Jéé omlouvám se za mystifikaci, byl to Spiral, jsem na to nějak pozapoměl že až to byl finální projekt.. ale vychazelo to jak říkate zprojektu toho Migu.
Jinak jak to vidim tak z toho migu vychazelo mnoho dalších projektu... [Upraveno 08.2.2011 Conquistador]
Určite - alebo návrh GK-175 (okrídlený bočný blok pre Energiu)
Lenže je tu stále tá istá otázka - o koľko to bude drahšie ako jednorázový blok a koľko bude stáť medziletová údržba. Zatiaľ v cenovej súťaži opakovateľne použiteľné prvky krute prehrávajú.
citace:Určite - alebo návrh GK-175 (okrídlený bočný blok pre Energiu)
Lenže je tu stále tá istá otázka - o koľko to bude drahšie ako jednorázový blok a koľko bude stáť medziletová údržba. Zatiaľ v cenovej súťaži opakovateľne použiteľné prvky krute prehrávajú.
Jak zabezpecit 80 (optimisticky) az 120 (realne ) startov bez straty nosica?
Az spolahlivo zaistis 120 startov, "bez" rizika straty a v kratkom casovom horizonte, tak to vznikne komercne a okamzite.
Jediny, kto bol krok od toho boli USA pri prvom navrhu raketoplanu. Zial, zbabrali to a "usetrili".
citace:2) Problém navedenia Sojuzu na LLO ... Sojuz má vlastný pohonný systém na tento účel príliš slabý, poskytuje len okolo 400-600m/s, takže by potreboval další pohonný blok nielen pre navedenie na LLO ale aj na odlet z LLO. A to znamená ešte jeden Proton.
Takže na oblet mesiaca treba Sojuz a Proton, na mesačné pristátie Sojuz a dva Protony (najmenej).
Řešení je uvedeno v tématu Soyuz míří k měsíci (např. příspěvky 28.11.2006 - 19:01, 08.3.2007 - 23:54, ale i jiné). Bohužel odkazy na originální dokumenty uvedené v tehdejší diskusi již nejsou funkční.
Můj dnešní článek k tématu lunárního rozletu Space Adventures - psáno hodně netechnicky a spíše tak, aby běžný laik (dle mého názoru) pochopil, o co jde (zkritizujte mi, pokud je některá z těch metafor příliš hloupá...) http://teckacz.cz/1055
Celkem dobré, jenom je třeba napsat, že koncepce Sojuzu je zastaralá, samotné lodě jsou ale moderní - TMA a TMA-M, navíc od té doby nikdo nic lepšího a bezpečnějšího nevymyslel.
Já bych zase řekl, že Sojuz je konstrukčně zastaralý – má malý přistávací modul, ale koncepce s orbitálním modulem je dobrá - zajistila větší prostor pro posádku než mělo Apllo. Dva oddělené prostory jsou výhodnější i z hlediska hygienického, odpočinkového, psychologického a při dané hmotě umožňují větší prostor pro posádku – orbitální modul může být lehký.
Soukromá suborbitální kosmická loď SpaceShipTwo od Virgin Galactic provádí v říjnu 2010 svůj první sólový testovací let.
CREDIT: Mark Greenberg
Výzkumná instituce, která podepsala památné dohody se dvěma soukromými firmami pro kosmické lety může provádět do dvou let experimenty v subuorbitálním kosmu, řekl jeden z jejích vědců.
Southwest Research Institute (SwRI) nezisková organizace sídlící v San Antonio, Tex. si koupila od XCOR Aerospace a Virgin Galactic sedadla pro suborbitální lety. Experimenty SwRI se už budují a připravují ke spuštění a tento institut teď čeká na společnosti kosmických letů – ale toto čekání nemusí být podle jednoho vědce strašně dlouhé.
„Nikdo nemůže zaručit, kdy dokončí své programy testovacích letů, jaké s tím mohou být trable, jaké obraty a zákruty, je na cestě potkají,“ řekl Alan Stern vicepresident kosmické divize SwRI. „Myslím si ale, že existuje velice dobrá šance, že za dva roky ode dneška počátkem roku 2013 poletíme a potenciálně i dříve.“
Podpisy historických dohod
SwRI oznámila na konci února, že si koupila sedadla pro četné lety jak na palubě lodi XCOR Lynx tak SpaceShipTwo od Virgin Galactic, která bude známá jako VSS Enterprise. Podpisy dohod s více společnostmi byl strategický manévr, řekl Stern, jelikož obě lodi jsou ještě ve vývojové či testovací fázi.
„Tím, že rozdělíme své peníze mezi dva různé poskytovatele, si myslíme, že snižujeme rizikovost své pozice,“ řekl Stern SPACE.com.
SwRI plánuje vyslat do suborbitálního vesmíru tři různé vědce – včetně Sterna – a tři různé experimenty. Náš projekt otestuje biomedicínckou výstroj, další prozkoumá geologii asteroidů a komet provedením mikrogravitačních experimentů a ten třetí se podle Sterna podívá na schopnost suborbitálních lodí provádět astronomickou a atmosférickou vědu.
„Všechny se již budují,“ řekl Stern o experimentech. „Nejen že se konstruují, nejsou jen na seznamu přání. Dokončují se.“
SwRI nyní čeká na XCOR a Virgin Galactic, až poletí s platícími zákazníky – ale, kdy k tomu dojde, je tak trochu ještě ve vzduchu.
SpaceShipTwo se už předvedl s několika kluzákovými testy a očekává se, že koncem letošního roku zahájí testovací lety s raketovým pohonem. Tato loď by mohla začít létat s pasažérskými lety někdy příští rok, řekli činitelé Virgin Galactic.
První testovací let raketou poháněného Lunxu by mohl proběhnout někdy letos, řekl CEO od XCOR Jeff Greason.
Zažehnutí revoluce
SwRI plánuje ze svých četných suborbitálních výzkumných letů dostat dobrou vědu. Tento institut však doufá, že může posloužit pionýrské roli tím, že ukáže jiným výzkumníkům, co lze dělat, a současně pomůže dalšímu vývoji soukromých letů.
„Doufáme, že zahájíme nebo katalyzujeme revoluci,“ řekl Stern.
Dodal, že doufá, že rozsah aktivit SwRI – četné lety s četnými společnostmi, četní vědci provádějící četné experimenty – přiláká pozornost dalších skupin výzkumníků. Pokud budou dělat podobné aktivity, může to být jen dobře jak pro vědu tak pro vývoj komerčních kosmických letů.
„Chci, aby byli závistiví, žárliví, a chci, aby se vyhrabali z prachu a dali se do soutěže o naše peníze,“ řekl Stern.
Ano, krásná demonstrace toho, že zakladatelé firmy ovládli funkci "zoom" (či "scale") v nějakém tom Photoshopu, či v čem :-) Aneb pozorně se podívejte na jejich "payload module" :-)
Obávám se, že vynášet dvoumístnou loď na nosiči Falcon 9 je fakt hloupý nápad... ještě bych chápal, kdyby chtěli ušetřit a nacpat menší kabinu na nějakou menší a levnější raketu - ale takhle to fakt nedává smysl.
Jinak menší raketa (a tím i kabina) by dávala smysl, kde by se našlo nějaké "lokální optimum", kdy třeba start rakety s nosností 1t by byl víc jak 10x levnější, než start rakety s nosností 10t. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se to takhle někomu mohlo podařit... ultralevné starty lze možná očekávat u nějakých mikro-raket s nosností v rádu 1-10 kg - ale pochybuji, že se někomu podaří, aby start dvoumístné kabiny byl levnější, než start sedmimístné (v přepočtu na ceny jedné letenky) [Upraveno 14.5.2011 xChaos]
citace:... kdy třeba start rakety s nosností 1t by byl víc jak 10x levnější, než start rakety s nosností 10t. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se to takhle někomu mohlo podařit... ultralevné starty lze možná očekávat u nějakých mikro-raket s nosností v rádu 1-10 kg...
Uvahy zlym smerom.
Nikdy nedosiahnes kg efektivitu v doprave zmensovanim. Dokonca stoji za to vyrabat obrovske atypy vsade kde to je len trochu mozne. (tankery, bane (obzvlast povrchove),lietadla...)
Krasa 2miestnej lode za start spociva v nizkych jednorazovych nakladoch.
10kg nosic nepostavis pod 300000 USD/kg. Preto je "vyhodnejsie" stavat 25kg za 500000 USD/kg. (samozrejme plus vyvoj)
A tohle video z loňského září je taky neskutečné: všimněte si vysouvacího "podvozku" - vypadá úplně jako zhmotnění brakových sci-fi příběhů ze 30.let 20.století :-)
[Upraveno 14.5.2011 xChaos]
citace:Nikdy nedosiahnes kg efektivitu v doprave zmensovanim.
No... neříkal bych "nikdy"... zrovna u těch raket je třeba určitá šance, že se dostaneš pod hranici pevnosti nějakého o řád levnějšího materiálu, nebo tak něco... celkově ale zvětšování komplikuje konstukce letadel (hmotnost roste s třetí mocninou, plocha křídel jen s druhou), a naopak zjednodušuje stavbu/provoz balonů a vzducholodí (vztlak roste s třetí mocninou, hmotnost konstukce jen s druhou). U raket je to tak nějak neutrální (více paliva taky více váží - takže rozhoduje konstrukční číslo, které se s velikostí nemůže donekonečna zlepšovat). Rakety s nosností 1-10t si můžou dovolit různé zjednodušující triky (např. paralení stupně jako svazek "trubek" se stejnými motory, ale různou délkou a tím i zásobou paliva - něco takového by mohlo být konstrukčně velice levné, sice navádět nejdelší a tím i nejtěžší stupeň až na oběžnou dráhu je "luxus" - ale finanční úspory můžou být obrovské...)
Tankery bych do toho netahal vůbec... tam je to s výtlakem jako u vzducholodí. Úspory z rozsahu jsou zajímavé téma... ale zrovna u věcí, co mají lítat, je současně nejtěžší (a nejdražší) jich dosáhnout.
Ale uznávám, že je nepravděpodobné, že se nějaké překvapivé optimum najde zrovna u 1t vs. 10t raket...
citace:Nikdy nedosiahnes kg efektivitu v doprave zmensovanim.
No... neříkal bych "nikdy"...
napriek tomu stoji za to vyrabat obrie lietadla, stavat velke pristavacie drahy a dalsie komplikacie, pretoze v konecnom dosledku na tom niekto zarobi.
Ak by bolo efektivnejsie pouzit 40 malych lietadielok, miesto 1 menej univerzalneho obrieho, urcite by to robili.
citace:
Ak by bolo efektivnejsie pouzit 40 malych lietadielok, miesto 1 menej univerzalneho obrieho, urcite by to robili.
záleží na okolnostiach...
ak je potrebné, poslať tých "40 kg" (po jednom kilograme) na "40" rôznych miest, potom je výhodnejších "40 lietadielok"
ale ak sa "40 kg" posiela na "jednu pobočku", potom je výhodnejší jeden "supernosič"
záleží len na okolnostiach...
.....................................
ps: "40 rôznych destinácií" stále nemáme..
takže máme len jednu "LEO", čo cez skreslenie znamená "jednu"...
ale aká asi bude "realita" o ... hm... 5 rokov? [Upraveno 14.5.2011 alamo] [Upraveno 14.5.2011 alamo]
15.5.2011 - 11:20 - Alchymista neprihlasený
40 destinácií práveže máme - LEO nie je "jedna" destinácia, ale mnoho destinácií v skoro rovnakej vzdialenosti.
Navyše, každý zákazník chce letieť v inom čase a pokiaľ sa to aspoň trošku dá, súkromným strojom, ktorý povezie len jeho.
Aká bude realita o 5 rokov? Taká istá ako dnes...
Lietať sa bude rovnako alebo MENEJ.
A tohle video z loňského září je taky neskutečné: všimněte si vysouvacího "podvozku" - vypadá úplně jako zhmotnění brakových sci-fi příběhů ze 30.let 20.století :-)
[Upraveno 14.5.2011 xChaos]
To je vsechno jen podvrh.
Udelali video nekde na PC v AutoCad 3D Cinema - Film Movie.
Preci neni mozny, aby nejaky sedlak jmenem Musk spustil druhe zavody o vesmir.
Navic jsem tam nikde nedocetl co je palivem.
Okyslicovadlo jsem precetl, tekuty kyslik, ale o palivu ani tuk a z nejakeho videa na tom jejich webu jsem nasel info, ze snad 100% alkohol-lih...nemate nekdo podrobnejsi info?
Co se tyce te tuzky, myslim, ze by slo dosahnout i vyssi vysky nez 33km jak tam pisou.
Kdyz by tuzku udelali o 50cm v prumeru sirsi...cili celkem 90cm prumer, celou tuzku prodlouzili z 7m na 12m a kdyz by nahoru dali tuzku s prumerem 50cm a delky 8m, tak by udelali druhy stupen a tim by se mohli doskrabat na LEO.
Taky by me zajimalo, jak maji vyreseno kryogenni tlakove cerpadlo, ci turbinu pro lih (aby jim to nekdo driv nevypil).
Posledni vec, v ktere vidim problem je, ze pouzili podivnej radiovej system. Na fotkach poznavam Atherose v miniPCI pro US/CAN pasmo 920MHz/2.4GHz. To je vsak dost velkej problem, jelikoz uz z principu takto single radiokanal semiduplexni TRX je dobrej tak na staticke pouziti navic u rychle pohybujiciho se objektu ujizdi OFDM-QAM32 nosne tak rychle, ze DSP to neni schopen dorovnat a navic atmosfera jim udela z radia-peklo...proto se u kosmickych spoju vsichni snazej vyhnout QAM a navic OFDM modulaci.
Budou to muset vymenit za neco sirokopasmovejsiho. Full duplexniho.
Bohuzel S-UMTS jeste stale neni a tak pro rizeni/telemetrii budou muset pouzitr osvedceny postup ala Musk.... dal tam modul Iridia. Navic budouci Iridium-NEXT i z takoveho vehiklu bude umet uploadovat zive video rychlosti 93kbps (pro ISDN video to staci, pro zbeznou kontrolu funkce nosice behem drapani se na LEO to taky staci, pro telemetrii staci i 2k4 soucasneho Iridia (viz Atlas, Falcon9, Ariane5 atd.).
Jinak info, GPS cast modulu meri vysku az do 1400km.
To se to bada, kdyz jsou k dispozici stejne moduly, ktere jsou v Dragonu/Falconu9.
Upozorňuji, že dnes v 15h proběhne druhý pokus o start Dánské rakety Kopenhagen Suborbital HEAT-1X z plovoucí startovací plošiny SPUTNIK u ostrova Bornholm v Baltském moři. Kabina MSC Tycho Brahe by měla dle plánu vystoupat do 15km (loni byl plán 30km) a v T + 5 min sestoupit na 3 padácích do moře.
Snad jim zase nevypoví službu fén a nezamrzne kyslíkový ventil jako loni.
citace:Upozorňuji, že dnes v 15h proběhne druhý pokus o start Dánské rakety Kopenhagen Suborbital HEAT-1X ...
Sleduji to tady http://sputnik.tv2.dk/play/event/820/ , je 15:10 a zatím se pár techniků stále motá kolem rakety na plošině.
Stream je bez komentáře, takže není jasné co mají za potíže...
