Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  32    33    34    35  >>
Téma: Space Launch System SLS
17.11.2019 - 21:04 - 
PinkasJ
Mne sa na tom tiež niečo fakt nepozdáva, síce tá sedemdňová NRHO dráha..
Vypadá to že tam budú veľmi tesné príletové aj odletové okná, ako zo Zeme na ňu a späť, tak aj s nej na povrch Mesiaca a zase na ňu.
A keď sa nestihnú tak akúkoľvek akciu zrušiť a čakať na ďalšie okno.
Lebo na možnosť využiť nejakú "parkovačku", v prípade omeškania alebo poruchy to nevypadá.. Nepáči sa mi to ani vôbec..

Pravdu povediac, čokoľvek iné trebárs aj za cenu zmeny architektúry, by bolo podľa mňa prijateľnejšie ako táto dráha..
 
17.11.2019 - 22:33 - 
@ alamo: Při 2 startech SLS by asi bylo nejjednodušší setkání na LLO. 
18.11.2019 - 08:17 - 
quote:
Při 2 startech SLS by asi bylo nejjednodušší setkání na LLO.
Orion se nemůže dostat na LLO a zpět k Zemi. Na to má příliš slabý servisní modul. Musel by mít nějaký přeletový stupeň, což ale znamená přidání dalšího prvku. Právě tomu se návrh Boeingu chtěl vyhnout.
 
18.11.2019 - 09:02 - 
To je pravda, ale nemohl by to navedení na LLO uskutečnit TLI stupeň druhým zapálením u Měsíce? Kapacitně by měl mít dostatek dv, pokud by to byl Block 1B s EUS. Podobně to kdysi plánovali Rusové s posledním stupněm rakety N1. Ten měl nejen navést loď včetně landeru na LLO, ale navíc zajistit hlavní část brzdění landeru při přistávání.

Ta koncepce Apolla se setkáním (při odletu) na LLO měla hodně do sebe. Setkávání na NRHO u Gateway NASA zvolila z důvodů větší perspektivy do budoucna pro lety mimo oblast Země a asi také proto, že počítala s možností slabších komerčních nosičů, které NRHO dosáhnou snáze než LLO. Z Gateway jsou také potřeba minimální dv pro odlet jak Měsíci tak k Zemi.
 
18.11.2019 - 09:50 - 
quote:
Mne sa na tom tiež niečo fakt nepozdáva, síce tá sedemdňová NRHO dráha..

Výběr dráhy u Měsíce popisuje např. dokument https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20150019648.pdf .

Ze závěrečné porovnávací tabulky jim vyšla jako nejlepší NRHO, protože jako jediná splňuje podmínky dostupnosti pro Orion s ESM (dv jen max. 1300 m/s), relativní rychlosti a snadnosti sestupu na LLO a pak na povrch, malých nároků na udržovací korekce dráhy, možnosti trvalého rádiového spojení se Zemí a přijatelnosti tepelných podmínek pro radiátory Orionu/ESM. LLO nesplňuje podmínku delta-v, nepřetržitého radiového spojení a přijatelnosti pro radiátory.


 
18.11.2019 - 10:09 - 
To je vynikající a názorná tabulka, dík p. Holubovi za uvedení v tomto vlákně 
18.11.2019 - 10:45 - 
@Aleš Holub
V tej tabuľke je aj "Earth - Moon L2 Halo" jediné čo tam "svieti na červeno" je prístup na polárnu LLO..

Bohužiaľ.. "Chceme" mať základňu na povrchu..
 
18.11.2019 - 10:50 - 
quote:
PinkasJ:
nemohl by to navedení na LLO uskutečnit TLI stupeň druhým zapálením u Měsíce?
Můžu tedy tento dotaz pustit z hlavy?
 
18.11.2019 - 12:16 - 
quote:
quote:
PinkasJ:
nemohl by to navedení na LLO uskutečnit TLI stupeň druhým zapálením u Měsíce?
Můžu tedy tento dotaz pustit z hlavy?

Ano,zcela zřejmě to nebude přes LLO, NRO má mnoho výhod
 
18.11.2019 - 12:28 - 
@PinkasJ
Akonáhle niekto preskúma Mesačné lávové tunely, NASA podľa mňa zistí že je fakt mimo..
Pretože oni by mali ako pasce na prchavé prvky fungovať tiež..
https://www.space.com/moon-colonists-lunar-lava-tubes.html
 
23.11.2019 - 13:28 - 
U SLS je zajímavé, co bude s EUS až dosáhne Gateway. Má nádrže na cca 130 tun paliva a prázdnou hmotu odhaduji max. 15 tun. Pro Isp 4565 Ns/ kg by při znovu-natankování mohl dosáhnout s nákladem 20 tun dv= 7050m/s, což by bohatě stačilo na přistání na Měsíc i na návrat zpět. Mohl by vynášet těžké sondy k Marsu i k planetám.

Ideální by bylo nechat v něm malé množství paliva pro návrat přes TEI na LEO (3,3km/s , cca 30 tun paliva ). A byl by z něj hotový tahač z LEO na Gateway. Na LEO by dotankoval cca 130 tun paliva (včetně opět 30 tun pro návrat) a vynášel by na Gateway různé náklady až do hmotnosti 30 tun .Takové náklady i palivo na LEO by mohly vynášet reusable rakety jako bude New Glenn. Samozřejmě, tahač by musel by mít nějaký stykovací/plnicí adapter, jako již dnes mají Progresy.
[upraveno 23.11.2019 13:42]
 
23.11.2019 - 15:27 - 
15 ton na kryogenny stupeň je podľa mňa trochu málo, ale budiž...
Skôr je dôležitá otázka, aká je/bude skladovateľnosť vodíkového paliva, pretože cez 4400Ns/kg dosahujú len motory RS-25(ex-SSME) a rada RL10. Cesta k Mesiacu trvá zhruba 3-3,5 dňa, niečo zaberú operácie v okolí Mesiacu a nasleduje návrat k Zemi a brzdenie na LEO. Takže stupeň EUS musí udržať vodík v kvapalnom stave minimálne 8 dní - 190-200 hodín.
 
23.11.2019 - 15:56 - 
EUS má 4 motory RL-10C-3 a má tento Isp. Problém vodíku je jasný, ale myslím že i Blue Origin počítá s landerm na vodík do tendru NASA a ULA také plánuje nový vrchní stupeň myslím s výdrží 8 dní.
Spíše než přstávat na Měsíci bych viděl výhodu v dopravě LEO.Gateway, kde by to nebylo tak časově dlouhé. [upraveno 24.11.2019 01:26]
 
10.12.2019 - 04:09 - 
Test nádrže SLS
https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/nasa-engineers-break-sls-test-tank-on-purpose-to-test-extreme-limits.html

Záznam roztrhnutia
https://twitter.com/JimBridenstine/status/1204163744814772224
Ak dobre chápem, tak roztrhnutie bolo v 3% tolerancii.
Ale bezpečnostný koeficient 2,6 pri raketách?


Video aj na youtube, kde sa to dá pustiť spomalene
[upraveno 10.12.2019 04:35]

 

____________________
Lamid
 
10.12.2019 - 08:40 - 
quote:
Test nádrže SLSAk dobre chápem, tak roztrhnutie bolo v 3% tolerancii.
Ale bezpečnostný koeficient 2,6 pri raketách?



Je to ještě mnohem víc

nádrž prdla až po 5 hodinách vystavení 260 % letové zátěže

to je úctyhodný výkon na nádrž, která má fungovat 8 minut

pro bezpečný let by stačilo, kdyby praskla po 5 hodinách letové zátěže, a to by tam byla obrovská rezerva
 
10.12.2019 - 12:02 - 
Nepatrím k raketovým inžinierom, ako sa pohybuje miera bezpečnosti u rakiet?
V dnešnej dobe matematických simulácii sa mi zdá 2,6 veľa, očakával by som 1,2 až 1,3.

Edit:
Ešte by ma zaujímalo, čo povolilo pred roztrhnutím nádrže, ona sa zborila do seba, vznikol čiastočný pás zborenia po obvode, nadrž to ešte chvíľu ustála a potom sa roztrhla ako klasická trubka pod vyšším tlakom.


Edit2:
Napätie v hĺbke zvaru?
Na vonkajšom obvode je vyššia pevnosť, smerom do vnútra je zvar mäkší.

Pri zvyšovaní tlaku sa nádoba naťahuje.
V mieste zvaru sa na vonkajšom obvode menej roztiahne ako na vnútornom, teda sa obvod zborí do seba. [upraveno 10.12.2019 13:16]

 

____________________
Lamid
 
10.12.2019 - 13:02 - 
Nádrž bola zrejme namáhaná nielen vnútorným tlakom, ale aj "osovým tlakom", simulujúcim zaťaženie aerodynamickým odporom a ťahom motorov za letu.
Tomu by zodpovedala jednak konštrukcia trojice? mrežových stĺpov a horné ukotvenie/oprenie nádrže, ale hlavne celá batéria hydraulických valcov na spodnej základni. Je možné, že ten silový systém dokázal simulovať aj ohybové záťaže, ktoré tiež na nádrž pôsobia.

Ad záťaž 260% - nádrž je z "duralu", zrejme nejakej hlinikovej zliatiny. Skúšaná bola zrejme pri "normálnej teplote", ale v reálnej prevádzke bude zaťažovaná pri teplote okolo -253°C. To materiály menia vlastnosti úplne šialene (zváracia elektroda namočená do tekutého dusíku sa pri páde na betón rozbije ako sklenená tyčka). Takže rezerva 260% pri normálnej teplote môže byť pri -255°C len nejakých 5-10%, pretože materiál je krehký a nepružný ako sklo.


[upraveno 10.12.2019 13:16]
 
10.12.2019 - 14:03 - 
Dávalo by to zmysel, len to treba doložiť materiálovým listom, ktorý to potvrdzuje.

 

____________________
Lamid
 
10.12.2019 - 14:11 - 
Naplniť tú nádrž reálne tekutým kryogénnym palivom, a vykonať taký test.. To by bolo fakt šialene drahé..
Podľa mňa sa skôr testovalo "matematické modelovanie"..
Spravili matematický model priebehu testu za určitých podmienok, vykonali ho..
Výskedky sedia..
Otázka je, či je to potvrdzuje schpopnosti matematického modelovania.. hmm.. "totálne"?
 
10.12.2019 - 15:28 - 
Je přeci jedno, čím vnitřek nádrže natlakuji - rozhodující je tlak. A z druhé strany tlačí písty a konstrukce-nahrazující tah motorů a odpor prostředí. Takže je ta zkouška dost podobná realitě.
A to , jak by se choval materiál při nízké teplotě přeci vědí- znají vlastnosti materiálu i jeho charakteristiky-. Na rozdíl tedy od zde diskutujících pracují se skutečnými hodnotami
 
10.12.2019 - 15:58 - 
Tlakovú skúšku spravíš pri 20°C alebo -235°C.
Na výsledky použiješ prevodné tabuľky, ale to je len teória.
Preto sa konajú praktické skúšky.

 

____________________
Lamid
 
10.12.2019 - 17:12 - 
quote:
Nádrž bola zrejme namáhaná nielen vnútorným tlakom, ale aj "osovým tlakom", simulujúcim zaťaženie aerodynamickým odporom a ťahom motorov za letu.
Tomu by zodpovedala jednak konštrukcia trojice? mrežových stĺpov a horné ukotvenie/oprenie nádrže, ale hlavne celá batéria hydraulických valcov na spodnej základni. Je možné, že ten silový systém dokázal simulovať aj ohybové záťaže, ktoré tiež na nádrž pôsobia.

[upraveno 10.12.2019 13:16]


Přesně, test stand je konstruovany na působení v tlakové podélné síle a pro krut

S tím přetlakování nevím, nezdá se mi, že by vevnitř byl maják extra vyšší tlak, tam bych čekal natlakování na nominál
 
10.12.2019 - 17:16 - 
Na co použiješ převodní tabulky ? Vlastnosti materiálu z teplotou jsou reálné vlastnosti - žádné odvození z nějaké teorie, ale reálně testované. Takže vlastnosti materiálu při dané teplotě jsou ověřené. A vnitřní tlak a síly pístů jsou také reálně měřitelné hodnoty, bez ohledu na teplotu.
Edit : oni nedělali tlakovou zkoušku [upraveno 10.12.2019 17:24]
 
10.12.2019 - 17:40 - 
Mm.
A táto veľkorozmerná samonsná nádž, má byť iba jednorazovo použiteľná..
Niekto "iný", ju stavia tiež a sľubuje že má byť mnohonásobne použiteľná..
A na žiadnom stande ju netestuje..
Čo si potom myslieť, už o niečom takom?
 
10.12.2019 - 19:17 - 
quote:
Mm.
A táto veľkorozmerná samonsná nádž, má byť iba jednorazovo použiteľná..
Niekto "iný", ju stavia tiež a sľubuje že má byť mnohonásobne použiteľná..
A na žiadnom stande ju netestuje..
Čo si potom myslieť, už o niečom takom?


testovana nadrz SLS bola identicka kopia letoveho hardwaru

niekto "iny" postavil len prototyp urceny na jediny pokus, ktory bol konstrukcne neaktualny este pred dokoncenim

takze nieco take treba predovsetkym brat ako velmi skoru fazu vyvoja a neporovnavat hrusky s jablkami
 
10.12.2019 - 23:59 - 
quote:
Naplniť tú nádrž reálne tekutým kryogénnym palivom, a vykonať taký test.. To by bolo fakt šialene drahé...
Drahé?
Drahé by bolo predovšetkým odstraňovanie škôd po erupcii a následnom výbuchu a požiari "537,000 gallons of supercooled liquid hydrogen at minus 423 degrees Fahrenheit"
Teda nejakých 2 441 250 litrov podchladeného tekutého vodíku - minus 423 stupňov fahrenheita je teplota varu tekutého vodíku, nie teplota "supercooled".

Tekutý vodík nie je nejak extra drahý, cena je viacmenej porovnateľná ako za rovnaký objem tekutého kyslíku. Na rovnakú hmotnosť je to samozrejme o hodne drahší, asi 10-20x podľa zdroja (buď zo zemného plynu, alebo z elektrolýzy - ten je drahší).
tekutý vodík sa predáva za $1-1,5 za galon, tekutý kyslík sa predáva za $0,50-0,70 za galon - ale hustota vodíku je 71 a kyslíku 1141 g/l
[upraveno 11.12.2019 00:10]
 
11.12.2019 - 02:18 - 
@Alchymista
Presne tak som to myslel, ten test stand by bol asi na odpis.
:)
 
11.12.2019 - 07:47 - 

3 000 000 pounds force = 13 344 665 Newtons

https://www.nasa.gov/centers/marshall/news/news/releases/2017/construction-complete-stand-prepares-to-test-sls-s-largest-fuel-tank.html
"The liquid hydrogen tank test article will travel by barge from Michoud to Marshall. When testing begins, the tank test article will be positioned between the towers, suspended beneath a crosshead. A total of 38 hydraulic cylinders or “loadlines,” each weighing from 500 to 3,200 pounds (approximately 230 to 1,500 kilograms), will be individually calibrated, outfitted with custom-built test cells to send and receive instructions and data, and then positioned at points all along the tank. At the base, 24 of the largest cylinders -- 3,200 pounds each, about as heavy as a medium-sized car -- will simulate the thrust produced by the RS-25 engines."

https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_test_stands_fact_sheet_508.pdf
"For example, for the liquid hydrogen tank at Test Stand 4693, 38 hydraulic cylindersor “loadlines,” each weighing from 500 to 3,200 pounds(approximately 227 to 1,451 kilograms), are calibrated and then positioned at points all along the tank to apply millions of pounds of pulling and crushing force, and up to 340,000 pounds (approximately 154,221 kilograms) of shearing or sideways force. Tanks are also filled with cryogenic fluids to simulate fuel and propellants used during flight."

Predpokladám, že nádrž bola pod prevádzkovým tlakom 0,2 MPa. Inak by sa neroztrhla von, ale iba zborila.

 

____________________
Lamid
 
11.12.2019 - 09:52 - 
quote:

Ad záťaž 260% - nádrž je z "duralu", zrejme nejakej hlinikovej zliatiny. Skúšaná bola zrejme pri "normálnej teplote", ale v reálnej prevádzke bude zaťažovaná pri teplote okolo -253°C. To materiály menia vlastnosti úplne šialene (zváracia elektroda namočená do tekutého dusíku sa pri páde na betón rozbije ako sklenená tyčka). Takže rezerva 260% pri normálnej teplote môže byť pri -255°C len nejakých 5-10%, pretože materiál je krehký a nepružný ako sklo.


Pozrel som sa na zliatinu Aluminum 2024-T4, je doporučená pre kryogénne teploty
http://www.matweb.com/search/DataSheet.aspx?MatGUID=67d8cd7c00a04ba29b618484f7ff7524&ckck=1
Pevnosť v ťahu
28.0 MPa Temperature 371 °C
41.0 MPa Temperature 316 °C
62.0 MPa Temperature 260 °C
131 MPa Temperature 204 °C
248 MPa Temperature 149 °C
310 MPa Temperature 100 °C
324 MPa Temperature -28.0 °C
324 MPa Temperature 24.0 °C
338 MPa Temperature -80.0 °C
421 MPa Temperature -196 °C

Predĺženie pri pretrhnutí
19 % @Temperature -196 °C
19 % @Temperature -80.0 °C
19 % @Temperature -28.0 °C
19 % @Temperature 24.0 °C
19 % @Temperature 100 °C

 

____________________
Lamid
 
11.12.2019 - 13:54 - 
Našiel som toto
https://www.gasparini.com/en/blog/metals-and-materials-for-low-temperatures/

Sú tam spomínané aj "nerezy".
 
<<  32    33    34    35  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.249478 vteřiny.