|
Quote:
Údajná sázka na "spolehlivost" sovětských/ruských raket je také pofidérní, pokud by se započítaly havarie rakety R-7 ve všech verzích ,tak procentuálně je na tom nejhůře hned za nešťastným Vanguardem
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tyto a další výroky Davida svědčí o jeho naprosté neznalosti, neserióznosti a fanatické zaujatosti. Raketa R7 byla naposled použita v kosmu při Sputniku 3. Všechny další již byly rakety Vostok, Molnia, Sojuz - měly přidán další stupeň a všech versí bylo vypuštěno kolem 1400 ks. Kromě Sojuz a Proton byly ve velkých počtech používány rakety odvozené od vojenských jako Kosmos, Tsyklon a další. Kde bere David podklady pro své tvrzení? Dávno již byly otevřeny všechny archivy a jsou podrobně popsány všechny havárie. Kromě toho již od počátku kosmonautiky Američané sledovali povoz na Bajkonuru elektronickou rozvědkou, letadly U2, špionážními družicemi, sledovali startující rakety radary. Na Googlu (v angličtině) si může David přečíst o historii a úspěšnosti kterékoliv ruské rakety nebo motoru. Výsledek uvedl Agamemnon v tabulkách zhruba od r. 1963. K tomu je ještě třeba zvážit, v jakých meteorologických podmínkách rakety Sojuz nebo Proton startují, kolik musí udělat korekcí stupně Fregat nebo Breez-M, těchto raket, aby změnily nepříznivou startovní rovinu dráhy pro navedení na GTO. Přesto spolehlivost Sojuzu i Protonu je velice dobrá.
Zřejmě jsou podle závěrů Davida v ESA úplně padlí na hlavu, když zavedli raketu Sojuz 2-1a/b Fregat. Samozřejmě nejsou, tyto rakety mají nejlepší třetí stupně na LOX/RP na světě, velmi spolehlivý a všestranný stupeň Fregat. Spolehlivá raketa, která má jednotné palivo s jednoduchou manipulací v základních stupních bude vždy pro většinu aplikací výhodnější a levnější, než raketa s LOX/LH2 (viz také Falkon). Kromě toho brzy má startovat raketa Sojuz 1 jen s jedním vysoce účinným motorem NK33 v 1 stupni. Je pravděpodobné, že v dalším budou i boostery rakety Sojuz 2 vybaveny tímto motorem a pak stačí jen 2 tyto boostery (namísto 4), aby měl Sojuz 2 stejný startovní tah a přitom ještě větší nosnost. Vyjde z toho velice moderní raketa (rozhodně modernější než Falkon 9), která může startovat ze stejných ramp. To všechno asi není pro ESA tajemstvím.
David vždy mluví o „rusofilech“. Neznám zde žádného, kdo by soustavně pomlouval, zesměšňoval americkou kosmonautiku téměř v každém příspěvku, ať se týká čehokoliv, jako to dělá David s ruskou. Každý normální člověk ví, v čem je síla americké kosmonautiky a proč by její úspěchy snižoval nebo pomlouval. Dovede však také vnímat, do jakého devastujícího stavu se dostala ruská kosmonautika za Jelcina a ještě dlouho po něm, kolika násobně dávají v US více prostředků na vývoj každé sondy a rakety. Přesto si Rusové v oblasti raket a jejich motorů zachovávají minimálně rovnocenné postavení a zesměšňovat to může jen fanaticky zaujatý člověk.
|
| 15.2.2012 - 17:03 - David | |
|
| Jestliže napíši že nosič Sojuz je R-7 , která to z původní l,5 tuny přes Vostok, což je opět R-7 s přidaným stupněm s 4.5 tuny dotáhla za padesát let na konečný Sojuz což je opět R-7 s ponekud delším stupněm na dnešních asi 7 - 8 tun, vše na LEO, tak Atlas v dnešní podobě vynese 4 x tolik a Thor 2 x tolik.První dva stupně nosiče Sojuz jsou přád tak jak je postavil Koroljov.R-7 je pořád hlavním nosičem lidí na LEO v Rusku, NASA od dob Atlasu, již měla Titan,Saturn lB, Saturn 5, raketoplán a nyní staví moderní obdobu Saturnu 5, což je ovšem mnoha " odborníkům " trnem v oku. |
|
Odhliadnuc, ze si zabudol na Energiu, Zenit, Burana...
tak, R-7 tusim je a este chvilu aj bude hlavnym a jedinym osobnym dopravnym prostriedkom aj pre NASA...
Korolov by sa divil...
|
|
| ked uz sa bavime o R-7, kolko zo sucasnych sojuzov je vlastne z povodnej R-7? Co sa zmenilo? Motory, konstrukcia stupnov, riadiaci system...? |
|
citace:
ked uz sa bavime o R-7, kolko zo sucasnych sojuzov je vlastne z povodnej R-7? Co sa zmenilo? Motory, konstrukcia stupnov, riadiaci system...?
ak vezmeme poslednu verziu soyuzu (2-1b)... tak asi nic aj ked to porovname s prvym nosicom a nielen icbm, tak uz nic neostane rovnake...
motory su ine, konstrukcia je ina minimalne ciastocne - soyuzy su vacsie, etc... riadiaci system je iny...
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
takze ta Davidova predstava ze dodnes sa lieta na tom v com sedel gagarin je trochu mimo, nie?
asi jakoze amici dodnes jazdia na forde, ktory je rovnaky ako ten z 20tych rokov (sice sa v detailoch lisi, ale stale ma 4 kolesa, volant a motor) |
|
| I to zase né. Motor je furt stejný. Asi jako HEMI 440. Ten se přece za těch 50 let na trhu taky nezměnil, anebo že by... ;-) |
|
citace:
I to zase né. Motor je furt stejný. Asi jako HEMI 440. Ten se přece za těch 50 let na trhu taky nezměnil, anebo že by... ;-)
soyuz U lieta s motormi RD-107 (boostre), RD-108 (core stage) a RD-0110 (upper stage)
- tieto motory mal aj nosič, ktorý vyniesol sputnik, okrem upper stage, ktorú nemal (via wiki, ??)
- vostok s gagarinom mal rovnaké motory v core stage a boosteroch, ale v upper stage mal RD-0109
soyuz 2-1b lieta s motormi RD-117 (boostre), RD-118 (core stage) a RD-0124 (upper stage)...
takže zmenili sa aj motory...
[Edited on 16.2.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Pokud by se měla nějak srovnávat R-7 a třeba Sojuz 2-1b, asi by se měly porovnávat jenom ty první dva stupně, které jsou si hodně podobné a jsou základem pro oba typy raket. Třetí stupeň je vlastně z hlediska toho základu R-7 také jenom náklad.
Kromě novějších motorů byl změněný řídící systém z analogového na digitální (to se ale asi týká rakety jako celku). Osobně bych si tipnul, že by mohla být zpevněná konstrukce bloku A, aby to uneslo větší náklad. Největšími změnami a vylepšeními ovšem procházel hlavně 3. stupeň.
Něco o tom je tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakety_rodiny_R-7
http://suzymchale.com/ruspace/rocksoyuz.html
http://www.russianspaceweb.com/r7.html
http://www.russianspaceweb.com/soyuz_lv.html
http://en.wikipedia.org/wiki/R-7_%28rocket_family%29
Osobně by mě také zajímalo, co všechno se u prvních dvou stupňů Sojuzu změnilo oproti R-7. Motory jsou jasné, ale co třeba v samotné konstrukci, hmotnosti, nosnosti apod. |
|
citace:
Osobně by mě také zajímalo, co všechno se u prvních dvou stupňů Sojuzu změnilo oproti R-7. Motory jsou jasné, ale co třeba v samotné konstrukci, hmotnosti, nosnosti apod.
Niečo sa dá nájsť na aj astronautix.com alebo v nejakej literatúre - v podstate treba sledovať ruské "indexy GRAU" zostáv nosných rakiet a jednotlivých stupňov - zmena indexu jednoznačne indikuje nejaké podstatnejšie zmeny v konštrukcii. Ak je pre rôzne indexy použitý rovnaký motor (opäť - len motor s rovnakým indexom), zmena bola urobená "inde". |
|
Myslím, že boostery a centrální stupeň Sojuzu se během let příliš nezměnily. Motory RD 117/118 mají jen mírně zvýšen tak a dobu hoření oproti RD 107/108. V době největšího rozvoje kosmonautiky v SSSR bylo vypouštěno až cca 100 ks těchto raket ročně (včetně vojenských), nebyl čas na podstatné změny. Raketa měla být brzy nahrazena raketou Angara, ale vývoj se po rozpadu SSSR podstatně zpomalil. Proto byl modernizován především vrchní stupeň, jehož Isp má největší vliv na nosnost. Teprve v blízké budoucnosti budou zřejmě i motory spodní části Sojuzu nahrazeny moderními a vznikne reservní raketa k Angaře, která bude ještě dlouho sloužit.
Co se týká vlastní konstrukce spodní části R7 a Sojuzu, např. při srovnání poměru suché hmoty centrálního stupně k hmotě s palivem (konstrukční číslo) s centrálním stupněm moderního Atlasu 5, vychází i 50 roků stará konstrukce velmi příznivě:
Stage Number: 1. 1 x Soyuz 11A511U2-1 Gross Mass: 101,160 kg. Empty Mass: 6,500 kg. Poměr: 15,55
Stage Number: 1. 1 x Stage: Atlas CCB. Gross Mass: 306,914 kg . Empty Mass: 22,461 kg. Poměr: 13,66
Z toho je vidět, jak Davidovo povídání o „kovářském výkovku“ R7 a že by v NASA nevzali Koroljova ani za vrátného (jak kdysi tvrdil) je směšné a fanaticky zaujaté.
Srovnávat Sojuz výkonově s Atlas 5 je neseriozní. Atlas 5 je konstruován převážně pro GTO a meziplanetární sondy, proto používá LOX/LH2 horní stupeň a celkem 3 různá paliva. Sojuz je konstruován hlavně pro LEO, tedy úmyslně používá jednotné palivo LOX/RP ve všech stupních, podobně jako tomu bude u Falconu a je tedy nesrovnatelně levnější a v jiné výkonnostní třídě. Atlas 552 má nosnost na LEO 20.520 kg díky nejlepšímu ruskému motoru RD180 v prvém stupni, díky hornímu stupni Centaur na LOX/LH2 a díky startovní hmotě 546.700 kg. Lze ho srovnávat jen s Protonem, Angarou nebo Zenitem, u dvou posledních ve variantách s LOX/LH2 horního stupně, které se připravují. Zenit k stejné výkonnosti jako Atlas 5 nebude potřebovat ani startovní boostery.
Ještě k Davidově poznámce, že „odborníkům“ je připravovaná obdoba Saturnu 5 – SLS trnem v oku: Všichni fandové kosmonautiky vítají každý nový prostředek, který se objeví. Navíc SLS nebude lepší, než před 25 roky léty zkonstruovaná a vyzkoušená Energia. Už aby tady byl.
|
|
citace:
Lze ho srovnávat jen s Protonem, Angarou nebo Zenitem, u dvou posledních ve variantách s LOX/LH2 horního stupně, které se připravují. Zenit k stejné výkonnosti jako Atlas 5 nebude potřebovat ani startovní boostery.
este Ariane 5 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 17.2.2012 - 16:34 - David | |
|
| Viděl někdo z vás model R-7 a Vanguardu ve stejném měřítku, nebo model R-7 s Vostokem a model Atlasu MERCURY ve stejném měřítku ? Vskutku mám věřit tomu,že tomu kdo to viděl nepřipadá Koroljovova R-7 obludná ? Samozřejmě v kontextu té doby,dnes jsou pochopitelně mohutnější nosiče.Američané v té době větší nosiče nepotřebovali, jejich vodíkové pumy byly 3 x lehčí než sovětské, tak jim Atlas bohatě stačil. Myslím kdyby zveřejnili při startu Sputniku -1 co ho to vyneslo ,tak se závod na Měsíc nekonal. |
|
To videli pri štarte Sputniku 2 - ten totiž zostal pripojený k bloku A.
A pokiaľ ide o Vanguard - koľko že to ten grapefruit vážil?
A pokiaľ ide o porovnanie Atlas SM-65 a R-7 ako bojových rakiet - Atlas nosil hlavicu u výkone 1,44Mt a hmotnosti 1700kg, neskôr AVCO MK4 s výkonom 3,75Mt (1840kg, Atlas E a F), R-7 mohla niesť hlavice o výkone 2,9Mt až 6,5Mt (o hmotnosti 3 tony), teoreticky až 20Mt (do vrhnutej hmotnosti 5,4 tony - vývoj bol dokončený, hlavica sa nevyrábala).
V čase zavedenie Atlas E zaviedli sovieti raketu R-16 s hlavicami 3Mt a 5-6Mt.
K hmotnostiam - Atlas mal hmotnosť 116-121 ton, bojová R-7 276 ton pri dvojnásobnej až trojnásobnej nosnosti.
[Upraveno 17.2.2012 Alchymista] |
|
| ak to ocistime od ideologickeho balastu, tak David poukazal na velmi vtipny paradox. Ruske jadrove hlavice boli vacsie, pretoze rusi ich nedokazali tak presne navadzat ako amici. Tak urobili vacsie bum, ktore ciel znici aj ked je kilometre daleko. Lenze vacsia hlavica potrebuje silnejsi nosic. Rusi preto postavili na tu dobu obludne rakety, a zrazu zistili ze by to stacilo aj na orbit (co vobec nebol povodny zamer). Da sa preto povedat, ze vesmirny vek zacal z dovodu, ze rusi mali nepresne hlavice |
|
Možná za současného stavu techniky by bylo možno zkonstruovat pro Vanguard kosmickou loď, do které by se vešla myš a dokonce jí dopravit zpět na zemi.
Mezitím Sojuz v původní koncepci to dotáhl na 9 tun na LEO z Kourou. Je zajímavé, že koncepci Sojuzu (centrální stupeň zapalovaný společně s bočními boostery) převzaly téměř všechny světové nosiče: Ariane, Atlas 5, Delta4, STS, Energia, SLS, Angara, Titan 4B, čínské nosiče
|
|
citace:
ak to ocistime od ideologickeho balastu, tak David poukazal na velmi vtipny paradox. Ruske jadrove hlavice boli vacsie, pretoze rusi ich nedokazali tak presne navadzat ako amici. Tak urobili vacsie bum, ktore ciel znici aj ked je kilometre daleko. Lenze vacsia hlavica potrebuje silnejsi nosic. Rusi preto postavili na tu dobu obludne rakety, a zrazu zistili ze by to stacilo aj na orbit (co vobec nebol povodny zamer). Da sa preto povedat, ze vesmirny vek zacal z dovodu, ze rusi mali nepresne hlavice
R-7 měla CEP 5km, Atlas E/F (liší se silem) měla nějaké 4km. Takže vyšší nosnost R-7 nebyla důsledek nepřesnosti, ale určení. SSSR uvažoval o konvenční válce, kdy pouze odstraní jaderné kapacity USA (útoky na zodolněné cíle jako jsou základny raketových sil nebo strategické letecké základny). USA naopak uvažovala o vyhlazovací jaderné válce, kdy prostě v silně urbanizovaném SSSR vymaže aglomerace i s průmyslem. USA východní blok obsadit nepotřebovala, spokojili by se s vyhlazením. SSSR už z ideologického principu považoval americký národ (bez kapitalistů) za budoucí soudruhy.
Navíc si osobně myslím, že Koroljov byl jako Braun, tedy pěkný vykuk a i když pro své dozorčí oficiálně stavěl zbraně, většinu času i kroků věnoval tomu, aby, než zbraň, vytvořil orbitální nosič. Ovšem je to pouze můj dojem na základě kroků, které Koroljov podnikal. Písemné důkazy pro to logicky nebudou. |
|
citace:
Možná za současného stavu techniky by bylo možno zkonstruovat pro Vanguard kosmickou loď, do které by se vešla myš a dokonce jí dopravit zpět na zemi.
Mezitím Sojuz v původní koncepci to dotáhl na 9 tun na LEO z Kourou. Je zajímavé, že koncepci Sojuzu (centrální stupeň zapalovaný společně s bočními boostery) převzaly téměř všechny světové nosiče: Ariane, Atlas 5, Delta4, STS, Energia, SLS, Angara, Titan 4B, čínské nosiče
Protože ta koncepce je na základě fyzikálních principů nejvýhodnější. Může za to atmosféra, silně ovlivňující Isp. |
|
Nemám rád, když někdo něco tvrdí bez citátů nebo hodnověrných údajů, jako např. že ruské nukleární nálože byly 3x těžší, než US (zřejmě míněno stejně účinné), nebo že přesnost jejich raket byla mnohem nižší. Pro zajímavost prvý zkušební US termonukleární nálož v r. 1952 vážila 70 tun a použila tekuté deuteriom:
The device, dubbed the Sausage, used an extra-large fission bomb as a "trigger" and liquid deuterium—kept in its liquid state by 20 short tons (18 metric tons) of cryogenic equipment—as its fusion fuel, and weighed around 80 short tons (70 metric tons) altogether.
Prvá ruská o rok později již byla svržena z letadla jako bomba, a použila hydrid lithia. Byla ovšem mnohem menšího výkonu a menším příspěvkem z fůze. Nic nebylo jednoznačné, byla to studená válka. Také každý, kdo navrhoval ICBM jakékoliv nosnosti věděl, že malým snížením hmotnosti nákladu se dostane na LEO. To nemohlo nikoho překvapit, ani Koroljeva a od počátku s tím počítal.
Vanguard byl pokus o čistě vědecký experiment k Mezinárodnímu Geofyzikálnímu roku 1958, bez vojenských ambicí, se snahou aby na něm pracovali čistě vědci US, nikoliv Němci kolem Brauna. Bohužel byli si příliš jistí, že budou první, ačkoliv i SSSR včas vyhlásil, že k této mezinárodní akci satelit vypustí.Bralo se to jako propaganda. R7 byla na svou dobu velká, ale to nebyla její nevýhoda, naopak to bylo základem její pespektivy i díky použití správné koncepce. Kdyby Braunovi bylo v US umožněno na úkolu prvého sputniku pracovat od počátku, zřejmě by byl první, i když s menší raketou.
|
| 18.2.2012 - 16:40 - David | |
|
| Konečně se našel někdo, kdo nevěří zavedenému schematu, že Koroljov a vonBraun soutěžili o to kdo vypustí první družici.Jinak Vanguard byla nádherná konstrukce a investice do ní se vyplatila.Horní dva stupně venesly Ex-6 a Pio-5, a třetí stupeń na THP či jeho koncepce se používá při mezil.sondách,několik jeho modernějších bratříčků dokonce opouští Sluneční soustavu do interstelárního prostoru.Bohorovný klid američanů docela chápu, sověti by obdobu \vanguardu postavit nedokázali a stím že postaví skoro 3OO tunového obra, obra na tehdejší dobu, kdy rakety o váze kolem 5O tun byly " velké" a o váze nad 100 tun byly "obrovské",sám Vanguard vážil kolem 10 slovy Deseti tun , nikdo nepočítal a ani po startu Sputniku l nikoho nenapadlo, že by jej vynesla tak obrovská raketa, spíše se spekulovalo na nějakém " zázračném palivu", nebo o nějakém "zázračném motoru", a když radary a kamery změřili Sputnik-2, nastalo pravé zděšení, těleso na dráze odpovídalo teprve vyvíjenému Atlasu.Představa, že sověti postavili Atlas, se kterým měli američané téměř neřešitelné problémy musela být šokující.Snad proto v zoufalství sáhli po von Braunovi,kdyby sověti svoji nraketu zveřejnili jsem přesvědčen, že by von Braun ostal na vedlejší koleji.Je to samé kdyby, ale je též možné, že bez vonBrauna by USA závod na Měsíc nevyhráli. |
|
David:
Bez Brauna by na Měsíci Američané nebyli, to není možné, ale jisté 
Když už není, tak to skřípe hůře než rezavá branka 
Teď už bez legrace.
Braun byl génius, který dokázal tu raketu vidět v palici jako celek poskládaný z částí, které mu ukazovali, ani k tomu nepotřeboval počítač a nebál se rozhodnout jen na základě intuice. Takový už asi nejsou :-( |
|
Pokud vím, tak se von Braun nepodílel ani na vývoji ICBM Atlas, pracoval jako ředitel Development Operations Division v Army Ballistic Missile Agency (ABMA) patřící Redstone Arsenal. Výsledkem práce byla operačně – taktická raketa Redstone s doletem 323 km. Raketa se musela i v polních podmínkách vysazovat jeřábem na odpalovací stolici. Byla přímým pokračováním V2, na stejné palivo – alkohol + LOX. Pro srovnání – ve stejné době zaváděli v SSSR mnohem pohotovější rakety 8K11 a 8K14 (Scut) s podobným doletem, ale na pásovém podvozku s hydraulickým vztyčením a opálením přímo z podvozku. Navíc byly na hypergolické palivo, (omezeně) skladovatelné.
Von Braun však v té době publikoval řadu studí o letu na Měsíc, k Marsu a vytvoření kosmické stanice. Myslím, že již kolem r. 1955 začal s tichým souhlasem svých nadřízených pracovat na motoru F1 ! Zřejmě v prvé fázi v US jeho schopnosti i jeho kolegů dostatečně nevyužili, možná kvůli rivalitě s domácími vědci. Důvodem mohl být i velký důraz na strategické letectvo a podcenění úlohy raket. |
|
citace:
To videli pri štarte Sputniku 2 - ten totiž zostal pripojený k bloku A.
A pokiaľ ide o Vanguard - koľko že to ten grapefruit vážil?
A pokiaľ ide o porovnanie Atlas SM-65 a R-7 ako bojových rakiet - Atlas nosil hlavicu u výkone 1,44Mt a hmotnosti 1700kg, neskôr AVCO MK4 s výkonom 3,75Mt (1840kg, Atlas E a F), R-7 mohla niesť hlavice o výkone 2,9Mt až 6,5Mt (o hmotnosti 3 tony), teoreticky až 20Mt (do vrhnutej hmotnosti 5,4 tony - vývoj bol dokončený, hlavica sa nevyrábala).
V čase zavedenie Atlas E zaviedli sovieti raketu R-16 s hlavicami 3Mt a 5-6Mt.
K hmotnostiam - Atlas mal hmotnosť 116-121 ton, bojová R-7 276 ton pri dvojnásobnej až trojnásobnej nosnosti.
[Upraveno 17.2.2012 Alchymista]
Zajimave.
Atlas byl pro male vodikovky 700kt az 6Mt, mozna kvuli tomu, ze pouzivali tritium s Li-7. Zajimave je, ze Rusove meli 2 zavody na vyrobu Li-6 misto Li-7. Odhaduji, ze to byl duvod, proc typy vodikovek tritium/Li-6 meli vetsi tonaz a ze bylo vyrobeno 40ks CRD130b, cili tonaz 130Mt (Chruscov chtel typ pro 150Mt, ale aby to upravena R7 vynesla, tak se to snizilo na 130Mt). A na to bylo potreba "Semjorku".
Ostatni nosice byli pro lehci vodikovky s mensi tonazi, pripadne pro 2Mt vodikovky s minivelikosti pro MX hlavice (8 hlavic, 3-4 "falesnych"... zbytek tonaz 0.6-2.1Mt).
Muj pohled na vec je, ze tak tezkej nosic potrebovali vylozene jen na tento urcitej typ vodikovek a to na CRD130b jehoz prototyp s mensi tonazi (60Mt) vyzkouseli na Nove Zemi.
Ano je to ten typ Car bomba, ktera nema plast z kovu, ale z obohaceneho uranu pro dodatecne fuze. Dle planu mela ta bomba mit 150Mt, vedci mu (Chruscov) pro ukazku vyrobili verzi bez toho obohaceneho uranu v plasti pro dodatecnou uranovou fuzi s tonazi 60Mt na "ukazku".
Melo to dve nevyhody.
Ze nosice a odpalovaci zarizeni muselo byt schovano (podzemni sila Merek-3 na Urale pro vhodny modifikovany nosic R7) a taky, ze museli mit v podzemi zarizeni pro trvalou vyrobu tekuteho kysliku. Takze museli vyvinou kryogeni nadrze a pomoci dodatecneho zarizeni nonstop vyvijeli tekuty kyslik.
To vse tak, aby se daly naplnit nadrze a odpalit nosice do 10minut od rozkazu.
Teprve v roce 1979 byli postupne nosice vymeneny za typ, ktery unesl 12t vazici CRD130b (ruske "b" jako na ruzovejch KT930b http://i.ebayimg.com/t/KT-930B-KT930B-Soviet-RF-Power-Transistors-Lot-1-/21/!BwC0uKwCWk~$(KGrHqJ,!iIEv1+zwt26BMHM(tD+Yw~~_12.JPG) a soucasne se dali odpalit do 40s od rozkazu, protoze tyto nove nosice meli "kasovite hybridni palivo".
Pro male "takticke" vodikovky se pouzivali jine nosice, ktere maji rychlejsi nasazeni od rozkazu.
Zkratka Rusove zvladli vyrobu Li-6 a Amici ne. Proto seriovej typ vodikovky Mk-21/36/41/53 pouzivali Tritium+Li-7 a meli relativne velkou velikost na danou tonaz (az 26Mt), tedy vetsi nez ruske vodikovky s Li-6.
Rusaci dokazali pri stejne hmotnosti a velikosti vodikovky vytvorit vetsi tonaz prave diky zvladnute seriove vyrobe Li-6.
Jeste je zajimavost, ze Cinani taky pouzivali vysokou tonaz u beznych vodikovek (15-25Mt) pri mensi velikosti bomb. Myslim si, ze seriovou vyrobu Li-6 zvladli taky nebo v ramci mozna nejakeho "paktu" Li-6 dodavali Rusove do Ciny.
Kdyz uz jsme u toho, tak situace je dnes jednodussi a ucinejsi.
Za 20megaEUR se da koupit batohova atomovka o tonazi 0.1-1.2kt Mk54 SADM o vaze 62kg urcena pro demolicni prace. Staci si dat batoh na zada a zajit s odpalovacem v ruce do mist, ktera se maji znicit.
http://www.nv.doe.gov/library/films/media/mpg/0800031.mpg
Nebo vzit na zada Ruskou CRA-115-2 o sile 1.4kt za podobne penize.
Taky se da pouzit CRA-89-1 o sile 6kt, ma velikost tak akorat do velkeho kufru co ma kolecka a na rohu madlo pro prepravu kufru po zemi.
Nemusi se odpalit hned, staci ho nechat nekde v satne ci uklizeci mistnosti a pak to dalkove odpalit pomoci kodu v PSK31 dlouhovlnneho LSB vysilace. Na to staci si sednout dost daleko od centra vybuchu ... treba na lavicku do parku. A stisknout tlacitko Power ON na modifikovanem Icom IC-7000, ktery umi vysilat 100W PA na gelovou AKU uz od 1200kHz. Radiostanice po zapnuti skoci na danou pamet...treba LSB/100W PA/IF sire 2kHz/QRG 1520kHz s VF vykonem do integralni teleskopicke anteny nebo male magneticke EH anteny (plast valecek o prumeru 5cm a delce 20cm na vrcholu batohu).
A do CAT konektoru je uz davno pripravenej Atmel s NF vystupem do MICu + PTT proti GND. Atmel umi vygenerovat ten spravnej NF zvuk-PSK31 kod. Staci stisknout tlacitko co mam v ruce, kde je i dalkove zapinani cele TRX... Power ON. Cele je to nastavene tak, ze dalkovym tlacitkem pro zapnuti zaroven zapnu casovac v Atmelu. Takze 10s po stisku tlacitka v ruce a tim zapnuti TRX a zastabilizovani kmitoctu v TRX udela Atmel to, ze sepne na CAT PTT proti GND a do MICu posle ten spravny NF PSK31 kod pro prijimac v tom kufru.
Vyhodou dlouhe vlny je, ze dobre projde stenama budov i do podzemi. Dokonce i skrz urcite mnozstvi vody...treba skrz bazen plny vody.
Mohlo by to vypadat docela dobre i takhle.
http://hflink.com/kq6xa/
http://hfpack.com/moderators/
Ano lidi jsou ruzni blazni a rikate si, ze tohle normalni clovek udelat nemuze.
Ale ted si jen teoreticky predstavte, ze je clovek, ktery je invalida, ma technicke schopnosti, a pri jeho tezke nemoci mu doktori nepomohli...ba co vic, v podstate ho poskodili umyslne a tak mu na onkologii naordinovali pravidelne davky morfia.
Tento invalida v podstate uz jen ceka na smrt, ktera ho osvobodi nejen z fyzickejch bolesti.
Takovemu clovekovi uz je vse v podstate jedno a tak kdyz za nim nekdo prijde s tim, ze pojede s kufrem do Berlina na podvecerni operu a kdyz mu ten nekdo rekne, aby si vzal sebou svuj radioamatersky batoh s funkcnim prislusenstvim, tak takovej clovek to udela.
Uz se zacinate bat?
Ve svete je 24732ks jadernych/termonuklearnich zbrani.
[Upraveno 19.2.2012 -=RYS=-] |
|
Myslím, že sa mýliš, prinajmenšom v dátume vyradenia, R-7 - 8K71 a 8K74 - boli vo výzbroji len do konca roku 1968.
Sedmička nosnosťou na "kuzkinu mať" určite nestačila - ako zostava "leteckej bomby" RDS-220 mala hmotnosť 24,8 tony, zostava "bojovej hlavice" pre raketu by zrejme prekročila 30 ton - s tým by aj pomerne výkonná R-7 dohodila tak 3000, možno 4000km (ale na "vypálenie" celej západnej Európy by to aj stačilo...)
Už v roku 1962 mali k dispozícii R-16 s porovnateľným dosahom, lepšou presnosťou (CEP 2,5km) a náložami 3 alebo 5-6Mt (palivo UDMH + kyselina dusičná, krátkodobo skladovateľné), štartové stanovištia boli spočiatku povrchové, od roku 1963 zodolnené silá, vyradená bola v roku 1977
od roku 1964 R-9 s palivom RP+LOX a náložami od 1,65 a 2,3Mt a CEP pod 2km (v roku 1971 zrušená pre povrchové štartovacie stanovištia, v roku 1976 zrušená aj pre zodolnené silá)
od roku 1967 je zavedená R-36 8К67, ktorá mohla nosiť "ťažkú hlavicu" 20(25)Mt - hmotnosť bojovej časti 5825kg, "ľahkú hlavicu" 8Mt - hmotnosť bojovej časti 3950kg alebo 3x2,3Mt - hmotnosť bojovej časti 5440kg. Palivo UDMH + kyselina dusičná, "stredne" dlhodobo skladovateľné. Vo výzbroji bola do roku 1978.
Pozor na možnú zámenu R-36 8K67 s výrazne modernejšou R-36M verzií 15A14 a 15A18(M). R-36M 15A14 bola zavedená až v roku 1975, R-36M UTTCh 15A18 v roku 1980 a R-36M2 15A18M v roku 1988.
Do "rodiny" R-36 patrila aj orbitálna R-36orb (8K69) s náložou 2,3Mt (3648kg).
[Upraveno 18.2.2012 Alchymista] |
| 19.2.2012 - 00:10 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Ještě k Davidově poznámce, že "odborníkům" je připravovaná obdoba Saturnu 5 – SLS trnem v oku: Všichni fandové kosmonautiky vítají každý nový prostředek, který se objeví. Navíc SLS nebude lepší, než před 25 roky léty zkonstruovaná a vyzkoušená Energia. Už aby tady byl.
Prosím p. Pinkase o upřesnění: bylo to myšleno tak, že vítáte SLS, nebo jiný nový prostředek? V kontextu srovnání s Energijí ("SLS nebude lepší") jsem tomu porozuměl dvojznačně.
Nebude SLS Block II (s novým horním stupněm s motory J-2X) lepší?
A nebude lepší už i SLS Block I či IA, pokud dokáže tohle?
http://img840.imageshack.us/img840/8343/604644main3l2mission15p.jpg |
| 19.2.2012 - 00:47 - Machi | |
|
RYS:
Mohl bys prosím uvést zdroje.
Neznám totiž žádný zdroj, který by potvrzoval cokoliv o tom cos napsal o R7 a >100 Mt hlavicích.
Pokud se v případě ruska hovořilo o velkých hlavicích, vždy se totiž jako nosič udávala raketa příbuzná Protonu, která je i tvarově mnohem výhodnější pro sila, než "obstarožní" (pro účely ICBM) R-7.
Mimochem síla Tsar bomby byla snížena ze 100 Mt na 50 Mt z důvodu zamezení zamoření vlastního území. |
|
citace:
Myslím, že sa mýliš, prinajmenšom v dátume vyradenia, R-7 - 8K71 a 8K74 - boli vo výzbroji len do konca roku 1968.
Sedmička nosnosťou na "kuzkinu mať" určite nestačila - ako zostava "leteckej bomby" RDS-220 mala hmotnosť 24,8 tony, zostava "bojovej hlavice" pre raketu by zrejme prekročila 30 ton - s tým by aj pomerne výkonná R-7 dohodila tak 3000, možno 4000km (ale na "vypálenie" celej západnej Európy by to aj stačilo...)
Už v roku 1962 mali k dispozícii R-16 s porovnateľným dosahom, lepšou presnosťou (CEP 2,5km) a náložami 3 alebo 5-6Mt (palivo UDMH + kyselina dusičná, krátkodobo skladovateľné), štartové stanovištia boli spočiatku povrchové, od roku 1963 zodolnené silá, vyradená bola v roku 1977
od roku 1964 R-9 s palivom RP+LOX a náložami od 1,65 a 2,3Mt a CEP pod 2km (v roku 1971 zrušená pre povrchové štartovacie stanovištia, v roku 1976 zrušená aj pre zodolnené silá)
od roku 1967 je zavedená R-36 8К67, ktorá mohla nosiť "ťažkú hlavicu" 20(25)Mt - hmotnosť bojovej časti 5825kg, "ľahkú hlavicu" 8Mt - hmotnosť bojovej časti 3950kg alebo 3x2,3Mt - hmotnosť bojovej časti 5440kg. Palivo UDMH + kyselina dusičná, "stredne" dlhodobo skladovateľné. Vo výzbroji bola do roku 1978.
Pozor na možnú zámenu R-36 8K67 s výrazne modernejšou R-36M verzií 15A14 a 15A18(M). R-36M 15A14 bola zavedená až v roku 1975, R-36M UTTCh 15A18 v roku 1980 a R-36M2 15A18M v roku 1988.
Do "rodiny" R-36 patrila aj orbitálna R-36orb (8K69) s náložou 2,3Mt (3648kg).
[Upraveno 18.2.2012 Alchymista]
S tema nosicema budes mit asi pravdu. Do nich moc "nevidim" v prubehu casu.
Pamatuju si, jak asi pred 10 lety mi jeden rodinej znamej ukazoval fotky toho zarizeni na Urale. Rikal, ze tam skladovali palivo a okyslicovadlo a ze pry tam bylo zarizeni na kryogenizaci kysliku do tekuteho stavu a jeho udrzovani v tekutem stavu. Tak jsem si myslel, ze to bylo kvuli udrzovani RP1/LOX nosicu v pohotovosti.
Co se tyce vahy te super bomby, tak tak zkusebni letecka mela tusim 27 tun.
Ostra 130Mt byla ocesana o nektere casti a hlavne tezke olovo s kovovym krytem. Raketova verze nemela olovo (ochrana posadky letadla) a uran 235 (93%) je lehci nez kryci kovove platy te testovaci letecke verze. Raketova verze mela 12t.
A ta uprava te modifikovane R7 si myslim byla v poslednim stupni, aby to tech 8000km s 12t pres pol doletelo.
U te R7 pisu "modifikovana", protoze to bude jinej typ, ktery vychazel z puvodni R7. Na druhou stranu je mas pravdu v tom, ze nove silnejsi typy nosicu s dlouho skladovatelnym nekryogenim palivem uz meli. Ten znamej mi rikal, ze ty rakety skoncili okolo roku 1979, coz by odpovidalo tomu co pises, ze nektere typy byly do roku 1978.
[Upraveno 19.2.2012 -=RYS=-] |
|
citace:
RYS:
Mohl bys prosím uvést zdroje.
Neznám totiž žádný zdroj, který by potvrzoval cokoliv o tom cos napsal o R7 a >100 Mt hlavicích.
Pokud se v případě ruska hovořilo o velkých hlavicích, vždy se totiž jako nosič udávala raketa příbuzná Protonu, která je i tvarově mnohem výhodnější pro sila, než "obstarožní" (pro účely ICBM) R-7.
Mimochem síla Tsar bomby byla snížena ze 100 Mt na 50 Mt z důvodu zamezení zamoření vlastního území.
Plk. Alexej Ragin tu byl naposledy u pratel v roce tusim 93. Tenkrat jsme sedeli s rodinou (i jeho) na predposlednim leteckem plesu na Moskve a mel tam dost velke fotoalbum. O dva stoly k baru sedela Pelcakovo rodina. A protoze me uz tenkrat bavila technika...radiotechnika, tak jsme se dali do reci. Pak vytahl album a ukazoval mi technicky zajimave veci, pri nich vypravel ruzne veci.
To byl muj zdroj nekterych informaci.
Co se tyce te vodikovky, tak jak jsem nejen z webu pochopil, tak pro test a presentaci svetu to snizeni z 130 na 60 postacovalo. Jeden z duvodu melo byt prave to eventualni zamoreni, ale ve skutecnosti to byl jeden z nejciscich termonuklearnich vybuchu s nejmensim skutecnym spadem vuci tonazi.
Puvodni zadani bylo na 150Mt, pozdeji z technickych duvodu snizeno na 130Mt.
Nejhorsi vec co Chruscov udelal byla bomba posledniho soudu na tom ricnim tankeru o delce 90m na rece Olenek.
V nakladnim prostoru v podpalubi mohla byt jedna CRD130b a u ni v "reaktivni" vzdalenosti (pro zahajeni druhotnych fuzi) mozna i 10t obohaceneho uranu se stovkama kilogramu tritia a Li-7. V dalsich prostorach mohlo byt nekolik desitek tun mene vyhoreleho uranu z elektraren. Pocitalo se s uvodni tonazi 1200Mt. Udajne pro zapaleni atmosfery pro globalni atmosferickou fuzi vzdusneho kysliku postacovalo 700Mt na jednom miste. Pokud by se nepodarilo zapalit atmosferu Zeme, tak se mela atmosfera planety zamorit radioaktivnim materialem z vyhoreleho paliva nekolika jadernych elektraren.
Ano, taky jsme tu uz vice jak 40 let nemuseli byt.
Skoda, ze jsme tohoto potencialu nevyuzili pri kosmickem projektu Orion.
[Upraveno 19.2.2012 -=RYS=-] |
|
To Mr. Hošek:
Větou „Už aby tady byl“ jsem samozřejmě myslel SLS. Neboť nevěřím, že by kdy Rusové obnovili Energii a ani to nepovažuji z účelné vytvářet raketu, kde LOX/LH2 motory musí pracovat od země. Na to mají motory RD 170/171.
Srovnání Energie s SLS (že SLS nebude lepší) jsem myslel její základ, jak byl použit pro Buran. Ten je lepší než základ SLS z důvodu, že má boostery na LOX/RP, účinnější než SRB a možno je kdykoliv vypnout. Samozřejmě, kdyby přesto Energii obnovili, museli by pro lety na Měsíc nebo Mars k ní přidat LOX/LH2 vrchní stupeň.
Pokud by byl SLS někdy vyroben s LOX/RP boostery (což snad i uvažují), byly by takové nosiče rovnocenné. Ale jak jsem řekl, nevěřím, že Energia bude obnovena. Pro nějaký těžký nosič (pokud ho budou stavět) prostě v prvém stupni sdruží RD 170/171 a dostanou mnohem menší nádrže LOX/LH2 v druhém a třetím stupni.
|
|
Nejrozšířeněnjší ICBM v SSSR a asi i na světě byla Yangelova UR 100 (RS-10, SS 11, 8K84) a její zlepšené varianty:
Hmota 41.400 kg, délka 19m, průměr 2 m, hlavice 500 KT, pohonné hmoty skladovatelné N2O4/UDMH, dolet 11.000 km. Pak bylo vyrobeno více odvozených typů. Je to raketa okamžité reakce.
|
|
