M.označení |
Start |
Přistání |
Délka letu |
Poznámka |
- |
28.01.1986 |
- |
- |
Katastrofa při startu (výbuch v T+74 sekund) |
Posádka :
Scobee,F.R.[VE] | Smith,M.J.[PL]
| Resnik[ová],J.A.[MS] | Onizuka,E.S.[MS]
| McNair,R.E.[MS] | Jarvis,G.B.[PS]
| McAuliffe[ová],C.S.[TE]
[ Popis letu | Obrázky | STS-51L
v L+K | Rok po katastrofě (L+K) | Zprávy
z tisku (D.Lazecký) | STS-51L
v NASA ]
STS-51L Challenger
Největší tragedie v historii
amerického vesmírného programu
Let
raketoplánu Challenger STS-51L, dvacátá pátá výprava, začal 28.ledna 1986
v 11 hodin 38 minut východoamerického času. Skončil o třiasedmdesát sekund
později, explozí vnější nádrže a kosmického letounu, v němž zahynulo všech
sedm členů posádky.
Doprava a montáž dílů raketoplánu pro start 51L, začal o mnoho měsíců
dřív.
Segmenty startovních motorů na pevné pohonné látky (SRB) byly dopraveny
do Kennedyho střediska po železnici.
Byly na místě překontrolovány, a ve speciální budově částečně smontovány.
Poté
byly segmenty přesunuty do montážní budovy VAB, kde je postavili
na transportní plošinu.
Vnější
nádrž připlula lodí, a v montážní hale VAB byla po kontrole připojena
ke startovním blokům SRB.
Poté
co byl v přípravné budově naposledy překontrolován Challenger, odvezly
ho 16.prosince 1985 do VAB, a pak 22.prosince byla celá kombinace
přesunuta na startovní komplex.
Transportéru to trvalo šest hodin. Start byl plánován už na 22.ledna
avšak několikrát odložen, naposledy předchozího dne.
Nakonec k němu došlo 28.ledna 1986.
Přesně podle předpovědi počasí bylo jasno ale velmi chladno, noční teploty
klesly na více než šest stupňů pod nulou. Plnění vnější nádrže začalo v
1 hodinu 25 minut po půlnoci. Několik vodních systémů bylo pomalu otevřeno
a odkapávající voda zmrzla. Během noci se na rampě vytvořily vrstvy námrazy.
Teplota vzduchu při startu byla kolem dvou stupňů, což bylo mnohem méně
než při jakémkoli předchozím startu.
Před startem a po startu
T -7minut 30sekund |
Začal řídící počítač odklápět ramena přístupové věže.
Kdyby ještě došlo k nouzové situaci, a posádka se musela evakuovat, mohou
být opět přistavena během 15 až 20 sekund. |
T -4minuty 15sekund |
Byly uvolněny závěsy hlavních motorů.
Všechny tři motory byly podle předletového programu prověřeny, a sekvence
skončila jejich uvedením do startovní polohy. |
T -55sekund |
Začalo tlakování kyslíku ve vnější nádrži, a byl dokončen průtah hlavních
motorů. |
T -2minuty 50sekund |
Začalo vypouštění plynného kyslíku a počítač po prověření potvrdil
v T -37 sekund, že proces byl dokončen. |
T -16 sekund |
Začaly rampu zalévat hektolitry vody. |
T -8 sekund |
Byly zapojeny vodíkové zápalníky. |
T -6.6 desetin sekundy |
Začala záběhová sekvence hlavních motorů, a když mířily vertikálním
směrem zažehly se startovní bloky SRB. |
|
Uvolnily se výbušné nýty a během několika sekund dosáhl raketoplán
vibrací tří cyklů za sekundu. |
T +7 sekund |
Začal manévr otáčení který skončil v jednadvacáté sekundě. |
T +35.38 setin sekundy |
Byl tah snížen na 65% po dobu šestnácti sekund tak, aby se snížilo
namáhání při překonávání rychlosti zvuku. |
T +51.92 setiny sekundy |
Byl tah zvýšen na 104%. Letová telemetrie nevykazovala žádné odchylky.
|
T +73 sekund |
Přestává fungovat dodávka paliva hlavním motorům. |
Pak
už hrály roli jen zlomky vteřin. Špička pravého bloku SRB se zabořila
do vnější nádrže a rozdrtila ji. Během následující desetiny sekundy explodovala
palivová nádrž obsahující ještě několik desítek tun kapalného vodíku. Přesto
přístroje dál vysílaly telemetrické informace, a hlavní motory stále fungovaly,
když spalovaly zbytek pohonných látek z potrubí.
Z mohutného oblaku rozptýleného vodíku začaly vylétávat části raketoplánu.
Identifikovatelné bylo levé křídlo, části hlavních motorů, kabina s posádkou
a oba startovní bloky SRB. Oba bloky SRB po destrukci pokračovaly
v neřízeném letu, a byly zničeny povelem ze země bezpečnostním důstojníkem
110 sekund po startu.
Pátrací a záchrané akce
Do pátrání po troskách bylo zapojeno celkem 22 lodí, 600 podmořských
pátracích plavidel a 33 letadel. Nejprve bylo posbíráno vše co zůstalo
na vodní hladině. K vyhledání potopených částí byla nasazena celá flotila
ponorek, která prohledávala oceán, až do hloubky 400 metrů. Pátrání probíhalo
v pobřežní oblasti na ploše celkem 250 000 kilometrů čtverečních po dobu
tří měsíců. Vyzvednuté trosku byly dopravovány do speciální budovy, kde
byly skládány tak, aby se na nich mohly ověřovat závěry vyšetřovatelů.
Zvláštní budova byla jak pro konstrukci kosmického letounu, tak pro vnější
nádrž a startovní bloky SRB. Nalezeno bylo asi 45 procent letounu,
30 procent vnější nádrže a 50 procent startovních bloků SRB. Ve
speciálním skladišti byly umístěny motorové části, některé obsahovali ještě
nevyhořelé palivo.
Závěr Prezidentské komise
Díra
v segmentu SRB, byla výsledkem netěsnosti pravého startovního bloku, a
to bylo skutečnou příčinou tragické havárie. Prezidentská komise
došla k závěru, že příčinou havárie Challengeru, bylo selhání tlakového
těsnění ve spojení zadního pole pravého motoru. Selhání bylo způsobeno
chybnou konstrukcí, při níž bylo použito těsnění bez ohledu na jeho nepřijatelně
nízkou odolnost vůči působení řady činitelů. Tyto faktory zahrnují vliv
teploty, fyzikální rozměry, charakter materiálů, vliv opakovaného používání,
únavu materiálu a reakce na spojené dynamické zatížení.
STS-26SM
Dvacátá šestá výprava do vesmíru, první po havárii Challengeru. Co bylo
jejím hlavním cílem?? Bezpečný start a bezpečné přistání. To se také snažili
vyjádřit emblémem.
Červený
vektor převzatý z oficiálního znaku NASA potvrzuje, že stále stavíme na
tradiční síle NASA. Sedm hvězd velkého vozu připomíná našich sedm kamarádů
kteří zahynuli v Challengeru. Východ slunce představuje nový počátek.
V průběhu měsíců které uplynuly od tragické havárie došlo ke stovkám konstrukčních
změn které se netýkaly jen startovních bloků ale i samotného raketoplánu
a vnější nádrže na pohonné látky.
29.září 1988 Discovery opouští startovní rampu a Amerika se vrací do vesmíru.
Startovní jednotky na pevné pohonné látky pracovali perfektně, dlouhá a
obtížná práce s jejich vylepšením přinesla svoje ovoce. Fungují přes dvě
minuty a ve výšce 45 kilometrů se oddělují, a však dál zůstávají v činnosti
hlavní raketové motory raketoplánu na kapalné pohonné látky. Šest a půl
minuti poté už měl Discovery rychlost osm kilometrů za sekundu a pohyboval
se po oběžné dráze ve výšce téměř tři sta kilometrů. Po následující 4 dny
čekalo posádku 16 východů a 16 západů slunce. Než se vrátí urazí cestu
dlouhou přes dva a půl milionů kilometrů. Jedním z hlavních úkolů na oběžné
dráze bylo vypuštění velké spojové družice (TDRS) NASA.
Při tomto letu posádka Discovery vzpomněla na kamarády z Challengeru
slovy:
Dovolte nám abychom vzpomněli posádku Challengeru jehož výprava
byla tak tragicky krátká.
Drazí přátelé, vaše ztráta způsobila že můžeme znovu začít.
Kamarádi, váš duch a vaše sny zůstávají navždy v našich srdcích.
Podle seriálu Americká vesmírná odysea (TV Prima)
zpracoval Petr Hrozek.
Aktualizováno : 23.06.2002
[ Obsah | Pilotované
lety | STS ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-51l/index.htm)