|
Dobrý den,
hledám nějaké informace ohledně právní úpravy vesmírného prostoru. Poraďte prosím(nejlépe v češtině).
Mám zamluvenou knížku v městské knihovně ale nevím, kdy na mě příjde řada a potřebují to rychle.
Ali. |
|
citace:
Dobrý den,
hledám nějaké informace ohledně právní úpravy vesmírného prostoru. Poraďte prosím(nejlépe v češtině).
Mám zamluvenou knížku v městské knihovně ale nevím, kdy na mě příjde řada a potřebují to rychle.
Ali.
Dobrý den, já scháním také informace o kosmickém právu ale naštestí to nepotřebuji rychle. Ale zase nevím jak se ta kniha jmenuje. Poradíte mi?, odkud jste? pokud by ji u nás měli snad bych Vám mohl pomoci. |
|
pokud si vzpomínám dobře tak něco o kosmickém právu vycházelo v časopise Letectví a kosmonautika.,a tuším že to byly cca 3 čísla tohoto časopisu,které se tomuto tématu věnovaly. Stejně tak dobře bych se například obrátil s prosbou o radu na Výkonného ředitele české kos. agentury p. J.Koláře. Dále se pokusit dohledat se v advokádní komoře...... O knížce samostatné jako o skriptech nevím,a ani nevím zda něco takového vyšlo. Pokud ano mohlo by jít o omezený náklad,který mohl být uložen v knihovně CSAV a nebo Universitě Karlově. Lze se jistě s laskavostí obrátit i na p.K.Pacnera a nebo i p.A.Vitka e-maily zde na těchto stránkách k nalezení jsou.
Přeji hodně zdaru
Daniel Lazecký
|
|
Tu knihu jsem našel v městské knihovně (v Praze):
Autor: DAVID, Vladislav
Název: Vesmír a kosmické právo / Vladislav David. - 1986
-je ale z roku 86, takže může být už zastaralá.
-osobně zkusím jiné zdroje, podle rad p.Lazecký
-----
Dobrý den, já scháním také informace o kosmickém právu ale naštestí to nepotřebuji rychle. Ale zase nevím jak se ta kniha jmenuje. Poradíte mi?, odkud jste? pokud by ji u nás měli snad bych Vám mohl pomoci.
----- |
|
Ještě mne napadl kontakt na pana P.Lálu, nyní patrně bude v zaslouženém důchodě. Bylo možné si s ním pohovořit v Bohdaneči viz report ze setkání. Nevím jen jestli tady na MEKu Aleš Holub má e-mail,ale stejně tak bych požádal laskavou duši páně A.Vítka,kterého tímto již nyní pozdravuji nebot bude ve Valmezu.A velice se na něj těším
Daniel Lazecký
|
|
Udělalo mi radost, že se někdo zajímá o kosmické právo, které je ve světě samozřejmě uznávanou disciplínou, leč u nás příslovečnou "popelkou". Proč radost? Moje diplom. práce byla na téma Mezinárodně právní postavení kosmických orbitálních stanic, tehdy to bylo ovšem něco asi tak "nesmyslného" z pohledu běžné veřejnosti (jak říkával s přátelským úsměvem nezapomenutelný dr. Souček), jako "obchodník s deštěm". Díky té práci jsem byl také už kdysi nejmladším členem Mezinárodního institutu kosmického práva... Ale raději k věci. Kosmické právo je součástí mezinárodného práva veřejného a jako takové se vyučuje. Kromě zmíněných textů v LaK samozřejmě existují příslušné normy, především Kosmická smlouva atd. Pokud jde o odborníky, pak musím upozornit především na prof. Vladimíra Kopala (dnes přednáší na plzeňské fakultě), který měl a stále má v mezinárodním kosmickém právu ve světě významné jméno.
Netuším, co Vás z té poměrně široké škály problémů zajímá, když tak se mi ozvěte na mou e-mail adresu. Zdraví pt
|
|
dobry den
co by nastalo kdyz by nekdo postavil nejakou stavbu treba na Mesici = znamena to ze, pozemek pod stavbou je jeho, nebo nejake okoli teto stavby? nebo je jeho jenom ta stavba a na pozemky nema zadna vlastnicka prava? Jak je to s pravy k tezbe surovin na Mesici? |
|
citace:
dobry den
co by nastalo kdyz by nekdo postavil nejakou stavbu treba na Mesici = znamena to ze, pozemek pod stavbou je jeho, nebo nejake okoli teto stavby? nebo je jeho jenom ta stavba a na pozemky nema zadna vlastnicka prava? Jak je to s pravy k tezbe surovin na Mesici?
Pokud někoho stále zajímá kosmické právo, našel jsem docela dobrou publikací u „Vydavatelství a
nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.“. Jmenuje se to „Právní režimy mezinárodních prostorů“ od
Jana Ondřeje.
-jsou tam všechny odkazy na všechny důležité dokumenty, smlouvy a t.d.
-Má to asi 250 stran a stojí 230 Kč.
"Kosmickou smlouvu", "Dohodu o činnosti států na Měsící a jiných nebeských tělesech" a "Zásady
dálkového průzkumu Země z kosmického prostoru" pak naleznete v publikaci Miroslava Potočného
a Jana Ondřeje "Obecné mezinárodní právo v dokumentech". C.H.Beck 2000 Za 390 Kč.
-výše vyjmenované smlouvy ale zabíraji pouze 11 stránek z 300, takže si každý zváží případnou koupi.
Ali Gator.
|
|
AHOJTE
staci zadat par pismen do google.com :
Kosmicka smlouva z 27. ledna 1967 40/1968 sbirky je napr. zde:
http://nb.vse.cz/~KALOVA/
http://nb.vse.cz/~KALOVA/40_1968_kosmicka.pdf
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/skylab/lk4.htm
Jinak upozornuju, ze i mezinarodni smlouvy sou samozrejme soucasti pravniho radu ze ke sbirce jako takove musi byt ve sbirce zakonu a mj. "Okresní úřady, Magistrát hlavního města Prahy, magistráty měst Brno, Ostrava, Plzeň jsou v úředních hodinách povinny umožnit každému, kdo o to požádá, nahlížení do Sbírky zákonů a do Sbírky mezinárodních smluv."
Ty dva dalsi dokumenty se mi najit nedari, je vhodna znat budto doslove zneni oficialniho nazvu dokumentu nbo cislo pod kterzm je ve sbirce yakonu, pak uz to neni problem najit. Je otazka jestli ty dokumnety maji skutecnou pravni platnost, jestli to napr. neni jen nejaka deklarace, nebo treba neco, co bylo schvaleno, ale nevstoupilo v platnost.
Sbirka zakonu je napr. tady, az do roku 1946, mozna, ze nekde jinde je i dal do minulosti.
http://www.mvcr.cz/2003/rady/sbirka_rady.html |
|
citace:
dobry den
co by nastalo kdyz by nekdo postavil nejakou stavbu treba na Mesici = znamena to ze, pozemek pod stavbou je jeho, nebo nejake okoli teto stavby? nebo je jeho jenom ta stavba a na pozemky nema zadna vlastnicka prava? Jak je to s pravy k tezbe surovin na Mesici?
Asi před šesti roky jsem celý text mezinárodní dohody o Měsíci z roku 1979 četl v češtině (myslím, že to bylo v právním programu ASPI), ale dokonale jsem ho zapomněl. Myslím, že by byla jeho jen ta stavba. Průmyslová těžba tou dohodou snad byla zakázána. Ovšem nevím, jestli vůbec USA, SSSR a Čína tu dohodu ratifikovaly.
Snad by mělo něco být v článku Mezinárodní dohoda o Měsíci (VS OSN 5.12.1979) , L+K č.10, str. 383, viz.
http://mek.kosmo.cz/novinky/lk/lk1980.htm
A snad lze něco najít i na
http://www.oosa.unvienna.org/SpaceLaw/spacelaw.htm |
|
Možná je to tohle, musím se na to podívat.
http://www.oosa.unvienna.org/SpaceLaw/moontxt.htm
|
|
citace:
.... pozemek pod stavbou je jeho, nebo nejake okoli teto stavby? nebo je jeho jenom ta stavba a na pozemky nema zadna vlastnicka prava? Jak je to s pravy k tezbe surovin na Mesici?
Tato otázka mě také zajímá, už jsme se tomu kdysi věnovali v tématu "Prodej pozemků na Měsíci". Nabídka měsíčních pozemků v ČR na adrese "astroreality" byla zřejmě stažena, v cizině stále ale existuje adresa http://www.lunarregistry.com/ . Nedovedu si ale představit, že to ti lidě, co si zaregistrovali pozemek na Měsíci mohou myslet vážně....
Jinak si myslím, že to stejně dopadne tak, že ten, kdo bude mít technické prostředky něco na Měsíci těžit bude prostě těžit. LL |
|
citace:
citace:
.... pozemek pod stavbou je jeho, nebo nejake okoli teto stavby? nebo je jeho jenom ta stavba a na pozemky nema zadna vlastnicka prava? Jak je to s pravy k tezbe surovin na Mesici?
Tato otázka mě také zajímá, už jsme se tomu kdysi věnovali v tématu "Prodej pozemků na Měsíci". ...
Nevim, jak je to podle smlouvy, ale zkusim podle svych skromnych znalosti neco dovodit:
podle rimskeho prava, pokud nekdo vlastnil budovu, musel vlastnit i pozemek pod ni, podle soucasneho ceskeho prava tomu tak byt nemusi, pozemek i budova muzou mit jineho vlastnika. To ale znamena, ze vlastnictvi, resp. opravneni nakladat s pozemkem je omezeno, nemuzu zborit nekomu budovu jen proto, ze pozemek pdo ni je muj a ja tam chci stavet neco jineho /samozrejme, ze kdyz se v necem neshodnou vlastnik budovy a pozemku, musi prip. rozhodnout soud a to na podklade hlavne okolnosti, za jakych k tomuhle stavu doslo, to muze byt docela slozite/.
Dal: kosmicka zarizeni na cizich telesech podle kosmicke sondy se nachazeji ve dal ve vlastnictvi prislusneho statu, je to rezim asi zcela obdobny, jako treba u lodi v mezinarodnich vodach.
Z toho se da dal dovodit, ze napr. vlastnik te stavby na Mesici muze k ni omezit pristup, ve vzdalenosti, kde to stavajici stavbu ohorzovalo nebo ji zabranovalo plnit jeji poslani nikdo jiny stavet nesmi etc. Vyplyva z toho podle meho, ze ten pozemek je v uzivani tohjo, komu patri ta stavba, a to po dobu existence stavby, ale nevlastni ho.
Ovsem pozor, clanek XII smlouvy zakotvuje moznost navstevy po upozorneni predem na jakemkoliv kosmickeme objektu, /resp. volby pristup, po predchozim upozorneni/, takze je to vylucne uzivani vlastne omezeno.
To je jen uvaha, nevim, jestli toto nejaky dokument resi.
Myslim, ze tadyty veci mozna vubec nejsou zakotveny a ze s eto musi nejak odvodit.
|
|
az na to ze o HDP na krajinu, na hlavu ani na psi chvost tu vobec nejde 
Luxembursko nebude nic financovat. Vytvara pravne prostredie, aby bolo pre firmy typu SpX alebo Bigelow zaujimave si tam zriadit formalne sidlo. |
| 07.2.2016 - 19:52 - tycka | |
|
citace:
az na to ze o HDP na krajinu, na hlavu ani na psi chvost tu vobec nejde
Luxembursko nebude nic financovat. Vytvara pravne prostredie, aby bolo pre firmy typu SpX alebo Bigelow zaujimave si tam zriadit formalne sidlo.
To sice může, ale jen na svém území - což ale Měsíc nebo Mars není. Tedy pokud prostě jiný stát tento zákon neuzná, tak na tom budou stejně jako by žádný takový zákon neexistoval.
Jinými slovy - pokud by ČR schválila zákon o vlastnictví půdy na Měsíci a začala prodávat na jeho vlastnictví centrifikáty - tak u všech soudu po celém světě (mimo soudu v ČR) bude mít ten centrifikát stejnou hodnotu, jako by vám ho vydal váš soused - tedy žádnou.
[Upraveno 07.2.2016 tycka] |
|
citace:
citace:
az na to ze o HDP na krajinu, na hlavu ani na psi chvost tu vobec nejde
Luxembursko nebude nic financovat. Vytvara pravne prostredie, aby bolo pre firmy typu SpX alebo Bigelow zaujimave si tam zriadit formalne sidlo.
To sice může, ale jen na svém území - což ale Měsíc nebo Mars není. Tedy pokud prostě jiný stát,který ten zákon neuzná, tak na tom budou stejně jako by žádný takový zákon neexistoval.
Jinými slovy - pokud by ČR schválila zákon o vlastnictví půdy na Měsíci a začala prodávat na jeho vlastnictví centrifikáty - tak u všech soudu po celém světě (mimo soudu v ČR) bude mít ten centrifikát stejnou hodnotu, jako by vám ho vydal váš soused - tedy žádnou.
[Upraveno 07.2.2016 tycka]
V USA uz bol prijaty zakon, podla ktoreho suroviny vytazene v kozme su vlastnictvom danej spolocnosti. Ak spolocnost sidliaca v USA dovezie z kozmu iridium alebo platinu, tak sudy v CR s tym sice nemusia suhlasit, ale nic ineho s tym nenarobia.
Celkovo snaha jednostranne legislativne upravovat cinnost v oblastiach, ktore nepatria ziadnemu statu, je trochu "problematicka". Rozvoj medzinarodneho prava v tejto oblasti bude nutny.
|
| 07.2.2016 - 20:29 - tycka | |
|
citace:
k spolocnost sidliaca v USA dovezie z kozmu iridium alebo platinu, tak sudy v CR s tym sice nemusia suhlasit, ale nic ineho s tym nenarobia.
Pokud by se ten materiál teoreticky ocitl na území ČR tak mohou vydat příkaz k jeho zabavení.
A tedy - pokud nebude souhlasit jiný stát s tímto počínáním podle zákonů Lucemburska - tak to prostě celé může zabavit - což půjde snadněji, neboť na území Lucemburska těžko přistane. Či alespoň může zakázat jakýkoliv přechovávání, obchodovaní čí zpracování toho materiálu na svém území - s tím, že opačném případě bude ihned zabaven.
|
|
citace:
...k spolocnost sidliaca v USA dovezie z kozmu iridium alebo platinu, tak ...
vzhladom k tomu, ze ostatne krajiny neprskaju, tak predpokladam, ze zakon sa tyka USA, neporusuje zmluvy, ani medzinarodne pravo, ...
Takze skor to vnimam ako legalizaciu materialu.
Odstranuje pochybnost o majitelovi, jeho pravach a povinnostiach.
takze napr. ako krajinu povodu moze uviest USA... |
|
V USA uz bol prijaty zakon, podla ktoreho suroviny vytazene v kozme su vlastnictvom danej spolocnosti. Ak spolocnost sidliaca v USA dovezie z kozmu iridium alebo platinu, tak sudy v CR s tym sice nemusia suhlasit, ale nic ineho s tym nenarobia.
Celkovo snaha jednostranne legislativne upravovat cinnost v oblastiach, ktore nepatria ziadnemu statu, je trochu "problematicka". Rozvoj medzinarodneho prava v tejto oblasti bude nutny.
Nemyslím. Prostě se to živelně rozběhne, co kdo urve právem prvního nabyvatele, to bude mít, a mezinárodní právo se značným odstupem pak jen potvrdí mezitím nabytou praxi. |
| 08.2.2016 - 08:14 - David | |
|
| Rád bych viděl ekonomickou rozvahu takového podniku. Mě ta idea za současného stavu techniky připadá připadá stejně šíleně, jako nechat si vyrobit pánev z ryzího zlata a odebrat se k nejbližšímu potůčku rýžovat. |
|
citace:
Rád bych viděl ekonomickou rozvahu takového podniku. Mě ta idea za současného stavu techniky připadá připadá stejně šíleně, jako nechat si vyrobit pánev z ryzího zlata a odebrat se k nejbližšímu potůčku rýžovat.
To neni uplne presne.
V soucasnosti je silne obtizne najit nove zdruje surovin, napriklad vzacnych kovu (proc se jim tak asi rika). Navic, o jakekoliv lozisko se vlastnik musi poprat se statem, ekologickymi aktivisty, usedliky ... Co si budeme nalhavat, jakakoliv tezba je zasah a nejdulezitejsi je zisk. Ovsem zasoby nekterych prvku dochazi a zatim to nevypada, ze by se nasal rentabilni naleziste na Zemi. Mozna budeme casem prekvapeni, ale v tuto chvili je tezba na asteroidech docela dobry napad. Nemusite resit svoleni ekologu ani resit neporadek. Nemusite se ptat sousedu, dodrzovat limity. Uz jen tyto zalezitosti tezbu mohou posunout do cernych cisel. Jen zacit. |
|
citace:
... Prostě se to živelně rozběhne, co kdo urve právem prvního nabyvatele, to bude mít, a mezinárodní právo se značným odstupem pak jen potvrdí mezitím nabytou praxi.
A ja si stale myslim, ze USA len dali podnikatelom pravnu istotu, ze to co si privezu do USA, im bude patrit. |
|
citace:
To neni uplne presne.
V soucasnosti je silne obtizne najit nove zdruje surovin, napriklad vzacnych kovu (proc se jim tak asi rika). Navic, o jakekoliv lozisko se vlastnik musi poprat se statem, ekologickymi aktivisty, usedliky ... Co si budeme nalhavat, jakakoliv tezba je zasah a nejdulezitejsi je zisk. Ovsem zasoby nekterych prvku dochazi a zatim to nevypada, ze by se nasal rentabilni naleziste na Zemi. Mozna budeme casem prekvapeni, ale v tuto chvili je tezba na asteroidech docela dobry napad. Nemusite resit svoleni ekologu ani resit neporadek. Nemusite se ptat sousedu, dodrzovat limity. Uz jen tyto zalezitosti tezbu mohou posunout do cernych cisel. Jen zacit.
len doplnim ze zdroje niektorych klucovych surovin pre hi-tech zapadne technologie su takmer vylucne v "kamaratskych" statoch typu cina alebo rusko.
Tazba na asteroidoch je sice dnes draha, ale to je otazka technickeho vyvoja. Logika aj dopyt pre taku tazbu tu je. A akonahle tazobne spolocnosti ukazu ze vedia nieco priniest, politicka podpora bude stupat (dane, stimuly...). |
| 08.2.2016 - 13:29 - tycka | |
|
citace:
Ovsem zasoby nekterych prvku dochazi a zatim to nevypada, ze by se nasal rentabilni naleziste na Zemi.
Oproti těžbě ve vesmíru je těžba v moři dle mne mnohem snadnější a především levnější záležitostí.
Ono opravdu jde ze současné situace vytěžit a přivézt zlato levněji než je jeho cena na Zemi - narážím tím na nákladnost sond, které by měli přivézt vzorky pro vědecké zkoumání. Jediná možná těžba ve vesmíru dle mne je právě pro jeho použití přímo v tom vesmíru.
citace:
len doplnim ze zdroje niektorych klucovych surovin pre hi-tech zapadne technologie su takmer vylucne v "kamaratskych" statoch typu cina alebo rusko.
Toto zřejmě není vůbec tak pravdivé jak se říká - těch surovin je třeba tak málo, že se prostě nevyplatí při jejich současné ceně otevřít ještě někde jinde na světě další důl. Tedy pokud mi nepůjde jen o cenu - tak to najdu i leckde jinde a to je zřejmě vše.
|
|
ad dostupnost surovin - to uz ja neviem ani to nebudem skumat
Z hladiska dlhodobeho vyvoja civilizacie je vsak schopnost vytazit asteroid podstatnejsia nez schopnost vytazit morske dno. Nevraviac o ekologickych zataziach - tazba na zemi ma svoje ekologicke dopady, kdezto tazba na kuse skaly vo vesmire ziadne dopady nema.
Dalsia vec su technologie, ktore by takyto priemysel rozvinul. Nielen samotne tazobne sondy, ale aj pripadne automaticke spracovanie a cistenie surovin priamo na mieste, AI potrebna pre samostatnu pracu robotov a veeelmi dlhy prelet s vytazenou surovinou k zemi atd.
Naproti tomu tazba v mori alebo niekde v dzungli je od zaciatku eko-problem, ktory bude stale narazat na odpor a nezelane vedlajsie nasledky a nakoniec sa taka tazba pravdepodobne zakaze...
Myslim si ze takto si to niekto v tom holandsku ci kde spocital a urobil dlhodobe planovanie |
| 08.2.2016 - 14:01 - tycka | |
|
citace:
kdezto tazba na kuse skaly vo vesmire ziadne dopady nema.
Ale má i ona - start raket a dopad jejich částí do moře.
A pak i návrat kapsle s jednorázovým tepelným štítem zpět na Zemi.
Dále protesty vyvolá i poslání jakékoliv jaderné technologie do vesmíru - zde mluvím i o aktuálním projektu Mars.
To že se proti startům raket moc neprotestuje je dané i zatím nízkým množstvím startů raket.
|
|
citace:
Ale má i ona - start raket a dopad jejich částí do moře.
A pak i návrat kapsle s jednorázovým tepelným štítem zpět na Zemi.
Dále protesty vyvolá i poslání jakékoliv jaderné technologie do vesmíru - zde mluvím i o aktuálním projektu Mars.
To že se proti startům raket moc neprotestuje je dané i zatím nízkým množstvím startů raket.
posudzovat buducnost podla dnesnych meritok je zradne
1. start raket - viaceri hraci dnes prechadzaju na metan, pripadne metan-vodik. To su eko-friendly paliva (teda pokial ten metan vyrobime z atmosferickeho CO2)
2. dopadanie stupnov do mora - dovolim si prognozovat, ze kto bude o 20 rokov este vyhadzovat stupne, moze zavriet kram
3. tepelny stit - naco? dnes padaju na zem tony kozmickych "surovin", a uplne nadrzovku bez stitu Myslim ze bude mozne vycistene suroviny zapuzdrit do speceneho regolitu, do tvaru gule. Takyto naklad potom tazobna sonda/robot odtiahne na koliznu drahu so zemou, a necha sa spadnut niekde do puste.
Dopad meteoritu vieme spocitat zo zaznamu drahy uz dnes. Ak tu drahu pozname uplne presne, tak takyto umely meteorit najdeme lahko. Hlavne v pusti. A tych meteorov tam mozu padat kazdy den trebars stovky... |
|
3. tepelny stit - naco? dnes padaju na zem tony kozmickych "surovin", a uplne nadrzovku bez stitu Myslim ze bude mozne vycistene suroviny zapuzdrit do speceneho regolitu, do tvaru gule. Takyto naklad potom tazobna sonda/robot odtiahne na koliznu drahu so zemou, a necha sa spadnut niekde do puste.
Dopad meteoritu vieme spocitat zo zaznamu drahy uz dnes. Ak tu drahu pozname uplne presne, tak takyto umely meteorit najdeme lahko. Hlavne v pusti. A tych meteorov tam mozu padat kazdy den trebars stovky...
No, to je nápad. David tady už mockrát tvrdil, že kolonizace pouští je daleko jednodušší, než kolonizace Marsu (o asteroidech nemluvě, dodávám já). A ejhle, najednou budeme rádi, že tu Saharu nebo Gobi máme... |
| 08.2.2016 - 16:36 - tycka | |
|
citace:
Myslim ze bude mozne vycistene suroviny zapuzdrit do speceneho regolitu, do tvaru gule. Takyto naklad potom tazobna sonda/robot odtiahne na koliznu drahu so zemou, a necha sa spadnut niekde do puste.
A kolik asi z toho asi dopadne na zem a kolik se již odpaří při průletu v atmosféře - tedy hned máte důvod protestovat proti takovémuto úmyslnému zamořování atmosféry.
K tomu navíc ještě bude nutno připočítat i úmyslné nahánění strachu, že to třeba spadne na nějaké velké město - tedy někomu na hlavu.
A dopad do pouště taky určitě nebude zadarmo - za to si příslušný stát nechá prostě dobře zaplatit.
|
|
Doporučuji k pročtení poslední část následujícího článku
http://www.planetky.cz/article.php3?sid=53
Dává trochu nahlédnout do problematiky průletu tělesa různých velikostí skrze atmosféru. Jedná se sice o asteroidy( kde ta rychlost je 2 - 5x vyšší než uvažovaná při dopravě nákladu) ,ale dost naznačuje reálnost "dopravy" neřízeným a nebržděným sestupem bez ochranného štítu. |
