Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  8    9    10    11    12    13    14  >>
Téma: Ruské nosiče
11.4.2016 - 08:42 - 
Zachycení UBM1 ve vzduchu by nesporně bylo nejekonomičtější z hlediska ztrát nosnosti na LEO i z hlediska dopravy modulů zpět. U rakety A5 by bylo by však v daném okamžiku potřeba min. 4 vrtulníky (když by nevraceli střední UBM1, který pracuje déle). Samozřejmě, lze navézt návrat modulů do od sebe bezpečně vzdálených míst, případně je oddělovat od rakety časově po dvou protilehlých. Řešení to tedy je.

Myslím ale, že by se vyplatilo i jednodušší schéma ( jak jsem psal) oddělit najednou celý blok 5x UBM1 a přistát s ním pomocí středního motoru na pevnou základnu na nohy. To by šlo zcela jistě u Plesetsku a zřejmě i u Vostočného. Vzhledem k rozměrům bloku by byl mnohem menší problém se stabilitou než u F9, atmosférické brzdění by bylo účinnější. Pak by se moduly od sebe odpojily a vrtulníky převezly (možná po dvou). Ztráty nosnosti A5 by byly větší, dopravní náklady stejné. Možná by bylo nutno udělat silnější 2. stupeň Angary.

Závěr: obě řešení jsou možné, ale otázka je, zda v blízké budoucnosti budou realizované vzhledem k zatím malé plánované frekvenci letů A5. Také je třeba vzít v úvahu, že ve Federálním kosmickém programu je i zahájení prací na nové generaci nosiče, který by zřejmě již od návrhu obsahoval nějaký způsob návratu 1. stupně.
 
11.4.2016 - 09:09 - 
pri akej rychlosti sa oddeluju boostre Angary? Potrebuju vobec reenty burn?
Ak nie, nebolo by najlepsie/najrychlejsie riesenie pristatie na padaku na nafukovacie airbagy? Rusi si to mozu dovolit, nelietaju ponad ocean.
 
11.4.2016 - 13:02 - 
Rychlost boosterů při oddělení je Mach 5,6 (5800 km/hod) výška 75 km. Časové údaje: Postranní URM1 hoří 214 sec, prostřední URM1 díky snížení tahu brzy po startu na 30% hoří celkem 325 sec (od T+214 sec na plný tah).
Pro srovnání: První stupeň F9 FT hoří na plný výkon bez návratu stupně do 195 sec. Pokud se stupeň vrací, hoří jen 150 – 170 sec.

Takže postranní URM1 u A5 hoří déle, mají vyšší rychlost než 1. st. F9 FT, reentry burn by byl asi nezbytný. [Upraveno 11.4.2016 PinkasJ]
 
11.4.2016 - 16:18 - 
reentry musi byt 3 stupnova raketa, kde
- prve stupne dosahuju cca 1200m/s, a to sa da uz uvazovat aj s raketo-naporovymi motormi.
- druhe stupne by pridali cca 3500m/s a teda mozu byt reentry
- treti stupen stale vidim na klasiku. reentry by bolo prilis drahe, i ked pri troch stupnoch mozno realne.
 
11.4.2016 - 19:04 - 
Re Martin Jediný :
Třístupňové řešení (na př. jako Proton) by asi umožňovalo vracení 1.stupně na křídlech. Když bychom předpokládali že nosnost cca 25 tun na LEO by postačovala pro řešení většiny úkolů, podívejme se na provedení prvního stupně Protonu:

Startovní hmota cca 460 tun, prázdná hmota 30,6 tun, doba hoření 121 sec, Isp = 2825 Ns/kg, tah cca 1000 tun
Celková hmota, kterou 1.st Protonu musí vynést je Mk=30,6 +168 + 46,6 +25 = cca 270 tun.
Počáteční hmota: Mp= 460 + 168 + 46,6 +25 = cca 700 tun
Rychlost, kterou dosáhne v inerciálním . prostředí je vchar. = Isp . ln (Mp/Mk) = 2690 m/s
V prostředí s gravitací a odporem vzduchu tato rychlost bude cca poloviční, tedy cca 1350 m/s (nikde jsem ji nenašel) Proton má značný přebytek tahu 1.stupně vůči celkové hmotě (1000 / 700 tun). Při menším přebytku ( jak je běžné) by byla rychlost 1.stupně ještě nižší.

Takže bychom řešili okřídlený prvý stupeň se startovní hmotou 460 tun a prázdnou hmotou cca 30,6 tun + přídavná hmota křídel, podvozku, příp. reaktivního motoru. V každém případě přistát na dráze s hmotou cca 35 tun by se dalo. Když uvážíme, že 1. stupeň i další by dnes měly značně účinnější motory, stačily by v prvém stupni asi 2x RD 180 nebo 5x RD 191 , nebo nějaká kombinace s náporovými motory, přistávací hmotnost by mohla být ještě nižší. [Upraveno 11.4.2016 PinkasJ]
 
11.4.2016 - 19:17 - 
v pripade F9 plati, ze pridana hmota na prvom stupni znizuje nosnost v mensom pomere, ako na druhom stupni (tam je to 1:1). Analogicky predpokladam, ze na prvom stupni trojstupnovej rakety sa to prejavi este menej - ci? Uvazujem cisto intuitivne... 
11.4.2016 - 19:42 - 
Soyuz 2 - Vostočnyj 27.4. 02 UTC. 
12.4.2016 - 00:39 - 
to PinkasJ:

kombinacia konstrukcie na vztlakovy let a balisticky let je natolko rozdielna (oproti cisto balistickemu) aj ked s cisto vztlakovym letom sa pocita len ked budu nadrze prazdne ze tazko mozno pracovat s predpokladom suchej hmotnosti 30t + nejake drobne. V skutocnosti "nejake drobne" mozu kludne presahovat povodnu hodnotu.
Konstrucne cisla rakiet su prave preto take dobre ze su stavane na zatazenie v malej uhlovej odchylke od smeru letu a len minimalne priecne zatazenie.
Pri vztlakovom lete je zatazenie kombinovane a viacstranove a teda konstrukcne cislo blizke rakete bude len tazko dosiahnutelne.
Ibaze by sa pouzili velkobjemove nafukovacie kridla plnene heliom s kombinaciou aerostatickej a vztlakovej sily (ale aj tak by bolo potrebne nejako cely stupen najprv nejako ubrzdit na subsonicku rychlost)
 
12.4.2016 - 08:19 - 
To pet.rok

Děkuji za hodnotnou a relevantní připomínku. Jen bych podotknul, že let rakety po dráze vyvedení v atmosféře také přináší ohybové namáhání, zvláště u dlouhých štíhlých trupů. Raketa musí osou tahu motoru kompenzovat gravitační pád, takže raketa letí v určitém úhlu „náběhu“. Toto namáhání je ale jistě menší, než při vztlakovém letě. Při něm by byly mnohem odolnější nikoliv čisté, dlouhé monobloky, ale konstrukce podobné např. 1.st Protonu, nebo nějaký pevný svazek modulů URM1 od Angary 5
 
12.4.2016 - 11:44 - 
quote:
Re Martin Jediný :
Třístupňové řešení (na př. jako Proton) by asi umožňovalo vracení 1.stupně na křídlech.


O tomhle se přece spekulovalo od 40-tých let... ale problém je, že ta křídla pro takhle velký stupeň vychází moc velká a těžká, navíc při supersonickém letu zhoršují odpor vzduchu, současně supersonický vztlak nic moc, apod.

Už posledních osmdesát let tu pořád byly tendence vymyslet "něco jiného než raketu", tak či onak. Posledních 20-30 let se ukazuje, že nic lepšího než raketu asi z různých důvodů udělat nejde (hlavním důvodem je prostě to, že nejde o výšku, ale o rychlost ~ hybnost ~ kinetickou energii a výška nám pouze snižuje aerodynamické tření) a začíná se vymýšlet, jak rakety nezahazovat.

Myslím ta finta u těch křídel je, že my se vlastně nepotřebujeme nikam dostat horizontálně. Vyhořelý stupeň prostě padá a pokud se nemá vracet blíž k místu startu (což je v podstatě zbytečné, protože jakýkoliv jiný způsob horizontální přepravy je levnější - třeba plavba po moři...), tak zbrzdit potřebuje při supersonickém vstupu do atmosféry a při dosednutí: prostě při přistání, stejně jako při startu, tam jde o nějaké delta-V, ne o "let" ve smyslu jako u letadla.

No a když si odmyslíme všechny nohy, airbagy, padáky, a křídla, tak nám vyjde, že by vlastně vyhořelé stupně měly přistávat v něčem jako obří "síťce na motýly" - v něčem, co vydrží zbrždění raketovým motorem a neshoří, ale současně to raketu nepoškodí a nepřidá žádnou váhu navíc :-)

s balóny místo vrtulníků by to šlo, kdyby v okamžiku zachycení stupně odhodily balast ve zhruba stejné hmotnosti, kolik váží ten prázdný stupeň. U "sítě na motýly" je problém, aby nepoškodila ten stupeň, tak je lepší se bavit o něčem jako "hrazdě". Kdyby nějaký balón (nepilotovaný) odhodil balast (např. voda - zaručeně nepoškodí nic pod sebou) těsně před odhozením, tak začne prudce stoupat. zbržděný stupeň, který přejde do stoupání, by pak mohl zkusit "dohnat" stoupající balón a v okamžiku zachycení by zatížený balón klesat přestal. slušně se tím eliminuje to diskutované namáhání nárazem....

vypadá to jako náročné na přesnost navedení ale jak jsem už psal: vojenské rakety už dávno v reálném čase dělají nesrovnatelně šílenější manévry, v daleko větších rychlostech.

jinak nevím, proč se o tom bavíme v "ruských nosičích", když jsou to spíš "obecné nápady, jak zachytit první stupeň" :-) [Upraveno 12.4.2016 xChaos] [Upraveno 12.4.2016 xChaos]
 
12.4.2016 - 11:47 - 
začíná se mi to tak líbit, že asi dodám nákres, jak první stupeň místo na vodě přistává na hrazdě pod balónem :-) 
12.4.2016 - 12:58 - 
quote:
začíná se mi to tak líbit, že asi dodám nákres, jak první stupeň místo na vodě přistává na hrazdě pod balónem :-)


Jak velký by ten balón musel být?
 
12.4.2016 - 21:31 - 
quote:
quote:
začíná se mi to tak líbit, že asi dodám nákres, jak první stupeň místo na vodě přistává na hrazdě pod balónem :-)


Jak velký by ten balón musel být?


Nějakých 10-12t je jako nic... Zeppelíny měly větší výtlak už přes 100 lety, tolikhle tuším mohly odhazovat za první světové války bomb... no ale chápu, že Rusové jsou doma spíš v těch vrtulnících.

Každopádně nic moc jiného originálního než přistání na hrazdě jim nezbývá - když nohy jim zabrali Elon s Jeffem Bezosem, padáky ULA a křídlatý návrat motoru Arianespace :-)
 
13.4.2016 - 13:25 - 
to PinkasJ
quote:

... Jen bych podotknul, že let rakety po dráze vyvedení v atmosféře také přináší ohybové namáhání, zvláště u dlouhých štíhlých trupů. Raketa musí osou tahu motoru kompenzovat gravitační pád, takže raketa letí v určitém úhlu „náběhu“. Toto namáhání je ale jistě menší, než při vztlakovém letě. Při něm by byly mnohem odolnější nikoliv čisté, dlouhé monobloky, ale konstrukce podobné např. 1.st Protonu, nebo nějaký pevný svazek modulů URM1 od Angary 5


ten rozdiel nespociva ani tak v absolutnej velkosti sily ako skor v lokalizacii.
Ked leti raketa s urcitym uhlom nabehu je ohybana skoro rovnomerne kym u "raketo-lietadla" je sila a ohyb lokalizovana niekde do miesta pripojenia kridel. Nutne vyztuzenie vyrazne zhorsi konstrukcne cislo.
Treba si uvedomit ake su nadrze (pokial je raketa riesena s integralnymi nadrzami) tenke a vacsina konstrukcii neznesie ani len vodorovnu polohu bez dokladneho rovnomerneho vypodlozena (a pripadne aj natlakovania) ani v prazdom stave.

Ani pripojenie roznych boosterov alebo bocnych stupnov nie je tiez uplne bez problemov, sice zvysuje celkovu tuhost ale pri vektorovani alebo nerovnomernosti tahu dochadza k pozdlznemu "skrucaniu" pricom sila je lokalizovana do uchytenia cize v tychto miestach je opat nutne konstrukciu vystuzit. U spodneho uchytu to extra vaha nie je nakolko tam je uchytenie motora ale v oblasti horneho uchytu obycajne ano.

Z tohto hladiska je napr. Falcon9 vcelku optimalna konstrukcia, pristavacie nohy su v oblasti uchytenia motorov cize vsetky potencionalne miesta bodoveho zatazenia su umiestnene v jednom mieste.
 
29.5.2016 - 11:32 - 
Úplně jsem nevěděl, kam to dát, tak to přišlo do "Ruských nosičů", protože na konci ještě slibují zase nějakou ruskou superraketu (kolikátou už?).

Ohlásili nový "plazmový motor" - asi něco jako VASIMR, protože jinak by to nemohlo používat "any type of fuel, kdyby byl třeba fúzní. Evidentně jde o elmg. urychlení spalin z jakéhokoliv typu motoru.

http://www.spacedaily.com/reports/Russia_to_Create_New_Powerful_Plasma_Rocket_Engine_999.html
 
05.6.2016 - 16:55 - 
Pleseck 4.6.2016 - štart nosiča ROKOT s družicou Geo-IK-2 určenou pre presné merania v oblasti geodezie pre potreby ruských ozbrojených síl.
Družica bola pravdepodobne vyvedená na heliosynchónnu orbitu vo výške okolo 1000km so sklonom 99.4°.


vyvezenie


družica Geo-IK-2 (ГЕО-ИК-2, 14F31, Musson-2)
[Upraveno 05.6.2016 Alchymista]
 
10.6.2016 - 10:16 - 
Rusi "úspešne", teda skôr so šťastím úspešne vypustili Intelsat-31. Druhý stupeň Proton-M zakolísal, ale výpadok našťastie Briz-M dokázal vykompenzovať a družica je na správnej orbite.
http://www.russianspaceweb.com/intelsat-31.html#launch
 
06.8.2016 - 16:34 - 
http://www.kosmonautix.cz/2016/08/prvni-komercni-kontrakt-pro-angaru/
Ke startu z kosmodromu Pleseck by mělo dojít v roce 2020 a raketa v konfiguraci 1.2 dopraví družici Kompsat-6 na heliosynchronní dráhu.
 
25.1.2017 - 19:20 - 
Ruské rakety majú problémy s kvalitou, tá ide dole vodou. Zaujímavý článok od Anatoly Zaka http://www.russianspaceweb.com/proton_2017.html
Proton nelieta viac než pol roka, jediný hotový exemplár Angary má problémy s kvalitou, kvôli poruche je nespôsobilá k letu. Hovorí sa o zlom hospodárení, o korupcii. Pokračuje únik mozgov, nedostatok kvalifikovaného personálu. Výpadok vhodných nosičov ( Zenit, Dnepr, Rokot ) z dôvodu konfliktu s Ukrajinou. A to všetko pri nástupe súkromníkov. Jedine Sojuz sa drží ako - tak. Zatiaľ.
 
25.1.2017 - 19:26 - 
..aj Sojuz je uzemnený
rovná závada výroby motora ako pri Protonoch, je podozrivá z posledného zlyhania Sojuz Progress
 
25.1.2017 - 19:40 - 
quote:
Pokračuje únik mozgov, nedostatok kvalifikovaného personálu.


a teraz nam novak vysvetli ako to nesuvisi s mizernymi platmi v mizernej mene
 
26.1.2017 - 10:24 - 
quote:
a teraz nam novak vysvetli ako to nesuvisi s mizernymi platmi v mizernej mene


Samozřejmě, žádný problém.

Jenom poprosím o doplňující informaci: kam ty mozky unikají? (vaši ruští liberální soukmenovci tvrdí, že v prvé řadě do Tádžikistánu, ale mi to přijde divné a tak bych chtěl nějaké lepší statistiky)
 
26.1.2017 - 11:23 - 
Tipoval by som ze do inych sektorov... 
26.1.2017 - 11:33 - 
Tipoval by som ze do inych sektorov...

To zní jako nejpravděpodobnější varianta, ale před jejím přijetím by bylo třeba vědět, jaké jsou mzdy v těch jiných (příbuzných, aby se využila kvalifikace) sektorech a odvětvích. Jinými slovy, těm odcházejícím se to musí vyplatit. Samozřejmě se nabízí vojenská výroba (letadla, rakety atd.). Víš o tom něco, Yamato?
 
26.1.2017 - 11:55 - 
viem ze v 90tych rokoch si raketovi inzinieri privyrabali ako taxikari... 
26.1.2017 - 12:45 - 
skôr by ma zaujímala otázka, či vôbec má kto ešte odísť?
dnes už to bude skôr tak, že "kvalitný ľudia" robia voľbu hneď po absolvovaní školy, a do tohto sektora v rusku vôbec nezamieria
alebo ešte pred školou, si vyberú "humanitný obor"
v podstate to isté čo u nás "doma", akurát extrémne zosilnené tamojšou "kultúrou" aj s dôsledkami
 
26.1.2017 - 12:49 - 
samé kecy. Opravdu vás tohle na té kosmonautice baví a opravdu si myslíte, že to tady zajímá a baví ty ostatní ? Tohle fórum jde do kytiček a moderátoři nikde 
26.1.2017 - 13:01 - 
quote:
samé kecy


tak napis Zakovi a vynadaj mu
Ja si myslim ze (katastrofalny) stav ruskej kozmonautiky je dost podstatny, kedze momentalne nikto iny ludi hore nevozi. Amici sa spolahli na letenky a vylievaju miliardy na raketu, ktora nema co vozit, namiesto toho aby urychlili pilotovane lode. Toto je dost budicek...
 
26.1.2017 - 13:49 - 
Anatolij Zak, na rozdíl od pánů alamo a yamato, popisuje stav a skutečnosti a netváří se jako intelektuál, který moralizuje a má jednoduchá líbivá řešení . Nemá potřebu do článku montovat ani Putina, ani Obamu, ani alkohol a taxikáře, ani hloubat nad tím, co měli udělat v Americe lépe ....
Jeho článek je zdrojem informací, což se o mnoha komentujících příspěvcích nedá zrovna tvrdit [Upraveno 26.1.2017 milantos]
 
26.1.2017 - 14:39 - 
a kto tu do toho montuje Putina? Prvy ste ho spomenul az vy.

bavime sa o uniku mozgov, ktory je v clanku spomenuty. Mne je luto ze stav ruskej kozmonautiky nie je taky ako sa tu podaktori snazia cele roky malovat, ale "nehovorte o tom" nie je riesenie. Leda tak v rusku.
 
<<  8    9    10    11    12    13    14  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.221745 vteřiny.