| 10.5.2010 - 23:18 - člověk | |
|
To : Martin Jediny
Američané byli velmi a velmi spokojení, že "sbalili" Brauna sami pro sebe ! Raketa V-2 byla jediná velká vyzkoušená kapalinová raketa na světě r. 1945 o doletu 300 km v praktickém používání. Bylo by zajímavé sledovat, kdyby Brauna "sbalil SSSR" a dal ho do jednoho vývojového týmu s Koroljovem , jak by se v SSSR potom ubíral vývoj raket. Kdyby měl SSSR dost peněz, mohl Braun postavit Saturna 5 pro Rusy.
Myslím, že bylo větším štěstím pro Ameriku, že měla Brauna , než pro něj, že byl v Americe. Kdyby měli v USA totiž tehdá někoho lepšího, tak by rozhodně cizího zajatého Němce, fašistu, člena SS a NSDAP, vyznamenaného Hitlerem za bombardování Londýna, nepostavili do čela svého národního civilního Měsíčního programu !! To by museli být blázni ! Ale prostě, ať v USA tehdá hledali jak hledali, tak ze zhruba 200 milionů Američanů nebyl nikdo tak dobrý raketový konstruktér, jako tenhle přivandrovalý fašista Braun. Proto také budou navždy občané USA tomuhle důstojníkovi SS vděční , že jejich chlapy "vytáhl na Měsíc" už r.1969.
Von Braun byl ve 20 století pro raketový výzkum to samé, co Darwin se svojí teorií pro biologii ve století 19. Tedy "extratřída". |
| 11.5.2010 - 11:20 - ohara | |
|
citace:
Článek pana Vítka je přinejmenším v pasážích týkajících se He3 naprosto mimo realitu. Tvrdit, že někdo poletí na Měsíc těžit hélium... Jestli jsou jeho ostatní tvrzení podobně rozumná, tak potěš koště.
Naopak si myslim, ze presne tak to je. HE3 na Zemi neni a jeho vyroba je tak neefektivni a nakladna, ze i vozit ho z Mesice se vyplati. HE3 je jediny izotop schopny aneutrinove (nizkoneutrinove )fuze pri teplotach a tlacich, kterych jsme schopny aspon vyhledove dosahnout (beznejsi izotopy pro aneutrinovou fuzi vyzaduji mnohem vysi teploty a naprosto nedosazitelne tlaky). Fuze s jinymi izotopy je sice fajn, ale je hur pouzitelna k vyrobe energie, krom toho jsou zde i dalsi problemy s gegradaci materialu hustym tokem neutronu, energetickymi ztratami pri prevodu na teplo atd. http://en.wikipedia.org/wiki/Aneutronic_fusion |
| 11.5.2010 - 15:21 - Kowalski | |
|
citace:
citace:
Článek pana Vítka je přinejmenším v pasážích týkajících se He3 naprosto mimo realitu. Tvrdit, že někdo poletí na Měsíc těžit hélium... Jestli jsou jeho ostatní tvrzení podobně rozumná, tak potěš koště.
Naopak si myslim, ze presne tak to je. HE3 na Zemi neni a jeho vyroba je tak neefektivni a nakladna, ze i vozit ho z Mesice se vyplati. HE3 je jediny izotop schopny aneutrinove (nizkoneutrinove )fuze pri teplotach a tlacich, kterych jsme schopny aspon vyhledove dosahnout (beznejsi izotopy pro aneutrinovou fuzi vyzaduji mnohem vysi teploty a naprosto nedosazitelne tlaky). Fuze s jinymi izotopy je sice fajn, ale je hur pouzitelna k vyrobe energie, krom toho jsou zde i dalsi problemy s gegradaci materialu hustym tokem neutronu, energetickymi ztratami pri prevodu na teplo atd. http://en.wikipedia.org/wiki/Aneutronic_fusion
Žádná fúze neexistuje, proboha. Do průmyslového použití je pořád padesát let daleko, jako bylo i před padesáti lety. Obsah He3 v regolitu je strašlivě nízký, představa gigantického velkolomu na Měsíci a následné dopravy na Zem a ještě aby to celé bylo ziskové, to už není snad ani scifi. V příštím století to nebude mít vůbec žádný význam.
Pan Vítek v článku tvrdí, že regolit "stačí zahřát". Hm. Akorát že zahřívat by musel doslova stamilióny tun, aby získal rozumné množství He3, zbytky po zahřátí by musel zřejmě prohánět hmotovým separátorem, pak by to musel dopravit na Zem... Prostě je šílené argumentovat tak monstrózní, naprosto nedosažitelnou technologií v případě návratu na Měsíc. To už mi přijde realističtější tvrdit, že na Měsíci se dají pěstovat žampióny. |
|
Vsak ja nehovorim, ze v USA neboli radi, ze Braun utiekol ku nim.
Aj jedine operacne skusenosti zo seriouvou vyrobou bola prave jeho V2.
Len tvrdim, ze ide o mystifikaciu jeho nenahraditelnosti.btw. Braun bol len clenom timu V2 az neskor sa prepracoval na jeho celo. V2 by boli Nemci vyvyjali rovnako aj bez Brauna. Ci rovnako uspesne je druha vec.
Amici chceli vypustit prvy satelit bez neho. Ak by sa bol Braun oneskoril o jeden a pol mesiaca, uz by sme o nom pocuvali len v suvislosti s V2.
Vanguard mal za sebou uz dva neuspesne starty, ale uz 17.3.1958 uspesne vyniesol druzicu na obeznu drahu.
Braun to zvladol len o trochu skor. 31.1.1958 a pouzil raketu na TPH v hornych troch stupnoch. Ale pre media to bola bomba.
Rovnako Braun zo svojou raketou dokazal Sheparda 5.5.1961 vystrelit na balisticky skok. To je bieda, ale media to nafukli, lebo potrebovali dobiehat Gagarina. Tieto vykony su trapne neporovnatelne, ale islo o medialnu masaz.
Az o 7 mesiacov neskor vystreluju Glena na prvy americky orbitalny let 20.2.1962, ale bez Braunovej rakety. Pouzili raketu Atlas, z ineho programu.
Braun rozumel problemu a mal popularitu preto sa dosatl k Saturnu. Ale stastena stala na jeho strane. To co tu prezentujes ty, to je mytus pre stare babky.
Ak sa ho chces drzat, je to tvoja vec.
Braun by ziadneho Saturna za Ruskych podmienok postavit nedokazal. A spolupraca s Koroljovom je totalny nezmysel. Nemozes porovnavat spajanie jadier procesorov a spolupracu dvoch kohutov.
Vidim, ze ta bavi vyzivat sa v tom ze Braun bol SS a silou mocou sa snazis tuto nalepku nalepit aj na Saturn. Nuz snad najdes nejakeho blbca co ti zatieska.
Prve rakety boli vojenske a s tym nespravis nic. A spajat niekoho obdiv ku kozmickej technike k obdivu SS je na diagnozu.
Martin Jediny |
| 11.5.2010 - 16:17 - ohara | |
|
citace:
Žádná fúze neexistuje, proboha. Do průmyslového použití je pořád padesát let daleko, jako bylo i před padesáti lety. Obsah He3 v regolitu je strašlivě nízký, představa gigantického velkolomu na Měsíci a následné dopravy na Zem a ještě aby to celé bylo ziskové, to už není snad ani scifi. V příštím století to nebude mít vůbec žádný význam.
Toto neni pravda, protoze se jiz podarilo na rozdil od situace pred 50 lety fuzi udrzet, i kdyz zatim je k tomu treba vic energie dodavat nez se ziska, doporucuji precist si treba http://www.kosmas.cz/knihy/132358/fuze-energie-vesmiru/ kde je velkla cast knhy venovana konstrukci ruznych tokamaku a statoru, predevsim pak ITERu. Nikde taky neni psano, ze se tim mysli pristich 15 let. Pro pokryti soucasne spotreby energie USA za rok by bylo treba neco kolem 7 tun He3, to je samozrejme cca 600 mil tun regolitu. To zni silene, kdyz si to ale prepocitate na povrchovy dul o hloubce cca 15m - typicka hloubka regolitu, tak pri hustote regolitu 1.68 tuny na m3 je to dul o rozloze cca 5*5 Km. - ve srovnani s pozemskymi povrchovymi doly je to doslova nic. Dopravit sedm tun zkapalneneho helia rocne na Zem by zas nemusel byt az takovy problem. Navic regolit je sypky a v prostredi male gravitace, by jeho tezba nemusela byt zas az tak obtizna. Pro predstavu, pri soucasne spotrebe USA by i pri tak malem zastoupeni He3 v regolitu by mnozstvi He3 USA vystacilo na 15 miliard let . |
|
citace:
Žádná fúze neexistuje, proboha....
Pravdou je, ze vyzkum termonuklearni fuze je beh na dlouhou trat. Je zde prilis mnoho problemu, ale pokud by se to podarilo, bude nutne nejakym zpusobem zajistit suroviny. A pak je to pouze otazkou za kolik. Pokud bude kilogram He3 stat pres $100 000 (a to by bylo docela mozne), zasoby tohoto izotopu na Zemi budou behem par let vycerpany a vazne nezbyva moc jinych schudnych moznosti nez jit na Mesic. Pak se i tohle SCI-FI muze stat realitou. Konec koncu, SCI-FI znamena vedeckou fikci, a tahle ma dost realne koreny.
citace:
.... To už mi přijde realističtější tvrdit, že na Měsíci se dají pěstovat žampióny.
Kdyz uz jsme u toho, pestovani zampionu maji demokraticti prezidenti v oblibe. Treba misto urychlovace. Doufam, ze se take nechystaji na VAB. Myslim si, ze by si dokazali poradit i s celym Mesicem ;o)
Osobne myslim, ze na Mesic pujdeme z jinych duvodu. Ale uz aby jsme se pohnuli. |
|
Pokial chces trvat na americkej neschopnosti, tak prvy uspesny motor na KPL pre pilotovany let zacali vyvyjat v roku 1944.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/XLR-11.jpg/239px-XLR-11.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/Reaction_Motors_XLR11
A lietadla Bell X-1 lietali od januara 1946, takze s Braunom nemohli mat nic zasadneho. V juni 1945 bol Braun este len na ceste do USA s prvoradym cielom poskladat a predstavit V2.
USA boli v stave vyvoja motora KPL aj bez Brauna. Uz jasnejsi dokaz ti ukazat neviem. |
|
citace:
citace:
Žádná fúze neexistuje, proboha. Do průmyslového použití je pořád padesát let daleko, jako bylo i před padesáti lety. Obsah He3 v regolitu je strašlivě nízký, představa gigantického velkolomu na Měsíci a následné dopravy na Zem a ještě aby to celé bylo ziskové, to už není snad ani scifi. V příštím století to nebude mít vůbec žádný význam.
Toto neni pravda, protoze se jiz podarilo na rozdil od situace pred 50 lety fuzi udrzet, i kdyz zatim je k tomu treba vic energie dodavat nez se ziska, doporucuji precist si treba http://www.kosmas.cz/knihy/132358/fuze-energie-vesmiru/ kde je velkla cast knhy venovana konstrukci ruznych tokamaku a statoru, predevsim pak ITERu. Nikde taky neni psano, ze se tim mysli pristich 15 let. Pro pokryti soucasne spotreby energie USA za rok by bylo treba neco kolem 7 tun He3, to je samozrejme cca 600 mil tun regolitu. To zni silene, kdyz si to ale prepocitate na povrchovy dul o hloubce cca 15m - typicka hloubka regolitu, tak pri hustote regolitu 1.68 tuny na m3 je to dul o rozloze cca 5*5 Km. - ve srovnani s pozemskymi povrchovymi doly je to doslova nic. Dopravit sedm tun zkapalneneho helia rocne na Zem by zas nemusel byt az takovy problem. Navic regolit je sypky a v prostredi male gravitace, by jeho tezba nemusela byt zas az tak obtizna. Pro predstavu, pri soucasne spotrebe USA by i pri tak malem zastoupeni He3 v regolitu by mnozstvi He3 USA vystacilo na 15 miliard let .
Díky, o fúzi něco vím, i o ITERu. ITER je pořád je experimentální reaktor, podle něhož se možná po roce 2040(!) začnou stavět konečně průmyslové reaktory. Kdo tomu v dnešní situaci věří?
A k regolitu - vždyť v těch vašich úvahách vůbec nikde nezapočítáváte náklady a potřebnou energii na vytěžení těch sedmi tun He3, počítáte jen stranu zisku. Pak samozřejmě můžete klidně prokutat celý měsíc, vždycky se vám to vyplatí. Čím byste ty kutátory poháněl? A jak by vůbec vypadaly? Nikdo neví, nemá tušení, protože nic takového neexistuje.
Já netvrdím, že to v principu možné není, ale dnes, v roce 2010, tvrdit, že právě těžba He3 je tím důvodem, proč se začne znovu na Měsíc létat, to je těžký úlet. Pořád si myslím, že se na Měsíc začne létat dřív než v roce 2150. |
|
citace:
citace:
Žádná fúze neexistuje, proboha....
Pravdou je, ze vyzkum termonuklearni fuze je beh na dlouhou trat. Je zde prilis mnoho problemu, ale pokud by se to podarilo, bude nutne nejakym zpusobem zajistit suroviny. A pak je to pouze otazkou za kolik. Pokud bude kilogram He3 stat pres $100 000 (a to by bylo docela mozne), zasoby tohoto izotopu na Zemi budou behem par let vycerpany a vazne nezbyva moc jinych schudnych moznosti nez jit na Mesic. Pak se i tohle SCI-FI muze stat realitou. Konec koncu, SCI-FI znamena vedeckou fikci, a tahle ma dost realne koreny.
citace:
.... To už mi přijde realističtější tvrdit, že na Měsíci se dají pěstovat žampióny.
Kdyz uz jsme u toho, pestovani zampionu maji demokraticti prezidenti v oblibe. Treba misto urychlovace. Doufam, ze se take nechystaji na VAB. Myslim si, ze by si dokazali poradit i s celym Mesicem ;o)
Osobne myslim, ze na Mesic pujdeme z jinych duvodu. Ale uz aby jsme se pohnuli.
Ale jo, já si nakonec myslím totéž. Na Měsíc, co nejdřív, jistě. Nevykládejme ale nic o nějakých bláhových héliích, nebo z nás udělají magory a budou mít pravdu. |
|
na mesiac sa zacne lietat pretoze to zopar prastenych multimilionarov bude chciet. Tak ako kedysi zopar prastenych slachticov chcelo lietat a zacali si stavat klzaky... Potrebovali dovod?
Akonahle nejaka firma ponukne technicke riesenie v cenovych relaciach nie az tak velkych (pre urcite kruhy... sejkovia, bankari, sponzori Smeru...:) tak sa zacne lietat pomerne svizne
To je z ekonomickeho hladiska asi najrealistickejsi scenar. Ak nemame ziadny skutocne ekonomicky nevyhnutny dovod tam lietat, budeme tam lietat jednoducho preto ze chceme |
| 11.5.2010 - 21:39 - ohara | |
|
| Jak by takovy "kutator" mohl vypadat- nejspis jako roboticke koreckove rypadlo, ktere by dopravovalo regolit k raktoru, ktery by z nej uvolnil teplem plyn, ten by se nasledne destiloval, vydestilovane helium by se muselo odstredit, aby se ziskal pozadovany izotop. Nerikam, ze je to jednoduchy proces, ale dovedu si ho ocela dobre predstavit. Bezne koreckove rypadlo udela cca 10 milionu kubiku horniny rocne, v 6tinasobne gravitaci, mnohonasobne tvrdsi a tezsi hornine- je pohaneno elektrinou, spotreba je kolem 800KW. Vytezit tedy 300 milionu kubiku sypkeho a lehkeho materialu rocne pomoci nejakych 10 Mesicnich rypadel by nemel byt problem (jasne je potreba je tam dostat a zivit je). Samozrejme ze to neni blizka budoucnost ale neni to nic co by neslo. Stejne tak je nesmysl ocekavat, ze v te dobe bude vsechno fuze, minimalne budou dosluhovat jaderne elektrarny 4-5 generace, takze bude treba helia min nez tech 7 tun. Porad mi to prijde jednodussi nez tam pestovat zampiony. Prosim adminy at to presunou do nejake lepsi kategorie, tady uz jsme dost offtopic |
| 12.5.2010 - 13:16 - Vítězslav Novák | |
|
No, pokud vím, tak už dnes se v tokamacích z reakce dostane víc energie, než je nutné vložit - ale pořád málo. ITERem se posouvá termojaderná fúze z fáze výzkum do fáze vývoj - od vědců k technikům, velmi zjednodušeně řečeno. Pořád je ale obrovská cesta s hledáním materiálů, které vydrží ta kvanta neutronů - a nezkřehnou atd atd. Rok 2040 je spíše optimistucký odhad.
Ale i ITER má využívat reakci D + T, bez He3. Reakce s He3 má trojnásobný energetický práh - a tedy vyžadovala by ještě vyšší teploty, ještě vyšší tlaky, tedy ještě silnější magnetická pole... Plus T si můžeme vyrábet z lithia jako vedlejší produkt stínění reaktoru.
Na He3 na Měsící bych se nespoléhal. |
|
Ted si z hlavy nevzpomenu presne, ale okolo termonuklearniho procesu jde o tohle:
1) Termonuklearni plazmovou reakci se podarilo udrzet asi na 112 sekund (bohuzel, zatim se do teto reakce dalo vice energie nez ziskalo) v nejakem experimentalnim reaktoru tusim v Anglii.
2) Termonuklearni plazmovou reakci, ktera by dala vice energie nez se do ni vlozilo se uz tez podarilo udrzet, ale asi jen na 18s.
Hlavnim problemem je umravnit "protuberance" plazmatu uvnitr prstence. A na tohle ma byt prave ITER a po ne START1 (prvni experimentalni ukazkova termonuklearni elektrarna...asi 10let po spusteni ITERU, dokonce se bude stavet asi 3km od ITERU v Cadarouche).
Cili termonuklearni plazmaticke reakce umime ridi jiz 19 let, tim se potvrdilo, ze termonuklearni elektrarnu postavit JDE.
Hlavnim problemem je vsak udrzeni urcite linearity chaotickeho pohybu plazmatu unvitr prstence. A naucit se tohoto umravneni se naucime prave v ITERu.
|
| 12.5.2010 - 15:12 - ohara | |
|
| Jeste to upresnim, zatim nejlepsi vysledek byl v zarizeni JET v roce 1997, kde se vyprodukovalo 65% vstupni energie. Existuje totiz korelace mezi objemem plazmatu a energetickou bilanci. Teprve ITER by mel byt dost velky, aby mel tuto bilanci kladnou. Problem je, ze cim vetsi objem plazmatu, tim vetsi nestability a udrzitelnost. Jak tu psal pan Novak, kamen urazu jsou prave materialy. V podstate dochazi hlavne k dvema typum degenerace, nabitymi casticemi - protony , v kovech vznikaji bublinky vodiku , ktere material postupne degraduji a proudem neutronu, ktere rozbijeji strukturu materialu. V 1. pripade je mozne castice odklanet magnetickym polem. V 2. jen stinit, ale to lze jen pro pomale neutrony a hlavne, takovy postup vytvari sekundarni radioaktivitu v konstrukci tokamaku. Proto se prave uvazuje o He3 a deuteriu, pri jeho fuzovani vznika jen male mnozstvi neutronu, pod 1% (krom toho tahle reakce je energeticky vydatnejsi). ITER je staven tak aby se na nem dalo experimetovat i s cyklem He3 + D (vetsina experimentalnich tokamaku umoznuje D+T, nebo D+D, nektere prave i heliovy cyklus) |
|
Já vím, že je to tady OT, ale když už se tu o tom debatovalo: http://digiweb.ihned.cz/c1-43492550-zvladli-jsme-jako-prvni-na-svete-jadernou-fuzi-chlubi-se-severni-korea  |
|
| a ešte väčší gól by bol, keby nekecali. |
|
citace:
lenze prave to "radeji priplacanie" drzi svetovu kozmonautiku v patovom komatickom stave. Kazdy si radeji priplati, monopoly si radeji prihodia nieco k cene, a radeji nic prevratneho nenavrhuju, lebo:
-je to riskantne, administrativa to neschvali
-sucasna technika je zalozena na tom, ze sa pouzije iba raz. Ukazte mi vyrobcu, ktoremu by toto nevyhovovalo.
Sice je to OT - ale je to vyrobce, ktery zase vydelava na nahradnich dilech a spotrebitelskem materialu - musi se pravidelne vymenovat a doplnovat a dosahuje ceny 1/3 - 1/2 noveho kusu.
Takto silne vydelava celkem zarucene - je znamo ze pocita se ziskem z prodeje nahradnich dilu pri stanoveni cen sveho zbozi - pokud by to bylo celkove na 1 pouziti bez vymen riskuje priklon k jine v tu chvili o neco cenove vyhodnejsi konkurenci. A vyplati se to koupit alespon nekolikrat - nez je k dispozici skutecne lespsi vec ci zarizeni jako celek definitivne optrebovane.
On muze - on presne rika kolik bude stat provoz zarizeni v budoucnu a ty ceny drzi.
Takze pokud by na raketu dodaval nahradani dily - nektre by proste byli z dovodu namahani opravdu jen na jedno pouziti - mohl by pri vhodne nastavene cene vydelavat i vice nez pri stavbe cele rakety pokazde znovu a jeste ma zarucen odbyt - na novou raketu by se musela podepsat nova soutez - nove vyberove rizeni - na dily zadna neni - jen on je muze dodavat.
Uspora penez za opakovne pouziti (neni to na ukor jeho zisku, ale uspor konstrukcnich materialu ktere on stejne sam kupuje od jinejch) by se mohla prenest na vice startu nez pri jednorazovem pouziti a tudiz vetsi potreby nahradnich dilu.
Tyka se to treba i vlaku - 30 let - odhadovana doba zivotnosti bude jen on dodavat klicove nahradni dily a ma na tu dobu zajistenou a to celkem jiste - vlak je v provozu pravidelne - jejich odbyt a tak muze celkem jiste planovat dopredu jejich vyrobu.
Pokud by byla zivoptnost nizsi - tak riskuje drive neuspech v novem vyberovem rizeni - to nemusi vyhrat - zlepseni konkurence ci v horsim pripade jen zmena dulezitych lidi ve vedeni zakaznika. |
|
To funguje ale len ak existuje konkuzrencia.
Napr. Schi... si dovolil dat taku cenu za opravu svojho rozvadzaca vytahu (ved kto iny to dokaze opravit), ze za polovicnu cenu sme vyhodili ich komplet elektroniku, nahodili nasu komplet novu. Plus sme ziskali servis.
Pri automobiloch tiez mas diely original a nahrady.
Kozmonautika tak zatial nefunguje. |
| 15.5.2010 - 09:32 - člověk | |
|
Takže Atlantis letí naposledy, za 25 let letěl 32 krát = zhruba 1 x ročně. A to je opravdová bída ! Původní plány byly naprosto jiné ! Co naplat, nepovedlo se. Nyní ještě dva starty zbývajících raketoplánů na podzim a stroje půjdou do muzea. Jak se ovšem vypořádají soukromé společnosti s organizací pilotovaných letů,kde nemají vůbec žádnou zkušenost ?? To bude zajímavé sledovat. Očekávám velké problémy a hlavně zpoždění programů. Kdo poletí v takovém stroji, bude mi silně připomínat našeho Ing.Kašpara, který se právě před 100 lety chystal usednout do své "trubičkové skořepiny" a říkal přitom obsluze , ať si připraví velké kleště, že ho po "dopadu" nikoli přistání budou muset z té změti trosek patrně vystříhat.
Blíží se neúprosně poslední start raketoplánů, otazník vznášející se nad prvním startem však dosud nikdo uspokojivě nevyřešil ani po 30 letech. Jak to, že v době vrcholné studené války odstartovala Columbia právě 12.dubna 1981, tedy naprosto přesně !!! na den 20 roků po Gagarinovi ??! Raketoplán měl letět nejdříve 1977, pak 1979 ,...atd, atd. až kupodivu po všech odkladech startů, zalepených dírách v plášti lodi a nevolnostech vesmírných pilotů, vyletěl přesně 20 let!! po Gagarinovi. Gagarin způsobil 12.dubna roku 1961 velké žaludeční problémy Kennedymu a celé Americe, bylo tedy záměrem o 20 let později přesným načasováním Columbie nasadit nelsona v kombinaci s pravým hákem stařičkému vůdci komunistické říše Brežněvovi ? proč zrovna 12.duben ??, byl to záměr a nebo náhoda ? To je otázka, na kterou už 30 let postrádáme fundovanou odpověď z úst patřičných odborníků, co dosud slyšíme , jsou jen samé plané dohady trapných fušérů do kosmické problematiky. A o to jistě nikdo z nás nestojí. |
|
citace:
už 30 let postrádáme fundovanou odpověď z úst patřičných odborníků, co dosud slyšíme , jsou jen samé plané dohady trapných fušérů do kosmické problematiky. A o to jistě nikdo z nás nestojí.
brání snad někdo pisateli, aby sám položil fundovanou otázku vedení NASA (mj. mají tam úsek zabývající se historií), a pokud nedostane fundovanou odpověď, aby zmobilizoval americké novináře, kteří nejsou naučeni poklonkovat, a společnými silami pak získali fundovanou odpověď - - aby se nemusel trápit "trapnými zdejšími fušery", kteří budou dozajista upřímně rádi, když jim pak pisatel tuto odpověď NASA laskavě sdělí. Nejen já, ale dozajista i další zde přítomní, mu budeme upřímně vděčni. a těším se na novou informaci |
|
| Kdo sledoval první start a obecně starty raketoplánů, ví, že málo kdy se povede start v dlouho předem naplánovaném termínu. Spekulace o propagandistickém naplánovaní termínu by mi v tomto případě připadala stejně relevantní, jako diskuse, zda ti Američané skutečně přistáli na Měsíci |
| 15.5.2010 - 11:50 - Csaba | |
|
Ahoj,
když tady již dlouho čtu různé příspěvky a spekulace kolem raketoplánů ( je to špatný směr, nepovedený, drahý projekt, nedělá to, co tak vehementně proklamovali a pod.), musíme si uvědomit jedno - byl to průlom!
Přistává to jako letadlo, je to pohodlné(nízké přetížení za letu) a uveze to velkej náklad...Jasně, dá se polemizovat, že je to jako u Jumbo-jetu, který by se furt rozebíral a skládal po každém letu přes oceán...a zároveň je to podobný přístup, kdyby se tahal např. starý Mir na LEO a po 10 dnech bychom ho tahali zpátky na Zem,nahoru, a tak dokola...
Zároveň je však nutné říct, že dnešní známá konfigurace je nejlevnější varianta, na kterou dostali peníze...Pak jako konstruktér vím, že kompromis v konstrukci, a když Vám do toho ještě mluví kdokoliv od vrátného až po politika( v mích očích je to stejné), pak z toho vyleze něco jiného, co jste původně zamýšleli...
Každopádně mně raketoplán bude chybět, a lézt spátky do malých, klaustrobofických kapslí znamená krok zpátky!
zdraví
Csaba
|
|
V letectvi to tak zacalo bohuzel fungovat - nez proste jedno vetsi letadlo spadlo jen kvuli neoriginalnim nahradnim dilum - a tak pak provedli USA rozsahlou razii proti padelkem nahradnich dilu.
Padelek ma kolikrat pouze tu vlastnost, ze na venek jen stejne vypada jako original. |
|
"Jak se ovšem vypořádají soukromé společnosti s organizací pilotovaných letů,kde nemají vůbec žádnou zkušenost ?? To bude zajímavé sledovat. "
Pisu tu sam - nebot zde je puvodni prispevek.
A kdo si myslite, ze ty zkusenosti u NASA ma - jen a pouze lide.
A ty za velmi pekny plat nebude zase tak velkej problem k sobe pretahnout - NASA je sice prestiz, ale to mi pri zabezpeceni rodiny a sveho stari zase tolik platne neni.
Neni to nic neobvykleho - bezne se klicovy pracovnici takto preathuji mezi firmami. |
|
tak v nasom pripade to bolo ine.
Proste komplet posudenie jestvujucej konstrukcie. S prevzatim zaruk a zodpovednosti.
Ak sme v stave dodavat jak typ, tak atyp celky, pristupil som k rieseniu problemu ako u atypu.
Prirodzene s vedomim, ze nech sa cokolvek stane, tak povodny vyrobca bude vsetko hadzat na nas. O to vacsi doraz na kvalitu a kontrolu sme kladli jak na monterov, tak na servisakov.
Jak konstrukter mam tiez svoje hranice. Prisiel za mnou chlapik, ze si kupil elektrony so zlou roztecou, nech mu naprojektujem ich prevrtanie. Neviem, ci pochopil moje dovody preco to robit nebudem a preco mu to neodporucam, ale do toho som nesiel.
Dalsia vec je, ze u lietadiel i kozmickych zariadeni hlavna funkcia zariadenia nemusi byt jeho jedinou a moze byt zavisla na dalsich okolnostiach, ktore je nutne poznat a posudit. Tiez mozu byt uvazovane rozne hranicne a podruzne prevadzkove funkcie. |
|
citace:
proč zrovna 12.duben ??, byl to záměr a nebo náhoda ?
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/sts/sts-1/lk.htm
Odstavce 8 - 20. |
| 15.5.2010 - 18:51 - Adolf | |
|
citace:
Odstavce 8 - 20.
Takže kosmonautičtí "nýmandi" to fakt nevysvětlí, bude třeba povolat teology schopné vysvětlit motivaci "vyšší moci".  ____________________
Áda |
| 16.5.2010 - 11:04 - člověk | |
|
| Takže "vysvětleno" ! Ovšem náznak "tajemna" a zásahu "vyšší moci" zůstane navždy. Když se totiž proberete starými záznamy , tak raketoplán měl podle "pevných plánů" tehdá skutečně startovat 1979, pak 1980, pak 1981 . A na který den ze 365 dnů roku 1981 to řízením osudu vyšlo ?? Na 12.duben = na datum stejné jako Gagarin 1961. Období 1979,1980 a 1981 do 12.dubna obnáší asi 830 dnů možného startu a ono to vyšlo "na Gagarina" !! Předvést něco "superšpičkového, absolutně nového a skvělého", co USA definitivně posunulo před SSSR právě na kulaté 20 výročí Gagarina, to je tedy "náhoda". Co kdyby se váš praděd narodil 15.května, váš děd taky, váš otec taky, vy taky , váš syn taky a váš vnuk taky, nebudete se tomu snad divit a řeknete :"Normálka !", to se přeci stává často ! Pravděpodobnost je to přitom ta samá jako u startu Columbie - 12.dubna. |
| 16.5.2010 - 12:17 - Adolf | |
|
citace:
Normálka !", to se přeci stává často ! Pravděpodobnost je to přitom ta samá jako u startu Columbie - 12.dubna.
Svého času jsem při posezení u piva zjistil, že tam sedím s chlapem, který se jmenuje jménem i příjmením přesně jako já a narodil se přesně ve stejný den jako já. Který bůh nás k tomu pivu posadil, jsme ale neřešili.
Když Columbie havarovala stalo se tak na pohanský sabat Imbolc, který ten rok byl shodou okolností i espatem a navíc šlo o nový rok čínského lunárního kalendáře. Existuje tohoto ještě celá delší sada důvodů pro zápalnou oběť, které si nepamatuji. Jistě by to hodně rozebírat někde na stránkách věnujících se třebas čarodějnictví. ____________________
Áda |
| 19.5.2010 - 13:56 - vědecky zdatný | |
|
| Loď Sojuz se stala největší legendou pilotované kosmonautiky. Začátek sice měla nešťastný, to když se v ní rozmlátil 24.4.1967 Komarov u Orenburgu, ovšem další roky vše bohatě vynahradily. Sojuz 1 "skoro stihl" ještě program Gemini = odstartoval jen 5 měsíců po přistání Gemini 12 a předběhl i pilotovaný program Apollo - Apollo 7 letělo až v říjnu 1968. Pak proběhl celý program Apollo, pak Skylab, ta létající nádrž Saturnu, pak 20 let létal Space Shuttle , který nyní skončil , ale Sojuz má skvělé roky stále před sebou ! Bez něj by totiž nyní bylo nutné přivézt do ISS pytlík dynamitu a s hořkými slzami vše naráz skoncovat !Nebude to ale nutné ! - Sojuz je stále tady ! Mezitím si ho koupila jako svou první loď budoucí supervelmoc č.1 = Čína, nyní po něm dokonce dle některých zpráv pošilhává i Indie. Sojuz vynesl i prvního českého kosmonauta Remka /dosud jediného !!/ - kdysi jsme jako děti říkaly : "Rusky- E- Mluvící- E - Kosmonaut" = REMEK - podle jeho podivné "ruso-čestiny" , kterou se jako "kosmonaut- výzkumník" hlásil z orbitu do našich obýváků. Pak jsme ovšem žádného kosmonauta 32 let !! už neměli a tak si tohoto komunisty docela považujeme ! Přetížení 6g musel vydržet i jako komunista, takže "docela tuhej chlápek", to je bez diskuze ! Lepší kosmonaut- komunista, než žádnej kosmonaut, to je snad jasný ! I kdyby Rus dokázal Sojuz nahradit /a to jen tak holenku nebude/, tak se bude stále vznášet k nebi v Číně a možná i v Indii/. Od roku 1967 uběhlo 43 let a jednoduchý a laciný Sojuz je stále v mimořádné kondici. Moc bych se nedivil, kdyby při prvním startu Falconu-9 s posádkou došlo k velké explozi a požáru kabiny, první start je vždy sázkou do loterie - pak by se ovšem Sojuz stal "taxíkem Američanů" možná do roku 2020. |
|
