Ale vychazet z tohoto je velmi nepresne cislo - jinymi slovy jste nezamestany (po pul roce jiz nemate na davky narok jen za vas plati nemocenske pojisteni - pracovni urad a tak neni zas tak velka motivace byt registrovanej) a jen si vramci OSVC obcas pridelate i nejakou tu korunu kdyz mate tu moznost - stejne jako z narazove brigady - prace na sklizni urody.
Proste oni ne vzdy maj takoveto prijmy jako zamestanec - nemaji proste tolik prace.
A nebo to maj jako privydelek k praci - tam musite mit bezny zamestnanesky pomer (dost firem to proste chce) a toto proste mate treba tak ze myjete chodby cinzovnich domu ci roznasite letaky do schranek a tyto brigady jsou vam ochotni dat pouze na zivnostensky list.
Ci se jedna o STUDENTA VYSOKE SKOLY - ktery neni jinak schopen si zajistit brigady - treba i ve vlastni REZII - nabizi levne sluzby v oblasti IT - insdtalce pocitacu a jednoduchych domacich siti. Ci prodava sve vlastni SW produkty - po skole to bude delat na plno jako s.r.o. s kamarady napriklad.
OSVC neni vzdy proste osoba v plnem pracovnim pomeru jak se mylne domnivate.
30.10.2011 - 13:44 - x
"Dále vrátit dopravu na železnici, kamióny jen rychlekazící se zboží."
Toto je mozne jedine po vystoupeni z EU - jsou to proste jen a pouze pravidla EU - ze muzete zbozi vozit presne tak jak chcete jen vy.
01.11.2011 - 07:08 - Jiří Hošek
citace:Toto zvýšení daní by ovšem odporovalo tupým ideologickým, dogmatickým, v podstatě náboženským postulátům pravicové vlády
atd. celý příspěvek OSVČ vs. zaměstnanci
S kosmonautikou to nesouvisí, tak to nebudu rozebírat. Ale s 80% textu toho příspěvku nesouhlasím.
01.11.2011 - 14:09 - befelemepesseveze
... myslím, že vývoj kosmonautiky (včetně přistání na Měsíci) ukazuje, že nejlepší je maximálně otevřené soutěžení.
Jak začnete plánovat a nařizovat nějakou činnost bez stopy zodpovědnosti za výsledky, tak snižujete celkovou efektivitu systému. V jistých speciálních případech jsou taková omezení ospraveditelná (např. péče o invalidní spoluobčany), ale i tady se jako nejefektivnější ukazuje ponechat cílové skupině maximální volnost. Tedy například místo zřizování speciálních ústavů péče, přímo rozdat podporu jednotlivým invalidům. Každý z nich se pak může sám rozhodnout, jaký druh podpory je pro něj nejvhodnější (někdo si zaplatí asistenta, jiný si naopak pořídí počítačem řízený elektrický vozík).
Do věci ovšem vstupuje spousta dalších faktorů, především politika. Například pro politického kandidáta je efektivnější se drát za práva nájemníků, než za práva majitelů domů (nájemníků je víc a tedy mají víc hlasů). Pokud by tedy chtěl rozdat příspěvek na bydlení jednotlivým bydlícím, tak je to sice ekonomicky efektivnější a mnohem férovější, ale takový kandidát zmenšuje svoje šance ve volbách. Tož tak ...
Pokud si pamatuju, tak NASA a údajně ani CIA nevěděla o prvním neúspěšném startu rakety N-1, přitom ale přece seismologové museli zaznamenat jak vibrace způsobené startem, tak i otřes způsobený výbuchem při dopadu. Zanedbávám to, že o startu byla CIA téměř jistě informována agenty a sledováním provozu na Tjuratamu. Je tedy zjištění startu seismology jenom mýtus nebo je otřesů tolik, že se z nich něco dá zjistit až dodatečně - když víme co a kde bouchlo, zjistíme tomu odpovídající otřes?
Tri zo štyroch neúspešných letov skončili výbuchom rakety vo výške (prvý v 69 sekunde letu - 12 200 metrov, tretí v 51 sekunde - 1000 metro a štvrtý v 107 sekunde - cca 40 000 metrov) seizmiku mohol vyvolať len druhý a možno aj tretí pokus o let.
Zo sledovania otrasov z väčšej vzdialenosti toho o havárii rakety veľa nevyčítaš - dopad a následný výbuch rakety nevytvára nejaký charakteristický otras, na rozdiel od jadrového výbuchu, napríklad. Výbuch rakety po dopade však má skôr charakter explozívneho horenia než charakter detonácie, takže seizmická odozva je relatívne malá a "roztiahnutá" v čase, čím sa dosť podobá bežným seizmickým javom. Výbuch pri druhom lete však bol určite impozantný - raketa naplnená 680 tonami kerosénu a 1700 tonami tekutého kyslíku sa zrútila priamo na rampu - z čiste energetického hľadiska to zodpovedá zhruba 6-7 kilotonám, ale kým výbuch ekvivalentnej nálože trhaviny trvá cca 1-2 milisekundy, explozívne horenie trvalo určite aspoň niekoľko sekúnd, teda najmenej 1000 krát dlhšie.
Samotný dopad rakety, aj keď obrovskej, prebiehal pri relatívne malej rýchlosti, takže impulz dopadu tiež nebol nejak veľký.
Bežný stenový odstrel v lomoch môže vytvoriť podobnú alebo dokonca intenzívnejšiu seizmickú odozvu - hmotnosť trhavín dosahuje niekoľko ton a do pohybu je uvedených niekoľko tisíc ton horniny. Podobne i pri udalostiach ako sú zosuvy a lavíny je v pohybe niekoľko tisíc až niekoľko sto tisíc ton materiálu, ale seizmická odozva je vo vzdialenosti niekoľko desiatok kilometrov pod úrovňou 1. stupňa richterovej stupnice.
V tom čase pre američanov dostupné meracie miesta v Iráne a Afganistáne sú od Bajkonuru vzdialené najmenej 1600 kilometrov - trochu ďaleko.
Nepochybne CIA o príprave rakety i neúspešných štartoch informovaná bola, otázka je, s akým oneskorením. Mohli to byť len hodiny, ale tiež celé týždne.
Efektívnejšie informácie mohli poskytovať družice včasnej výstrahy, ktoré bezpochyby Bajkonur sledovali a štarty a následné havárie spoľahlivo zaznamenali...
Avšak - v čase prvých dvoch letov N-1 (v roku 1969) nemali USA žiadnu funkčnú družicu včasnej výstrahy. Pri druhom štarte zničený štartovací komplex zrejme fotografovala fotoprieskumná družica KH-4B Corana v juli alebo auguste 1969.
Pri treťom a štvrtom štarte bola zrejme funkčná družica včasnej výstrahy DSP-1 vypustená v novembri 1970 (mala ale problémy) a DSP-2 vypustená v máji 1971 a zakotvená nad indickým oceánom.
[Upraveno 02.11.2011 Alchymista]
Domnívám se, že o všech čtyřech startech tak obrovitého stroje , jako byla N-1 se muselo na Západě vědět. Důvody neúspěchu N-1 byly především dva :
1. Neschopnost vyvinout tak obří motor, jako byl F-1 pro Saturn- 5 o tahu 680 tun. Malých motorů tak bylo v prvním stupni zbytečně obří množství a tím stoupala pravděpodobnost poruch.
2. Nedostatek finančních prostředků ve srovnání s NASA. Motory a díly N-1 tak byly minimálně zkoušeny na zemi, šlo se rovnou /skoro/ na ostré starty, které skončily blamáží.
Opět se blíží Silvestr a tak si nechte na videu v odkaze, od milé ruské instruktorky, podrobně vysvětlit, jak 31.12.2011 správně odpálit daleko menší raketu , než byly N-1 nebo Proton. I to může být docela zajímavé :
Profesor Squyres je tělem i duší planetární geolog a mj. hlavní vědecký pracovník (principal investigator) misí MER-A, MER-B.
Jeho nová funkce sice nic nezaručuje, ale doufejme, že ten poradní výbor k něčemu mají a když bude jeho předsedou kvalitní planetární vědec, tak snad to NASA aspoň trochu pomůže nabrat ten správný směr. No, uvidíme...
03.11.2011 - 17:13 - qwertzu
citace: kto sa s nimi bude pretekat? rusi urcite nie, esa tiez nie... sukromnici maju ine ciele, ako sa nahanat s cinou... a nasa nepotrebuje predbiehat cinanov pri oblete mesiaca...
cinania sa urcite budu chciet predviest, ale prv asi urobia tu stanicu, ked uz zacali...
Myslím, že číňani se chtějí předvádět před sebou a před sousedy v asii. Představte si Čínu jako kontinent.
Vždyť jich je čtyřikrát víc, než v celé slavné evropě, co se ani nezmohla na vlastní pilotovanou loď ...
06.11.2011 - 01:27 - x
"vláda každý rok přidávala pětinu !! peněz navíc "
Otazka je z kolik je to procent HDP - ono kdyz davate velmi malo drive oproti vyspelim krajinam - tak proste rust 20% rocne vypada sice velkoryse, ale ve srovani s vyspelim svetem to muze byt stale malo. A navic jim nic jineho nezbyva jak dobre pise nademnou.
Proste jak nekde na svete zvysit o 100% vyrobu automobilu - zavratne cislo na prvni pohled, ale ve skutecnosti jen automobilka otevrela dalsi zavod na jejich montaz - dalsi linku na montaz jineho modelu. Coz v zemi s rozvinutou vyrobou automobilu by nebylo zadne zavratne % zvyseni - pritom kusove by se jednalo o naproste stejne mnozstevni navyseni vyroby aut.
Tedy Čína už nyní vydává na vědu a výzkum větší balík z HDP, jak ČR a je na úrovni průměru Evropské unie. Za USA ještě dost zaostává, ovšem pokud jí vydrží onen 20 % roční nárůst, pak USA dostihne do 4 let.
Kdo byl v poslední době v Číně a nejen v Pekingu a Šanghaji, ale i v jiných velkých městech viděl neuvěřitelný rozvoj, který však je a bude limitován především zdroji – surovinami, energií a potravinami. Co se však týká HDP, ten ve většině rozvinutých zemí tvoří hlavně maloobchod a obecně služby. Jsem přesvědčen (a znám to dobře i z Vietnamu, kde jsem mnoho let pracoval), že značná část maloobchodu a služeb, což je v těchto zemích velký sektor, vůbec nejsou zahrnuty v oficiálním HDP, protože většina maloobchodníků nějaké VAT (HDP) prostě obchází a nelze to vůbec v tom množství kontrolovat.
Také co se týká ocenění výrobků, pak stejný a stejně kvalitní výrobek a také stejná služba v Číně jsou kalkulovány mnohem levněji než stejné výrobky ve vyspělých zemích. Proto srovnávání HDP kulhá na obě nohy. Např. v USA mají tím větší HDP, čím více na dluh koupí a prodají na svém trhu čínského zboží. Co se týká kvality, pak ty „čínské šmejdy“ jak se tady někdy píše jsou ve většině případů skutečně nejlevnější a podřadné zboží, které čeští obchodníci honí po čínském trhu, aby mohli u nás co nejvíce vydělat. Čína však má dnes mnoho kvalitního zboží a její vědecko – technická úroveň je na rapidním vzrůstu. Především bude mít desítky, perspektivně stovky milionů kvalifikovaných technických kádrů ve výrobě, což na Západě je zmenšující se skupina a tento výpadek v kvalifikaci národa nelze ničím nahradit. Je iluzorní se domnívat, že Západ bude stále vést v inovacích. I kvalitních vědců bude mít Čína mnohem víc a bez přímé vazby na výrobu se inovace dělají obtížně.
spomenme aj trvalo zmanipulovanu menu (ktora sa prestava zvysku sveta pacit), spomenme stupajuci tlak na rast miezd (socialne nepokoje), spomenme giganticky dlh miestnych samosprav, ktory sa uctovnickym zazrakom nezaratava do dlhu krajiny (cize nikto nevie ako je cina vlastne zadlzena) atd.
Nedostatok transparentnosti stal na zaciatku kazdej krizy, pretoze bez informacii nefunguje prirodzeny feedback, a cina teda rozhodne transparentna nie je. Cinsky zazrak este moze dopadnut velmi zaujimavo
Ano, jak píše ...bo, s realitami ještě v Číně bude velký problém. Už jenom samotná výroba cementu a oceli v Číně ukazuje, že se tam děje ve stavebnictví něco neuvěřitelného ! Letos Čína vyrobí přes 2 miliardy tun cementu /= 55 % celosvětové výroby !!!/ a skoro 700 mil. tun oceli /asi 46 % celosvětové výroby !!/ a tohle všechno se spotřebuje ve stavebnictví ! Tedy Čína za rok spotřebuje ve stavebnictví 55 % !!! světové spotřeby cementu a zbylých 192 států OSN jenom 45 % všichni dohromady!! To je neuvěřitelné.
2. Letos Čínský HDP klesne na 9 %, možná i pod 9 % a dál bude zpomalovat.
3. Snad jediná šance, jak obsadit všechny ty prázdné nemovitostí je opravdu prasknutí bubliny, krachy developerů a nabízení těchto nemovitostí za 30 až 50 % původní ceny zájemcům. Myslím si, že slušný byt v Číně by braly ihned desítky milionů lidí, jen kdyby stál třetinu dnešní ceny ! Uvidíme, co bude, pokles cen nemovitostí letos již začal.
citace:Ano, jak píše ...bo, s realitami ještě v Číně bude velký problém. Už jenom samotná výroba cementu a oceli v Číně ukazuje, že se tam děje ve stavebnictví něco neuvěřitelného ! Letos Čína vyrobí přes 2 miliardy tun cementu /= 55 % celosvětové výroby !!!/ a skoro 700 mil. tun oceli /asi 46 % celosvětové výroby !!/ a tohle všechno se spotřebuje ve stavebnictví ! Tedy Čína za rok spotřebuje ve stavebnictví 55 % !!! světové spotřeby cementu a zbylých 192 států OSN jenom 45 % všichni dohromady!! To je neuvěřitelné.
2. Letos Čínský HDP klesne na 9 %, možná i pod 9 % a dál bude zpomalovat.
3. Snad jediná šance, jak obsadit všechny ty prázdné nemovitostí je opravdu prasknutí bubliny, krachy developerů a nabízení těchto nemovitostí za 30 až 50 % původní ceny zájemcům. Myslím si, že slušný byt v Číně by braly ihned desítky milionů lidí, jen kdyby stál třetinu dnešní ceny ! Uvidíme, co bude, pokles cen nemovitostí letos již začal.
trochu to pripomina to sovietske "v tejto 5rocnici vyrobime najviac ocele na svete", nikto neriesil co potom s nou V cine je to "postavime najviac budov"...
Hovori sa tomu misalokacia kapitalu a sposobuje to nepekne krachy (pad ZSSR, prasknutie dotcom bubliny, hypobubliny a eurobubliny)
No co se týče výstavby Číně, tak co jsme probírali na přednáškách (studuji arch.) tak většina výstavby v čině je kvůli modernizaci bydlení Číňanu a výstavbou nových měst a likvidace nevyhovující staré zástavby.
Je to z důvodu že stará města jsou většinou dřevěná, stavěna bez jakýkoliv předpisů, mají úzké uličky atd. takže při jakékoli živelné katastrofě se domy hroutí/hoří a jsou velké škody na majetku a i životech, někdo v čínské vládě prostě spočítal že je i méně nákladné udržovat pořádek, bezpečí a další sociální a technologické nároky moderního života v městě, postavením fungl nového protože místa je v čině mnoho (krom toho nová zástavba zabírá až 10x měně místa jak stará zástavba), funguje to tak že vedle starého stávajícího města nebo v příhodné lokalitě kde je plánují JE/průmysl atd, se dle urbanizačních plánu začne budovat město.
V prvních 2 fázích o stejné bytové kapacitě jako bylo to staré (pak je dovýstavba nových bytu, dle předpokládaného rozvoje) také se jedná o kompletní dostavbu ing. a dopravních sítí (nová města mají přípoje na rychlotratě atd.), sociálních a užitných budov.
Poté dochází k přestěhovaní obyvatelstva ze starého města do nového jde to postupně ale jde, - je to nenucené (ale zvýhodněné) stěhovaní bez pušek, bajonetů a křiku jak by jsi někteří (pravdoláskovci) mysleli, první se stěhuji většinou mladí, byty jsou většinou za nízké ceny, nebo úplně zadarmo (byt za byt) co se této výstavby týče a staré město je poté v plánu úplně zlikvidovat, nebo zachovat pouze historicky cenná jádra a kulturní památky, a vrátit krajinu do původního stavu.
Jedna se zde o generační obměnu/modernizaci měst, není to nic nového Evropa tohle zažila v 18 - 20 století, při přestavbě měst/ bourání bastionových hradeb, kdy vymizeli úzké uličky a objevili se bulváry atd., jen Číňané nečekají na katastrofy typu 1755 zničení Lisabonu, atd. a taky si ulehčili práci tím, že výstavba a modernizace neprobíhá ve starajícím městě ale o par km dál.
Z dnešního hlediska je to daleko výhodnější - levnější, a osobně si myslím že modernizace bytových a životních podmínek je žádoucí, i když mnoho z nás určitě nepochopí a ani možná nechce, proč to dělají ale dělají to pro lepší životní podmínky obyvatel (i jejich kontrolu), je to možná pro mnohé developerská bublina ale tak to není zamýšleno většinou každý byt má svého budoucího majitele, i když je určitě těžké přesunout do nového bytu v „luxusním“ 18 patrovém věžáku i vodou/plynem osmdesátiletou čínskou babičku která celý život topila v kamnech a pamatuje ještě císaře Süan-tchung-a a Mao Ce-tung-a a jeho kulturní revoluci.
Osobně to tedy vidím že čínská vláda nejen že chce na venek vypadat silná (růst ekonomiky) ale při tom něco dělá něco i pro své obyvatelstvo (tohle je u naších evropských politiku naprosté sci-fi – dělat něco pro lidi), které teď žije v nevyhovujících podmínkách, které neodpovídají 21 století.
Takže když to shrneme je zajištěna práce pro lidi (stejný stavební program při velké hospodářské krizi měli jak Němci, tak Američané), tím pádem roste (nebo alespoň nepadá volným pádem) ekonomika a krize není tak závažná, protože lidi co robí v průmyslu a stavebnictví mohou užívat služby atd. čim ekonomiku drží. Krom toho dnešní krize vznikla v bankách (finančním sektoru) ne v stavebním sektoru (stavby = hmotná zástava) a za celou krizi mohou banky (půjčovali těm co na to neměli aniž by je to zajímalo, protože hypotéky a půjčky balili do tzn. CDO balíků které poté obchodovali na burze a dále to peněžili (vyráběli neexistující peníze z neexistujících peněz které na začátku nikdo fyzicky neviděl), takže byl a je špatný finanční trh nikoli stavební, ten se stejně jako jakýkoli průmysl s krachem financí s tímto svezl).
tvrdit ze kriza vznikla v bankach je velke zjednodusovanie. Kriza ma povod v monetarnom systeme, ktoreho najviditelnejsou tvarou su samozrejme banky Ak sa pozrieme na krizu hypotek a na europsku dlhovu krizu, maju jeden spolocny menovatel - odtrhnutie hodnotenia rizika od reality. V amerike vznikly subprime hypoteky na prikaz "zhora", pretoze federalna vlada sa snazila tymto riesit neexistujuci socialny system a preniest bremeno na financny sektor. Vznikli vselijake poistky na dlhy, cele poistne domy (fannie mae a freddie mac), urokove sadzby sa drzali nizko, peniaze boli lacne, vdaka comu trh nehnutelnosti rastol (umelo). V europe zasa projekt spolocnej meny mal ten nasledok, ze rizikove prirazky na grecke dlhopisy boli porovnatelne ako na nemecke, hoci ide o uplne ine ekonomiky. Grecko bez adekvatnej spatnej vazby (vyssich urokov) si mohlo veselo poziciavat.
Oba pripady skoncily tak isto - realita nas dobehla. Ceny domov nemozu rast donekonecna, obyvatelia sa nemozu zadlzovat bez obmedzenia a greci nemaju taky rast, aby splatili co si pozicali.
Banky sice boli v centre toho vsetkeho, a samozrejme na tom zarabali, pretoze vsade kde prudia peniaze banky zarabaju. Ale to je normalne, to nie je pricina, pricina je v systeme odtrhnutom od reality, ktory sa kazdy naznak zlych sprav snazi pretierat naruzovo vselijakymi financnymi hokuspokusmi. Namiesto toho aby utiahol opasok, ked je zle, a setril na zle casy, ked je dobre. A hlavne sa netvaril ze cierna kocka je biela gula...
Ano s tím souhlasím, jen bych něco málo doplnil... Je to krize především okruhu západní společnosti - civilizace....
Především bych řekl že je to krize společenská, úpadku morálky, zásad a lpění na tradicích a svébytné kultuře (její rozmělňování), což vyústilo k viditelné krizi a to krizi bankovní - finanční, což vede ke krizi ekonomické, teď si lidi musí uvědomit že směr kudy se posledních osmdesát let ubírala Evropa (potažmo celá západní civilizace) je směr chybný, i když v TV tvrdí opak.
Jinak ten dokument co jsem tu postoval i osvětluje odměny bankéřů, a celkově zhovadilost finančního světa a dokonce i porovnává růsty odměn a platů v jiných odvětvích... Je tam velmi povedený graf kde to jde dobře vidět.
isteze, ale to tiez vzdialene suvisi s monetarnou politikou. Zapadna civilizacia je tradicne velmi pracovita a sporiva (nesmejte sa, videli ste niekedy pracovat arabov?), ale obrovska uverova expanzia, ktora umoznila zit na dlh a z konzumu urobila sposob zivota tieto tradicne hodnoty znicila. Kto by pracoval a setril, aby raz mal, ked moze mat hned? Este ze mame krizu
Ten problém s monetárnym systémom, bankami a finančnými transakciami je zrejme hlbší. Nie je predsa normálne, aby mal trh finančných produktov objem mnohokrát prevyšujúci reálnu produkciu (HDP) celej planéty. Niekde sa proste stala chyba...
citace:Ten problém s monetárnym systémom, bankami a finančnými transakciami je zrejme hlbší. Nie je predsa normálne, aby mal trh finančných produktov objem mnohokrát prevyšujúci reálnu produkciu (HDP) celej planéty. Niekde sa proste stala chyba...
ten objem sa dost precenuje. Povedzme ze mame ekonomiku ktora ma objem 1000 dolarov. Dve banky uzatvoria derivatovy obchod na cenu nejakych komodit, trebars psenice. Aby to pre tie banky bolo zaujimave, tento obchod napakuju, t.j. uzatvoria kontrakt v objeme 10000, aby bol zisk pri urcitom pohybe ceny pre banky zaujimavy. Banky na zabezpecenie tohto obchodu zlozia zalohu kazda 100.
Ked sa cena potom pohne, tak vdaka obrovskemu objemu obchodu staci len velmi maly pohyb, aby zisk jednej z nich predstavoval trebars 50. Stracajuca banka ale v ziadnom pripade nemusi splatit celych neexistujucich 10000, pretoze ked je v strate 100, tak jej protistrana obchod uzavrie. Banka v zisku zhrabne tych 100 zo zalohy, druhej banke neostane nic. V ziadnom pripade ale nestrati 10000, ani sa nic neodpari z ekonomiky, len sa realne peniaze presunu z jednej banky do druhej. Tie horibilne objemy financnych produktov sluzia len na vytvorenie pakoveho efektu.
Problem teda nie je v samotnom objeme, ale v tom, aby vdaka tomuto objemu jedina transakcia nezatriasla celym trhom, alebo aby jedna krachnuta institucia nestrhla cely system. Teda obmedzovat maximalne pozicie na jedneho hraca, obmedzovat expoziciu rizika a takisto vzajomne prepojenia medzi hracmi. Ked chce niekto riskovat ze na minipohybe ceny strati 100, tak kludne, to je jeho vec, zo systemoveho hladiska je dolezite aby svojim krachom nestrhol cely system a aby nemal silu manipulovat trznu cenu.
07.11.2011 - 16:13 - Čtenář
Neméně důležité ale je, aby takový hráč kšeftoval na svoje riziko, aby neprivatizoval zisky a nesolidarizoval ztráty, aby nebyl příliš velký na pád, aby zkrátka neexistoval morální hazard.
Ale protože nežijeme v ideálním světě, není situace nikdy takto ideální, velké banky hrají s cizími penězi a hřeší na nemožnost svého krachu, stejně jako řada makléřů investičních fondů, která pracuje s rizikem pro klienty, nikoliv pro sebe osobně.
Následkem toho nejsou ztráty omezeny na hráče, ale rozšiřují se na všechny. Závislost reálných sazeb je ovlivněna davovou psychózou na finančním trhu, takže splaskávání bublin produkuje reálné ztráty pro objektivně nezúčastněné.
Můžeme se tedy ptát, jakou cenu pro všechny má bezbřehá svoboda hráčů na finančním trhu v reálném světě? Nejsou náhodou všeobecné zisky, které tyto spekulativní hry s cennými papíry vždy přinášely, tj. likviditu a vyvažování sezónních výkyvů, postupem času a s rozvojem globalizace vyváženy a převáženy riziky ztrát, které s sebou paniky a bubliny na těchto trzích nesou? A stojí to ještě zato, argumentovat svobodou a neviditelnou rukou finančního trhu, pokud nám více škodí než prospívá?
[Upraveno 07.11.2011 Conquistador]