Nákladní kosmická loď pro zásobování stanic Saljut
materiálem a palivem.
[ Popis lodi | Obrázky
a schémata | Přehled letů ]
Popis lodi.
Automatická transportní loď Progress byla zkonstruována na bázi kosmické
lodě Sojuz. Byla určena k transportu nákladů
pro zabezpečení chodu stanic typu Saljut.
Nebyla konstruována pro návrat na Zemi. Hmotnost zcela zkompletované lodi
se pohybovala okolo 7 tun. Hmotnost přepravovaného nákladu a zásob na orbitální
stanici 2.3 t (nákladní úsek 1.3 t a zásobovací úsek 1 t). Délka autonomního
letu byla do čtyř dnů, ve spojení se stanicí do dvou měsíců. Celková délka
lodi byla 7 m, max.průměr 2.72 m. Loď sestává ze tří úseků.
Nákladní úsek.
Max. průměr 2.2 m, délka (včetně stykovacího zařízení) 3.15 m, objem
vnitřního hermetizovaného prostoru 6.6 m3. Byly zde uloženy kontejnery
s nejrůznějším materiálem, přístroji a vybavení potřebné k zajištění provozu
orbitální stanice. Úsek je konstrukčně shodný s orbitálním
úsekem lodi Sojuz. Na přední části úseku je umístěno aktivní stykovací
zařízení. V jeho prstenci jsou zabudovány přívody potrubí z nádrží KPL
pro zásobování stanice. V úseku je normální vzduch při normálním tlaku.
Přenos dopraveného nákladu do stanice byl uskutečňován osádkou přes přechodovou
komoru stanice. Po vyložení úseku sem byla přenášena nepotřebná aparatura,
použité filtry a regenerátory vzduchu, špinavé prádlo a jiné odpadky a
nepotřebné věci a zařízení.
Zásobovací úsek.
Maximální průměr 2.1 m, délka 1.7 m. Úsek nebyl hermetizován. Obsahoval
dvě nádrže s palivem a dvě nádrže s okysličovadlem, dále nádrže s dusíkem
a vzduchem a systémy zařízení přečerpávání. Před vlastním procesem přečerpávání
se prověřuje hermetičnost propojeného potrubí a po skončení přečerpávání
se potrubí proplachuje dusíkem aby při odpojování lodi nedošlo k znečištění
stykovacího uzlu stanice. Přečerpávání může být ovládáno osádkou z paluby
stanice nebo automaticky dle povelů z řídicího střediska.
Přístrojový úsek.
Maximální průměr 2.72 m, délka 3.1 m. Konstrukčně je analogický s přístrojovým
úsekem lodi Sojuz. Úsek je rozdělen na
přechodovou, přístrojovou a motorovou část. V přechodové části jsou nádrže
a pneumatické systémy deseti motorů orientace a stabilizace. Hermetizovaná
přístrojová část má tvar válce o průměru 2.1 m a délce 1.1 m (dvakrát větší
objem než na lodi Sojuz). Jsou v ní umístěny
přístroje a systémy orientace a řízení letu, přibližování a spojování,
řízení palubních systémů, radiového spojení a telemetrie, zdroje elektrické
energie a systémy automatického přečerpávání KPL. V motorové části jsou
čtyři korekční motory a 8 orientačních s nádržemi pohonných hmot. Na vnějším
povrchu jsou instalovány tepelné výměníky systému termoregulace. Na vnějším
povrchu lodi Progress jsou dva infračervené indikátory místní vertikály,
iontové detektory, televizní kamery a antény. Všechny úseky lodi jsou zakryty
tepelně izolační tkaninou. Po ukončení programu letu se loď oddělí od stanice
a je navedena do hustých vrstev atmosféry kde zanikne.
Aktualizováno: 01.02.1999
[ Obsah | Pilotované
lety | Saljut | Mir
| Progress ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/progress/progress.htm)
