Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  2    3    4    5    6    7    8  >>
Téma: Provoz ISS
14.10.2004 - 10:02 - 
quote:
Jak si se tady zapomíná na to ,že NASA je "Národní úřad pro letectvý a vesmír",a provádí základní výzkum jak pro astronautiku tak pro letectvý a do toho se asi moc soukromé firmy nepohrnou.Veškerá technika pro pilotovanou kosmonautiku se musí odskoušet a otestovat
a to sotjí velké peníze,když se něco nedokonale odskouší a ono to spůsobý nějaké potíže hned se to v tisku neopomene připomenout(viz.Chalenger a Columbia).Naproti tomu co by se asi stalo kdyby se
nepodařilo zavčasu stabilizovat SS1 a došlo ke katastrofě,psalo by o tom asi týden a pak ticho po pěšině.Nejsem žádný velký obdivovatel USA,ale kdyby mohli mít něco lepšího než NASA tak by to určitě měli.A nesmíme zapomenout výzkum a jiné služby pro armádu.
Ještě ke srovnávání SS1 a Mercury:SS1 byl konstruovaný pouze pro ten skok na práh vesmíru a nic víc,ale u Mercury šlo pouze o zkoušku po balisitcké dráze než bude k dispozici Atlas pro pilotovaný let.Mercury byla kabina určená pro lety v kosmu.Označení astronaut
američné použili spíš z důvodu ocenění odvahy Sheparda a Grissoma.
Turistovi,tkerý si zaplave v moři taky neříkáme mořeplavec.


kecy...
 
14.10.2004 - 10:44 - 
Pánové, už chvíli sleduji Vaši diskuzi. Moc ji nechápu, mám totiž pocit, že v ní jde o osobní antipatie, resp. o přesvědčení druhých o svém jediném názoru. A taky mám pocit, že všichni mluvíte obecně o NASA, ale přitom je Vaše diskuze "jen" o pilotovaném průzkumu kosmu. Ale to je pouze jedna složka výzkumu.
Dále je tu spousta projektů, které jsou naopak velmi účelné a které přinášejí spoustu nových vědeckých projektů a na které ve svém zápalu kompletně zapomínáte. Budu jmenovat Lunar Prospector, Prometheus, astrobiologické výzkumy, výzkum Marsu atd. To jsou oblasti, do kterých se určitě žádný soukromník nikdy nepustí a kde jsou, dle mého prostředky vynakládány určitě účelně. Takže, prosím, nemluvte obecně o NASA, ale pouze o pilotované sekci NASA.
A ještě k Rutanovi a tomu proč by to NASA nebyla schopna udělat za stejné peníze. NASA, jakožto veřejná instituce, není schopna podstoupit tak veliké riziku, které podstoupil Rutan. Skoro si dovolím tvrdit, že velmi hazardoval s lidskými životy. A to NASA nemůže, ba nesmí a vyvolalo by to vlnu rizika. Proto také cena X-Prize byla, aby někdo jiný než NASA na sebe to riziko vzal. Pak bude možná i společnost více nakloněná tolerovat tento postup i u NASA. A včem tedy vidím to riziko? NASA by udělala určitě několik bezpilotních pokusů o reentry, dále výtrazně více destruktivních zkoušet atd. a to vše za účelem zvýšení bezpečnosti. A na to Rutan všechno prděl a spolehl se na výpočty ... A za to má můj obdiv, ale zároveň údiv, že mu to prošlo ...
Véna
 
14.10.2004 - 12:27 - 
OK, možná, že moje příspěvky vyznívají trochu tvrdě, takže vše napravím :-).Budu reagovat bez emocí.
Já, osobně u Rutana jsem se nepřekvapil, co se týče jeho výkonu...
Co provedl on, to je vlastně klasický inženýrský přístup k danému technickému problému!Podotýkám, kdyby NASA přistupovala podobně k podobnému zadání, jako je X-15-ka, tak by nepoužila raketový motor na KPL(výbuch při pozemních zkouškách)a nespoléhala se na palubní avioniku, kterého selhání vedlo ke smrti zkušebního pilota, mjr. Adamse...Právě proto musíme trošku ocenit přístup Rutana, který se snažil poučit z těchto nehod - re-entry koncipoval jako "free-hand",kde se snažil předejít střemhlavému letu, kterou by pilot nemusel taky vybrat! Co se týče pohonu - mohl použít taky motor na KPL(stačilo by mu přejít "přes ulici" k firmě XCOR) a měl by výkonnější pohon - ale on vsadil raději na bezpečnost...Podívejme se na hazard s lidskými životy při samotném letu...Není zatím nic bezpečnější, jak vzlet nějakého raketového letadla s klasickými motory, z letištní plochy(White Knight/SS1)- protože při vzletu s klasickou raketou nam hrozí havarie hlavně v první fazi letu(u všech těchto havárií je to hl. pohon - 70procent).A spoléhat se na záchr. věžičku, prosím - ale to taky musí být max. spolehlivý systém...!
A je tady další věc - je to vlastně létající zkušebna! Jestli jste si všimli, tak u prvního letu WK/SS1 bylo zkoumáno proudění kolem dané sestavy pomocí bavlněných proužků - tady se Rutan nespoléhal pouze na počítačové modelování, protože vědel, že separace SS1 od nosného letounu je taky nebezpečný, kritický manévr.Případ havárie při oddělení - vypustí N2O bez zážehu a přistane klouz. letem, když ne, - odhodí pilot SS1 přední průlez a vyskočí! Pravdaže, toto se dějě nad zkušební střelnicí(Edwards AFB). Je jasné, že v případě nekontrolovatelné rotace to bude těžší...ale budou mít asi větší šanci, jak astronauti na shuttlu v první fázi letu...
Zkrátka chci jenom poukázat na to že Rutan je ten poslední konstruktér, který riskoval a riskuje životy jiných!
Pánové, spíš se podívejte na další abonenty "posledního letu", jako daVinci(ten blázen chtěl letět napoprvé naostro)Armadillo(pilot sedí nad tankem s vybušninou, bez zachr. systému, atd.
Neberte mi Rutana, protože je fakt dobrej a taky ho ted nikto taky nepřekonal!
Všem přeji všechno nej, a plodnou diskusi Vám přeje všem
Csaba Boros
 
14.10.2004 - 12:48 - 
quote:
... mám totiž pocit, že v ní jde o osobní antipatie,
Z mé strany určitě ne, snažím se diskutovat jen o daných tématech. Pokud to někdo vnímá jinak, tak se omlouvám, ale není to mým cílem, pouze neschopností vyjádřit se tak, aby to vyznělo neutrálně.

V předchozích příspěvcích jsem měl vždy na mysli tu část NASA, která je zodpovědná za pilotované lety a nikdy jsem to nevztahoval na družice, sondy, apod. Tam NASA jde dá se říct velmi dobrou cestou. Za posledních řekněme 15 let si vzpomínám jen na několik problémů či katastrof - Hubble (špatné zrcadlo, naštěstí opraveno), Galileo (nerozevření hlavní antény), Contour a pak tři sondy k Marsu.

Přesto by šlo i tuto oblast "zprivatizovat" v tom smyslu, že NASA zadá požadavky na vědecká data a řekne, kolik je ochotna za ně utratit (např. 10 000 snímků Měsíce v rozlišení 0,2 metru za cenu 70 milionů dolarů). Tedy něco na způsob X-prize, kdy vítěz bere vše. Pak bude jen na těch soukromých firmách, jak se s tím vypořádají. Čili by se zodpovědnost přenesla na soukromý sektor a ten by si jistě dal pozor na to, jak efektivně vynakládá své prostředky. Neříkám, že je to ten jediný správná postup, je to možná (!) jedna z cest, jak zefektivnit kosmický výzkum. Muselo by se samozřejmě začít s něčím menším a postupně zvedat nároky.

quote:
A na to Rutan všechno prděl a spolehl se na výpočty ... A za to má můj obdiv, ale zároveň údiv, že mu to prošlo ...

To ale taky dokazuje, že (některé) testy jsou zbytečné, že je jde nahradit daleko levnějšími (výpočetními) metodami (ale opět ne vždy). A ani ty testy prováděné NASA nedokáží eliminovat všechny potenciální bezpečnostní problémy, což jsme bohužel měli možnost vidět už vícekrát ...

 
14.10.2004 - 14:51 - 
Jak bych mohl vycházet z osobní antipatie, když nikoho z diskutujících neznám? Tedy osobně...

Jenže spíš mi připadá, že si nerozumíme. Vyptáváte se mě, co bych s představoval, a jak by (podle mě) měla pokračovat kosmonautika... Což o to - představ bych měl! Jenže už před drahně lety jsem zjistil, že svět jaxi na moje představy kašle a jede si podle nějakých blbých, najmě pak ekonomických zákonů. A první z nich vyjádřil (taky už dávno) jeden spolužák - sprosťák: "Z hovna bič neupleteš. A když jo, tak nezapráskáš. Jedině sebe..."

Co by mělo a nemělo být... Redneck by měl dát prachy a když nedá, tak mu je musí sebrat "Rada moudrých"... Jenže v tej Eméryce maj demokracii, vážení! A když se redneck naprdne, tak "moudrého", co sebral prachy a dal je na (dle rednecka) kosmický nesmysl, nebude volit. Když jich bude hodně, těch nevoličů, tak "moudrý" jde od válu a nastoupí "trouba", který za to postaví redneckovým dětem školy. Nebo basy, aby bylo kam zavřít kuřáky marjány. Jak si redneck zvolí.
Na což má redneck nezadatelné právo - dokonce se kvůli tomu kdysi rvali s Anglií. A vyhráli.
Takže jak by měl nebo neměl redneck (nebo manuál od GM od pásu) rozhodovat, to si můžem myslet, ale rozhodne on. Ptát se nás nebude. Demokracie.

A jak bude americká astronautika pokračovat, to bude záviset na penězích. Hlavně na nich. Když budou na pokračování v letech I na vývoj CEVu, může jít obojí. Když budou JENOM na vývoj (ale bude jich dost), proč ne - udělá se přestávka a vyvine sqělý CEV. Když bude mnohem míň, jenom na lety, asi by se mělo lítat a neblbnout s vynalézáním něčeho, co skončí uprostřed vývoje, neb prachy došly. A když nebude ani na lítání? Tak budou lítat jenom Číňani... Byla doba, kdy lítali jenom Sověti.
 
14.10.2004 - 15:13 - 
Že raketoplány neplní slibované parametry, bylo zřejmé dávno před Challengerem. Vlastně hned jak začaly lítat. Znalým lidem okolo, tedy konstruktérům, technikům, vývojářům, to IMHO muselo být jasný už dávno před tím. Možná hned od začátku. Ani USA neměly technologii, která by to umožnila, takže taková technologie prostě na Zemi nebyla.

Proč přesto USA pokračovaly v letech raketoplánů? No protože nic jiného pilotovatelného neměly! A nemají. Saturn/Apollo ukončily, že je to neefektivní, vyvinul se shuttle. Taky neefektivní, jenže jediná šance. Zahodit a začít zase znova? Další roku na Zemi? A případně zase a zase? Takhle bylo aspoň co ukázat a na čem lítat.
Sověti se drželi Sojuzů, udělali Progressy, Saljuty, lítali vesele (no, jednou smutně, Dobrovolskij, Volkov, Pacajev), překonávali jeden rekord v pobytu na orbitě za druhým, zahájili mezinárodní lety, kam přizvali i Němce (východního), ba i Francouze, Afghánce a mám dojem že i Inda, postavili skutečnou kosmickou stavebnici a osídlili trvale (na léta) LEO. Trvale! První trvalé osídlení kosmického prostoru lidmi.
Američani lítali (a občas nelítali) na shuttlech, délka pobytu ve dnech, pokusy odpovidajici, lety jak noty na buben.

Jo, shuttle nesplnil a podle mě ani nemohl splnit zadání. Ale JE! Je to druhá možnost kromě Sojuzů. Nebeskou loď nepočítám, Číňani se do kooperace se zámořskými ďábly nikdy nehrnuli.
Máme nějakou záruku, je vývoj CEVu ab initio k něčemu bude? Že výsledek bude lepší než u raketoplánu? Asi ano, technika pokročila. Můžeme vědět, jak moc se to zdrží? Shuttle se zpozdil šíleně, kvůli nedostatku peněz. A zase jich není dost.
 
14.10.2004 - 15:19 - 
O Rutanovi, testech a výpočtech, o bezpečnosti, jsem už psal.
Jedna věc je, když si na tom může rozbít hubu jenom zkušební pilot-dobrovolník. Pokud z toho má být letadlo pro komerční lety, asi bude muset projít certifikacemi, které můžou být delší než celý vývoj. Možná i dražší. A je-li předepsána lámací zkouška, no tak buď bude, nebo nebude certifikát. Je-li předepsán koeficient bezpečnosti 3, tak buď bude splněn, nebo zase nebude certifikát.

Tak to prostě funguje a je to IMHO správně.
 
14.10.2004 - 15:56 - 
Současný stav STS ale neumožňuje dlouhodobé pokračování programu - Discovery a Atlantis jsou 21 a 19 let staré, Endeavour 12, jediným řešením v pokračování STS by byla stavba dvou a možná tří nových raketoplánů za 4-6 mld. dolarů a vynakládání 3-5 mld ročně na udržování programu a lety. Navíc jakákoliv havárie STS (i kdyby šlo jen o přistání na břicho nebo posádku zachránil druhý shuttle) by ukončila STS definitivně a neodvolatelně, kvůli tomu taky padla oprava Hubblu a samostatné lety STS. Vývoj CEV si první dva roky nevyžádá nijak velké náklady, proto se musí rozjet hned a musí to být perspektivní program. O tom, jestli CEV poletí na Měsíc, bude rozhodovat prezident a Kongres v roce 2009-10, to prezidentem určitě nebude Bush a asi ani Kerry. 
14.10.2004 - 18:18 - 
Když já mám, Ervé, furt před očima ten graf, kde se přidává jen o inflaci a na vývoj se přesouvají peníze z provozu. Jasně, že by to ten CEV chtělo, a moc by ho to chtělo! Sojuzy jsou stará koncepce (i když dobrá a zaplať pámbu za ně!) a STS je IMHO od začátku nepovedený. Právě proto, že se pokoušeli o něco, co bylo za technologickými možnostmi, chtěli za málo peněz hodně muziky, chtěli něco univerzálního (to je většinou na pendrek, protože se slučuje neslučitelné) a nakonec se celý projekt nedotáhl do konce.

Fakt je to už tak starý? To jsem si neuvědomil... Blbě se to odhaduje, když člověk zažil lítat Gagarina, Armstronga si pamatuje a o shuttlu se hádal na vojenský katedře. Jak se to říká? Přetočenej tachometr? Hnědý uhlí? Tak nějak, holky už prohánět nebudu.
 
15.10.2004 - 10:22 - 
quote:
Současný stav STS ale neumožňuje dlouhodobé pokračování programu - Discovery a Atlantis jsou 21 a 19 let staré, Endeavour 12, jediným řešením v pokračování STS by byla stavba dvou a možná tří nových raketoplánů za 4-6 mld. dolarů
Nové shuttly by vyšly dráž než uvedené dvě miliardy za kus. Nejmladší orbiter, Endeavour, sice stál něco přes 2 miliardy dolarů, jenže o jeho stavbě se rozhodlo v roce 1986, takže se využilo výrobních linek a personálu v Rockwellu po raketoplánu Atlantis (dokončen v roce 1985), a také mnoha již vyrobených náhradních dílů. A navíc, souhrnná inflace v USA od roku 1989 činí 53,6%. Současná cena za jeden orbiter by mohla být i 5 miliard dolarů.
Ovšem ani CEV není nejlevnější. Jeden let plnohodnotného CEVu má stát 730 mil. USD (vč. stavby CEVu a nosné rakety), což je částka srovnatelná s jedním letem raketoplánu.
 
15.10.2004 - 10:43 - 
PS. Aby bylo jasno, jde pouze o let CEVu pomocí EELV na LEO (tj. pro srovnání s letem raketoplánu k ISS).
NASA odhadla cenu celého jednoho pilotovaného letu na Měsíc na 2,53 mld. USD (CEV vč. separátního vynesení raketou EELV 730 mil. USD, těžký nosič 1000 mil., urychlovací stupeň pro TEI 70 mil., lander 730 mil.).
 
15.10.2004 - 10:53 - 
quote:
urychlovací stupeň pro TEI
Napsal jsem to blbě, jde o stupeň pro urychlení celé sestavy k Měsíci, ne od Měsíce, takže asi TMI.
 
15.10.2004 - 16:09 - 
TLI.  
15.10.2004 - 22:23 - 
quote:
quote:
- stavět si reálnější cíle a vize - jenže bez "nadsázky" (jako např. jak ušetříme a za úspory postavíme celý nový pilotovaný systém a ješte budeme létat na Měsíc) to asi taky nepůjde. Nejde bojovat o peníze v rozpočtu ba ani přízeň "rednecků" pro kosmonautiku bez toho, abych to pěkně "zabalil a opentlil", a k tomu je pilotovaný let na Měsíc či Mars ideální.
To mi nedává smysl. Proč by prezident a administrátor NASA ze sebe udělali šašky jen pro to, aby získali peníze na jiný, ne tak atraktivní program - záchranný člun OSP pro ISS? Vždyť na OSP byly peníze přislíbené, měl být levnější a jednodušší než CEV, měl plnit roli záchranného prostředku ISS již od roku 2008, a se stálými posádkami měl ke stanici létat od roku 2011. Víceúčelový CEV až od roku 2014.
Možná jsem Vás jen špatně pochopil.


Pilotovaná kosmonautika je po havárii Columbie pod velkým tlakem kritiků. Potřebuje si obhájit "své peníze". Při vší úctě - OSP měl v podstatě nahradit Sojuzy a posléze raketoplány při obsluze ISS, tedy žádný zvláštní mediální trhák, spíše ekonomicky podmíněný krok zpátky. V takové situaci je dobré přijít s něčím mediálně zajímavějším. A vůbec si nemyslím, že by ze sebe udělali šašky - kdo si pamatuje jména rozhodujících aktérů, kteří prosadili Space Shuttle? A peníze pro NASA (a řadu firem) zůstanou zachovány...
Trochu mi to připomíná tu moudrou anekdotu:
Starý Žid se kdysi chlubil, že může naučit mluvit každé zvíře. Jaho vladař se o tom dozvěděl a přikázal mu, aby do roka naučil mluvit jeho osla - pokud se mu to nepovede, bude popraven. Přátelé Žida litovali, ale on jim odvětil: "Ten rok se mi povede velmi dobře, král mě bude dobře platit. A rok je velmi dlouhá doba, může se stát spousta věcí - mohu zemřít já, může zemřít král, může zemřít osel. A nebo třeba nakonec mohu toho osla i naučit mluvit...
 
18.10.2004 - 07:59 - 
Ještě se vrátím k ceně letu. 730 mil. dolarů mi přijde nesmyslně velká cifra, vždyť raketa včetně předstartovních příprav je kolem 100 mil. dolarů, řekněme 30 mil. za další práce - záchranné prostředky atd.. Chcete mi tvrdit, že kabina bude stát 600 mil. dolarů ? To mi přijde dost nereálné. 
18.10.2004 - 11:05 - 
730 mil. USD je předběžný odhad NASA. Studie Rozpočtového výboru Kongresu, nazvaná A Budgetary Analysis of NASA´s New Vision for Space Exploration, se v oddílu 3 u tohoto čísla pozastavuje s tím, že tato částka na jeden CEV převyšuje částku na jednu sestavu Apollo CM/SM, která stála 450 mil. USD (v současných cenách). Autoři studie z toho usuzují, že tento předběžný odhad je nadhodnocený, a vidí v tom šanci na velkou redukci nákladů (v rozporu s některými hlasy v naší diskusi, podle nichž je program podfinancovaný, takže krachne).
Neznáte už někdo cenu, za kterou hodlá Boeing vynášet raketou Delta IV Heavy vojenské družice? Za Titan IV si účtovali asi 400 mil. USD.
 
18.10.2004 - 15:18 - 
Netvrdím, že podfinancované jsou starty.
Naopak tvrdím, že podfinancovaný je vývoj. A vycházím z toho, že podle grafu plánovaného vývoje budgetu se 1) mělo přidávat jen o inflaci a 2) na vývoj se mělo ušetřit omezením startů.

To, že se ceny nadsazují a naopak rozpočtáři šetří, je normální.
 
18.10.2004 - 16:11 - 
Nekde jsem si cetl o napadu vynaset CEV pomoci SRB. Mozna tady uz o tomhle diskuze probehla. Ja osobne vydim uzitecnost SS1 v rozvoji suorbitalnich znovupouzitelnych prostredku, no a takovy SRB vlastne suborbitalni znovupouzitelny dopravni prostredek je. Pokud by vynasel CEV s pomoci tretiho stupne ze Saturn 5, ktery je pry jeste stale na sklade v poctu 14 ks a nebylo by ho pry slozite zase zacit vyrabet (nebo by snad slo pouzit ekvivalentni raketovy stupen) dokazal by vynest 14 t na LEO, coz je pro CEV dostacujici, za cenu pry kolem 100 milUSD(coz je podezdrele malo). Vsechno uz je vyvinuto krome navratu SRB ze suborbity (3km/s ve 160km), kde se oddeli 3.stp (v tomto pripade 2.stp) s nakladem, dohromady 134t. SRB i 3.stp ze Saturn 5 je human rated, startovni rampy pro STS nemaji co na praci a navrat ze suborbity je resitelny technicky problem. Jen jedno nechapu, proc bude vyvoj CEV trvat tak dlouho, kdyz kabina Appola, byla za par let? V com je problem? Co tak sloziteho je za potrebi vyvijet? PS: pri pouziti SRB by zazili astronauti asi poradnou jizdu, ale 4g nebo tak neco by snad rozdejchali. 
18.10.2004 - 16:11 - 
Sorry, tohle melo spis patrit do rubriky o ISS nebo Xprize 
18.10.2004 - 16:14 - 
Do rubriky o STS 
18.10.2004 - 17:43 - 
Uvědomte si, že Apollo/Saturn byl projekt celonárodní důležitosti. "Dohnat a předehnat bolševiky" bylo podstatné. Takže se zdaleka nešetřilo, některé věci se vyvíjely paralelně a pak se vybíralo to nejlepší. Už při vývoji Shuttlu tohle neplatilo, když se dostali do slepé uličky, tak museli vycouvat a hledat dál. Stalo se několikrát.
Dobytí Měsíce není srovnatelné s ničím - snad s válečnou operací. A ona to válečná operace studené války v podstatě byla. V takovém případě se na ekonomiku moc nedbá.

Vývoj bude postupovat úměrně investovaným penězům.
 
18.10.2004 - 18:07 - 
navrhuji pro pana Nováka ,aby se za vlastní prachy nechal vystřelit do prčic.Sebou doporučuji sebrat hromadu odbornější literatury o kosmonautice
ZORRO
 
18.10.2004 - 19:56 - 
quote:
navrhuji pro pana Nováka ,aby se za vlastní prachy nechal vystřelit do prčic.Sebou doporučuji sebrat hromadu odbornější literatury o kosmonautice
ZORRO


Pán Novák má možno iný názor aky vy, ale nepíše si namiesto mena blbý nick. A v mnohom mu dávam zapravdu.
 
18.10.2004 - 21:57 - 
Mame štěstí že takove "příspěvky" jako od "zorra" jsou velmi vzacné.
Ten kdo chce se oněčem važně bavit musí respektovat jiné nazory ja taky s někym nesouhlasim ale rad si přetu i jine nazory.
A kdo to nechape tak at piše jinam.
 
18.10.2004 - 22:16 - 
quote:

Neznáte už někdo cenu, za kterou hodlá Boeing vynášet raketou Delta IV Heavy vojenské družice? Za Titan IV si účtovali asi 400 mil. USD.


400 mil.?!!!! Tak to se divím, že si US army radší nekoupí vynesení od Rusů!!! Nebo od těch triplíků s tou mořskou plošinou...
 
19.10.2004 - 07:30 - 
Na astronautix.com je u Delty Heavy (Large) uvedeno :
Launch Price $: 170.00 million. in 1999 price dollars. Cost comments: Development cost is USAF portion only in cost-sharing arrangement for all Delta IV models. These funds were accompanied by an order for 19 Delta IV launches at a total price of $ 1.38 billion.


Takže i kdyby to bylo 200 milionů za jednu Deltu 4H, tak na CEV zbývá pořád ještě více než půl miliardy, což je ohromná částka, když si představím, že to má být něco jako Apollo ...

Pro V.Nováka : píšete, že Vám vadí financování návratu má probíhat jen přidáváním o inflaci a šetřením na startech. Není ale jedno, odkud budou ty peníze pocházet ? Důležitější je přeci výše těch prostředků, za které se ten návrat bude realizovat. A v té zprávě se píše, že na vývoj, testování a výrobu a provoz čtyř CEVů (chápu-li to dobře) má být vynaloženo 24,7 miliardy dolarů, na lunární lander 13,4 miliardy, na raketu s velkou nosností 17,9 miliardy a na provoz 7,9 miliardy. Na celý návrat pak na už uváděných 64 miliard (+2,2 miliardy na další mise po prvním přistání) do roku 2020.

Stanice ISS doteď "stála" podle stejné zprávy necelých 33 miliard (nevím,zda jsou v tom započítány lety shuttlů). Když to tedy srovnám, tak bych řekl, že ISS je technicky mnohem náročnější (má "více dílů"), návrat na Měsíc bude pro změnu potřebovat vyvinou těžkotonážní raketu, CEV a přistávací lander. I když, i ta stanice musela být vyvinuta téměř od počátku, žádný relevantní předchůdce tam nebyl (mám na mysli Skylab - z něj asi toho moc nepoužili (znalosti nebo technologie)).
 
19.10.2004 - 08:45 - 
Navíc bych řekl, že lunární stanice oproti ISS by byla trvalejší hodnotou a je méně náchylná k případným výpadkům v údržbě.
ISS se musí udržovat v určité výšce, protože neustále klesá třením o horní vrstvy atmosféry, takže jakákoliv delší přestávka ve startech k ISS je nemyslitelná. Selhání některých zařízení může mít pro stanici fatální následky (např. když se odporoučí určitá část gyroskopů).
Kdežto co může ohrozit lunární stanici fatálně, kromě přímého zásahu meteoritem? Co by se mohlo stát, kdyby lunární stanice zůstala třeba 2 roky opuštěna, určitě by se nestalo nic tak fatálního abychom ji museli opustit a začít budovat novou.
Kdežto zkuste nechat svému osudu 2 roky třeba ISS.
 
19.10.2004 - 09:31 - 
Pan Káňa má pravdu, pokud půjdou aspoň řádově takové částky, jaké jsou v plánu, pak vývoj CEVu bude úspěšný. Hlavním důvodem pro obavy pana Nováka je to (jak to aspoň chápu já), že NASA řekne - ušetříme 2 mld. na STS a potom se při provozu, prostojích, opravách a odkladech STS zjistí, že zůstalo 20 mil. dolarů a z toho se nic nezaplatí. To je ale otázka hospodaření, kontroly a řízení financí v NASA, a ta říká, že to zvládne. Jinak totiž Kongres může klidně vyhodit celé vedení NASA. Takže v tomhle věřím (a modlím se) aby to NASA nepodělala. 
19.10.2004 - 14:31 - 
Na serveri Project Constellation sa objavila správa (prevzatá z ruských tlačových agentúr)o tom, že predstaviteľom NASA bola, pri ich návšteve Bajkonuru, ponúknutá spolupráca na projekte Spaceport(Kosmoport). Ide o vypúšťanie superťažkých nosných rakiet z Bajkonuru s využitím infraštruktúry používanej v minulosti raketami Energija. 
19.10.2004 - 17:45 - 
Odkud ty peníze půjdou, to opravdu není až tak podstatné. Problém je v jejich množství. Promiňte, nemám teď čas hledat a přepočítávat, takže se možná seknu. Ne ale řádově.

Vývoj Saturnu a Apolla stál řádově miliardy dolarů ročně. To by nevypadalo tak špatně, miliardy tenkrát, miliardy teď. Jenže to byly TEHDEJŠÍ dolary! Před porážkou ve Vietnamu a zejména před ropnými krizemi. Mrzí mě, že to nemám čas hledat, dokonce to bylo někde tady uvedeno, kolik je to na dolary roku 2004. A ty jsou zas před nabíhající ropnou, no "krize" to snad ještě není, ale barel nám kluše k 60 ďolíkům a to už přinejmenším není sranda. Co udělal dolar za poslední rok-dva?

Prostě odhaduju - a říkám, že vývoj je mnohem dražší, řádově dražší než provoz. A jako se ukončením výroby a letů Saturnů a Apoll neušetřilo na Shuttle, stejně se neušetří na CEV. I ty 2G jsou srandovní částka. Čili mám obavu, že se na jedné straně bude šetřit a omezovat - a na druhé straně se neušetří dost, aby se něco vyvinulo.

ISS má předchůdce - Mir. A ten měl předchůdce - Saljuty. Prakticky celá obytná část, systémy zabezpečení životních podmínek a servis jsou ruské. A protože tohle zabezpečuje život, je to ta nejsložitější a nejdůležitější část. Naštěstí bylo na co navázat. Protože Sověti/Rusové lítali celá 70.. 80. a 90. léta. O stykovacích zařízeních nemluvě. Vzpomínáte na připojování Unity? To byla operace, kterou nacvičovali půl roku, bylo to harakiri s manévrování tou rukou někde přes hlavu a trvalo to, pokud vím, hodiny. Zvezda? Přiletěla, automaticky se přiblížila, cvak! a bylo připojeno. Léta vývoje a praxe.

Lunární stanice má nepochybně mnohé výhody. A taky nevýhody. Za nejpodstatnější považuju komplikovanější záchranu v případě podělání se něčeho. Z LEO se vrátíte během několika hodin, v případě nutnosti utečete během minut do Sojuzu a počkáte. Případně odděleni od ISS, kdyby se to mínilo podělat hodně moc. Z Měsíce musíte nejdřív odstartovat, přežít cca 3 dny a pak brzdíte a přistáváte.
Prostě - lunární základnu vidím jako logický další stupeň dobývání kosmu (no, ono je to jak "dobývání" Mt.Everestu nebo "pokoření" LaManche - dobývané na nás nezadupalo, tak si vyskakujem...) po základně/nách kolem Země a před Marsem. Ale testy tady pěkně za rohem, a bude-li možnost začít něco vyrábět a případně prodávat, tím líp. A tím nemyslím lety pro bohaté snoby, i když zaplať pámbu za ně!

A v tomhle mi víc sedí Kerry, co naděláte. Jenže jak to tak vypadá, vyhraje Bush. I proto, že Kerryho nepříliš podporuje vlastní strana. Hillary by chtěla za 4 roky kandidovat, proti úspěšnému demokratickému presidentovi to nepůjde, kdyby byl neúspěšný, půjdou demokrati od válu takjaktak. A 2012 už bude stará. Takže se necháme překvapit...

Bóže, jak já bych se rád ještě dožil něčeho, jako byl Armstrong na Měsíci!
 
<<  2    3    4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.299812 vteřiny.