Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Úvahy o pilotovaném letu na Mars.
03.10.2007 - 16:40 - 
Jak se tak hrabu ve starších novinách objevil jsem jedno smělé tvrzení:
Hospodářské noviny z 11.4.2001
"Ruská kosmonautika navzdory finančním potížím nestagnuje",
tvrdí se tam, že ruští vědci intenzivně pracují na projektu letu člověka na Mars. Ten by se měl uskutečnit v letech 2016-2020. Nyní je projekt ve stavu technické přípravy. (dby, čtk)
-------------------------------------------------
uběhlo 6 let a tak se můžeme těšit, nebo ne, že by bla,bla,bla?
 
03.10.2007 - 22:35 - 
Jo, no Rusové jsou už v podstatě už 40 let připraveni letět na Mars za 20 let ... :-) 
04.10.2007 - 13:15 - 
Okrem cieľov, ktoré možno nazvať "všeľudskými resp. v záujme ľudstva - alternatívny svet pri prípadnom zásahu Zeme asteroidom, biologická nákaza ľudstva a pod. - asi nikto nevie presne definovať, prečo by bolo rozumné tam letieť na základe dnešných jedine uznávaných kritérií - t.j. vojenských, politických alebo ekonomických.
Nemám prehľad v biológii, zaujímalo by ma, či je niekde stanovené, aká veľká musí byť kolónia (počet jednincov), aby pri prípadnom úplnom pretrhnutí so Zemou potomkovia z genetických dôvodov nezdegenerovali, nezahynuli na dedičné choroby a pod. ?
Samozrejme predpokladám sebestačnosť v produkcii potravín, vody a kyslíka a nejakú "zásobu" technológií na prežitie a ich "reprodukovateľnosť" z miestnych zdrojov.
 
04.10.2007 - 13:39 - 
quote:
Nemám prehľad v biológii, zaujímalo by ma, či je niekde stanovené, aká veľká musí byť kolónia (počet jednincov), aby pri prípadnom úplnom pretrhnutí so Zemou potomkovia z genetických dôvodov nezdegenerovali, nezahynuli na dedičné choroby a pod. ?


Problém bych viděl v takových technologiích, jako je například výroba počítačových čipů, nebo jaderná energetika. Třeba takových továren na čipy je po světě několik. Zálohovat takovou technologii by pro kolonii znamenalo neúměrně vysoké výdaje.

Řešení bych viděl v počátečních zásobách a v rychle rostoucí(co do počtu obyvatel) kolonii.
 
04.10.2007 - 15:47 - 
Minimální počet jedinců v kolonii pro přežití druhu je 500. Při menším počtu dochází k degeneraci. Dá se to obejít, pokud vyšleme 125 žen a 500 rozdílných vzorků spermatu, takže každá žena bude mít 4 děti se 4 různými "muži". Ovšem ta první generace 125 žen a 500 dětí, to by bylo peklo (z psychologického hlediska).
Pokud se na Marsu najde existující život, patrně to bude znamenat konec možnosti pilotovaného letu, vzhledem k jistotě kontaminace pozůstatky po pilotovaném letu - těžko by se zpět na Zem vracely všechny odpady, skafandry, prázdné sáčky s jídlem, rovery a habitaty atd. Pořád ještě platí, že člověk udělá víc než robot, ale jestli to bude platit za 10 let, to nevím.
 
04.10.2007 - 16:20 - 
500 jedinců je správně počítáno jako standardní minimální velikost lidského kmene. Základní etologický vzorec chování přírodního člověka je totiž takový, že zhruba takto velké kmeny jako reprodukční jednotky zakládá a k reprodukci by měly stačit. Nicméně v dlouhodobém horizontu dochází trochu i k výměně jedinců mezi kmeny - hlavně žen, které mezi kmeny trochu migrují - utíkají za svým srdcem do jiného kmene či jsou ukradeny atp.

V době bottle-necku našeho druhu prý náš druh měl obnášet pouze asi 10 000 jedinců, z čehož plyne obrovská genetická homogenita našeho druhu. Prakticky kterékoliv dvě gorily v jednom pralese jsou geneticky odlišnjší než kdokoliv z nás od černocha z Konga a náš druh je blízko genetické eroze v důsledku nízké genetické rozmanitosti.


Aby toho nebylo málo. Když sapienti odešli z Afriky, stalo se to přeplavením Adenské úžiny. Přepravil se jeden velký kmen o asi 1000 jedincích. Jeho potomci tam pak žili na jednom místě a množili se asi 1000 let. Načež se teprve začali rozlézat po celé jižní Asii. Potomky této tisícovky jsou pak všechny nikoliv negroidní populace. V důsledku toho my a Indiáni nebo australští aboriginové jsme si geneticky bližší než černoši z Afrického rohu s černochy z Konga. Ti černoši z rohu jsou dokonce bližší nám než těm z Konga.

Je tedy dost možné, že síla jednoho dvou lidských kmenů by mohla stačit na založení trvale udržitelné populace, když jsme všichni nečernoši asi potomky takovéhoto typu kolonizace.

 

____________________
Áda
 
04.10.2007 - 16:27 - 
Problém je, že při tak malém počtu by se izolovaná kolonie technologicky propadla.
Taková milionová kolonie na Marsu - to už je jiná...
 
06.10.2007 - 10:24 - 
Degenerace v malých koloniích bude moci v té době pravděpodobně vyřešit genetické inženýrství.
Co se týče nějaké masivní kolonizace jsem skeptik. Ruku na srdce, kdo by i z vás fandů se chtěl natrvalo usídlit třeba na Marsu se svojí rodinou a vychovávat tam své děti?
 
06.10.2007 - 14:27 - 
np 
06.10.2007 - 20:34 - 
Když si vzpomeneme na počátky kolonizace necivilizovaných oblastí naší planety, máme možnost nahlédnout, jak řešili určité obdobné problémy tehdy. Kolonie tehdy také trpěly nedostatečně efektivním zapojením do dělby práce v důsledku obrovských dopravních nákladů a vysokých nákladů z místní produkce malého rozsahu. V některých koloniích, měl proto třeba oděv takovou hodnotu, že se dědil z generace na generaci. Když ke kolonizaci nestačili dobrodruzi, uprchlíci před feudálním útlakem a jiní přirození vyvrženci, bylo nutno přikročit deportacím trestanců. Ani to nestačilo. V oblastech obývaných zemědělskými Indiány, kde bylo možno opřít hospodářskou základnu kolonií o velmi produktivní usedlou až raně civilizovanou společnost, došlo k vykořisťování místní populace devastačním způsobem, který ji doslova spotřebovával. V koloniích se obnovila v Evropě dávno už zavržená instituce – otroctví. Na několik let byli zpravidla do otroctví prodáváni i dobrovolní přistěhovalci z Evropy a nakonec bylo nutno přikročit k masovým lovům černochů a jejich konverzi na lidský dobytek.

Prostě kolonizace vyžadovala takové zvýšení životních nákladů pro kolonisty, jaké se člověku z přelomu středověku a novověku nechtělo snášet. To ještě nebyli v situaci, kdy je extrémně drahý i vzduch a pro člověka obyvatelný prostor. Zas tak moc bych se nedivil, kdyby dobití Marsu bylo stejně strašné jako někdejší dobití pozemských rájů.
 
07.10.2007 - 09:47 - 
quote:


Prostě kolonizace vyžadovala takové zvýšení životních nákladů pro kolonisty, jaké se člověku z přelomu středověku a novověku nechtělo snášet.


Musíme predpokladať, že kolonizácie v mene back-up -u ľudstva by sa zúčastnili podstatne "uvedomelejší" jedinci ako kolonisti v stredoveku.
Všeobecne takéto dobrovoľné zhoršenie životnej úrovne môže byť jedine dôsledkom záchrany vlastnej kože, náboženského fanatizmu alebo sektárstva - novodobí templári ?
 
07.10.2007 - 10:42 - 
quote:
Všeobecne takéto dobrovoľné zhoršenie životnej úrovne môže byť jedine dôsledkom záchrany vlastnej kože, náboženského fanatizmu alebo sektárstva - novodobí templári ?


Celkem současné kosmonauty tak trochu za něco na způsob novodobých templářů považuji.

Takový příslušník stálé posádky na ISS by se svou kvalifikací jistě mohl vydělávat stejně nebo víc v teplé kanceláři či dílně, večer zkontrolovat dětem úkoly v pěkném domku na předměstí a o víkend vyrazit s rodinou na výlet. Zatím snáší víc nepohodlí, rizika a zdravotního opotřebení než voják v bojovém nasazení v Iráku či Afghánistánu a jeho právní postavení při misi i to, co musí snášet, se tak moc od postavení otroka neliší.
 
08.10.2007 - 08:36 - 



Celkem současné kosmonauty tak trochu za něco na způsob novodobých templářů považuji.



Novodobými templármi ako alternatívou som nemyslel súčasných kozmonautov, ale budúcich kolonistov.
Čo sa týka najmä astronautov v USA, ich kariéra po odchode do výslužby má pozitívny vplyv pre ich ďalšie zamestnania a členstvá v Predstavenstvách a Dozorných radách a dobre platených poradcovských miestach
 
10.10.2007 - 18:39 - 
K čemu lidi?
Dejme tomu že vyvineme dobrou UI. Pošlem roboty do vesmiru, protože sou levnějši, efektivnější a výkonnější.
Ale co tady? Lidi bude furt přibývat (pokud nebudeme zrovna vymirat).
Planeta ma přece jen nějakou kapacitu (muj odhad tak 1 až 1000 bilionu lidí) a jak je chcete dostat na jinou planetu (aspoň nějaké procento)?
 
10.10.2007 - 22:20 - 
"Ale co tady? Lidi bude furt přibývat (pokud nebudeme zrovna vymirat).
Planeta ma přece jen nějakou kapacitu (muj odhad tak 1 až 1000 bilionu lidí) a jak je chcete dostat na jinou planetu (aspoň nějaké procento)? "

To se tyka jen Rozvojovych zemich, kde maji projistotu deti rovnou alespon 10 - obcas nejake to zemere a ten zbytek co zbyde mi tu obzivu na stari zajisti - kdyz preziji vsechny deti, tak se budu mit na stari jak v bavlnce.
Naopak v ostatnim svete si lide jiz uvedomili, ze nejsou roboti , kteri maji za ukol vychovat co nejvic deti a tak 1-4 deti (obcas zadne - rozhodli jsme si zivot opravdu vychutnat a dosahnot vysnenych pozic a to by s detmi rozhodne neslo...) jsou zde bezne a to je tak prumer pro zachovani stavajiciho poctu.
Regulace v Rozvojovych zemich - pomoc vazana na pocet deti do 3 deti plna podpora a pokud bude o dalsi vic jiz jen minimalni pomoc nutna pro preziti, tento problem minimalne castecne vyresi.
Dale to vyresi jak se jiz navrhovalo , ale neproslo to - sankce OSN na zemi, kde bude obyvatel rychle rust - diky tomu se u nich temer zhrouti ekonomika a kazda rozumna vlada si to uvedomi...

Je to mnohem jednodusi, levnejsi a realistictejsi - pro mne zcela urcite - proste 10 milionu lidi mi zde proste bohate staci a v pripade nutnosti, bych jsem se nebranil ani teto regulaci: do 2 deti narok - pokud by chteli 3 dite tak cesta ke komisi, dokazat ze materialni situace rodiny umozni o vsechny 3 deti se bezjakychkoliv davek a ulev od statu (po narozeni tretiho ditete by o ne ihned prisli) se o ne velice dobre postarat - bez souhlasu komise trestny cin - soud a nejspis vysoka pokuta a nevylucuji v pripade opakovani i sterilizaci...

Zavedeni tohoto modelu na celem svete + zakonem zajistene stari by tento problem vyrelo zcela.

Argumentovat nutnosti rustu kvuli duchodovemu systemu je cesta do pekel - proste vetsi prispevky a pozdejsi odchod do duchodu (predcasny se sankcemi) je jedina cesta pro reseni....
 
10.10.2007 - 22:25 - 
Narok jen na 2 deti by byl v tom pripade, ze by je mela vetsina - pokud by tomun tak nebylo tak samozrejme narok na 3 pripadne i 4.
O vic deti se stejne ani dnes prakticky nikdo nemuze kvalitne postarat.
Netyka se samozrejme, ze by cekali povolene 3 a narodila se jim dvojcata - to by se bralo jen jako jedno - proste oni nevedeli, ze se jim narodi najednou rovnou dve...
 
10.10.2007 - 23:06 - 
Tak nevím, kam směřovat? Jestli k tomu udělat si ještě jeden nový a větší vesmír, abychom se měli kam vejít, až i se svými vepříky k zásobování vesmírného lidstva řízky a ovárkem spotřebujeme všechny galaxie. Nebo se taky můžeme urychleně geneticky adaptovat na eusociálního živočicha k lépe řízené stabilizaci populace na jednu mrňavou planetku? :-)

Jak by asi lovci mamutů filosofovali, kdyby uvažovali o problémech dnešní doby? Byly by to možná katastrofické vize, zvlášť kdyby věděli, že nebudeme mít dost základní suroviny, bez níž je rozvinutá lidská společnost nemyslitelná, - mamutoviny.
 
11.10.2007 - 00:43 - 
quote:
Narok jen na 2 deti by byl v tom pripade, ze by je mela vetsina - ....

No tady je videt, ze ja bych mel se soucasnymi 3-mi detmi ve vasem svete asi problem. Na druhou stranu ten Vas svet uz celkem existuje. Skutecnost je takova za u nas se vyplati jedno dite. Kdyz mate dve nebo tri tak penez mate temer stejne jako pri jednom ale naklady se srojnasobi. Bohuzel pro jakykoliv rozvoj statu ci planety a moznost si uzivat stari a blahobyt je treba zajistit v rustu populace lehkou inflaci. Je zkratka potreba aby populace rostla jinak zacne degenerovat a starnout. Lidstvo se zkratka driv nebo pozdeji musi zacit sirit mimo planetu nebo ho ceka konec. Za nekolik set let se vsechny staty dostanou na dostatecnou uroven "blahobytu" a pokud se budou chovat k rozvoji sve populace tak jak je to videt dnes v tzv. vyspelich zemich bude to jeho konec.
 
11.10.2007 - 13:18 - 
quote:
Zas tak moc bych se nedivil, kdyby dobití Marsu bylo stejně strašné jako někdejší dobití pozemských rájů.



No mě spíš přijde, že daleko dřív se dá očekávat trvalé osídlení Antarktidy, než trvalé osídlení Marsu. A při velmi osídlování Antarktidy se zatím nic moc strašného neděje... dřív sem tam nějaký výzkumník zmrznul, dnes ani to ne.

No, a jak tu někdo zmiňoval... Antarktida je přeci jenom daleko atraktivnější místo, kam se přestěhovat, založit tam rodinu a vychovávat děti, než Mars. A na druhou stranu.. nízká oběžná dráha by pravděpodobně byla atraktivnější než Antarktida, kdyby problémem nebyly obrovské náklady na dopravdu a absence jakýchkoliv místních zdrojů... (ovšem jaké zdroje jsou vlastně na Marsu, to taky není moc jasné...)
 
11.10.2007 - 13:54 - 
[quoteZas tak moc bych se nedivil, kdyby dobití Marsu bylo stejně strašné jako někdejší dobití pozemských rájů.



Dobyti nebo dobiti ? I kdyz, ono to asi vyjde nastejno.
Nedavno mne zaujaly popisy, jak vznikaji loziska rud a ostatnich surovin na Zemi. Je mozne, ze surovin na Marsu muze byt dostatecne, i vody, jen se je nevyplati tezit. Je otazka, jestli je mozne vytvorit urcite technologie, ktere tuto tezbu umozni polozit do cervenych cisel. Je mozne, ze to budou nano nebo makro technologie absolutne odlisne od toho co zname ... ale bez surovin tam bude tak akorat draha vyzkumna zakladna. A ta vznikne, bude existovat a skonci zaroven s vuli lidi ji tam udrzovat.
Pro vytvoreni stale zakladny nebo jeste lepe sobestacne kolonie jsou potreba zdroje jak materialni, energeticke tak v personalu. A jak jsem tu byl uz opraven, vybudovani zakladny se musi vyplatit. Je otazka, proc budovat zakladnu na Marsu ...Me jako duvod staci jenom to ze tam je. Ale to asi nestaci vsem. Politika i ekonomika z toho musi vytriskat kapital, nedelaji to jen tak. Pro politika je uspesny let na Mars cosi co muze ukazat - takhle jsme dobri, to jsme dosahli. Prestoze s tim zacali jeho predchudci o generace drive. Pro ekonoma budou dulezite dlouhodobe zisky nebo to co si muze odecist z dani. A z teto strany to zatim vidim cerne.
quote:
No mě spíš přijde, že daleko dřív se dá očekávat trvalé osídlení Antarktidy, než trvalé osídlení Marsu. A při velmi osídlování Antarktidy se zatím nic moc strašného neděje... dřív sem tam nějaký výzkumník zmrznul, dnes ani to ne.

Nevim jestli je osidleni Antarktidy mozne, mam pocit ze Antarktida je snad umele udrzovana prazdna. Ale osidleni morskeho selfu mi pripada realne a stejne problematicke.
 
12.10.2007 - 11:56 - 
Na druhou stranu - já prostě nevím, proč se nesmířit s tím, že let na Mars je sport, dobrodružství, soutěž, prestižní záležitost, propaganda... proč ne ? Co je na tom špatného ?

Je snad lepší místo toho investovat do válek o poslední zbytky ropy ?
 
12.10.2007 - 13:42 - 
Proč bychom se s tím nesmířili? Já v tom nic jiného nevidím.
A pokud v tom nebude nic jiného, pokud někdo nebude chtít let na Mars (nebo kamkoli za LEO) takto využít - nikdy, ale nikdy se nic takového neuskuteční.
A TO by mě mrzelo.
 
13.10.2007 - 17:19 - 
Úspěšný sport je výnosný business. Kdyby byla kosmonautika stejně úspěšným sportem jako fotbal, tak už na Marsu jsme. Na to, aby tento sport provozovali prachatí nadšenci, je ale kosmonautika příliš drahá, jako forma show-businessu jako všechny úspěšné sporty však u veřejnosti zákonitě propadla. Jako zdroj feudálního typu expanze pro půdu a suroviny, o jakém je tu občas řeč, je oproti obodným dosud pro nízkou výnosnost nevyužívaným možnostem na Zemi naprosto nekonkurenceschopná. Možná, až energetické technologie použitelné k pohonům postihne stejná vývojová singularita, jaká postihla mikroelektroniku, tak by to mohlo být i jiné. Ale i tak se možná víc zvýší využitelnost až dosud neefektivních zemských zdrojů než prostoru na jiném kosmickém tělese.

Prozatím veškerý technologický vývoj směřuje hlavně k tomu, aby člověk byl osazen jako komponenta systému tam, kde je podpora jeho biologických potřeb ekonomická, zatímco zařízení, která člověk řídí, pracuj úplně jinde. Vše směřuje k prostorové volnosti v umístění řídících článků a výkonných technologií. Mobilita našich technologií je čím dál více nezávislá na mobilitě nás samých.

Kosmonautika vzdálenějšího prostoru myslím po nějakou dobu ještě nebude schopna poskytovat jiný užitek než informace. Informace jsou to myslím tak trochu z větší části o Zemi. Zjišťujeme v první řadě poznatky o genezi svého vlastního světa k odvození využitelných závěrů o něm, širším - životním prostředí - když základním systémem našeho životního prostředí je např. Slunce atp. Je to rozšíření věd o Zemi s relevancí pro Zemi.

Kdybych chtěl spekulovat, co by mohlo v maximální míře zvýšit atraktivitu takového Marsu, aby stál za masivní investice do misí a třeba i tak náročných, že by se vyplatila stálá lidská přítomnost, napadá mě následující:

Objev simplifikovaného života. Objev života na Marsu jako takového by asi vyvolal dost zamatečné reakce. Mohl by dokonce vyvolat značnou alarmistické opatrnictví, které by další výzkum Marsu blokovalo a našlo by se dost takových, kteří by měli důvod ho prosazovat seč jim síly a prachy stačí. Když objevíme na Marsu život, bude to myslím v podstatě adaptovaná odnož pozemského života, která byla buď přenesena nějakým meteoritem ze Země na Mars nebo důsledek stejného přenosu života kdo ví odkud do Sluneční soustavy. Nicméně život pozemského typu je pokročilý evoluční rafinát. Nám lidem by se sice dost hodilo umět realizovat nanotechnologie stejně jako to umí kdejaká bakterie, je to pro nás ale zatím trochu moc těžké na opisování. Hodila by se nějaká simplifikovaná forma života, která by nám nejenže umožnila pochopit, jak asi život mohl vypadat, když ještě se nukleové kyseliny musely zabývat katalýzou, ale také bychom od takových organismů mohli opisovat řešení, která hýbají naší technologií. Představme si, že by výzkum takovýchto forem života byl zdrojem pro multimiardový vývoj nanotechnologií na Zemi a byl by jen omezeně možný bez Marsu nebo aspoň přísunu vzorků z něj. Představte si, že objev každé nové kultury primitivních simplobakterií na rudé planetě by vyneslo pár nových patentů a "baciloprospektoři" by šmejdili po Marsu jako hledači diamantů po některých zemských pustinách.
 
05.12.2007 - 12:43 - 
Kopíruji sem několik příspěvků z tématu "Politické a technologické souvislosti kosmonautiky":


01.12.2007 - dubest
...poletí-li se někdy cca 2050 na Mars tak nevím do jaké míry bude ta měsíční základna podporou letu na Mars či se stane opět "slepou uličkou, která doslova hltá peníze"...


01.12.2007 - Tomáš Černák
...Na druhou stranu se s raketoplánem naučili strašně složitých (a z pohledu ISS) zbytečných konstrukcí a triků. Ovšem pro budoucnost jsou tyhle zkušenosti nutné. Planetolet k Marsu totiž na jeden start nevynesete (pokud tomu nebudeme rovnou říkat RAKEV). Ani Energia 811+1 nevytáhne k Marsu více než 100 tun. A můj střízlivý odhad je minimálně 300 tun pro loď pro 3 osoby, které stráví let v umělém kómatu či lépe alternativně zimního spánku(kóma+podchlazení). Pokud je chceme mít při vědomí, tak se dostáváme k 600 tunám a více. To prostě jedním nosičem nevyneseme, protože tak velký nosič by se neudržel pohromadě ani na rampě. Takže pak se budou zkušenosti z výstavby ISS hodit, poněvadž nějak podobně bude třeba poskládat Marsship z nejméně 4 Aresů.


02.12.2007 - dubest
Samozřejmě souhlasím s tím, že loď k Marsu se bude kompletovat "nahoře" takže zkušenosti z ISS jsou k takovému projektu nezbytné.


02.12.2007 - Jiří Hošek
Přikládám odkaz na velice zajímavou, nejnovější studii letu na Mars, podobnou Vašemu zadání (tři astronauti, čtyři Aresy V, jeden Ares I). Prostudujte si prosím schéma letu - nesestavuje se z toho jedna loď, takže zkušenosti ze stavby ISS jsou nadbytečné.
http://sei.aero/uploads/archive/AIAA-2007-6136.pdf


02.12.2007 - cernakus
Ano, to je přesně ten typ zhovadilých názorů z NASA co nemám rád. Je tam naprosto přesně rozpracována kosmická loď RAKEV. Zamyslete se nad dobou letu a vyjde Vám, že se na tak malé a primitivní lodi něco závažného posere (minimálně psychika astronautů).
Já osobně jsem proti cestě na Mars za použití měsíčních (tedy velmi starých) technologií a postupů. Ovšem je mi jasné, že NASA nebude realizovat tisícitunový znovupoužitelný planetolet pro transport mezi orbitami vnitřních planet. Takže by to chtělo něco mezi tím a navrhovat realistické projekty. Uvidíte, že ve finále se ta loď poskládá už tady a možná bude mít schopnost se vrátit v jakémkoliv bodě dráhy letu.
 
05.12.2007 - 12:50 - 
To, co jsem poslal, nebyl zhovadilý názor z NASA, ale studie zpracovaná pro AIAA.

Pokud chcete studii NASA - tak připojuji odkaz na zpracovávanou studii NASA Mars DRM v5.0. To už Vám připadá trochu realističtější?

http://www.lpi.usra.edu/meetings/leag2007/presentations/20071001.drake.pdf
 
05.12.2007 - 13:56 - 
Když už to sem dubbest hodil, dokončím myšlenku co jsou "Marsovské" technologie.

Co se kosmické OPAKOVATELNĚ použitelné lodi týče:
1) považuji za nezbytné, aby byla vybavena jaderným reaktorem chlazený tekutým kovem s MHD generátorem(účinost přes 80%, viz poslední ruské experimentální reaktory). Celý systém by mohl mít výstupní elektrický výkon více jak 5 MW/tunu, což by mělo bohatě stačit na pohon motorů na bázi VASIMR. Výhodou je, že při urychlování či brždění rakety by velké ztrátové teplo mohlo být odvedeno ohřátím kapalného vodíku před "spálením" v motorech(čím teplejší vodík bude, tím méně bude třeba el. energie na jeho ohřátí na Ionizační teplotu).

2) motory na principu VASIMR. Uvažoval jsem dokonce o motorech na bázi otevřených tokamaků, tj. termojaderný pohon. Praktické zkušenosti z dosavadních tokamaků by toto umožňovaly. Ovšem spolehlivost takového systému by byla velmi problematická. V každém případě je pro mně let trvající déle než 2 měsíce absolutně nepřijatelný. Pokud to bebude kolos velikosti jaderné ponorky, tak nemůže poskytnou ani Apollovskou(tedy mizivou) úroveň bezpečí pro kosmonauty na dobu delší.

3) Nezávisle na délce letu na Mars bude třeba aby v kosmické lodi bylo místo, které by bylo schopné generovat umělou "tíži" tedy nějaká ta odstředivka. Kosmonauti by měli problém i s marsovskou přitažlivostí.

4) Navíc jsem zastáncem, že není nejmenší důvod, aby byli kosmonauti při vědomí za letu. S umělým komatem a udržováním ve vegativním stavu má naše lékařská věda dostatečné zkušenosti. Navíc, když už by třebas kosmonauti měli zhebnout, bude pro kosmonautiku mnohem lepší, když se tak stane bez srdcervoucích proslovů či křiku, který by lidstvo demoralizovaly.

5) Předtím, nežli by byla posádka vyslána, měly by sondy potvrdit/vyvrátit nález povrchových ledovců a před vlastním vysláním lidské posádky(při pozitivním nálezu) by si to měl planetolet zkusit v automatickém režimu a na Marsu v předem určené oblasti vysadit rafinérii vody(jaderný reaktor).

Co se týče nosičů, stálo by za zvážení experimentovat s elektrotermálními motory i u nich. Samozřejmě u nich nelze počítat s jaderným zdrojem energie, ovšem takový SMES ze supravodičů I. třídy by byl zcela levný a zabudovatelný třeba do ET u raketoplánu.Hustota energie takových akumulátorů je přitom prokazatelně 13x vyšší( a další vývoj tuto hodnotu zvětší) než u benzínu. Vhodná kombinace chlazení tekutým vodíkem-paliva, těchto SMES a klasických obloukových elektrotermálních motorů by se dalo realizovat mnohem efektivnější vynášení zátěže do vesmíru a celý program extrémně zlevnit i přes fakt vývoje nových technologií.

Myslím, že by to celé bylo realizovatelné za peníze v řádu desítek miliard, protože v případě vyšších výkonnů motorů a soběstačnějších zdrojů energie si budeme moci dovolit kosmické lodě i nosiče z hlediska kvality materiálů a konstrucke "flinkat". Něco jako bylo u R-7. Raketa byla natolik silná, že první sondy mohly být z dnes naprosto nemyslitelných materiálů a utěsněny tak hmotným způsobem, že se to dnes zdá až neuvěřitelně prehistorické a obhroublé.
 
05.12.2007 - 14:03 - 
quote:
To, co jsem poslal, nebyl zhovadilý názor z NASA, ale studie zpracovaná pro AIAA.

Pokud chcete studii NASA - tak připojuji odkaz na zpracovávanou studii NASA Mars DRM v5.0. To už Vám připadá trochu realističtější?

http://www.lpi.usra.edu/meetings/leag2007/presentations/20071001.drake.pdf



Jednoznačně. Vytknul bych však dobu letu. Očividně se s aplikací zkušeností z projektu VASIMR moc nepočítá.
 
07.12.2007 - 08:16 - 
Zní to moc pěkně. Myslíte, že se najde někdo, kdo zaplatí o 20 miliard euro víc aby astronauti letěli o měsíc kratší dobu? Při třetí kosmické (16,67 km/s) je doba letu k Marsu při optimálním oknu 70 dní. Čím rychleji letíte, tím víc musíte u Marsu a Země brzdit (přetížení při aerobrakingu nebo mnohem víc paliva). Pokud se na Mars letí tam a zpátky při krátké době na Marsu (do 30 dnů), je třeba dobu letu tam zkrátit na maximálně 4 měsíce, aby celková doba letu byla míň než 10 měsíců. Při více než ročním pobytu na Marsu není třeba délku letu tam zkracovat pod 5 měsíců, půlroční lety jsou zvládnuté a rekonvalescence trvá pár týdnů, na Marsu bude snazší. Každopádně víc sázím na LOX-LH motory nebo H-jaderné. Ostatních se nedožijeme, protože vývoj, zkoušky a ověřování bezpečnosti bude trvat desítky let. Já jsem pro jednoduchou misi, co nejdřív i s větším rizikem. 
07.12.2007 - 18:44 - 
quote:
Já jsem pro jednoduchou misi, co nejdřív i s větším rizikem.
Já taky. Měsíc před přistáním si chci zařídit starobní důchod a pořádnou televizi.
 
07.12.2007 - 19:54 - 
ervé:

ne já doufám, že dá někdo klidně 40 miliard navíc, ale místo systému na jedno použití, bude mít opakovatelně použitelnou loď.

Trvám na tom, že technologii máme a je otestovaná. Rusko má nosič, který překoná Arese i v té nejnosnější podobě a má jaderný reaktor pro použití v kosmu. USA mají pokročilé motory, propracovaný systém podpory života, výbornou navigaci a zkušenosti s přistáváním na cizích tělesech. ESA má ... peníze. Jediné co by bylo třeba je opravdu tyhle tři celky spojit a zafinancovat projekt alespoň 30 miliardami Eur. Mělo by to teoreticky stačit na zhruba 1200 tunovou loď(zhruba 900 tun palivo), která by podle hrubých propočtů byla schopna s VASIMRem 4 akcelerací 10km/s. Což by v součtu s 1 kosmickou mělo stačit na cestu kolem 2-3 měsíců maximálně.

Než cesta, která kosmonautiku pohřbí(neúspěch by byl definitivní konec financování na celé generace), tak to raději žádná.
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.302672 vteřiny.