quote:Ano, je to presne tak jak pise Archimedes, rakce D + T, nebo D+D je mnohem snadneji zapalitelna nez D+HE3, problem je v tom, ze u tehle reakci je vetsina ziskane energie ve forme neutronu, kterou neumime poradne vyuzit. Mimochodem jeste jedna kosmonauticka poznamka. Pokud se ma lidstvo dostat nekam dal, fuze je jedinej zpusob jak postavit motor, kterej vyvine smysluplnou rychlost. K vymeteni produktu fuze spravnym smerem pomoci mag. pole, ty ale musi mit naboj, tzn. je treba takova reakce, ktera produkuje minimum neutronu a maximum energie v iontech a volnych elektronech. Vetsina tohoto typu reakci vyzaduje prave HE3 a nejdostupnejsi je prave D+HE3. Proto to bude strategicka surovina tohoto stoleti. Zdaleka nejucinejsi by bylo D+LI6, zapaleni teto smesi je ale zcela mimo nase moznosti a velmi vzdalena budoucnost, mnohem obtiznejsi nez smes prave s heliem3.
"nejdostupnejsi je prave D+HE3"
Prave ze Deuterium+HE3 melo byt pouzito jako optimali k pohonu vesmirne sondy Dandalus - vim ze slo jen o navrh na moznou kostrukci prvni mezihvezdne sondy - a tam to melo za odstrelovani laserovym nebo elektronovym paprskem - ten stlaci a zahreje vlocku paliva tak ze se uskutecni maly termojaderny vybuch - takova mala termojaderna bomba.
A i z toho jsem usuzoval, ze takovyto reaktor na principu malych rizeni davkovanych termojadernych vybuchu by byl mnohem snazsi (a treba i pres tu vyssi teplotu se to da mnohem snadnejc privest k reakci - i pres ni je zahrivani z jinych jehp fyzikalnich duvodu snazsi).
A jen naprosta neekonomicnost tezby HE3 zde na Zemi,ze stoji za tim ze to neni mozne realizovat jsem si myslel - proste pro nej nemame dost paliva.
18.10.2009 - 04:42 - x
"efektivita stavby teleskopů na Měsíci "
Ja vim tez, ze na postaveni predevsim radiovych teleskopu na odvracene strane Mesice, ktera je diky sve odvracenosti velmi dobre izolovana od ruseni pozemskmi vysilaci je velky vedecky zajem.
18.10.2009 - 04:56 - x
Sice to neni primo tematu - ale jen jako odpoved - dnes se stavi termojaderny rektor, ktery by dle vseho jiz by mel dosahnout termojaderne rekace a vyprodukovat vice energie nez bylo vlozeno do jeji spusteni - takze jiz energeticky ziskovy by mel byt.
500-700 MW fúzního výkonu po dobu asi 20 minut.
ITER je jiz ve stavbe a zbytek jiz citace:
"Puk bude následovat 10-15 let fyzikálního a inženýrského výzkumu. Uvolňovaný výkon nebude ještě využíván k výrobě elektrické energie. Hlavním cílem ITERu bude prokázání možnosti samovolného termojaderného hoření (neboli tzv. "zapálení" reakce, anglicky "ignition") .
Teprve v dalším kroku, v zařízení označovaném pracovně DEMO, by měla už být výroba elektřiny demonstrována.
Bude-li demonstrována ekonomicky přijatelným způsobem, nic už v cestě termojaderným elektrárnám stát nebude."
V tomhle je fyzika neuprosna cim vic energie z hmoty chceme vyzdimat, tim silnejsi vazbu musime rozbit. Chemicke motory jsou limitovany silou elmag vazby, jaderny reaktory slabou jadernou silou a fuze silnou jadernou silou, ktera je nejpevnejsi. Jeste k tomu zapaleni, v podsate jsou dva zpusoby v tokamaku indukovanym polem, nebo pomoci laseru (do tokamaku pocitam i statory, metod je vic ale tyhle jsou nejslibnejsi). Ten druhej zpusob neni zatim moc uspesnej, protoze je potreba peletu nejen zahrat ale i stlacit coz vyzaduje obrovskou presnost. Bud se to dela pomoci spousty soustredenejch laseru, nebo nekolika lasery, ktere zasahnou hohelraum- kovovou dutinu, ktera pred tim nez se odpari poodrazi laser uvnitr tak, ze dojde ke stlaceni pelety s palivem. Kdyz to nedovedou poradne na zemi u statickyho cile, tezko si predstavit ze trefi vystrelovanou dutinu do spalovaci komory. At tak nebo tak, k vymeteni je potreba nizkoneutronova fuze a k ty je potreba HE3, pro alespon trochu dosazitelny zapalny teploty a tlaky.
Primarni zdroj energie stepeni -radioaktivni rozpad je zpusoben slabou jadernou silou, silna sila se pak uplatnuje pri dalsich srazkach, kdy roste hustota neutronu, tak jak jsou postupne vyrazeny z dalsich jader,to je pravda. Na pocatku je ale radiace zpusobena slabou jadernou silou.
quote:Primarni zdroj energie stepeni -radioaktivni rozpad je zpusoben slabou jadernou silou, silna sila se pak uplatnuje pri dalsich srazkach, kdy roste hustota neutronu, tak jak jsou postupne vyrazeny z dalsich jader,to je pravda. Na pocatku je ale radiace zpusobena slabou jadernou silou.
Radioaktivní rozpad nemá se štěpením jader nic společného, je to jiný druh reakce, nehledě na to, že slabá interakce způsobuje pouze jeden druh rozpadu (beta plus/minus rozpad nebo záchyt elektronu z elektronového obalu), alfa rozpad je naproti tomu zase způsoben kombinací elektromagnetické a silné interakce.
Když si například vezmeme Uran 235, který se velice dobře štěpí, tak ten má přirozenou radioaktivitu velice slabou. Poločas je něco kolem 7x10^8 roku a například Kobalt 60, který se používá pro ozařování v medicíně, je velice silný zářič( poločas cca 1900 dní) a přesto to není vhodné jádro ke štěpení (má málo nuklenů).
To co je zdrojem energie při štěpení jader, je velká vazbová energie nukleonů v jádře způsobená jadernými silami neboli silnou interakcí. Tato vazbová energie se při štěpení uvolní a je to cca 200 MeV na jedno rozštěpení jádra. Tato energie je pak odnášena jednak fragmenty jader, které vzniknou po štěpení, jednak gama zářením a pak neutrony. V případě U235 jsou to 2-3 volné neutrony, které kromě fragmentů zbydou, a které mohou vstupovat do další reakce a opět způsobit štěpení. Tím se rozjede řetězová reakce.
Jinak při přirozeném rozpadu se uvolňuje na jednu reakci energie max. v řádech MeV, čili při štěpení je to o dva řády více. Dále přirozený rozpad bývá velice pomalý (dlouhý poločas rozpadu), takže za jednotku času se uvolní poměrně malé množství energie, kdežto při štěpení jader, ať už u jaderné pumy nebo v reaktoru dosáhnu toho, že za jednotku času se rozštěpí ohromné množství jader a tím se uvolní velké množství energie.
A ještě k těm interakcím. Současná fyzika zná pouze čtyři základní interakce: gravitační, elektromagnetickou, slabou a silnou, a pojem slabá jaderná síla není úplně korektní. Slabou interakcí totiž interagují např. leptony, ale už nikoliv silnou, kterou jsou držena pohromadě atomová jádra.
quote:Aha, myslel jsem nez se rozjede retezova reakce, je na zacatku prave beta rozpad. Kazdopadne to nevylucje dulezitost HE3.
Beta rozpad není zrojem neutronů. Jediný beta rozpad, který mě napadá, při kterém by vznikl neutron by byl rozpad protonu, ale ten se ještě nikdy nepodařilo pozorovat. Pokud existuje, byl by moc vzácný, než aby vstupoval do počátku štěpné rekace. Neutornů kolem nás ale létá hodně (kosmické záření, ze Slunce apod.), takže nějaký se vždycky najde.
Jsou tam i odkazy na jiné články a videa. Dovolil jsem si ho narychlo přeložit:
Měli by se lidé vrátit na Měsíc?
By Charles Q. Choi
LiveScience Contributor
posted: 10 February 2010
12:01 pm ET
I přesto, že plánům NASA na návrat astronautů na měsíc hrozí zrušení, zůstává pořád hodně důvodů k návratu, tvrdí výzkumníci.
Nedávné dramatické potvrzení tamní vody osvětluje, jaká odhalení by mohla vrhnout světlo na historii života na Zemi. Též to naznačuje, že zdroje na měsíci by se mohly hodit jako odrazový můstek do vesmíru.
„Je ironií, že se pokoušíme zrušit měsíc právě v tom okamžiku, kdy vypadá daleko lákavější, než jsme si myslívali, že je,“ řekl měsíční geolog Paul Spudis v Lunar and Planetary Institute v Houstonu.
NASA to odmítla komentovat kvůli nadcházející debatě o budoucnosti programu pilotovaných kosmických letů.
Záhady měsíce
Horniny, které byly až dosud nasbírány z měsíce jsou více než jen ornamenty v muzeích. Tím, že jsem šli na měsíc, „jsme se dopracovali k úplně odlišnému pohledu na to, jak pracuje evoluce, a k historii života na Zemi, která nás úplně zaskočila,“ řekl Spudis.
Například poté, co mise Apollo doletěly na měsíc, odhalily, že meteorické dopady, které poďobaly jeho povrch, po sobě zanechaly nárazové křemenné krystaly a další chemické a fyzikální signatury.
„Vypadalo to dost esotericky a nevypadalo to, že by to mělo mít nějakou praktickou využitelnost, dokud jsme nenašli důkazy zrn nárazových křemenných krystalů na hranicích Kráterového území, které je souběžné s epizodou masového vymírání, která sprovodila ze světa dinosaury,“ vysvětloval Spudis. „Vrstvy obohacené iridiem se našly na krajích, ale někteří tvrdili, že by mohly být důsledkem vulkanické aktivity. Nárazové krystaly křemene byly tím, co opravdu dokázalo dopad, a byly úplně neočekávané.“
Měsíc by mohl skrývat další tajemství týkající se našeho světa, včetně kousíčků Země. Tuny a tuny kamenů vyražených z planety dopady meteorů mohly docela dobře přistát na měsíci a přinést tajemství nejen raného věku Země ale také možná mikrobiální fosílie. „Historie měsíce a Země je úzce svázaná a jeden osvětluje toho druhého,“ řekl Spudis.
Měsíc též slouží jako okno „do vzdálené minulosti všech terestrických planet – Merkuru, Venuše, Země, Marsu.“
Například, „na měsíčním povrchu existuje něco jako díry po nárazech – máte extrémně mladé povrchové záplaty, které na sobě nemají skoro dopadové krátery, jež je překrývají,“ řekl Spudis. „Znamená to, že jsou vulkanickými výlevy z hlubokého nitra?“
Teleskop na odvrácené straně měsíce by též mohl zachycovat signály, jež je nemožné vidět na Zemi nebo ani na blízké oběžné dráze.
„Mohl by použít měsíc jako štít proti radarovému rušení ze Země a samozřejmě tam není atmosféra, který by rušila pozorování,“ poznamenal Spudis. Vědci se dohadovali, že takový teleskop by viděl extrémně slabé světlo ze záhadného raného věku vesmíru.
A samotná bezvzdušnost měsíce by mohla stínit světlo na všech dalších bezvzdušných tělesech sluneční soustavy.
„Máme vzorky z měsíce, které nám mohou vyprávět o určitém druhu vesmírného počasí od slunečního větru a mikrometeoritického bombardování, jak procházejí asteroidy,“ řekl Taylor.
Život mimo Zemi
Měsíc není jen zajímavý z hlediska vědy. Může být též kritický pro život mimo Zemi.
„Není to jen o budování lunární základny, takže si můžu vyjít a provádět měsíční geologii, ale o vybavení tamními materiálními a energetickými zdroji k vytvoření trvale udržitelné přítomnosti mimo Zemi. I když to neuděláte, mohli byste zrovna tak poslat stroje.“
Voda na měsíčních pólech se nehodí jen pro podporu života, ale také k výrobě hnací látky pro kosmickou loď, poznamenává. Navíc póly mohou být také domovskými oblastmi téměř trvalého slunečního svitu.
„Na měsíčním rovníku můžete přecházet z 14 dnů světla do 14 dnů tmy,“ řekl Spudis. „To neznamená jen, že v noci nemůžete vyrábět solární elektřinu ze slunečního svitu, ale také obrovské teplotní výkyvy z 100 stC do -150 stC, což může být těžké pro zařízení, které si tam vezmeme. V oblastech vždy ozářených slunečním svitem na měsíci to vždy zůstává zhruba vyhřáté na -50 stC, takže je snadnější řízení teploty.“
Měsíc je též plný paliva pro nukleární fúzi v podobě helia-3, vysvětlil Taylor. „Je tam ohromné množství uložené v půdě slunečním větrem,“ vysvětlil. „A když to uděláte efektivně, nakonec nebude mít žádnou radioaktivitu.“
Jako takový by měsíc mohl být podstatný, abychom od něj dostali lekce potřebné k dlouhodobému životu ve vesmíru. „Chtěli bychom se naučit jaké je to žít jinde, ať jdete kamkoliv,“ řekl Spudis.
Ačkoliv program Constellation navržený jako program příštích pilotovaných letů NASA je nyní v ohrožení, „není ještě mrtvý – musí to ještě zvážit Kongres,“ řekl Spudis. „Ale ať už se vláda U.S. nebo jiná vláda nebo soukromý průmysl vrátí, někdo někdy to udělá, neboť nemá moc smyslu to neudělat.“
Mně vyhlášení doktríny letů k asteroidům a k Marsu bez logického mezistupně Měsíce a zrušení programu technologií pro Měsíc a tedy použitelných pro ty další cesty připadá jako ten příslovečný návrh, který kdysi padl ve vrcholných stranických sekretariátech, když se projednávalo, jestli dohánět a předhánět imperialisty i v technologii polovodičů.
Návrh padl: "Nepustit se do ještě technologie polovodičů. Počkáme, až přijdou celovodiče."
Hlavně mi nějak uniká smysl zrušení i programu Ares I / V, i kdyby se rozhodlo, že se na Měsíc nepoletí. Ať se ale poletí kamkoli dál, tak ta loď nebude žádný drobeček a bude ji potřeba na orbitě sestavit. Bude nejspíš potřebný i nějaký silnější nosič. Už jenom přistávací moduly pro Mars budou oproti LM asi pěkně těžcí mackové.
Ale jak už jsem tady někde psal. Spíše to na mě dělá dojem, že americkou pilotovanou kosmonautiku Obama prostě odpískal a to o Marsu a asteroidech jsou jenom slova, která časem utichnou. Jenom doufám, že se pletu...
Jinak Měsíc, kromě toho, že se ukazuje jako velice zajímavé těleso, měl i výhodu v tom, že stavba Měsíční základny byl konkrétní a i realizovatelný cíl. Vznikla by přitom řada nových technologií a zkušeností, které by pak umožnily letět dál.
Když bylo letectví ještě v plenkách, také se hned nelétalo přes Atlantik. A když ho srovnám s kosmonautikou, tak zatím létáme jenom tak z Prahy do Pardubic.
Když bylo letectví ještě v plenkách, také se hned nelétalo přes Atlantik. A když ho srovnám s kosmonautikou, tak zatím létáme jenom tak z Prahy do Pardubic.
Létáme z Prahy do Pardubic a stavěli jsme letadlo, co mělo doletět do Paříže. Zrušili jsme to ale s tím, že poletíme rovnou do New Yorku. Velice logické, že?
Keď sa pred polstoročím pýtali jedného nadšenca, prečo chce liezť na Mt. Everest, odpoveď bola prostá "Pretože existuje.".
Uspel a od vtedy lezú na horu každoročne ďalší a ďalší nadšenci...
Nejde ani tak o to, že tam lezú "celkom zbytočne, pretože prvý už nebudú". To lezenie na horu má celkom závažné dôsledky - aj v takej "prdeli sveta" sa rozvíja celkom moderná infraštruktúra potrebná pre život, budujú sa hotely, cesty, letiská...
S cestou na Mesiac je to podobné - prvovýstup už máme za sebou, teraz sa čaká na nadšencov a až sa nájdu - a oni sa dúfam nájdu - začne sa rozvíjať aj súvisiaca infraštruktúra...
"S cestou na Mesiac je to podobné - prvovýstup už máme za sebou, teraz sa čaká na nadšencov a až sa nájdu - a oni sa dúfam nájdu - začne sa rozvíjať aj súvisiaca infraštruktúra..."
tému cesta na mars pre jedného sme tu už myslím mali..
čo tak sa zamyslieť, ako cestu na mesiac uskutočniť naozaj minimálnymi prostriedkami?
quote:Hlavně mi nějak uniká smysl zrušení i programu Ares I / V, i kdyby se rozhodlo, že se na Měsíc nepoletí. Ať se ale poletí kamkoli dál, tak ta loď nebude žádný drobeček a bude ji potřeba na orbitě sestavit. Bude nejspíš potřebný i nějaký silnější nosič. Už jenom přistávací moduly pro Mars budou oproti LM asi pěkně těžcí mackové.
Ale jak už jsem tady někde psal. Spíše to na mě dělá dojem, že americkou pilotovanou kosmonautiku Obama prostě odpískal a to o Marsu a asteroidech jsou jenom slova, která časem utichnou. Jenom doufám, že se pletu...
quote:ako cestu na mesiac uskutočniť naozaj minimálnymi prostriedkami?
Co se týká vlastní kosmické lodě, tak by se musel použít Sojuz. Nic jiného v součanosti k dispozici není. Pak něco pro přistání a start z Měsíce. Když už to má být minimalistické, tak něco pro jednoho člověka. Nemuselo by to asi být ani hermetizované. Spíš taková otevřená plošina, takže dopravit na Měsíc a zpět nějakých cca 200 Kg čistého nákladu (kosmonaut ve skafandru). Něco takového by snad nemuselo mít ani moc velikou hmotnost.
Jenom mám obavu, že skončíme u nosné rakety. I když ten náklad k Měsíci by nemusel vyjít nějak extrémně těžký, tak není dostupný human-rated nosič s dostatečnou nosností (zase je tady jenom Sojuz). Musely by to tedy být dva starty.
quote:ako cestu na mesiac uskutočniť naozaj minimálnymi prostriedkami?
Co se týká vlastní kosmické lodě, tak by se musel použít Sojuz. Nic jiného v součanosti k dispozici není. Pak něco pro přistání a start z Měsíce. Když už to má být minimalistické, tak něco pro jednoho člověka. Nemuselo by to asi být ani hermetizované. Spíš taková otevřená plošina, takže dopravit na Měsíc a zpět nějakých cca 200 Kg čistého nákladu (kosmonaut ve skafandru). Něco takového by snad nemuselo mít ani moc velikou hmotnost.
A preco plosina? Keby sme sli do extremu, mozeme pouzit nieco podobne tomuto
Ja osobne to vidim na Falcon9 heavy, dragon a taketo poletovadlo. A turistu milionara so zalubou v adrenalinovych sportoch.
Je mi smutno z toho, že se tu už spoléhá jen na adrenalinové nadšence. Vnímám to jako poslední zoufalou možnost. Měsíc ale jistě nabízí i jiné špičkově zajímavé příležitosti.
quote:potenciál je v tom, že ak si to môže dovoliť adrenalínový maniak, môže si to dovoliť aj nejaká univerzita, a poslať na povrch robotické laboratórium..
Já se ale bojím, že když tam nebudou conquiscadoři supervelmoci, tak tam nebudou ani maniaci ani university. Kdyby to bez supervelmoci šlo, tak to někdo za těch 40 let stihnul.
quote:potenciál je v tom, že ak si to môže dovoliť adrenalínový maniak, môže si to dovoliť aj nejaká univerzita, a poslať na povrch robotické laboratórium..
Já se ale bojím, že když tam nebudou conquiscadoři supervelmoci, tak tam nebudou ani maniaci ani university. Kdyby to bez supervelmoci šlo, tak to někdo za těch 40 let stihnul.
Co si kdo predstavuje pod navratem na Mesic ? Podle meho je to stala vyzkumna zakladna, Mesic ma v tomto smeru obrovke moznosti. A zde bych se zastavil.
Cisty vyzkum sam o sobe neni ekonomicky "zajimavy", zajimavy je hlavne aplikovany vyzkum. Pokud nekdo chce uvazovat nad cestou na Mesic musi to zduvodnit. Patriotismus nikomu na chleba nevydela.
1) Geologicky pruzkum.
Kdyz jsem o tom slysel poprve, zdalo se mi to pritazene za vlasy. Ale skutecne tomu tak je. Petrochemicky prumysl, (v mensi mire i dalsi tezarske spolecnosti soustredujici se na kadmium, nikl atd.) potrebuje dalsi a dalsi loziska, geologove maji sice vysokou uspesnost ale nejsou dokonali. Potrebuji srovnavaci data. Navic, dodnes neni jiste co vlastne je ropa, jsou jen ruzne teorie o jejim vzniku. Na to jak klicova je to surovina je to az s podivem.
2) Astronomie/Astrofyzika
Jsou projekty o instalaci pristrojoveho vybaveni na odvracene strane Mesice. Nenasel jsem zadne porovnani cenovych nakladu s naklady na Webba, dle meho osobniho nazoru zalozeneho na hrubych vypoctech by byl dalekoshled na Mesici drazsi. Hlavni problem, nejedna se o aplikovany vyzkum.
3) Casticova fyzika
Mesic ma sve vyhody i nevyhody. Pro paranoiky by presun urychlovacu na Mesic byl zajimavou alternativou. A urychlovac na Mecicnim rovniku by rozhodne zajimavy byl.
4) Tezba He3 a termonuklearni elektrarna
Tezba He3 se muze casem ukazat jako cajimava a rentabilni. Ale v tuto chvili nemame ani funkcni ITER. Navic, elektrarna dodavajici proud na zemi se muze stat i zbrani.
5) Leky, surovinova zakladna ...
V prostredi mikrogravitace (LEO/GTO, L1-L3) by bylo mozne vytvaret spoustu zajimavych surovin, leku ... ale dnes to umime i na zemi. Otazkou je budoucnost vypocetni techniky s ohledem k petrochemickemu prumyslu (na 1 CPU je potreba cca 10-20kg ropy), je pravdepodobne ze v budoucnosti jina moznost nebude. Ale pro dodavku surovin mi prijde Mesic nezajimavy. Doprava by zpusobila jejich prodrazeni, je vyhodnejsi je vytezit a pouzit mistne.
6)Turistika/adrenalinove sporty/marketing
Pro par nadsencu. Kolik raket si muze dovolit koupit napr. Bill Gates? Tohle neni cesta. To same, rozhodit na Mesici napriklad tisice malych robutku, schopnych otocit se nekterou stranou nahoru - to je skvely, ale prilis drahy marketing. Na druhou stranu, logo CocaCola na Mesicnim povrchu, za to by ta firma mozna dokazala zaplatit doopravdy hodne.
7) Vojensky vyzkum
Vojaci maji penize, ale i tak premysli nad rozumnou investici. I pro ne je vesmir riskantni a vzdaleny.
8) Ekologie
Jedna se o tepelne izolacni materialy, vytvoreni napr. Biosfery 22 a pokusy s jeji stabilizaci, vse co by cloveka mohlo napadnout je mozne vyuzit i na zemi.
Z techto duvodu si myslim, ze pocatecni mise na Mesic by se mely prenechat vzdalene ovladanym robotum/poloautomatum. Ty by mely pripravit podminky, pripravit komunikacni infrastrukturu, zacit dolovovat, pripravit podminky pro lidi. Spousta vyzkumu lze udelat na dalku, i kdyz vysledky budou kvalitativne i kvantitativne horsi.
Navic, protoze v Obamove vlade nejsou lidi z praxe/prumyslu (pouze 8, nejmene za posledni obdobi), ale vice mene teoretici, nemyslim ze tato vlada prezije dalsi obdobi a spousta lidi bude mit vyznamny zajem na navratu republikanu. Mozna se dockame i odstoupeni. A mozna je to nakonec dobre i pro NASA.
Jsou dve casti navratu na Mesic:
1) Dostat se na Mesic.
2) Udrzet se tam.
quote:Je mi smutno z toho, že se tu už spoléhá jen na adrenalinové nadšence. Vnímám to jako poslední zoufalou možnost. Měsíc ale jistě nabízí i jiné špičkově zajímavé příležitosti.
Prvy let cez la manche, prvy let cez atlatnik, prve polarne vypravy - to boli tiez vsetko len nadsenci individualisti. Myslim ze je jedno kto a preco tam leti, hlavne ze tam leti Ak to ma byt tak ze cestu pravidelnemu spojeniu zem-mesiac vyslapu adrenalinovi nadsenci, tak budiz. Hlavne aby po nich nieco nasledovalo.
Ako som uz viackrat napisal, doterajsia historia ma presvedcila o tom, ze model financovania a organizovania pilotovanej kozmonautiky skrze NASA a podobne politicke institucie uz viackrat preukazal svoju nefunkcnost. Tak preco nehladat ine cesty? Ak sa niekto rozhodne zacvakat let na mesiac z vlastneho vrecka, budeme mu branit? Preco? Lebo sme ocakavali ze to bude NASA?
quote:Alchymista: S cestou na Mesiac je to podobné - prvovýstup už máme za sebou, teraz sa čaká na nadšencov a až sa nájdu - a oni sa dúfam nájdu - začne sa rozvíjať aj súvisiaca infraštruktúra...
Alamo: čo tak sa zamyslieť, ako cestu na mesiac uskutočniť naozaj minimálnymi prostriedkami?
Domnívám se, že k výše uvedeným úvahám směřuje i soukromá aktivita "Google Lunar X-Prize" - http://www.googlelunarxprize.org/ . Už za pár let uvidíme, co z toho vzejde.
quote:Adolf: Já se ale bojím, že když tam nebudou conquiscadoři supervelmoci, tak tam nebudou ani maniaci ani university. Kdyby to bez supervelmoci šlo, tak to někdo za těch 40 let stihnul.
Faktem je, že pro "maniaky" musí být splněny určité podmínky a je třeba, aby pro ně prostě "dozrál čas". Osobně si myslím, že ten čas je už docela blízko, ale rozhodně předpokládám, že pro výkony typu "expanze" nebo "překonávání překážek proto, že tady jsou", je třeba využívat převážně soukromé zdroje. Jedině pro vědu a podobné "veřejně prospěšné" účely je možno využívat i "veřejné finance". Nebo si opravdu myslíte, že v dnešní době je vhodné používat "veřejné zdroje" na "expanzi lidstva"?
Z výse uvedeného textu plyne, že souhlasím především s Honzou Dušátkem. Teď už je vhodná doba pro "teleprezenční" výpravy a teprve později může přijít doba i pro "fyzické" výpravy na Měsíc a dál.
"Nebo si opravdu myslíte, že v dnešní době je vhodné používat "veřejné zdroje" na "expanzi lidstva"?"
je to dosť pochybné.. ale vzhľadom k tomu že globalizovaná spoločnosť už teraz začína pripomínať "papiňák so zadreným ventilom", bola by to celkom rozumná investícia..
proste pre stabilitu spoločnosti je výhodnejšie, keď majú "nepokojný duchovia" možnosť odísť, pekne to vidieť na "exporte" puritánov do ameriky z briánie..
quote:A urychlovac na Mecicnim rovniku by rozhodne zajimavy byl.
Podle mého by byl naprosto k ničemu nebo to byla astronomicky drahá záležitost. V částicové fyzice gravitace nevadí. Navíc provoz vyžaduje dosti složitou infrastrukturu. K experimentům potřebujete i dobře definované vákuum a to na měsíčním povrchu není, potřebujete mít detektory stíněné od vnějších vlivů, protože stačí sprška kosmického záření a celý experiment by byl v tahu. Musel by se zakopat hluboko pod povrch stejně jako na Zemi. Jenom tak mimochodem, jenom detektor Atlas na urychlovači v CERNu má rozměry 22x44m a váží kolem 7000 tun!
Z toho co uvádíte je však zajímavý bod 1. O geologii Měsíce nevíme prakticky nic. Souvicí to úzce i s tím, že se ani dodnes neví jak vlastně vznikl. Když to přeženu, tak každým rokem máme jednu novou teorii jeho vzniku. Narazil jste na ropu. Abych řekl pravdu, už mi to také několikrát blesklo hlavou, ale připadalo mi to dosti šílené, že jsem na to raději hned zapomněl Pravda je, že jedna z teorií předpokládá její nebiologický původ, a kdyby tam byla, byť v malém množství, vyřešilo by to spoustu problémů, ať už bychom na Měsíci chtěli provozovat cokoliv jiného. Stejně tak je to však i s vodou. Zatím se hledá jenom v blízkosti povrchu, ale nikdo nemůže vyloučit, že někde hluboko pod povrchem je jí mnohem více, už jenom proto, že nevíme, jaké procesy toto těleso utvářely.
Takže zbývá jenom jediné. Rozmyslet si, co chceme na Měsíci opravdu dělat, co by mohlo být zajímavé a co neuděláme někde jinde levněji (aplikovaný, základní výzkum nebo cokoliv jiného) a na Měsíci se to vyplatí a pak se musí zjistit, jestli se to tam dá dělat, což ale znamená udělat rozsáhlý geologický výzkum. Jenomže tady narazíme na takový začarovaný kruh. Žádné soukromé společnosti se nebude chtít investovat do geologického průzkumu Měsíce, pokud nebude mít alespoň náznak toho, že by se počáteční investice mohly vrátit. [Upraveno 14.2.2010 HonzaVacek]
quote:A urychlovac na Mecicnim rovniku by rozhodne zajimavy byl.
Podle mého by byl naprosto k ničemu nebo to byla astronomicky drahá záležitost. V částicové fyzice gravitace nevadí. Navíc provoz vyžaduje dosti složitou infrastrukturu. K experimentům potřebujete i dobře definované vákuum a to na měsíčním povrchu není, potřebujete mít detektory stíněné od vnějších vlivů, protože stačí sprška kosmického záření a celý experiment by byl v tahu. Musel by se zakopat hluboko pod povrch stejně jako na Zemi. Jenom tak mimochodem, jenom detektor Atlas na urychlovači v CERNu má rozměry 22x44m a váží kolem 7000 tun!
K tematu urychlovace - jednoznacne by nesmel byt na provrchu nebo mit nedejboze otevrene prstence a vyuzivat "vakua" Mesice. Uznavam navic, ze by jeho spusteni bylo nakladnejsi nez cokoliv jineho. Na druhou stranu, pokud by se zakopal kilometr pod povrch Mesice, mate urychlovac s prumerem 1735km - pro srovnani CERN ma 25km (pamatuji si to dobre?). Pokud by se zde nepestovaly houby, mohlo by uvedene zarizeni dat velice zajimave vysledky. Navic, pro nektere jedince je podobne zarizeni nastrojem dabla.
Mimochodem, napadla mne jeste dalsi, trochu kacirska myslenka a duvod pro vyuziti Mesice. Diky nedostatku atmosfery a dobrym pozorovacim podminkam by sel Mesic s urcitymi investicemi prestavet na stanici, schopnou monitorovat blizky vesmir a pripadne i se zarizenimi schopnymi destrukce asteoridu. Silena predstava je nasledujici:
alespon an 6 mistech okolo rovniku umistit sledovaci zarizeni v optickem a infracervenem spektru. A potem "obycejnym" MAKem, kde strelivem by byla v kovove obalce nahrabana mesicni hornina zasahnout takovy balvan ... dokazete si predstavit co zpusobi tuna materialu po dopadu na takove teleso ? Na Mesici je unikova rychlost necele 3km/s, technicky uz dnes jsme schopni neceho podobneho.
