to je ako s tym balonikom a 2 bodkami na nom - na zac. su v nejakej vzdialenosti od seba a ked sa balonik nafukuje, tak sa vzdaluju... ale zaroven sa ani jeden z nich nehybe... len sa zvacsuje priestor...
nvm, ci je to dobre, ale vzdy som si to predstavoval nejak tak
ak sa nemylim, tak existuje niekolko teorii, ako by mohlo dojst k FTL napr. wormholes, alebo moj oblubeny alcubierre drive
hmm, ale to je vsetko, co som len tak cital kde-kade po internete takze tiez by som uvital, ak by to niekto mohol trochu objasnit... samozrejme, ze okrem toho, ze su to vsetko techn. nedosiahnutelne veci pre nas v blizkej buducnosti ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
ten nápis "zákaz rozpínání prostoru" kolem např. Sluneční soustavy nedávám já, ten už postavila gravitace.
Pokud gravitace drží objekty stále na svých místech, není rozpínání prostoru v blízkosti těchto objektů nijak pozorovatelné.
Niekde som videl tvrdenie, že sa rozpína priestor, ale nie gravitačne viazané systémy.
Respektíve možno inak: v rámci miestnej skupiny galaxií je vplyv rozpínania vesmíru tak malý, že ho nedokážeme odlíšiť od vlastného pohybu jednotlivých gravitačne viazaných galaxií.
Hubblova konštanta je zhruba 72+/-2 km/s na megaparsec (Mpc). Galaxia v Andromede (M31) je vzdialená 0,79Mpc, takže by sa mala vzďalovať rýchlosťou cca 57km/s, v skutočnosti sa k nám ale približuje rýchlosťou 301+/-1km/s. Galaxia Sextant A a Sextant B sú vzdialené 1,32 a 1,36 Mpc a vzďalujú sa rýchlosťami 324 a 300 km/s - viac ako trojnásobok rýchlosti odvodenej zo vzdialenosti a Hubblovej konštanty.
V rámci slnečného systému mi vyšla hodnota rýchlosti rozpínania vesmíru 0,35mm/s na 1AU. Je otázkou či sme vôbec schopný presne zmerať takto malé rozdiely rýchlosti na vzdialenosť 150 000 000 km.
[Upraveno 22.9.2011 Alchymista] |
|
citace:
Rekl bych, ze souradnicovej system uz mame. Dokonce mame dva.
To je síce pravda, ale oba sú geocentrické a v polárnych súradniciach, takže sú oba vhodné len na pozorovanie oblohy.
Skús si predstaviť napríklad riešenie úlohy stretnutia dvoch telies na obežnej dráhe v takých súradnicových systémoch... Alebo ešte lepšie, úlohu navigácie sondy letiacej k Jupiteru. [Upraveno 22.9.2011 Alchymista] |
|
he.. ja som si to už od základky, predstavoval tak že sú tie "hviezdičky", umiestnené na balóniku "nakreslené" na čomsi ako "papierikoch", a tie papieriky sú na balónik "prilepené"
k tomu som sa fakt dopracoval na základke, fyzikár nám to totiž doslova ukázal experiment s balónikom, keď naň fixou namaľoval hviezdičky, a ako začal balónik nafukovať, nezväčšovali sa len vzdialenosti medzi nakreslenými objektami, ale zväčšovali sa ja somotné objekty
"chyba" pomyslel som si, a riešil ju tak, že som si domyslel "papieriky", na balón nalepené
odvtedy som o tom prakticky neuvažoval, a bral to ako samozrejmú vec
ak si dnes "papieriky" stotožním s akýmkoľvek fyzikálnym poľom gravitačným alebo elektromagnetickým, alebo dokonca "memetickým"
medzi zväčšujúcim sa povrchom balónika, a a stabilným povrchom papierika - poľa, v "lepidle" ktorím sú spolu spojené, musí zákonite dochádzať k určitému - pohybu- "rozporu", "pnutiu", "praskaniu", či ako to nazvať?
a toto si musím stotožniť, s chaosom na mikroúrovni
.....................................
ak by mal pravdu MIZ, ten "chaos" by bol uprataný tak akosi "oboma smermi"
nielen do mikrosveta-tak malého že tam nevidíme, ale aj do makrosveta-tak veľkého že ho nevidíme
fakt šialená otázka je, čo sa to v tom prípade snaží od chaosu "upratať" oblasť ktorú vnímame?
veď aj tak sa mu to veľmi nedarí, tak prečo sa do toho dáva toľko nákladnej snahy?
nerobíme to my, tak že sa na vesmír dívame?
a čo sa stane keď sa niekam dívať prestaneme, objavia sa tam odrazu "bubáci" a upadne to tam do čistého chaosu?
kopa šialených otázok, o ešte šialenejších veciach
ja si ale myslím, že teória síce môže byť šialená
ale mala by byť zároveň elegantná
keď si do hlavy "namontujem" predstavu od MIZ, to čo vidím je ešte o stupeň šialenejšie, ale ja v "bubákoch" ktorí sa objavujú tam kam sa nepozeráme, nič elegantné nevidím [Upraveno 22.9.2011 alamo] |
|
Alamo, to není tak, že by se prostor rozpínal jen někde. To je tak, že na malých vzdálenostech to nepozorujeme. Vlastně to nepozorujeme ani na měřítku nadkup galaxií, které drží pohromadě vlastní gravitací. Jinými slovy ta gravitace je silnější, než to rozpínání. Kdyby nebyla, tyto struktury by se rozpadly, jejich součásti by se vzájemně od sebe vzdalovaly.
Není třeba uvažovat o dělení na nějaké zóny, kde rozpínání probíhá a kde ne.
A jak už tu bylo vysvětleno, mohou se od sebe [hodně vzdálené] objekty vzdalovat nadsvětelnou rychlostí, ale je to rozpínáním prostoru, nikoliv tím, že by dosáhli vůči sobě nadsvětelnou rychlost. ____________________
--
MIZ |
|
Bylo by fajn, kdyby se to potvrdilo, ale asi se to nakonec vysvětlí jinak a senzace se nebude konat.
http://www.tyden.cz/rubriky/veda/technologie/einsteinova-teorie-poprena-castice-jsou-rychlejsi-nez-svetlo_212865.html |
|
http://news.yahoo.com/cern-claims-faster-light-particle-measured-180644818.html
Hm, žijeme v zajímavých časech. |
|
Rychlejší než světlo jsou nově odhalené subatomární částice:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/245446-rychlejsi-nez-svetlo-jsou-nove-odhalene-subatomarni-castice.html?ref=zpravy-dne |
|
Dnes 22:03
(Aktualizováno: 22:17 )
V rámci experimentu pod názvem Opera naměřili odborníci CERN neutrinům, jedněm z nejpodivnějších fyzikálních částic, rychlost vyšší než světelnou, která představuje 299.792 kilometrů za vteřinu, informovala BBC. Podle Einsteinovy teorie relativity (známá rovnice E=mc2) by nic nemělo být rychlejší než světlo.
"Pokoušeli jsme se pro to najít jakékoli možné vysvětlení," řekl spoluautor pokusu Antonio Ereditato. "Chtěli jsme najít chybu, jakoukoli triviální chybičku, nebo i velmi komplikovanou chybu, případně nějakou záludnost, která by to vysvětlila. Ale nic jsme nenašli," dodal.
"No, a když nic nenajdete, musíte si říct 'Tak dobře, teď s tím musím jít ven a požádat vědeckou veřejnost, aby si na to posvítila," řekl Ereditato.
Naměřené hodnoty natolik překvapily badatele, že požádali své kolegy, aby nezávisle na nich ověřili měření dřív, než bude objev oficiálně zveřejněn.
-------------------------------------------------------------
Přesto, že chyba nebyla objevena, pochybuji |
|
Já také pochybuji. Podle tohoto článku
http://techie-buzz.com/science/faster-than-light-cern.html?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+techiebuzz+%28Techie+buzz%29
ta trasa, kterou neutrina uletěla je dlouhá nějakých 730 km. Čili světlo tu trasu urazí za cca 0,0024 s. Naměřená diference u neutrin je však pouhých 60 ns! Sice uvádějí chybu měření max. 10 ns, ale asi zakopaný pes bude jinde a ne v nadsvětelné rychlosti.
No, nechme se překvapit.... Byl by to moc dobrý objev, pokud by to byla pravda. |
|
| Je potreba si uvedomit, ze rychlost svetla je dana prostredim. Pokud vim jsou latky ve kterych se tusim elektrony pohybuji rychleji nez se v nich siri svetlo. Chci tim rict, ze bych taky predpokladal, ze se zmenili podminky pro sireni svetla. Ovlivnit rychlost sireni neutrin jde tezko ale foton, ten se zastavi hned, staci treba vodni para a uz sou neutrina rychlejsi... Ja vim tak jednoduchy vysvetleni to asi nebude..... |
|
Kdyby to byla pravda, tak je možné aby v budoucnu nějaká "loď" letěla nadsvětelnou rychlosti? zcela určitě ano...
Jelikož skoro co 50 let přepisujeme a někdy i značně fyzikální tabulky a učebnice, tak by mne ani nepřekvapilo kdyby einsteinova teorie realtivity padla, a byla nahrazena pokročilejší, vše je o nových vědomostech a jeji aplikaci, podle mne to je dobrá zpráva, i když není zcela potvrzená. |
|
Neutrina je velmi obtížné detekovat. Neuvěřitelným množstvím neutrin nás bombarduje Slunce, každým z nás projde někde miliarda neutrin za sekundu. Obrovské složité detektory stovky metrů pod zemí jsou ale schopny zachytit jen někde desítky neutrin za rok.
I proto se podařilo teprve před pár lety konečně stanovit alespoň hrubé meze pro hmotnost všech tří typů neutrin.
Navíc existuje podezření, že během své existence neutrina mění formu a přecházejí mezi svými jednotlivými třemi známými typy.
Představa, že někde vyprodukuji neutrino a jinde TOTO neutrino spolehlivě zdetekuji je značně idealistická. ____________________
--
MIZ |
|
Ten rozdiel údajne predstavuje asi 3 metre na cca 732km (mne síce vyšlo nejakých 18 metrov pre 60 ns, ale asi som počítal niečo iné).
Skôr si myslím, že napokon odhalia nejaký zdroj chyby v meracej aparatúre a v jej synchronizácii (stačí aby niekde zabudli zahrnúť dva - dva a pol metra nejakého datového káblu navyše), než že teória relativity teraz kvôli tomu padne.
Príklady chyby slávnych meraní by sa našli - napríklad zmeranie elementárneho náboja (Milikan 1900) bolo nepresné (chyba bola asi 1%, ale tiež asi päťnásobok Milikanom uvádzanej štandardnej chyby) a trvalo bezmála tri desaťročia, kým sa pomaličky a opatrne opravovaná hodnota dostala do správnych medzí.
Indícia pre neutrína: pri výbuchu supernovy SN 1987A detektor pod Mount Blanc zaznamenal spŕšku neutrín o tri hodiny skôr ako neutrínové detektory Kamiokande II, IMB a Baksan. Tento signál bol ale vyradený ako nesúvisiaci so týmto výbuchom supernovy.
Ale želal by som im úspech. Fyzika má celkom dosť problémov so svojimi teóriami a toto by mohol byť impulz pozrieť sa na veci znovu - bez záťaže "tradíciou".
|
|
| vedia detektory urcit smer, odkial neutrino prislo? ked som sa o to zaujimal naposledy, detektor bol v podstate velka nadrz s tazkou vodou, v ktorej sa striehne na zablesky vznikajuce zrazkou neutrina a jadra atomu. Este stale sa to meria takto, alebo uz technika pokrocila? |
|
| Ještě k těm slavným chybám: Pamatujete na studenou jadernou fúzi? To byl taky humbuk a relativně dlouho nikde "nebyla chyba"... ____________________
--
MIZ |
|
citace:
vedia detektory urcit smer, odkial neutrino prislo? ked som sa o to zaujimal naposledy, detektor bol v podstate velka nadrz s tazkou vodou, v ktorej sa striehne na zablesky vznikajuce zrazkou neutrina a jadra atomu. Este stale sa to meria takto, alebo uz technika pokrocila?
Tam pujde spis o korelaci mezi nějakou srážkou a pak naměřenou sprškou neutrin. Takže se dá předpokládat, že ta neutrina vznikla během eperimentu.
Jak jsem to tedy pochopil, tak se jim to podařilo i mnohokrát zreprodukovat, čili nejde o výsledek jednoho měření. Spíše to bude výsledek nějaké systematické chyby, jako špatné určení polohy, synchronizace hodin nebo něčeho takového. Odpoledne se snad dozvíme víc. |
| 23.9.2011 - 11:27 - ...bo | |
|
No mě by spíš zajímalo, jak a kudy běžel referenční elmag signál.
Neutrina si to hasej přímo skrz Zemi, ale rádiový vlny/laser si to hasej atmosférou, která má jiný index lomu než vakuum. Kromě toho nejdou přímo k cíli, protože jim stojej v cestě hory a zakřivení Země..
Tam bude spousta opravný matematiky....
|
|
No, ale zase na druhou stranu jsou neutrina mezi elementárními částicemi takoví potížisti. Klidně se mění z jednoho typu na jiný a teď zase tohle. Ani by mne zase tak nepřekvapilo, kdyby to nakonec byla pravda.
Ono se spekulací o tom, že neutrina by mohla mít tachyonovou povahu objevilo už více v dřívější době.
http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/neutrina/neutrina.html
Každopádně by to byl ve fyzice průlom, protože bychom si museli pokládat otázku jako co je to vlastně klidová hmotnost částic nebo jestli STR platí i při nadsvětelných rychlostech apod. Rozhodně by to neznamenalo úplné popření STR, protože ta je ověřená nesčetnými pokusy. [Upraveno 23.9.2011 HonzaVacek] |
|
