| 12.1.2011 - 19:26 - Svatopluk Klich | |
|
| Musk by si měl kruci uvědomit, že je symbolem, nadějí a inspirací pro všechny, kteří se o lety do vesmíru zajímají - a by měl zlepšit styk s veřejností, a to tak, že moc - vždyť už jasně ukázal, co dovede ! |
|
| yamato.. tak mi prosím ťa helfni.. a povedz im to "normálnou" rečou [Upraveno 12.1.2011 alamo] |
|
quote:
yamato.. tak mi prosím ťa helfni.. a povedz im to "normálnou" rečou [Upraveno 12.1.2011 alamo]
a co chces povedat? |
|
yamato "a co chces povedat?"
momentálne nič..
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=23791.0#new
moderátori to uzamkli..
vraj je to celé nezmysel, presnejšie "due to a large ratio of nonsense" |
|
| :) no to preto ze si tam pisal gramaticke nezmysly (bez urazky). To si prehnal cez google prekladac alebo co? |
|
"no to preto ze si tam pisal gramaticke nezmysly (bez urazky). To si prehnal cez google prekladac alebo co?"
áno presne tak..
ak sa ti chce skús tam "gramaticky správne" založiť novú tému, s odkazmi na Hiten a Chandrayaan-1, obrázkami ich dráh, tvrdením že ak to dokázali oni, mohol by to kombináciou týchto dvoch postupov, dokázať aj Dragon s normálnym Falconom 9.. alebo Long March Shenzhou..
neviem.. nijaký argument "toto proste, nie je možné.." sa neobjavil
tak dúfam že im fakt vadila gramatika
teda okrem možnosti, že sa stanú centrom spamerského útoku, a budú sa tam zliezať, politický "elemnti" z tea party.. 
...................................................
pretože ak je niečo také možné, hneď sa položí otázka, "kde na to vziať peniaze?"
od čoho je krôčik k tomu, aby sa tam začali rozoberať veci ako že : každej prvej dáme do teraz stačila jedna sekretárka, dlhú dobu držala rekord Hillary, ona ich mala "až" 3, pani Obavová ich má 22, a platí im jeden a pol milióna ročne..
a tiež Obavove názory ala "lety k mesiacu, boli prejavom imperializmu"
končiac výdavkami na boj proti GW
mám podozrenie, že to stopnú zas.. gramatika, negramatika..
politika, postrach každého fóra [Upraveno 12.1.2011 alamo] |
|
to čo som tu nazval "Indickým ťahom" treba premenovať na "Čínsky ťah"
Chang'e 1
oni to urobili skôr..
sonda nemala "nadváhu" takže o jeden "tanček" menej
na budúci rok plánujú poslať rover, vtip je v tom že najsilnejší nosič čo majú k dispozícii, je 3B 5500kg GTO..
lander s roverom budú vážiť údajne 3650 kg
http://en.wikipedia.org/wiki/Chinese_Lunar_Exploration_Program |
|
| Alamo, obávám se, že se domníváš, že použitím postupně prodlužovaných eliptických drah ušetříš nějaké palivo. Musím Tě ale zklamat. Neušetříš. Z fyzikálního hlediska pro to není žádný důvod (naopak to může brát nepatrně paliva více, než rychlý přímý odlet). Smysl takovéhoto protahování elips je jen technologický. Vystačím se slabším motorem. To je podle mne prakticky vše (z výhod). |
|
"Alamo, obávám se, že se domníváš, že použitím postupně prodlužovaných eliptických drah ušetříš nějaké palivo. Musím Tě ale zklamat. Neušetříš. Z fyzikálního hlediska pro to není žádný důvod (naopak to může brát nepatrně paliva více, než rychlý přímý odlet). Smysl takovéhoto protahování elips je jen technologický. Vystačím se slabším motorem. To je podle mne prakticky vše (z výhod)."
ano domnievam sa.. ale dám si poradiť od vás.. áno, jediná výhoda je že si vystačia so slabším motorom.. |
|
| Kabina Dragonu má délku 2,9 a šířku 3,6 m. Váha včetně servisního modulu = asi 8 tun. Když čtu, že se tam přepraví až sedm !! kosmonautů , tak si představuji krabičku sardinek, které jsem měl včera k večeři ! Sedm kosmonautů do lodi o průměru asi 3 metry ? To snad jen pro případ nějaké evakuace všech obyvatel z ISS třeba při požáru. |
|
quote:
Kabina Dragonu má délku 2,9 a šířku 3,6 m. Váha včetně servisního modulu = asi 8 tun. Když čtu, že se tam přepraví až sedm !! kosmonautů , tak si představuji krabičku sardinek, které jsem měl včera k večeři ! Sedm kosmonautů do lodi o průměru asi 3 metry ? To snad jen pro případ nějaké evakuace všech obyvatel z ISS třeba při požáru.
technicky sa tam namackaju, ale s touto kapacitou sa zrejme pocita iba pre kratke "taxi" lety k ISS. Dlhsie lety by zrejme mali posadku zredukovanu. Obdobne to malo byt pri orione (pisem v minulom case, pretoze silne pochybujem ze ten projekt vyprodukuje nieco ine okrem faktur) |
|
quote:
dokázal by toto dragon s falconom 9?
a navyše sa ešte vrátiť k zemi?
samozrejme v nepilotovanej verzii, byť zavretý 50 dní v "plechovke" by si asi žiadalo, fakt na jógu a meditácie zaťaženého miliardára
Reknu ti to z meho pohledu.
Jelikoz jsem plne invalidni clovek zavislej na cizi pomoci, tak jsem v byte zavrenej uz 2 roky se sporadickym "vystupem" z bytu 1x za 3 tydny.
V podstate me drzi nad vodou radioamaterska vysilacka.
Takze si dovedu realne predstavit, ze by jeden ci dva lidi v kabine Dragon (verze s WC+sprchou - boxem) leteli 50 dni. Rekl bych, ze by se urcite objevil milionar co by zaplatil za kreslo v kabine s moznosti vystupu mimo kabinu nad povrchem Mesice.
Tech 50 se da bez problemu vydrzet. Dulezite je, aby bylo trvale dobre spojeni se Zemi a jako HAM bych privital, aby trunk mel HAM SSB system treba na 70cm/23cm ve funkci majaku/bezne TRX pro HAM spojeni s amaterama (vynikajici PR cinnost pro Muska pro HAM spojeni lodi s...treba zakladni skolou nekde v USA behem letu s on-line TV reportazi do CNN).
|
|
quote:
hm..
takže aby sa Hiten dostal na počiatočnú cirkumlunárnu dráhu, bolo mu potrebné udeliť približne 3,1 km/s delta v
s čím to porovnať? s GTO? to si žiada delta v, okolo 2,5
prechod na GEO, robí satelit pomocou vlastného motora, na čo treba ešte 1,6, dohromady teda 4,1..
hmotnosť dragonu sa udáva "Dry Mass: 4,200 kg" + palivo maximálne 1230 kg = 5430 kg
http://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX_Dragon
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dragon_%28kosmick%C3%A1_lo%C4%8F%29
ale tu:
http://www.flightglobal.com/articles/2007/03/16/212634/picture-spacex-reveals-first-dragon-engineering-unit.html
"The wet mass of Dragon is expected to eventually be about 4,540kg"
nosnosť falconu 9 na GTO sa udáva "Payload to GTO Normal: 4,540 kg"
http://en.wikipedia.org/wiki/Falcon_9
.. povedal by som že je to o "uši"..
stačili by motorčeky dragonu na to, aby dodali k delta v pre GTO, ešte tak zhruba hm.. 0,8 ?
myslím že áno..
tá zhoda
"The wet mass of Dragon is expected to eventually be about 4,540kg"
"Payload to GTO Normal: 4,540 kg"
mi začína byť nejaká podozrivá..
čo má vlastne Musk za lubom?
začínam mať dojem, že svet asi zažije, čosi ako noví "sputnikoví šok"
povedal by som "FALCON-DRAGON ŠOK" 
v zásade sa dá povedať, že falcon 9 s dragonom, majú na to aby sa dostali na lunárnu orbitu "via Hiten", a možno aj dosť pary na to aby sa odtiaľ dragon vrátil na zem..
To jako, ze by Musk ukazal svetu a hlavne NASA, ze "fly-by okolo Mesice pri letu k L1" jde i jinak?
|
|
quote:
quote:
rad by som videl vznik noveho trhu. Ak by sa podarilo zrazit ceny F9+dragonlab na rozumnu uroven, viem si predstavit, ze univerzity a vyskumne ustavy si budu robit experimenty vo vlastnej rezii, mimo predrazenej NASA. Vesmirnu turistiku vidim len vo velmi obmedzenom rozsahu (na sposob milionarskych dobrodruzstiev a la Fosset v balone), a to zrejme az do doby ked sa vyriesi znovupouzivanie stupnov (potom ocakavam skokovy pad cien)
- z NASA se stane byrokratický aparát, který se bude "STARAT" o lety do vesmíru, vypisovat veřejné zakázky, "dohlížet" na ně, vydávat normy, kontrolovat je apod.
- Musk bude jeden z těch, kteří budou létat do vesmíru a život těchto soukromých firem půjde vlastní cestou jako obecně celý soukromý sektor
- na lidech, kteří podstupují riziko letu se vydělat nedá, ale dá se hodně ztratit v okamžiku neúspěchu - Musk s tím rozhodně spěchat nebude, dokud bude mít jistější podnikání
- Musk bude moci uplatňovat svoje vize (a věřím, že je má) na vlastní riziko a nebude mít zájem do toho tahat NASA, pokud to VŠECHNO (psáno s tím největším V) nebude NASou také financováno
- stručně řečeno - prachy, prachy, prachy - což ve svém důsledku přinese výsledky, které se opravdu lidstvu vyplatí a chleba bude levnější (myšleno bez jekékoliv ironie)
- pokud budeme mít ve vesmíru pravidla trhu a bude tam možno létat tak, aby se na tom vydělalo, půjde to jak po másle - a samozřejmě tím lépe, čím méně se o to bude "někdo" "starat".
Neni to tak jednoduche jak si myslite.
Pokud se chce SpaceX skutecne oddelit od NASA a ostatnich, tak si bude muset vybudovat sit pozemnich sledovacich stanic (min 10 stanic, kazda s 2x 15m parabolou + sady 3m parabol) a sadou vesmirnich retlanslacnich stanic (min 6 na GTO.... kopie TDRS) + 4x retlaslacni stanice na vysoke TLI pro praci na TLI/povrch Mesice.
A pokud by chtel i sondy na Mars, tak na tech 10-ti pozemnich stanicich jeste potrebuje 65-80m paraboly (1 sledovaci pozemni stanice = 1 takova velka parabola), aby si vybudoval vlastni DSN sit.
Nevim jestli by mu NASA dlouhodobe pozemni stanice, TDRS a DSN pronajimala, ale uz takhle ma NASA sama problemy s vysokou vytizenosti DSN a i TDRS vcetne pozemnich stanic.
Jen pro predstavu.... ta TDRS+pozemni strediska by mohla stat 2-4mld USD, dalsi 1mld by mohli stat 70m paraboly v ramci pozemnich stanic TDRS. I kdyz na druhou stranu je fakt, ze pokud by se do toho pustil, tak by mohl dobre pronajimat kapacitu stanic pro jine space agentury vcetne Bigelow space hotels, Virgin Galactic atd..
To, ze nekdo umi udelat a provozovat levne nosice a kosmicke lode neznamena, ze to je vse co potrebuje k provozu.
Kdyz zacinali rusove, tak meli i namorni lode jako pozemni stanice a na kratkych vlnach predavali hlas a telemetrii do Ruska. Nekteri HAMs u nas si pamatuji, jak naladili pasmo 17-22MHz a poslouchali kosmicky prenos.
Dnes je pro to lepsi pouzivat druzice na vyssich drahach.
Jestli si dobre pamatuji, tak i novej Iridium-NEXT s tim pocita. Je nastaven i pro nizke LEO do 425km (tedy nejen na povrchu Zeme muzou byt mobilni stanice), pak by stacilo dat PCI NEXT-Iridium kartu s jejich SIMkou do palubniho pocitace a pro LEO aplikace by meli zajistene L (az up128kbps/dw2Mbps) i C (az up650kbps/dw12Mbps) pasmo.
|
|
quote:
"Nedivím se ani Muskovy že je paranoidní, pač jak to vidím a poslouchám tak začínám být take paranoidní.. "
klídek
pilotované lety, sú pre muska len "čerešnička na torte"
to na čom bude naozaj zarábať, je vynášanie satelitov
na to už má "kvalifikačné body" naškriabané, na COTS letoch pre nasa
prví komerčný let falconu 9, je vlastne naplánovaný už na tento rok
http://www.spacex.com/launch_manifest.php
falcon 9, má niesť Casiope satelit pre MDA corp.
http://www.asc-csa.gc.ca/eng/satellites/cassiope.asp
http://epop.phys.ucalgary.ca/schedule.html
ak bude zarábať na tom "hlavnom", peňazí na činnosť v ostatných oblastiach bude mať dosť
Koukam, ze system CASSIOPE je stejny jako radioamaterska sit "letajicich" radioamaterskych FBB BBSek na LEO drahach. |
|
Neni to tak jednoduche jak si myslite.
Pokud se chce SpaceX skutecne oddelit od NASA a ostatnich, tak si bude muset vybudovat sit pozemnich sledovacich stanic (min 10 stanic, kazda s 2x 15m parabolou + sady 3m parabol) a sadou vesmirnich retlanslacnich stanic (min 6 na GTO.... kopie TDRS) + 4x retlaslacni stanice na vysoke TLI pro praci na TLI/povrch Mesice.
A pokud by chtel i sondy na Mars, tak na tech 10-ti pozemnich stanicich jeste potrebuje 65-80m paraboly (1 sledovaci pozemni stanice = 1 takova velka parabola), aby si vybudoval vlastni DSN sit.
Ak by si každá súkromná firma typu SpaceX mala vybudovať vlastnú infraštruktúru, tak je to v p... a potom o lacných letoch do vesmíru môžeme zabudnuť. Práve toto je oblasť, ktorú by v najbližších 10-20 rokov mala pre takéto firmy zabezpečiť NASA so svojou už jestvujúcou infraštruktúrou. Podobne ako štát buduje štátne cesty a železnice po ktorých jazdia a zarábajú (prerábajú) súkromné firmy. Keď to preženiem, NASA by mala direktívne dostať príkazom buď zadarmo alebo za rozumnú cenu poskytnuť súkromným firmam svoju infraštruktúru. Toto je jedna z foriem ako môže štát elegantným spôsobom podporovať rozvoj súkromného podnikania vo vesmíre. Dosť ťažko by NASA obhajovala pred verejnosťou to, že súkromníci si maju vybudovať vlastnú infraštruktúru a pritom infraštruktúra NASA vybudovaná z daní Američanov leží nevyužitá. |
|
| S těmi retranslačními a pozemními stanicemi jste to trochu přehnal, pro nepřetržitou komunikaci stačí 3+1 záložní na GEO, pozemní stanice stačí taky 3 - každá s 25 m, 10 m a 3 m anténou. Sice s Marsu nedostanete HDTV, ale to přece není potřeba. Každý, kdo by takovou síť postavil, může nabídnout komerční spolupráci firmám nebo i státům jako je Indie, Izrael a spol. pro nepřetržitou komunikaci s Dragonem vám stačí smlouva s Iridiem nebo si pronajmout 3 kominikační kanály na 3 komerčních GEO družicích - nemusíte je mít. |
|
quote:
S těmi retranslačními a pozemními stanicemi jste to trochu přehnal, pro nepřetržitou komunikaci stačí 3+1 záložní na GEO, pozemní stanice stačí taky 3 - každá s 25 m, 10 m a 3 m anténou. Sice s Marsu nedostanete HDTV, ale to přece není potřeba. Každý, kdo by takovou síť postavil, může nabídnout komerční spolupráci firmám nebo i státům jako je Indie, Izrael a spol. pro nepřetržitou komunikaci s Dragonem vám stačí smlouva s Iridiem nebo si pronajmout 3 kominikační kanály na 3 komerčních GEO družicích - nemusíte je mít.
V idealnich podminkach mate pravdu, ale protoze nejsou idealni podminky tak i stavajici DSN pozemni sit ma dost problemu.
Je pravda, ze ma v soucasnosti pouze 3ks 70m parabol (Australie, Spanelsko, USA) a 21ks 15m parabol. Bohuzel projektu je tolik, ze se musi provozni casy propujcovat.
Faktem vsak stale zustava to, ze pro hluboky vesmir (dal nez 2AU) je treba 70m parabol. Pro Moon operace staci 15m paraboly (pro duplexni data do 2Mbps).
Jen pro predstavu napriklad sonda Lunar Prospector vysilal v S pasmu vykonem 19W PA do 160cm paraboly a na Zemi to mohl kazdy radioamater zachytit na 2272.998MHz SSB BPSK(2093.0541MHz +- Doppler je TX kmitocer) pres C antenu (310cm) se sirkou pasma 2.3kHz (0.2kbps) pomoci bezneho SSB amaterskeho TRX s downkonverorem.
Takhle to bylo slyset z repraku:
http://www.k3pgp.org/LunarProspector/LPMain-2.wav
Info na:
http://www.k3pgp.org/LunarProspector/prospect.htm
Takze chytat stanice muze v podstate kazdej.
Je jasne, ze kdyz by signal byl silnejsi (rozumej vetsi prumer paraboly TX a RX), tak by rychlost prenosu mohla byt vetsi. Proto ty 70m paraboly.
Ne plne k tomu je zajimave PDF z ruska:
http://ms2010.cosmos.ru/pres/5/gurvits.pdf
[Upraveno 16.1.2011 -=RYS=-] |
|
quote:
S těmi retranslačními a pozemními stanicemi jste to trochu přehnal, pro nepřetržitou komunikaci stačí 3+1 záložní na GEO, pozemní stanice stačí taky 3 - každá s 25 m, 10 m a 3 m anténou. Sice s Marsu nedostanete HDTV, ale to přece není potřeba. Každý, kdo by takovou síť postavil, může nabídnout komerční spolupráci firmám nebo i státům jako je Indie, Izrael a spol. pro nepřetržitou komunikaci s Dragonem vám stačí smlouva s Iridiem nebo si pronajmout 3 kominikační kanály na 3 komerčních GEO družicích - nemusíte je mít.
Mozna jste mi plne nerozumel.
TDRS v minimu je 4 GTO druzice (LEO<>GTO L/C band, GTO<>GTO Ka band, GTO<>povrch Ka band) a 2 pozemni stanice.
Pro Mesic je treba minimalni TDRS+min 4 telco druzice na vysoke Mesicni orbite (2000-5000km)+6 pozemnich stanic s 15m parabolama rovnomerne okolo rovniku.
Pro hluboky vesmir min 3 70m paraboly rovnomerne okolo Zeme max do polarniho kruhu.
Mel jsem na mysli to, ze se nektere pozemni stanice spoji s ostatnim spojovacim systemem. Ze jedna pozemni stanice bude mit vicero funkci..jak komunikaci s TDRS, tak s hlubokym vesmirem (a bude slouzit i jako prepojovaci stanice) kdyz to lokalita umozni.
Napriklad Madridska pozemni zakladna ma 1 70m talir pro hluboky vesmir, tusim 3 25m talire pro bezne spojeni s Marsovskyma orbiterama/sondy v L1-2-4-5/Venuse orbiter/sondy mezi Marsem a Venusi ktere maji vysilace v S/X s min20W PA do min2m paraboly.
A ma (jestli me pamet neklame) asi 5 15m taliru pro TDRS/vysoka orbita Zeme/vysokorychlostni (2-130Mbps) druzice Zeme.
Zkratka plati to, ze cim je prenosova rychlost sonda-Zeme vyssi, tim vetsi prumer parabola na Zemi musi byt.
Parabola na sonde/druzici se nemuze zvetsovat do nekonecna, technici jsou radi, kdyz bezna sonda ma 2-4m parabolu a 10-30W PA. A vykon PA taky nelze zvysovat, protoze by to fotovoltaika/RTG nezvladla.
Muzem si pomoci akorat tak na Zemi, ze pouzijem velke prumery a dokonalejsi prijimace s nizkym sumem.
Napriklad Hubble teleskop ma drahu nekde na 560km a k druzicim TDRSS (TDRS slouzi jen v ramci Zeme-LEO pro ISS/STS/Sojuz, nove TDRSS umoznuji diky dalsim sektorovym antenam na "kloubu" komunikovat i se sondama v hlubokem vesmiru nebo druzicema na vysoke obezne draze Zeme nebo sondama okolo/na Mesici) z kterych si 2x denne stahujou data z Hubblu, pres 18m paraboly v Novem Mexiku, tecou data z Hubbla pres 60cm parabolu "na kloubu" v S pasmu (2255.5MHz/2287.5MHz rychlosti 4Mbps (4Mbps Hubbl>TDRSS - 120Mbps TDRSS>Nove Mexiko).
Pro info, ty 70m paraboly maji vysilac v pasmu L,S,X a PA v S pasmu ma 400kW, takze signal se oboum vozitkum na Marsu urcite dostane.
Treba Madridska stanice s oznacenim DSS-63 (70m parabola) ma zisk anteny pro L pasmo (1668MHz RX...1628-1708MHz) 61dB, S pasmo 63dB, pro X pasmo 73dB (provozni kmitocty 2090-2120MHz, 7144-7190 TX a 2100-2300MHz RX, 8200-8600MHz RX). Vykon v S pasmu je nastavitelny od 1kW (60dBm) do 400kW (86dBm). Pro radioastronomicke potreby je mozno kratkodobe vysilat i s vykonem 18.4kW ("ohmatani" NEO asteroidu).
V prijimaci (LNB) je HEMT system. Paraboly 34m v prumeru (67dB na 7145MHz) pouzivaji typicky 250W PA (50-250W PA) v S pasmu pro blizkozemni sondy/druzice ... SOHO a pod..
Napriklad DSS-55 (Madrid, 35m prumer) pracuje i v Ka pasmu 26GHz RX a 32GHz TX s vykonem TX 755W PA (zisk anteny na 32GHz je 79dB). Typicky rozsah DSS-55 v Ka pasmu je 34315-34415MHz (uzkopasmovej klystron..jinak 34200-34700MHz pro vysilani a pro prijem je rozsah 25500-27000MHz a 31800-32300MHz.
Myslenka od Erveho je podle meho spravna. NASA by mela udrzovat a rozsirovat pozemni a kosmickej komunikacni a navigacni segment.
Takze az se bude vytvaret soustava 14-ti multifunkcnich druzic okolo Mesice (komunikace na jakemkoliv miste povrchu Mesice Mesic<>Mesic/Mesic<>Zeme > ISS atd, pozicni system podobny GPS, vedecke pristroje), tak vystavbu a provoz by mel ridit NASA, vcetne napojeni na dalsi zarizeni. Treba kdyz si chce kosmonaut na ISS promluvit s kosmonautem na povrchu Mesice (ISS>TDRS>pozemni GATEWAY>15m parabola na jednu z 14-ti druzic okolo Mesice>skafandr kosmonauta na povrchu Mesice). Pripadne vytvoreni a udrzeni TDRSSM "Lunarni" druzice pro mezikomunikaci mezi TLI.
Ta presna data ohledne anten pozemnich soustav jsou pro info jak je celek slozitej a nakladnej po financni strance. Ono uz postavit kvalitni parabolu pro Ka pasmo o prumeru 34m je technickej kumst.
[Upraveno 16.1.2011 -=RYS=-] |
|
quote:
"Zda sa ze integrovany LAS bude mat podobu "draco na steroidoch" - zastavba v spodnej casti kabiny vedla standartnych manevrovacich motorov"
http://www.spacex.com/updates.php
http://www.spacex.com/multimedia/videos.php?id=58
vypadá to akoby, proste k motorom pozičného systému otočeným smerom dole, pridali ešte štyri navyše.. akoby vlastne pozičný systém fungoval sám, ako LAS
zvládne niečo také hidrazin?
pilotovaný dragon zjavne dostane štandardný uzol, a na pripojenie nebude používať "ruku", ale pripojí sa sám [Upraveno 18.1.2011 alamo]
ehm.. bolo by možné, loď s takto riešeným LAS, označiť za VTOVL "SSTO" s "pomocnými bostermi"? [Upraveno 18.1.2011 alamo]
to je cisto akademicka otazka
mna napadlo ine - ked to pristane na zemi, preco by to s dostatocnou zasobou paliva nepristalo na mesiaci? Pod tepelny stit sa pripoji dodatocna "podstitova" externa odhadzovacia nadrz, do "trunku" sa da dalsia nadrz. SteroidDragon prileti k mesiacu a zacne LOI za pomoci paliva z trunku. Po dokonceni manevru sa odpoji od trunku (v ktorom este nejake palivo ostane) a vytiahne si z neho aj svoju "podstitovu" nadrz. Zacne zostup, pocas ktoreho cerpa palivo z tejto externej nadrze. Tesne pred ukoncenim pristavacieho manevru tuto uz prazdnu nadrz odhodi a pristane pomocou integrovanych nadrzi. Start opat pomocou integrovanych nadrzi. Na orbite sa takmer prazdny SteroidDragon napoji na trunk a precerpa si zvysne palivo. Trunk sa odhodi a SteroidDragon moze zacat TEI.
Vuala, jedine co sme zahodili su "dummy" nadrze, navyse hydrazinove (doslova barel s trubkami). Samozrejme vsetky miery a vahy by sa museli upravit tak, aby sme ulahodili panovi Ciolkovskemu... |
|
to je cisto akademicka otazka
mna napadlo ine - ked to pristane na zemi, preco by to s dostatocnou zasobou paliva nepristalo na mesiaci? Pod tepelny stit sa pripoji dodatocna "podstitova" externa odhadzovacia nadrz, do "trunku" sa da dalsia nadrz. SteroidDragon prileti k mesiacu a zacne LOI za pomoci paliva z trunku. Po dokonceni manevru sa odpoji od trunku (v ktorom este nejake palivo ostane) a vytiahne si z neho aj svoju "podstitovu" nadrz. Zacne zostup, pocas ktoreho cerpa palivo z tejto externej nadrze. Tesne pred ukoncenim pristavacieho manevru tuto uz prazdnu nadrz odhodi a pristane pomocou integrovanych nadrzi. Start opat pomocou integrovanych nadrzi. Na orbite sa takmer prazdny SteroidDragon napoji na trunk a precerpa si zvysne palivo. Trunk sa odhodi a SteroidDragon moze zacat TEI.
Vuala, jedine co sme zahodili su "dummy" nadrze, navyse hydrazinove (doslova barel s trubkami). Samozrejme vsetky miery a vahy by sa museli upravit tak, aby sme ulahodili panovi Ciolkovskemu...
Domnívám se že zásadním problémem je delta v. pro přistání na měsíci tuším 1800 m/s, Pro LAS je to 200 m/s, což je přibližně stejné jako deorbitální manévr z LEO nabo v případě přistání 20 s vysení. Otázkou je jak při únikovém manévru v režimu LAS dokážou motory odevzdat práci za 2-3 s, kterou budou při přistávacím manévru odvádět desetkrát déle? Viděl jsme jen zběžně video na spacex, ale pokud by to fungovalo, tak by to bylo zajímavé řešení, kde by se nic nevyhazovalo. Je otázka spolehlivosti přistání, až se budou řítit s dragonem v těch posledních vteřinách na přistání jen na motor, tak už nebudou mít žádnou zálohu.  |
|
quote:
to je cisto akademicka otazka
mna napadlo ine - ked to pristane na zemi, preco by to s dostatocnou zasobou paliva nepristalo na mesiaci? Pod tepelny stit sa pripoji dodatocna "podstitova" externa odhadzovacia nadrz, do "trunku" sa da dalsia nadrz. SteroidDragon prileti k mesiacu a zacne LOI za pomoci paliva z trunku. Po dokonceni manevru sa odpoji od trunku (v ktorom este nejake palivo ostane) a vytiahne si z neho aj svoju "podstitovu" nadrz. Zacne zostup, pocas ktoreho cerpa palivo z tejto externej nadrze. Tesne pred ukoncenim pristavacieho manevru tuto uz prazdnu nadrz odhodi a pristane pomocou integrovanych nadrzi. Start opat pomocou integrovanych nadrzi. Na orbite sa takmer prazdny SteroidDragon napoji na trunk a precerpa si zvysne palivo. Trunk sa odhodi a SteroidDragon moze zacat TEI.
Vuala, jedine co sme zahodili su "dummy" nadrze, navyse hydrazinove (doslova barel s trubkami). Samozrejme vsetky miery a vahy by sa museli upravit tak, aby sme ulahodili panovi Ciolkovskemu...
Domnívám se že zásadním problémem je delta v. pro přistání na měsíci tuším 1800 m/s, Pro LAS je to 200 m/s, což je přibližně stejné jako deorbitální manévr z LEO nabo v případě přistání 20 s vysení. Otázkou je jak při únikovém manévru v režimu LAS dokážou motory odevzdat práci za 2-3 s, kterou budou při přistávacím manévru odvádět desetkrát déle? Viděl jsme jen zběžně video na spacex, ale pokud by to fungovalo, tak by to bylo zajímavé řešení, kde by se nic nevyhazovalo. Je otázka spolehlivosti přistání, až se budou řítit s dragonem v těch posledních vteřinách na přistání jen na motor, tak už nebudou mít žádnou zálohu.
preto som to nazval SteroidDragon Zrejme by islo o zvacseny dragon s vacsimi nadrzami. Pri mesacnych manevroch by sa samozrejme motory priskrtili. Paci sa mi predstava, ze jedine co by sa muselo odhodit su nadrze, a tiez predstava, ze dragon si privezie vlastny "fuel depot", ktory ostane na orbite |
|
quote:
...Domnívám se že zásadním problémem je delta v. pro přistání na měsíci tuším 1800 m/s, Pro LAS je to 200 m/s, což je přibližně stejné jako deorbitální manévr z LEO nabo v případě přistání 20 s vysení. Otázkou je jak při únikovém manévru v režimu LAS dokážou motory odevzdat práci za 2-3 s, ... v těch posledních vteřinách na přistání jen na motor, tak už nebudou mít žádnou zálohu.
Uz to tu raz alchymista aj orientacne niekomu spocital, ci deleny, alebo nedeleny pristavaci modul...
- Technicky to realizovatelne je...
- Otazka bezpecnosti...
- otazka nasobne nizsej nosnosti
Vy pridavate znovupouzitelnost, tak pridajte:
- servisovatelnost a priprava k startu - najprv pristanes na Mesiaci, potom to prezenies atmosferou II kozmickou...
Preco by mal niekto volit:
- Nizka nosnost pri vysokych nakladoch na start
- Nakladna servisovatelnost xy% ceny celkovej
- Riziko havarie/poruchy a predcasneho vyradenia pred navratnostou
- Otazna skutocna navratnost
STARTREKovsky sa so sucasnymi pohonmi bude lietat len tazko.
EDIT:a sorry, az teraz som si vsimol, ze bodobne to pred chvilou rozviedol v paralelnom vlakne prave alchymista [Editoval 18.1.2011 martinjediny] |
|
Aktualizace stráne spacex mne vede ještě k jedné poznámce. Musk je evidentně inovátor nikoliv v technologii jako takové, ale v jejím použití a zabalení do otimalizovnaého výrobku.
Pokud se podívám na dragon vidím 3 výzmané vlastnosti:
1. přepravní kapacita 7 osob.
2. schopnost návratu 2. kosmickou rychlostí.
3. plánovaná životnost ve vesmíru 10 let.
To zmaneá že dragon, jak je plánován, je schopen plnit bez úprav tyto úkoly:
-zajišťovat transport Země-LEO a zpět a to cargo i posádku
-sloužit na orbitální stanici dlouhodbě jako záchranný člun
-být návratovou kabinou jakéhokoliv planetoletu v rámci sluneční soustavy. Delší pilotovanou výpravu než deset let si nedokážu představit.
Pokud jde o transportní systém Země-Měsíc, tak je to obdobné, ale hodně záleží na architektuře. Zda se trunk naplní palivem a půjde vlastně o takové apollo nebo to bude transportní systém s přestupy a palivovými stanicemi.
Při pohledu na navrhovaný LAS a motorové přistání mne napadlo, že takto vybavený dragon by měl bez problému zvládnout přistání na Marsu. Při třetinové gravitaci a delta v 200 m/s je to 60 s visení, s tím by se snad dalo přistát. To by znamenalo, že by dragon mohl zásobovat alespoň v cargo verzi jednosměrně i základnu na Marsu. Zda by se pak prázdné kapsle daly připojovat jako mdouly základny nedomýšlím.
Opravdu široký záběr využití. Předpokládm tedy zájem ze strany spacex o velkou seriovost s minimálními úpravami.
Nemohu neparafrázovat jednoho chytráka z nedávné doby: Pánové, která jiná firma na to má?
Informace o LAS dle mého potrvrzují předpoklad, že Musk má dvě opertivní priority: plné operační nasazení cargo dragonu v programu COTS a plné nasazní F9 pro vynášení družic. To mu zajistí finanční stabilitu a klid na další rozvoj. První strategickou přioritou bude zřejmě vývoj pilotovaného dragonu nezavisle na objednávce NASA. Pokud bude mít operační pilotvaný dragon, je politicky neúnosné pro NASA to od něj nekoupit. Postupné uvolňování informací má asi umožnit úředníkům nakonec dragon objednat včas, aby neztratili tvář a nebyli za úplné .... Pud sebezáchovy je poslední část příčetnosti, která úředníky opustila. Ale i ta je může opustit.
Je otázkou jak je skutečně náročný vývoj pilotované verze ve srovnání s vývojem F9 a nepilotovaného dragonu. Možná je to spusta práce, ale možná je to jen relativně malý krůček.
Zas jen držet ty palce.
|
| 22.1.2011 - 18:50 - Vektor | |
|
quote:
Není divu, že v USA se čím dál tím častěji diskutuje o "jednosměrné" cestě na Mars
Je to najrozumnejsia (=najlacnejsia) cesta ako dostat ludi na Mars.
A ked to nespravia americania, tak bude prva mimozemska kolonia cinska. Takuto prilezitost si strana ujst nenecha |
| 23.1.2011 - 18:52 - Ľuboš | |
|
Przentácia, kde Dragon obsluhuje Hubbla:
http://servicingstudy.gsfc.nasa.gov/presentations_final/day2/Max_Vozoff/20100325_Robotic_Servicing_Workshop.pdf |
|
quote:
3. plánovaná životnost ve vesmíru 10 let.
Tohle jsem ani nepostřehl - ale je to další informace do celé té skládačky kolem vizí Elona Muska. Pokud by chtěl jen vozit turisty na LEO, nebude projektovat kabinu s životností 10 let...
Mě by se dost líbilo, kdyby vyvinul vodíkový horní stupeň pro Falcon 1/1e: tím by jednak o něco zvýšil jeho nosnost, což by mohl výhodně prodat, a jednak by ten stupeň rovnou mohl navrhnout tak velký, aby se vešel "do kufru" ("trunk") Dragonu.
Vlastně Dragon může složit "do kufru" buď nafukovací habitat a zásoby navíc - a tím prodloužit svůj pobyt na LEO, případně ten habitat připojit k rozestavěnému "hotelu" - a nebo do toho kufru může naložit (odhoditelný) urychlovací motor - a tím se z něj stane vlastně tak trochu druhé Apollo (Orion). A opět, ten přídavný pohon v "kufru" může být buď kyslíkovodíkový (když chcete plně naložený Dragon poslat třeba na vysokou parkovací oběžnou dráhu či do libračních bodů), a nebo hypergolický (třeba když chcete prázdný Dragon dlouhodobě zakonzervovat na dráze kolem Měsíce jako "záchranný člun" pro cestu domů)
naprosto souhlasím, že je to prostě "lépe zabalené pro běžného spotřebitele" - je to fakt spíš přístup obchodníka, než vědce (který si pro svůj pokus sestaví jednoúčelovou aparaturu) nebo vojáka (pro kterého je raketa zase jen drahá munice, kterou někam "vystřelí" a nechá si poslat další) [Upraveno 24.1.2011 xChaos] |
|
| Já našel jen údaj o životnosti 2 let na orbitě - zakotvený a vypnutý u ISS. Odkud je těch 10? |
|
quote:
Já našel jen údaj o životnosti 2 let na orbitě - zakotvený a vypnutý u ISS. Odkud je těch 10?
Beru zpět. Uvedl jsem ten údaj podle informačnho letáku ze stránek spacex, ale profiltoroval jsem to svojí děravou pamětí, která z 2 let udělala 10. Vím ,že mě před lety, kdy jsem to četl, překvapila násobná delka proti 180 dnům sojuzu. Omlouvám se za špatný údaj.  |
|
Mimochodem, pri poslednim startu F9/Dragon sel nahoru i radioamatersky mikrosatelit CAERUS.
See:
http://www.isi.edu/projects/serc/caerus
http://www.isi.edu/projects/serc/caerus_telemetry_data_qsl_card
Mimochodem, jejich organizace SERC se zabyva vlastnim mikronosicem Cubesatu na LEO a tez vlastnim landerem pro Mesic....hodne zajimaci:
http://astronautics.usc.edu/student-projects/
http://leapfrog.usc.edu/ vlastni raketa DEL CARBON a vlastni Moon lander LEAPFROG.
|
|
