|
citace:
Skepticizmus je pochybnosť o výsledku.
Pochybnosť o zámeroch je podozrievavosť.
Obviňovanie bez dôkazov je ohováranie.
Dobrý  |
|
citace:
...více než 100 startů ročně... Když se dostanou nad 95% úspěšnost...
takže se máme těšit na pět ohňostrojů ročně? |
|
citace:
citace:
...více než 100 startů ročně... Když se dostanou nad 95% úspěšnost...
takže se máme těšit na pět ohňostrojů ročně?
Podle mne ano, ale maximálně. Doufám, že se dostanou nad 98% úspěšnost, takže reálně očekávám žádnou, jednu nebo dvě havárie ročně. S tím se prostě musí počítat. I proto by bylo vhodné, aby ty vynášené družice byly relativně levné (to snad bude zajištěno i tím, že jich bude tolik a všechny budou stejné). |
|
kde bolo, tam bolo..
tvrdil som tu kedysi dávno, že rozmontovať výpravu na Mars na "šravbičky" sa vyplatí aj s toho dôvodu, že väčšina nákladu bude "blbonáklad" - palivo.. a to ai môže dovoliť aj omnoho väčší počet kixov pri štarte, než "inteligentný drahý náklad" telekomunikačné satelity
to je asi nejaká "kozmologická konštanta"
keď niečo tvrdím ja, tak je to "alamovina"
keď to isté (po rokoch) povie Elon, je to prejav génia |
|
Jenže i Elon navrhl výpravu na Mars v podstatě "v jednom kuse" (viz ITS).
Podle mne je podstatné to, že "mnohodružicový komunikační systém" principiálně může přinést vysoký finanční příjem (z telekomunikačních a IT služeb) a je tedy schopen absorbovat i relativně vysoké ceny startů a družic (a přitom ještě vygenerovat čistý komerční zisk).
Klasická "výprava na Mars" naproti tomu představuje vlastně jen "čisté finanční výdaje" (bez naděje na finanční zisk), takže honba za minimální celkovou cenou je zde skoro nezbytností (a rozmontování "na šroubečky" prostě vychází dráž). |
|
takže se máme těšit na pět ohňostrojů ročně?
Podle mne ano
To bude docela sranda. Minulá "odstávka" trvala 6 měsíců, ta současná zatím skoro tři a ještě nekončí. Jinak řečeno, až bude rok trvat nějakých těch 24 měsíců, plus mínus, tak se během něj stihne těch pět ohňostrojů i obnovou činnosti.
Nojo, ale kdy se potom uskuteční těch zbývajících 95 startů? |
|
hmm..
doporučoval by som prečítať si klasika
Terry Pratchett - Zas(l.r)aná pošta
transport "čistých" správ sem a tam, je ošemetná vec.. nie je to tovar ako každý iný..
 |
|
citace:
... Jinak řečeno, až bude rok trvat nějakých těch 24 měsíců, plus mínus, tak se během něj stihne těch pět ohňostrojů i obnovou činnosti. Nojo, ale kdy se potom uskuteční těch zbývajících 95 startů?
Předpokládám, že by to mohlo fungovat jako dnes třeba v letectví. I když havaruje velké dopravní letadlo, tak ostatní letadla stejného typu většinou stejně létají dál (vyšetřování probíhá "za provozu"). |
|
napríklad taká vec ako "veľký čínsky firewall".. Zuckerbergove trable ohľadom posudzovania "pravdivosti" správ..
to všetko sa zosype Elonovi na hlavu, a súvislosti kozmonautiky vybuchnú.. |
|
Jinak řečeno, až bude rok trvat nějakých těch 24 měsíců, plus mínus, tak se během něj stihne těch pět ohňostrojů i obnovou činnosti. Nojo, ale kdy se potom uskuteční těch zbývajících 95 startů?
Předpokládám, že by to mohlo fungovat jako dnes třeba v letectví. I když havaruje velké dopravní letadlo, tak ostatní letadla stejného typu většinou stejně létají dál (vyšetřování probíhá "za provozu").
To by byla paráda, ale mám vážné obavy, že toho se hned tak nedočkáme a exkluzivita se vším, co k tomu patří, se u kosmonautiky bude projevovat i nadále. |
|
Ehm. 12 000 družic? 
http://www.parabolicarc.com/2017/03/03/spacex-launch-12000-satellites/ |
|
aspon uvidime, ako vyzera nocna obloha na planete v nejakej hviezdokope  asi ide predat astro-vybavu, kym neskolabuju ceny...
kolko moze vazit taky satelit? do pol tony? to by ich FH vyniesol stovku naraz |
|
citace:
aspon uvidime, ako vyzera nocna obloha na planete v nejakej hviezdokope asi ide predat astro-vybavu, kym neskolabuju ceny...
Tak tohto by som sa nebál. Väčšina z tých satelitov by mala obiehať vo výškach nad 1000 km, navyše budú pomerne malé, takže voľným okom ich (mimo občasných zábleskov) ani vidieť nebude. A určite nebudú mať pol tony, hovorí sa niečo o cca 100 kg. Oveľa väčším problémom bude nárast rizika ich kolízii s kozmickým odpadom. Toľko satelitov proste neustriehneš. |
|
citace:
Tak tohto by som sa nebál. Väčšina z tých satelitov by mala obiehať vo výškach nad 1000 km, navyše budú pomerne malé, takže voľným okom ich (mimo občasných zábleskov) ani vidieť nebude.
Za to na každém snímku oblohy, celkem jakýmkoliv přístrojem, toho bude dost. A poroste to délkou expozice
Je krásné ohánět se čistou energií.... ale jak jde o kšeft, je nám jedno , co při tom zaneřádíme |
|
citace:
Za to na každém snímku oblohy, celkem jakýmkoliv přístrojem, toho bude dost. A poroste to délkou expozice
To tiež nie je pravda. Ak fotíš oblohu dlhou expozíciou, nasnímaš dajme tomu hviezdy o jasnosti 7 mag, ale už nemusíš nasnímať pohybujúci sa satelit o rovnakej jasnosti. Proste preto že za čas, ktorým je držaná expozícia prejde satelit určitú dráhu a nemusí sa stihnúť "vypáliť" na CCD čip tak isto ako (kvázi)"stojatá" hviezda (resp. daná stopa satelitu neprekročí hranicu šumu). Samozrejme záleží od parametrov prístroja (citlivosť čipu, ohnisková vzdialenosť, expozícia,...) ktorým fotíš a tiež postupu ako fotíš. Avšak určite sa netreba obávať, že teraz na každej dlhoexpozičnej fotke oblohy ktorú si kedy zrobíš svojou domácou zrkadlovkou sa to bude hemžiť stovkami stôp po satelitoch. Okrem toho nezabúdaj, že satelity vidno len ked sú osvetlené Slnkom, takže táto "hrozba" klesá dlhší čas po západe Slnka na nulu.  |
|
No, kdybych na 1 hodinové expozici, která zabírá plochu celkem jen 40´x 30´ neměl minimálně 1 stopu od družic , byl by to zázrak.
Jen pro ilustraci : tady je snímek ztracené brašny na nářadí z EVA na ISS z roku 2009. Jasnost cca 7,5-8 mag, rozměry brašny : 20"x 15"x 15"
Ty družice sice budou na vyšší dráze, ale určitě budou větší a hlavně, pokud mají mít dosah na malé antény na Zemi, budou potřebovat určitě ne miniaturní sluneční panely. [Upraveno 06.3.2017 milantos] |
|
Ale ved jasne, som napísal že záleží od toho čím fotíš a ako fotíš. Ked robíš hodinové expozície cez dalekohľad s väčšou ohniskovou vzdialenosťou, tak samozrejme pravdepodobnosť že zachytíš aj menšie objekty na LEO je veľká, obzvlášť ak fotíš nedlho (relatívne podľa ročného obdobia) od západu Slnka. Ty si ale napísal, že citujem "Za to na každém snímku oblohy, celkem jakýmkoliv přístrojem", čo pôsobí zavádzajúco a doslovne vzaté to nie je pravda.
citace:
Ty družice sice budou na vyšší dráze, ale určitě budou větší a hlavně, pokud mají mít dosah na malé antény na Zemi, budou potřebovat určitě ne miniaturní sluneční panely
To už v dnešnej dobe nemusí platiť. Stačí sa pozrieť na tých pár info čo bolo zatiaľ zverejnených o satelitoch konkurenčného projektu OneWeb (a nevidím dôvod prečo by to so SpaceX satelitmy malo byť výraznejšie inak.
https://arstechnica.com/science/2015/06/onewebs-constellation-of-700-low-altitude-satellites-will-be-built-by-airbus/
P.S.: Inak to s tou brašňou si fotil ty? Ak áno, tak gratuľujem, super úľovok.
[Upraveno 06.3.2017 Erakis] |
|
Fotka je moje.
Ale ono s tím větším přístrojem to zas taková radost není. Zase se ten objekt s rostoucím ohniskem pohybuje po delší dráze ( vykresluje delší stopu), takže to dost limituje přínos té větší velikosti přístroje. ( přínos ~ D^/F )
Slunce pod obzorem hodně limituje pouze v zimě, v letních měsících je dostupná velká většina oblohy pro družice ve výšce 1000 km |
|
| ja uz som sice dlho nefotil, ale pamatam si ze druzice boli problem, na kazdej druhej fotke nieco bolo. Milantos ma bohuzial recht. A ked sa vyroji 12tisic druzic, tak to este len zacnu problemy |
|
Jeden neúspešný pokus, druhý... a z pilotovaných letov sa stane len technicky zložitejšia a drahšia verzia ruskej rulety.
Tento nápad je totiž presne ten správny recept na kesslerov symptom.
|
|
Nejen o SpaceX družicové síti, o limitech použití atd.
"A Global Internet: The Next Four Billion Users"
http://online.liebertpub.com/doi/full/10.1089/space.2015.0033 |
|
citace:
ja uz som sice dlho nefotil, ale pamatam si ze druzice boli problem, na kazdej druhej fotke nieco bolo. Milantos ma bohuzial recht. A ked sa vyroji 12tisic druzic, tak to este len zacnu problemy
Yamato, čítal si moje argumenty? Zdá sa mi že nie. Takže zhrniem - Milantos má len čiastočný recht, ktorý ja nepopieram, a to že pri snímani s vhodnou technikou pri dlhých expozíciach v určitých časoch a obdobiach roka ti môžu prelety aj slabých satelitov naozaj zavadzať na fotografiách. Rozhodne ale doslovne neplatí to čo uviedol predým, že sa to prejaví pri každej snímke oblohy akoukoľvek technikou, obzvlášť keď sa tu bavíme o malých satelitoch na pomerne vysokých orbitach. Takže nech sa nám na plánoch SpaceX v tomto ohľade nepáči čokoľvek, nezavádzajme a budme korektný. |
|
Proč Musk uspěje se Starlinkem.
https://eureka.eu.com/innovation/space-internet-elon/ |
|
Bude to stát 10G$ a změní to svět. Mno, uvidíme...
https://www.floridatoday.com/story/tech/science/space/2018/04/26/spacex-shotwell-starlink-internet-constellation-cost-10-billion-and-change-world/554028002/ |
|
TESLA auta by mohla komunikovat via Starlink. Tím by získaly výhodu před konkurencí.
https://www.inverse.com/article/44449-elon-musk-explains-how-teslas-might-connect-to-spacex-internet-satellites |
|
Oba TinTinové fungují dobře, ale proběhne ještě další vývoj.
Bude 25ms stačit?
http://www.spaceflightinsider.com/organizations/space-exploration-technologies/elon-musk-spacexs-starlink-satellite-broadband-service-meets-key-performance-metric/ |
|
Úspornější, rychlejší, lehčí a jednoduší fázovaná anténa.
https://www.teslarati.com/spacex-custom-built-starlink-satellite-antenna-patent-grant/ |
|
https://www.reuters.com/article/us-spacex-starlink-insight/musk-shakes-up-spacex-in-race-to-make-satellite-launch-window-sources-idUSKCN1N50FC
Musk shakes up SpaceX in race to make satellite launch window: sources |
|
citace:
Yamato, čítal si moje argumenty? Zdá sa mi že nie. Takže zhrniem - Milantos má len čiastočný recht, ktorý ja nepopieram, a to že pri snímani s vhodnou technikou pri dlhých expozíciach v určitých časoch a obdobiach roka ti môžu prelety aj slabých satelitov naozaj zavadzať na fotografiách. Rozhodne ale doslovne neplatí to čo uviedol predým, že sa to prejaví pri každej snímke oblohy akoukoľvek technikou, obzvlášť keď sa tu bavíme o malých satelitoch na pomerne vysokých orbitach. )
to : Erakis :
No, na takhle kategorické závěry(včetně předcházejících tvrzení), jsem už nechtěl reagovat, protože v praxi to vidíme úplně jinak. Možná to nevadí těm , co fotí zrcadlovkou se širokoúhlým nebo ultraširokoúhlým objektivem, kde má optika účinný průměr v řádu jednotek mm a cvaknou si kus oblohy. Ale už při použití i té nejmenší a nejhorší astronomické - a podotýkám absolutně amatérské optiky -to je jinak.
Musel jsem si počkat 1/2 roku, až bude možno snímat testovací satelity TINTIN, které bohužel z našeho území jsou vidět pouze za soumraku. A vzal jsem na to opravdu to nejhorší a nejmenší, co se dá najít. Nejbyčejnější hledáček, s nejobyčejnějším achromatickým objektivem , který je součástí i toho nejlacinějšího amatérského dalekohledu a k tomu připojil CMOS kameru, která se používá na pointování dalekohledů. Podotýkám, že tímhle žádný ani začínající amatér nefotí. A tady je výsledek průletu TINTINU A :
Prostě , bude to na každém astronomickém snímku, zhotoveném čímkoliv. A při počtu několika tisíc satelitů se tomu nedá vyhnout.
Závěry ať si udělá každý sám. Ale teoretizování nedává moc smysl, byť je vedeno sebepřesvědčivěji [Upraveno 16.11.2018 milantos] [Upraveno 16.11.2018 milantos] |
|
| Jo, je to čím dál tím větší problém. Proto už řadu let tvrdím, že je nutné stavět ty teleskopy mimo Zem. Ne jeden za 20 let(HST -> JWST) a ne tak malé. |
