| 29.11.2011 - 18:18 - David | |
|
| Že se raketoplán pro vynášení nákladu nehodí bylo jasné ihned zpočátku jeho kariéry, proto byly souběžně vyvíjeny modernizované Atlasy a Delty. Původní idea totiž byla, že raketoplán bude jediným prostředkem pro vynášení lidí i nákladů, což se ukázalo jako nesmysl.Kdyby nebylo ISS, tak skončil již před 2O lety.SLS je návrat správným směrem protože raketoplán nosností 20 tun, a to dosáhl málokdy, se "potácel" někde na úrovni dědečka Protona.Jestliže se nyní jeví jako potřebné mít nosič s nosností 100 tun na LEO, tak jej amerika staví, nač tedy plakat nad fosilií raketoplánu, to nechápu. |
|
pretože z neho mohli spraviť porovnateľne silný nosič, ako SLS
za zlomok nákladov, a ešte počas prevádzky raketoplánu
 |
| 29.11.2011 - 19:20 - Jan Bastecky | |
|
citace:
Že se raketoplán pro vynášení nákladu nehodí bylo jasné ihned zpočátku jeho kariéry, proto byly souběžně vyvíjeny modernizované Atlasy a Delty. Původní idea totiž byla, že raketoplán bude jediným prostředkem pro vynášení lidí i nákladů, což se ukázalo jako nesmysl.Kdyby nebylo ISS, tak skončil již před 2O lety.SLS je návrat správným směrem protože raketoplán nosností 20 tun, a to dosáhl málokdy, se "potácel" někde na úrovni dědečka Protona.Jestliže se nyní jeví jako potřebné mít nosič s nosností 100 tun na LEO, tak jej amerika staví, nač tedy plakat nad fosilií raketoplánu, to nechápu.
To je jinak. Raketoplan ZUSTAL jako jedinny z vetsi koncepce systemu dopravy na LEO. Zustal proto, ze dokazal nahradit (byt ne idealne) funkci vsech ostatnich prvku (doprava nakladu nahoru, doprava lidi nahoru, doprava citlivych veci nahoru, jemna doprava lidi i materialu dolu, schopnosti na LEO, ...).
... a neni to plac. To byla jen poznamka k "politickemu" zadavani vyvoje s udrzenim plne zamestnanosti kontra inzenyrsky selsky rozum.
Nicmene pokud se bude letat vic, tak jsem presvedcen, ze bude potreba "neco jako raketoplan". Pro kazdou serioznejsi praci v kosmu musite dopravit pracovniky spolecne s jejich naradim a pripravky a poskytnout jim zazemi. 
A mimochodem: Samotny SLS je krok uplne mimo, je totiz mnohem mene flexibilni a mnohem nakladnejsi nez Delty, Atlasy, STS, ... Mel by smysl pouze jako soucast (resp. doplneni) rozvinuteho systemu dopravy na LEO. Takovy system neni ani v dohlednu. |
|
| SLS čeká časem stejný osud jaky potkal rakety Titan.... taky to byl cenově neudržitelný program, jeden start stál skoro 0.45 Mld UDS na konci jeho životní dráhy... SLS je jen o něco větší a ještě o něco víc drahší... |
|
citace:
... nač tedy plakat nad fosilií raketoplánu, to nechápu.
tu sa place nad fosiliou vesmirneho programu, pretoze s cenou 2 mld. za start presne to dostanete. Zmysluplny vesmirny program musi byt predovsetkym financne racionalny, inak celi tlaku verejnej mienky a zakonite neprezije prve volby. Hlavne ked mala firmicka ukazuje ze to vie robit za desatinu.
Uz sa tesim az poleti prvy FH. Predpokladam ze program SLS sa otrasie v zakladoch. |
|
| No to uvídíme možná už přísti rok... Ale se SLS by opravdu zahýbal Falcon X... Stejna nosnost... Menší náklady... |
|
Není to tak docela o SLS, spíš je to citace SLS v popkultuře. A závěr, který z toho vyplývá, je neveselý :-/ |
|
http://www.nasaspaceflight.com/2012/01/sls-exploration-roadmap-pointing-dual-mars-approach/
podla tohto clanku sa uz viacmenej utriasla architektura pilotovanych BEO misii pomocou SLS, zahrnaju asteroid, mesiace marsu a napokon mars. Kazdy si tam najde nieco, su tam jadrove motory, ISRU, aj alamova milovana stanica v L1 |
|
Hezký článek... uplně slintám...
No ale zpět k realitě... myslím si že budem velmi rádi, když se uskuteční 10% misí a ukonů z toho tam je... A nebo vydali vizi na 200 let dopředu, protože v dnešním hlemýždím tempu odkladu a inflace cen programů to asi ani jinak nepujde...  [Upraveno 24.1.2012 Conquistador] |
|
| http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/sls-how-to-launch-nasas-new-monster-rocket/ ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Jsou to kravsky vyhozene penize do kapes zpratelenych firem.
Normalni je dokoncit soukrome pilotovane LEO lode ala Dragon, Cygnus atd..
A na orbite pomalu a jiste zacit budovat neco jako lodenici, kde se lode-planetolety budou skladat z dovezenych dilu/zhotovenych casti.
Jedno jestli zhotovenych na Zemi a vyvezenych pomoci Progresu/Angary/Ariane5/Flacon Heavy nebo privezenych z fabriky na Mesici (z budoucich tezba nerostu>tavici fabirky do ingotu>fabriky z ingotu vyrabejici casti lodi>nakladni lode co dovezou casti lodi na LLO a nasledne na LEO do "lodenice").
Lode bude treba seskladat na LEO, to vyjde nejbezpecneji a nejlevneji.
A pokud se podari neco jako Skylon, tak i Skylon vyveze jen tusim 14tun. Porad se to bude muset seskladat na orbite v bezpecnem prostredi klecovite podoby.
Nerikam, ze super tezkej nosic by nebyl dobrej, ale je v tomto pripade zbytecny kdyz je 20t nosicu dostatek.
Pokud by chteli supertezkej nosic, tak by se meli spise venovat projektu Sea Dragon co vynese realne 400t na LEO. Navic by prvni stupen byl opakovatelne pouzitelnej a nosic jako celek by byl levnejsi na provoz nez Saturn5/SLS apod..
|
| 21.2.2012 - 23:40 - Jiří Hošek | |
|
| Nesouhlasím, ale nechci zde duplikovat příspěvek, který jsem právě poslal do tématu Rozpočet NASA na FY 2013. Veďme diskusi tam. |
|
Názory lidí na tomto portálu se hodně mění s časem. Dříve byl veleben Ares 1 + Ares V, dnes zase většinou jen Dragon a Falkon, méně už další soukromé projekty pro dopravu na LEO (já fandím Dream Chaser) a neuznáván příliš SLS.
Myslím, že pro další rozvoj kosmonautiky je obojí třeba. Pro LEO stačí raketa Atlas 5 + Dream Chaser, případně Falkon 9 + Dragon, ale pro lety lidí dále je nezbytný MPCV a SLS. Taková kosmonautická velmoc jako USA nemůže ve všem spoléhat na Falkon 9 Heavy ani na Dragon. Vždyť budoucí systém musí mít nějakou perspektivu. SLS bude mít dost variabilní nosnost na LEO od 70 do 143 tun pro různé varianty vesmírných misí a zvláště s boostery LOX/RP optimální energetické charakteristiky. Myslím, že rozhodnutí spoléhat pro LEO na soukromé dopravce a pro vzdálené mise vyvíjet nový systém v rámci NASA je správné.
|
| 23.2.2012 - 22:40 - marcellino44 | |
|
| fiha az do 143? myslel som ze posledne novinky boli o 70 alebo 129...asi som nieco zmeskal |
| 23.2.2012 - 23:47 - Jiří Hošek | |
|
citace:
fiha az do 143? myslel som ze posledne novinky boli o 70 alebo 129...asi som nieco zmeskal
Nosnost jednotlivých verzí je na str. 55:
http://www.nasa.gov/pdf/623766main_8143_Singer-AD_industry_day-021312_FINAL3.pdf |
|
inak... ja veľmi neverím, že tá 130t verzia niekedy poletí... 70t imo urobia... ale na 130t potrebujú množstvo veci upraviť alebo rovno vyvinúť... je to dosť veľká úprava... nejak si nemyslím, že to dokončia... kto vie, snáď áno...
a celkom bude problém, keď nasa urobí 70t nosič s cenou štartu 1mld... a potom príde elon a jeho FH (alebo rusi a angara 7) a dajú cenu za 50t nosič do 200mil...
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
http://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/sls1.html
Zde je zmínka o nosnosti až 143 tun, ale spíše bude reálné 130 tun, což měl v podstatě i Saturn 5. |
| 24.2.2012 - 08:59 - David | |
|
| Jestliže nyní po čtyřiceti letech opět stavíme nosič třídy Saturn-5 znamená to, že program raketoplánu byl slepou uličkou a na třicet let omezil pilotované lety jen na LEO. A nejen to, v kombinaci s ISS prakticky zastavil základní výzkum Sluneční soustavy.Z toho je patrno, že měl skončit ihned jakmile se ekonomicky znemožnil, tím myslím to jakmile se zjistilo, že vícenásobné používání je vlastně chiméra, náklady na přípravu dalšího letu jsou obludné a užitečné zatížení " nahoru" je nedostatečné a " dolu" že se nevozí nic. Sověti to pochopili okamžitě a i když jejich systém byl variabilnější neb umožňoval dopravovat na LEO kosmoplán s cca 30 tunami nákladu, nebo sólo náklad cca 110 tun, celý program hned v zárodku zastavili a ušetřili nejen obrovskou hromadu peněz, ale též nejméně desítku lidských životů. Jinak ovšem chápu ameriku, která byla právem pyšná ne svou flotili raketoplánů, opticky jejich lety oproti pilotovaným letům sovětů/rusů, nebo číňanů vypadali jako ze sci-fi,ale takováto prezentace nevyvážila obludné náklady, nízkou efektivitu a hlavně vysoké riziko pro posádky.Je vlastně malý zázrak, že havarovaly "jen" dvě mise, občas se objeví informace, že i několik dalších misí mělo " namále", že o jejich úspěšnosti rozhodla jen šťastná shoda náhod. Nemohu popřít, že jsem od samého počátku nepřítelem stavby ISS, připadá mi to jako nerovné manželství, ale snažím se být objektivní, jak jen svedu. Pokud se týče raketoplánu tak jsem tehdy nevěřil, že přečká návrat, ostatně reakce Younga po přistání může znamenat, že i on jako vícenásobný astronaut, který se procházel po Měsíci možná též žasnul nad tím, že ten " krám" ve zdraví letěl a přistál. Je velká škoda, že stránka SPACE 40 stojí . |
|
http://www.k26.com/buran/Info/Hercules/vulkan.html
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/East_Europe_2/Vulkan/Description/Frame.htm
Pro srovnání s SLS: V těchto odkazech se píše o koncepci z r. 1982, že Energia se může proměnit v nosič Vulkan HLV (v provedení in line) s nosností při 8 boosterech (Zenit 1. supeň) až 200 MT na LEO. Jinak samozřejmě lze počet boosterů měnit a tím měnit nosnost. Podobně by to šlo i u SLS. Mluví se o LOX/RP motorech RD-179 se zvýšeným tahem až 937 tun ve vakuu.
Domnívám se však, že pokud by Rusové někdy stavěli super těžký nosič řádu 100 MT a více, použili by původní koncepci Vulkanu – prvý stupeň jen LOX/RP s 6 moduly s RD170/171 a druhý a třetí na LOX/LH2. Tím se podstatně zredukují obrovské nádrže LOX/LH2, zvýší se operativnost rakety a sníží její rozměry
|
|
citace:
http://www.k26.com/buran/Info/Hercules/vulkan.html
http://www.b14643.de/Spacerockets_1/East_Europe_2/Vulkan/Description/Frame.htm
Pro srovnání s SLS: V těchto odkazech se píše o koncepci z r. 1982, že Energia se může proměnit v nosič Vulkan HLV (v provedení in line) s nosností při 8 boosterech (Zenit 1. supeň) až 200 MT na LEO. Jinak samozřejmě lze počet boosterů měnit a tím měnit nosnost. Podobně by to šlo i u SLS. Mluví se o LOX/RP motorech RD-179 se zvýšeným tahem až 937 tun ve vakuu.
Domnívám se však, že pokud by Rusové někdy stavěli super těžký nosič řádu 100 MT a více, použili by původní koncepci Vulkanu – prvý stupeň jen LOX/RP s 6 moduly s RD170/171 a druhý a třetí na LOX/LH2. Tím se podstatně zredukují obrovské nádrže LOX/LH2, zvýší se operativnost rakety a sníží její rozměry
ono... rusi by to asi stavali ako kerolox... americania ale nemozu... oni nemaju kerolox motor na to, aby si mohli dovolit postavit super heavy nosic... jedine, ze by ho kupili od rusov, a to asi nemozu...
ale za to maju velmi dobre motory ssme, ktore sa rozumne snazia vyuzit... aj ked to znamena, ze potrebuju silnejsie boostre, a je to aj drahsie (ak sa nemylim, hydrolox motory vychadzaju drahsie ako kerolox, nie?)...
[Edited on 24.2.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/acronyms-ascent-sls-managers-create-developmental-milestone-roadmap/
pekny clanok, info o situacii, postup vyvoja...
oi. je tam aj popis moznych verzii pre block IA a block II - su 2 moznosti - s SRB (od atk) alebo LRB (od aerojetu) - teraz sa to analyzuje, a rozhodne sa do 2015...
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Jestliže nyní po čtyřiceti letech opět stavíme nosič třídy Saturn-5 znamená to, že program raketoplánu byl slepou uličkou a na třicet let omezil pilotované lety jen na LEO. A nejen to, v kombinaci s ISS prakticky zastavil základní výzkum Sluneční soustavy.Z toho je patrno, že měl skončit ihned jakmile se ekonomicky znemožnil, tím myslím to jakmile se zjistilo, že vícenásobné používání je vlastně chiméra, náklady na přípravu dalšího letu jsou obludné a užitečné zatížení " nahoru" je nedostatečné a " dolu" že se nevozí nic. Sověti to pochopili okamžitě a i když jejich systém byl variabilnější neb umožňoval dopravovat na LEO kosmoplán s cca 30 tunami nákladu, nebo sólo náklad cca 110 tun, celý program hned v zárodku zastavili a ušetřili nejen obrovskou hromadu peněz, ale též nejméně desítku lidských životů. Jinak ovšem chápu ameriku, která byla právem pyšná ne svou flotili raketoplánů, opticky jejich lety oproti pilotovaným letům sovětů/rusů, nebo číňanů vypadali jako ze sci-fi,ale takováto prezentace nevyvážila obludné náklady, nízkou efektivitu a hlavně vysoké riziko pro posádky.Je vlastně malý zázrak, že havarovaly "jen" dvě mise, občas se objeví informace, že i několik dalších misí mělo " namále", že o jejich úspěšnosti rozhodla jen šťastná shoda náhod. Nemohu popřít, že jsem od samého počátku nepřítelem stavby ISS, připadá mi to jako nerovné manželství, ale snažím se být objektivní, jak jen svedu. Pokud se týče raketoplánu tak jsem tehdy nevěřil, že přečká návrat, ostatně reakce Younga po přistání může znamenat, že i on jako vícenásobný astronaut, který se procházel po Měsíci možná též žasnul nad tím, že ten " krám" ve zdraví letěl a přistál. Je velká škoda, že stránka SPACE 40 stojí .
Tak pod toto sa vpohode podpisem, aj s tym, ze ISS je nerovne manzelstvo A neda sa popriet, ze STS siahal za hranice moznosti, a ze to bolo takmer scifi.
Len maly detail, viacnasobne pouzivanie moze mat zmysel, ak vytazim prostriedok aj smerom dolu. (Mozno DC SpaceDev.)
Raketoplan bol najlacnejsi prostriedok na svete, na nosenie velkych veci dolu. Len ho nikdy nevytazili. |
|
citace:
Len maly detail, viacnasobne pouzivanie moze mat zmysel, ak vytazim prostriedok aj smerom dolu. (Mozno DC SpaceDev.)
Raketoplan bol najlacnejsi prostriedok na svete, na nosenie velkych veci dolu. Len ho nikdy nevytazili.
myslim, ze reusability bude mat zmysel, ked bude dostatocny pocet letov... potom sa to zacne vyplacat... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
http://www.nasaspaceflight.com/2012/02/acronyms-ascent-sls-managers-create-developmental-milestone-roadmap/
SLS Block 1 (Vehicle Configuration Reference) VCR 10000 - 70 tun LEO (2017) - 4x RS-25D, 5segment SRB, horní stupeň Delta IV
SLS-1, EM-1 (Exploration Mission) - 2017 - kolem Měsíce bez posádky
SLS-2, EM-2 - 2019 (spíš 4 roky po SLS-1) - kolem Měsíce s 4 člennou posádkou
SLS Block 1A - 105 tun (dvacátá léta) - první dva lety s RS-25D, další s RS-25E
SLS-3 - představy o Exploration Platform “Gateway” v EML-2.
SLS Block 1A VCR 11000 - náklad v krytu pod Orionem - lepší kompozitové SRB od ATK - Advanced Composite Boosters (ACB)
SLS Block 1A VCR 13000 - nákladní verze s ACB
nebo - dle výsledku v roce 2015
SLS Block 1A VCR 12000 - kapalné boostery LRB od Aerojet.
SLS Block 1A VCR 14000 - nákladní verze s LRB.
SLS Block 2 - J2X + 5x RS-25E -130 tun (třicátá léta).
Opět buď VCR 21000 a 23000 s ACB boostery, nebo VCR 22000, 24000 s LRB boostery
[Upraveno 24.2.2012 raul] |
|
| V podstatě také souhlasím s Davidem. Škoda, že ISS nebyla menší a využita spíše pro přípravu kosmonautů a montážních technik na daleké mise. Ty by se ale musely uskutečnit paralelně, ne až zkušení kosmonauti budou v důchodu. Věřím ale, že kdyby Shuttle byl podstatně menší a bez motorů, dodnes by systém sloužil pro mnoho účelů, včetně dopravy na LEO a zpět a měl by stále perspektivu. |
|
citace:
V podstatě také souhlasím s Davidem. Škoda, že ISS nebyla menší a využita spíše pro přípravu kosmonautů a montážních technik na daleké mise. Ty by se ale musely uskutečnit paralelně, ne až zkušení kosmonauti budou v důchodu. Věřím ale, že kdyby Shuttle byl podstatně menší a bez motorů, dodnes by systém sloužil pro mnoho účelů, včetně dopravy na LEO a zpět a měl by stále perspektivu.
tu by sa celkom mohol dream chaser uchytit... celkom mu drzim prsty ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
... Věřím ale, že kdyby Shuttle byl podstatně menší a bez motorů, dodnes by systém sloužil pro mnoho účelů, včetně dopravy na LEO a zpět a měl by stále perspektivu.
tu by sa celkom mohol dream chaser uchytit... celkom mu drzim prsty
nebola to povodna koncepcia NASA, kym ju nedonutili prisposobit sa armade?
"myslim, ze reusability bude mat zmysel, ked bude dostatocny pocet letov... potom sa to zacne vyplacat..."
Nee. zmysel bude mat, ked sa bude vyuzivat.
Najdrahsia cast misie nie je dostat sa hore, ale dolu.
Ak sa bude "reusability" pouzivat len na cestu hore, a drahsia cast cesty bude nevytazena, dopadne rovnako jak STS.
To splna napr. doprava kozmonautov. rovnako vela hore, ako dolu.
Ak by STS miesto nakladu vozil hore/dolu kozmonautov ako autobus, tak by bola miestenka na sedadlo lacnejsia jak sojuz.
Edit: preto si myslim, ze DC ma sancu [Editoval 24.2.2012 martinjediny] |
|
citace:
"myslim, ze reusability bude mat zmysel, ked bude dostatocny pocet letov... potom sa to zacne vyplacat..."
Nee. zmysel bude mat, ked sa bude vyuzivat.
Najdrahsia cast misie nie je dostat sa hore, ale dolu.
Ak sa bude "reusability" pouzivat len na cestu hore, a drahsia cast cesty bude nevytazena, dopadne rovnako jak STS.
To splna napr. doprava kozmonautov. rovnako vela hore, ako dolu.
ja som myslel nosic... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
inak... ja veľmi neverím, že tá 130t verzia niekedy poletí... 70t imo urobia... ale na 130t potrebujú množstvo veci upraviť alebo rovno vyvinúť... je to dosť veľká úprava... nejak si nemyslím, že to dokončia... kto vie, snáď áno...
a celkom bude problém, keď nasa urobí 70t nosič s cenou štartu 1mld... a potom príde elon a jeho FH (alebo rusi a angara 7) a dajú cenu za 50t nosič do 200mil...
citace:
Jestliže nyní po čtyřiceti letech opět stavíme nosič třídy Saturn-5 znamená to, že program raketoplánu byl slepou uličkou a na třicet let omezil pilotované lety jen na LEO.
A i tomu odpovídá ta rychlost vývoje SLS, rychleji to totiž ani nemá smysl, nejen tedy že je to samozřejmě záležitost rozpočtu - pro bouřlivý vývoj technologií a nosiče jako u Apollo/Saturn tu už asi nikdy nebude to správné klima.
Ale souvisí to i s tím, že by v takové době snad mohlo být i připraveno odpovídající užitečné zatížení, aby mohl být jakýkoliv HLV vůbec efektivní. Pokud nebude tak SLS skončí po několika startech, tak jako všechny předešlé HLV.
Samozřejmě i Shuttle-C tu už možná mohl být. Ale aby ho bylo možné využít, je zároveň nutný vývoj technologií a platforem, které mohl vynášet aby měl dobrý smysl. Jinak nemá smysl dál než na LEO létat. Vyvíjet tyto technologie se možná mělo už v éře Skylabu než spadl, ale technologická úroveň v té době holt nebyla příliš zralá. Tenkrát se viděl znovupoužitelný dopravní prostředek STS jako docela dobrý nápad a i armáda ho podporovala.
Zrušení STS po havárii Challengeru a před výstavbou stanice na LEO by zase NASA v konečném důsledku uzemnilo možná na velmi velmi dlouhou dobu. Potom by to s americkou veřejností opravdu neměla jednoduché, což by se jistě rychle projevilo škrcením rozpočtu a úpadkem. Takto alespoň STS, po tom co od něho dala armáda ruce pryč, jako ve své době jediný pilotovaný US prostředek (i když i těžká koule na noze) jakštakš po předešlé spoluprácí s Rusy na Miru postavil orbitální platformu ISS. A nyní je potřeba dopravu na ni předat co nejrychleji soukromým dopravcům k odlehčení rozpočtu i závislosti na Rusku.
S nosičem třídy SLS opravdu momentálně není kam spěchat a může být pouze součástí dlouhodobého plánu, který se ještě několikrát může změnit, připraveného možná spíš pod tlakem z toho že NASA žádný plán neměla. U Aresu jsme se už bohužel poučili, jak takový projekt může skončit. V současnosti tedy přemorfoval do SLS, ale jak se bude vyvíjet dál je otázkou i přes veškeré plány.
NASA se teď dle mne zcela správně zaměřuje na podporu komerčních letů v souvislosti se zásobováním ISS, které mají možná i větší potenciál do budoucna i pro ty lety za LEO než SLS.
Ale NASA se také zaměřuje a doufejme, že bude zaměřovat, i právě na vývoj systémů, které mohou v budoucnu sloužit jako užitečné zatížení jakéhokoliv HLV. V okamžiku, kdy je ISS dostavěna, STS mohl konečně skončit a rozpočet se zhruba podařilo udržet, je možné vyvíjet hardware se kterým se lze efektivně dostat i dál, tj.za LEO. A umožnit tak i dlouhodobý pobyt, včetně infrastruktury jako znovupoužitelný kosmický tahač, distribuci paliva, ISRU, průzkumnou platformu, landery atd. HLV není bohužel jediný prostředek, je potřeba vyvinout i tyto průzkumné prostředky, infrastrukturu a technologie, které nám umožní takové cestě vůbec dát smysl. ISS je docela dobrou platformou pro testy takových technoogií. Pouze dostat pilotovanou expedici pouze za nízkou orbitu a zpět není momentálně cílem, to už tu opravdu bylo. Těžký nosič je teď prostě lepší odložit na někdy, tj. nyní tedy řekněme na dvacátá až třicátá léta. A získat i zároveň tak čas, pro eventuelní evoluci nastartovanou kombinací soukromí dopravci - ISS.
U Falcon/Dragonu mám pocit, že by se součástí právě takové budoucí infrastruktury mohl stát. Myslím si to proto, že se nespoléhá jen na jediný cíl, jako jiní soukromníci, tj. dopravu posádky na ISS. Tak jak komplexně je navržen, včetně FH, F9R, atd, má podle mne největší šanci přežít a rozvinout se nezávisle na tomto současném primárním určení v rámci ISS.
[Upraveno 24.2.2012 raul] |
| 25.2.2012 - 08:26 - Jiří Hošek | |
|
citace:
SLS Block 1A VCR 11000 - náklad v krytu pod Orionem [Upraveno 24.2.2012 raul]
Dotaz: u této verze jsem viděl jedinou variantu "nákladu" pod Orionem, a to nový kryogenní urychlovací stupeň CPS. Narazil jste i na jiný "náklad"? |
|
