Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  5    6    7    8    9    10    11  >>
Téma: Cassini
18.1.2005 - 12:22 - 
V Rusku těžce nesou především to, že se jejicch kosmonautika - kromě užité - omezila jen na pilotovanou. Věda a výzkum už dávno spadly z lopaty. Pokud to budou brát skutečně těžce, bude jen dobře.

Ty dobré radmonovy rady jsou opravdu pěkné. Tak ono bylo pořeba poslat Cassini na takovou velkou cestu sluneční soustavou, aby se urychlil energií ukradenou planetám, u Saturna dělal zbržďovací harakiri (ne seppukku) s průlety prstenci aby ušetřil palivo a nemotal se tam potom jen gravitačně jak nudle v bandě - a teď by najednou měl snad obíhat nad Titanem, ne?
Všecko jde, když se chce - a máte na to dost paliva. Obávám se, že ho zase tak moc nemá.

Huyghens splnil vše, k čemu byl určen, fungoval líp a déle než asi kdo předpokládal, buďme s tím spokojení. Já bych byl, i kdyby se rozmáz o povrch - už to co předal před tím, stálo za to. Minuty na povrchu byly plánovány jako úspěch. A on tam fungoval hodiny. Nebuďme nenažraní. Pokud budou peníze, budou i další sondy a ty už poletí do známého (aspoň trochu) prostředí.
 
18.1.2005 - 12:38 - 
Myslím si že teraz má kozmonautika /myslím nepilotovaný prieskum slnečnej sústavy/ doslova vianoce. V 80-tych rokoch sa niečo zaujímavé udialo tak raz za 5 rokov a fandovia boli nadšení. Dnes máme nepretržitý prílev nových objavov . Ale nevďak svetom vládne .
Niesom odborník na optické podmienky Titanu. Nevyznám sa ani v rádiokomunikačných systémoch , preto sa ku tomu nebudem vyjadrovať . Ale zdá sa mi že AKÁKOĹVEK fotografia z povrchu Titanu je fantastický úspech.
Som naklonený porovnávať len plánované a dosiahnuté výsledky a podľa toho stanoviť úspech či neúspech misie. Po bitke káždý kaprál...
Súkromne sa mi zdá že bolo umením postavit lander tak jednoduchý aby pracoval aj po siedmich rokoch hybernácie a to v neznámom a nepredvídateľnom prostredí.Je to jeden veľký kompromis medzi žiadaným a možným. Hyugens asi splnil zadania na jednotku.
 
18.1.2005 - 13:10 - 
V 80. letech se Sovětům povedly sondy Vega - nevíte někdo víc o části mise na Venuši ? Myslím že došlo k vypuštění balonů do atmosféry, ale vůbec nevím, jak mise dopadla. V 80. letech obrovské náklady spolykala Eněrgija/Buran, co zbylo šlo na Saljuty a Mir, takže se moc nepilotovaných úspěchů čekat nedalo, dorazil to neúspěch Phobosů a posledním hřebíčkem do rakve byl Mars 96. 
18.1.2005 - 13:14 - 
Jak už je uvedeno v předchozích příspěvcích - Huygens přežil brzdění o atmosféru, zkoumal ji několika přístroji, odesílal data a dokonce vydržel i přistání na zcela neznámý povrch (a dále vysílal). Co si přát více ?

Huygens byl navíc prvním evropským modulem, který byl určen pro přistání na cizím tělese s atmosférou. A hned to byla mise, která nemá srovnání s ničím dosud vypuštěným. Po technologické stránce je to absolutní a nezpochybnitelný úspěch.

K těm padákům - to, že fungovaly podle předpokladů, znamená, že byly navrženy dobře a že tedy měly své opodstatnění v takové podobě, v jaké byly použity. A radši o jeden přístroj míň a naddimenzované padáky než naopak (viz. podobný případ Beagle2).

Pokud se nepletu, tak Huygens byl určen primárně pro výzkum Titanovy husté atmosféry (to je totiž ta věc, kterou se odlišuje od ostatních měsíců planet a která stála za to, aby tam byl vyslán modul). Tomu nasvědčuje i složení jeho přístrojů - 5 ze 6 bylo určeno hlavně pro atmosférický průzkum. To zároveň dává odpověď, proč byl použit druhý padák o průměru přes 8 metrů (aby modul klesal pomalu a bylo dost času na měření).
 
18.1.2005 - 13:23 - 
quote:
V 80. letech se Sovětům povedly sondy Vega - nevíte někdo víc o části mise na Venuši ? Myslím že došlo k vypuštění balonů do atmosféry, ale vůbec nevím, jak mise dopadla. V 80. letech obrovské náklady spolykala Eněrgija/Buran, co zbylo šlo na Saljuty a Mir, takže se moc nepilotovaných úspěchů čekat nedalo, dorazil to neúspěch Phobosů a posledním hřebíčkem do rakve byl Mars 96.

Určitě o tom byl článek v L+K, mám ho schovaný, můžu ho naskenovat a poslat.
přistávací moduly sond VEGA nakolik si vzpomínám byly úspěšné, sledování balonů v atmosféře probíhalo v mezinárodní spolupráci. Povrch snímkovaný nebyl, někde jsem později četl informaci, že přistávací moduly kamery měly, ale někde se stala chyba...
 
18.1.2005 - 15:36 - 
... no tak po poriadku ... vsetci co ma aspon trosku podporili dakujem ale na vysvetlenie - nechcem byt sudca ja sa snazim len konstruktivne poukazovat na niektore veci ktore sa stali a ma hodne "nasrali".
: Véna Maixner
- ... uf ja ze co mi je dneska tak zle ja ze ma niekdo tu spomina v zlom ... ja vsetko beriem ...
- je pravda ze sa pristavalo na "neznamom" telese ale o to by som si zelal aby sa ocitlo v nasichrukach viac informacii ako sa ocitlo ... urcite tie data su velmi hodnotne a je to lepsie ako nic ...
- nehovoril som ze konstrukcia bola zla ale mohla byt aj lepsia a urcite by to nepotesilo len mna ale aj ostatnych ...
- co sa tyka vasej druzice som touto ponukou hlboko podsteny ... uz od kedy "vnimam kozmonautiku" snivam ze postavim nieco co by dokazalo prekonat Mach1 a aspon "jemne nakuknut do vesmiru" ... dokonca mam skusenosti aj s pohonmi a roznymi inymi technologiami (komunikacia, izolacia, kryotechnologie) ... nebudem to tu vy bavovat ale mozno by som mohol nejakou tou stipkou prispiet ... no ale teraz je prva skola ale po septembri (posledne statnice) preco nie ... a mozno aj skor
: Jan Toman
- je to velmi jednoduche ... preletmi okolo titanu sa mozu zmenit vsetky parametre drahy bez toho aby bolo nutne pouzit obrovske mnozstva paliva... tesnymi preletmi by sa najprv upravila inklinacia a velka poloosa-vystrednost ... takto by sa dostal cassiny na drahu (na ktoru sa maj dostane ale az ku koncu misie) ktorej by v apoastrum lezalo tesne za drahou titanu tak aby sa pohyboval v nevelkej vzdialenosti (do 150000km) nad obzorom nad miestom pristatia ... takto by bolo mozne odhalit aj slapove posobenie saturnu na hladinu "mora" ktore tam urcite je a asi sme tam aj pristali teda do mora ale v tom case tam more nebolo ...

jo ... pokial viem tak huygens mal byt v prvom priblizeni na prieskum atmosfery a povrchu a tak sa aj stalo aspon z casti.
 
18.1.2005 - 16:36 - 
Randome me by zajímalo proč si o technicích z ESA (celý evropy) myslíš, že jsou na tom s technickou znalostí a improvizací tak špatně. Myslím, že dalších deset techniků, astronomů,... , kteří jsou i tu na diskuzním foru, by vymyslelo dalších 100 možností realizací. To co tam přistálo bylo kompromisem a do jistý míry určitě i optimalizovanej z toho co před 7 lety bylo.
Vždy když jsem se objevil na kosmoparty tak tak padal jeden návrh lepší než druhej. Ale pokud jste tak moudří můžete jít do ESA, pokud se tam ti technici nebudou usmívat, oni tam asi nejsou kuli své hlouposti. Nechápu o čem se tu porát polemizuje, chyby se budou dělat a čím složitější a nová věc to je tím víc jich bude, ale není to kuli tomu protože nad tím nikdo nepřemejšlel, prostě se stane. Nicméně ti přeju Randome ,aby jsi se třeba jednou dostal do nějáké společnosti typu ESA a vystřízlivěls.
 
18.1.2005 - 17:22 - 
quote:
Nicméně ti přeju Randome ,aby jsi se třeba jednou dostal do nějáké společnosti typu ESA a vystřízlivěls.


Takový trest si snad ESA nezaslouží...
 
18.1.2005 - 18:17 - 
quote:
quote:
Nicméně ti přeju Randome ,aby jsi se třeba jednou dostal do nějáké společnosti typu ESA a vystřízlivěls.


Takový trest si snad ESA nezaslouží...


V ESA bohužel (nebo naštěstí) může pracovat pouze clověk ze členské země ESA, což ČR zatím není. MV
 
18.1.2005 - 18:21 - 
Občas mám dojem, že někdo už žije v jiném světě. Žijeme na začátku 21. století, ne ve Star Treku. Ba i 2001: Vesmírná odyssea je mimo naše možnosti.

Děláme - my lidé - co můžem a na co máme. Takhle sonda váží 2 1/2 tuny. Palivo víc než 3 tuny. Tohle všecko se muselo dostat na orbitu, urychlit nad 2. kosmickou a protože nemáme prostředky, jak to poslat k Saturnu rovnou, dělal se ten kosmický balet k Venuši, motorická obrátka, zase Venuše, Země, Jupiter - kolem Země proletěla tak těsně, že to bylo o strach (hlavně ze zelených protestátorů). Hlavní motor se zapínal a vypínal snad nejvíc, co jaká sonda absolvovala. Sonda byla pečená u Venuše a mražená za Jupiterem. Selhat toho mohlo víc než kohokoli z nás napadne - exploze motoru, mikrometeorit, nepěkná dávka kosmického záření, nějaká větší erupce na Slunci (a nebylo jich málo), software mohl nechat motor běžet kratší nebo delší dobu, sonda mohla ztratit orientaci při všech těch manévrech a otáčeních, mohla nevydržet v pásu asteroudů, mohla zařvat při průletu prstenci, dráha mohla nedopadnout správně v té změti mnoha těles kolem Saturnu, nemuselo se podařit Hughense probudit, baterky mohly být po té době narušené (ty teploty!), oddělit ve správnou chvíli a správným směrem, nemusel vyjít manévr s retransmisí, zase otáčení Cassini sem a tam, mohly se neuvolnit padáky (viz nedávno Genesis), kterýkoli z nich mohl selhat, atmosféra mohla být jiná, než se předpokládalo a Huyghens by sebou práskl z chodu - a tam měl vydržet několik minut, ne hodin... Nejmíň tak desetkrát víc možných průserů jsem zanedbal. Co desetkrát!

A nic z toho se nestalo, Cassini funguje jak z partesu, Huyghens zafungoval tak na 200%, jak se říkávalo v době pětiletek - pánové, tohle hraničí se zázrakem!
 
18.1.2005 - 19:06 - 
[quote)V ESA bohužel (nebo naštěstí) může pracovat pouze clověk ze členské země ESA, což ČR zatím není. MV


Ale brzo (snad) bude. Přinejmenším jsme přidružená země. Ostatně nějaký přístroj na Huyghensovi je částečně český.

Pánové, jak já závidím vám mladejm, kteří se možná do tý ESA dostanete pracovat! Nebo do CERNu nebo do jiných EUinstitucí. Vědeckých, pochopitelně.
Závidím, ale přeju...
 
18.1.2005 - 19:29 - 
quote:
[quote)V ESA bohužel (nebo naštěstí) může pracovat pouze clověk ze členské země ESA, což ČR zatím není. MV


Ale brzo (snad) bude. Přinejmenším jsme přidružená země. Ostatně nějaký přístroj na Huyghensovi je částečně český.

Pánové, jak já závidím vám mladejm, kteří se možná do tý ESA dostanete pracovat! Nebo do CERNu nebo do jiných EUinstitucí. Vědeckých, pochopitelně.
Závidím, ale přeju...


Já jakožto ten "mladej" doufám, že někdy v blízké budoucnosti budou takové vědecké instituce i v ČR. Zatím mě těší práce na hvězdárně :-))

Václavík Michal
 
18.1.2005 - 20:35 - 
quote:
... no tak po poriadku ... vsetci co ma aspon trosku podporili dakujem ale na vysvetlenie - nechcem byt sudca ja sa snazim len konstruktivne poukazovat na niektore veci ktore sa stali a ma hodne "nasrali".
: Véna Maixner
- ... uf ja ze co mi je dneska tak zle ja ze ma niekdo tu spomina v zlom ... ja vsetko beriem ...
- je pravda ze sa pristavalo na "neznamom" telese ale o to by som si zelal aby sa ocitlo v nasichrukach viac informacii ako sa ocitlo ... urcite tie data su velmi hodnotne a je to lepsie ako nic ...
- nehovoril som ze konstrukcia bola zla ale mohla byt aj lepsia a urcite by to nepotesilo len mna ale aj ostatnych ...
- co sa tyka vasej druzice som touto ponukou hlboko podsteny ... uz od kedy "vnimam kozmonautiku" snivam ze postavim nieco co by dokazalo prekonat Mach1 a aspon "jemne nakuknut do vesmiru" ... dokonca mam skusenosti aj s pohonmi a roznymi inymi technologiami (komunikacia, izolacia, kryotechnologie) ... nebudem to tu vy bavovat ale mozno by som mohol nejakou tou stipkou prispiet ... no ale teraz je prva skola ale po septembri (posledne statnice) preco nie ... a mozno aj skor
: Jan Toman
- je to velmi jednoduche ... preletmi okolo titanu sa mozu zmenit vsetky parametre drahy bez toho aby bolo nutne pouzit obrovske mnozstva paliva... tesnymi preletmi by sa najprv upravila inklinacia a velka poloosa-vystrednost ... takto by sa dostal cassiny na drahu (na ktoru sa maj dostane ale az ku koncu misie) ktorej by v apoastrum lezalo tesne za drahou titanu tak aby sa pohyboval v nevelkej vzdialenosti (do 150000km) nad obzorom nad miestom pristatia ...
ˇ
Tvrdit, že je to neproveditelné nebudu, ale tvrdím, že letový scénář, jak byl přijatý je optimální z několika důvodů (můžete doplňovat):
- odkládat misi sondy Huygens na Titanu řádově o řadu měsíců určitě nemá pozitivní vliv na spolehlivost přístrojů
- CAssini se zbavila pár set kilo mrtvé váhy
- jak jsem již napsal, pomůžou nám data získaná Huygensem při interpretaci dalších výsledků získaných radarem, kamerami a spektrometry - interpretace výsledků Cassini u Titanu před Huygensem to byla bezradnost a zoufalství obce vědecké....
 
19.1.2005 - 08:50 - 
Randome, je dobře, že jsi se ujal role oponování, ale asi to pro tebe nebude příjemná pozice. Jinak chci zdůraznit, že sonda Huygens byla limitována i možnostmi Cassini a mise Cassinni.
Dále, při takhle velkých penětích je ohromný důraz kladen na bezpečnost. Obecně bezpečnost je zaklínadlo, kvůli kterému stále jezdí vlaky na releových zabezpečovacích zařízeních, neboť u nich se ví, jak se chovají, kdežto elektronika je mnohdy nevyzpytatelná (i když už dneska je to jinak).
Co jsem tím chtěl říct? že mnohdy se jde radši cestou méně výsledků, méně dat, zato jistější. Radši větší štít, než menší, radši nižší očekávání, než vyšší, radši "poddimenzované" cíle, než Mont Everest atd. A pak Huygens měl jako primární cíl, jak už tu bylo několikrát zmíněno výzkum Titanovské atmosféry. Hlavně toho, co je to vlastně za koktejl, který tam je. A z toho jsou data velmi důležitá, ačkoliv zatím nebyla publikována a to mě mrzí.
A tím se dostávám k druhému bodu, v kterém ti musím dát za pravdu. ESA v porovnání s NASA je jako TV Galaxie v porovnání se CNN Ale myslím, že to i vychází z pojetí společností v Evropě a USA ... Sakra, to jsem moc daleko. Prostě my zatím můžeme úspěšnost mise hodnotit pouze z hlediska fotek, které vidíme a to je vše. Nevíme, zda při tom přenosu (kus tam a kus tam) došlo ke kompletní ztrátě dat z některého experimentu (pak by to byl neúspěch v návrhu komunikace). Pokud se však ztratí "jen" část dat, resp. vypadnou některé vzorky (lepší zase aby vypadávali ob vzorek, než souvislý kus) pak je to v pohodě a komunikace byla navržena odpovídajícně. Takže já netrpělivě čekám na nějaké údaje ve stylu, teplotní řez atmosférou, předběžné složení atmosféry, mechanické vlastnosti povrchu, teplota povrchu atd ... A v tom má ESA u mě taky vroubek Jsem totiž zvyklý na trošku rychleji se svlékající dámy
Véna
 
19.1.2005 - 09:37 - 
Chtěl bych jen podotknout, když se nadává na ESA, že celý komplex 3 kamer a dalších přístrojů v rámci souboru DISR [=Descent Imager/Spectral Radiometer] postavili Američané (konkrétně výroba Lockheed Martin, vědecké vedení experimentu Lunar and Planetary Laboratory na University of Arizona).

Hmotnost vlastního přístrojového pouzdra byla 48 kg!

Tak co chcete....
 
19.1.2005 - 10:30 - 
Včera jsem byl na přednášce o Cassini/Huygens pana Grüna v pražském planetáriu. Ztrátu dat vysílaných systémem A způsobilo to, že vedoucí v Německu nevydal příkaz ke snímání dat na tomto pásmu sondou Cassini, takže opět žádné mechanické, elektrické nebo programové selhání, ale stupidní lidská chyba. Jinak přednáška to byla dobrá, ale zbytečně dlouhá, protože v první části se příliš podrobně probíral Cassini. 
19.1.2005 - 10:55 - 
Vypada to taky, ze optika kamer byla necim zanesena, mozna proto ta nizsi kvalita snimku. Priste by to chtelo nainstalovat sterace Jinak gratuluju ESA, NASA i dalsim k uspechu, sam jsem moc nedoufal v nejaky obrazek z povrchu. 
19.1.2005 - 11:05 - 
Taky lespi jedna blba fotka z povrchu nez zadna. Myslim ze muzeme vyzkum H. oznacit za prelom ve vyzkumu Titanu. A o to prece slo. Taky tajne doufam ze Casini bude nakonec nejak navedena na obeznou drahu Titanu, pokud je to vubec realizovatelne. Nebo bych ji nechal jeste parkrat proletet prstenci Saturnu, ale na to si jeste doufam par let pockame.  
19.1.2005 - 12:59 - 
Nevim, jestli by to k necemu bylo. Ze zrejmych duvodu je pruzkum Titanu z vysky velice limitovany. Podle meho nazoru behem vsech (asi 40) pruletu zjisti Cassini vsechno podstatne, co je mozne s jeho pristroji zjistit. 
19.1.2005 - 13:12 - 
Co takhle vyzkouset aerobraking u Titanu? Na Cassini uz ke konci zivota moc zalezet nebude, tak se muzou vymyslet ruzny dobrodruzstvi. No ale nepredbihejme, ted je jeste v plny sile. 
19.1.2005 - 13:18 - 
quote:
Nevim, jestli by to k necemu bylo. Ze zrejmych duvodu je pruzkum Titanu z vysky velice limitovany. Podle meho nazoru behem vsech (asi 40) pruletu zjisti Cassini vsechno podstatne, co je mozne s jeho pristroji zjistit.

No pochybuju napriklad ze bude porizena kompletni radarova mapa Titanu v maximalnim rozliseni.
 
19.1.2005 - 14:49 - 
Další výsledky mají být uvolněny 21., to je pozítří.
Je fakt, že ESA z toho nedělá takové show, jaké by nejspíš udělala NASA. Možná je to chyba, než budou výsledky, většinu lidí to nebude zajímat už vůbec, resp. většina se o tom nedoví, páč to nebude zajímat televize.
Na druhou stranu, když se uvěřejní (byť s výrazným upozorněním) předběžné výsledky a pak se zpžesňují, je to pro "masy" důkaz, že ti vědátoři stejně nic nevědí a jenom kecaj. Věřte tomu.

RAW snímky uvěřejnili a dál uvidíme.
 
19.1.2005 - 17:06 - 
quote:
Včera jsem byl na přednášce o Cassini/Huygens pana Grüna v pražském planetáriu. Ztrátu dat vysílaných systémem A způsobilo to, že vedoucí v Německu nevydal příkaz ke snímání dat na tomto pásmu sondou Cassini, takže opět žádné mechanické, elektrické nebo programové selhání, ale stupidní lidská chyba. Jinak přednáška to byla dobrá, ale zbytečně dlouhá, protože v první části se příliš podrobně probíral Cassini.


///
To snad není možný že jeden člověk může díky své nepozornosti nechat ztratit polovinu všech dat. Opravdu nerozumím jak se řídí vesmírné lety, ale u takových projektů bych předpokládal nějaké kontrolované postupy. Hlavně když jde o takovou důležitou věc jako data že...

Napadá Vás jak je možný zabránit takovejm zásadním omylům nebo nedodělkům při těchto projektech. Viz. problémy s posunem frekvence apod.
Pokud je to pravda tak bych nechtěl být v kůži toho němce

Celkově se ale přidávám na stranu těch co si myslí že šlo o obrovský úspěch.

Kolik z celkově přenesených dat šlo na obrázky? Možná hříšná myšlenka, ale příjde mě to při té kvalitě až škoda. Vzhledem k návrhu sondy bych předpokládal největší prioritu dát přenosu dat z přístrojů a volné místo vyplnit obrázky...

Také jsem moc nepochopil smysl zvuků z titanu. Mají nějakou vědeckou hodnotu? Nebo tam ten experiment byl jen pro lepší PR sondy?


 
19.1.2005 - 17:53 - 
Trochu bych to chtel shrnout ze sveho pohledu:

Ta mise pro me byla uplne fantasticka, dokonce sem na nekolik hodin zapomnle na MERy /:))/, lidi, ja si pamatuju, ze poprve se o Huygens cetl jako male dite v Ohnicku nekdy z roku 1982! /je pravda, ze ten ohnicke, kdyz sem ho cetl nebyl novy, cili sem to ja sam cetl trochu pozdejc/.

Nicmene, kdyz se vec snazim videt objektivne: srovnavat fotky z Titanu s nakou fotkou ze Zeme je totalni blbost, verim, ze vzhledem ke vsem okolnostem se za 1,2 mld dosahlo dost. K tem zastaralym pristrojum, desetilete priprave a sedmiletemu letu je trbea dodat, ze pokud si vzpominam, Cassini mel u Saturnu byt uz v r. 1997, zpozdil se diky padu Chalengeru, takze ta zastaralost muze byt i vic nez 20 let /v nekterych oblastech/!

Na druhou stranu naprosto souhlasim s tim, ze u takoveto mise neni mozne se dopustit chyb typu zapomenout naisntalovat soucastku vyrovnavajkici doppleruv efekt a nebo tu chybu s prenosem dat, to proste nejde, maj mit mechanizmy, aby se to stat nemohlo, ten Nemec je idiot, ze to zanedbal, ale je treba rict, ze nemuze byt mozne, aby neco mohl zkazit jediny clovek, nemelo by to byt mozne, ani kdyby se o to hodne snazil. Myslim, ze reditel ESA by mel okamzite letet. Asi nepoleti, protoze Huygens je uspech, ale nemuzu se zbavit dojmu, ze ESA mela vic stesti nez rozumu... U mise, ktera stala tolik a tak dlouho se planovala a odkladala a sledovala a u ktere si SA tolik potrebovala zlepsit reputaci. Kdyby se stala jakakoliv z katastrif jez vyjmnoval pan NOvak, pokrcil bych rameny, ale tohle fakt nasere.



Jinak, pri vsi ucte etc. Huygens bych povazoval za pouhy privazek Cassini, ona i velka cast pristroju byla americka, je to uspech, ale bez Americanu by si ESA podle me ani neskrtla.


Dalsi, co me trochu rozzurilo byla naznaceni, ze by mohly byt problemy s vyvojem radioizotopvych baterii, kvuli odporu nekterych zemi k jaderne energii /link sem dal úpan Novak/


http://www.space.com/spacenews/businessmonday_050117.html


to me uplne uzemnilo, jestli by mely probihat diskuze i o tomhle, tak at ESA radsi rovnou rozpustej a a t dou do prdele. Doufam, ale, ze problemy nakonec nebudou.

to mi pripomina... tuhle sem narazil na knihu greenpeace proti atomu a tam je hned ze zacatku tahle perla: "je povzbudive, ze radiofobie je jednim z nejrychleji rostoucich postoju na svete"... tento globalni fenomen svedci o tom, ze prosti lide instinktivne chapou, ze zareni poskozuje zive bunky"...

O zvucich Titanu sem pred mesici cetl docela dobrej rozhovor na lidovkach, ten profesor se dokonce pokusil predem nasimulovat, jak by mohly znit, zajimalo by me, nakolik se strefil, zvuky maj mit velkou hodnotu.

Ja bych se naopak zas rad zeptal, nevite nekdo, kde sou k dispozici na Ineternetu nakej prehled starovacich k ruznym planetam a jejich kombinacim? Hledal sem marne, jen si pamatuju, ze cesta k Saturnu pres Jupiter se pry otevira kazdych 20 let?
 
19.1.2005 - 18:12 - 
Ale jistě, Nolane, ESA je proti NASA i Roskosmosu trpaslík. Stejně jako Huyghens proti Cassini, to se nedá nic dělat.

K těm baterkám - jsem rád, že si toho někdo všiml. Ovšem s diskusí se počítat musí. V Německu (a to je dost vlivný stát) jsou Zelení členy vlády a jejich postoj k čemukoli jadernému je znám. Dokonce musela být ve světě nukleární magnetická resonance přejmenována na jen magnetickou resonanci, lidi se báli, že je to ozáří... O manévrech kolem Gorlebenu víme. Teď zase protestujou polští Zelení, že přes ně vozíme palivo pro Temelín.
Máme demokracii a jsou to nakonec lidi, kdo rozhodne, na co půjdou peníze. A na co rozhodně a nikdy nepůjdou.

Je (i) na nás, abychom zelené bludy pronásledovali všude kde na ně narazíme. Diskuse k Temelínu, k úložištím, všude. Internet nám dává možnosti a člověk dneska nemusí jenom bezmocně řvát na televizi, jak se mi stalo párkrát v 90. letech při vystoupeních Patočky nebo profesionální matky Kuchtové. Nebo při pořadu Nedej se!. Při tyjátrologovi Justovi.
 
19.1.2005 - 19:33 - 
zdravim vsetkych ... stiham setko precitat ale nestiham na vsetko odpovedat ...
ale z poslednych prispevkou len par komentarov ...
- zelenych by som zaradil medzi skupiny ako s komunisticka strana a spol ... prioste demagogie ... minule sa striko vyjadril "pekne" na adresu ekologou ... ze su to pavedci ... a to iste plati aj o stranach zeleneho typu (to je jak stretnutie tretieho druhu )
- JA NESPOCHYBNUJEM USPECH PRISTATIA HUYGENSA ... ja sa z toho tesim nie menej ako ktokolvek z vas ale mam vyhrady voci ESA ... je jedno ze niektore pristroje robili americania ale ESA je zodpovedna za projekt Huygens a tu zlihala na plnej ciare...
- este pred pristatim som vedel ze to bude poprask s timi fotografiami (co sa tyka rozlisenia)no dufalsom ze budu aspon kontrastne ... nestalo sa tak a z toho som mbol nasraty
- niekto sa tu pital na pomer dat z DIRS a ostatnych pristrojov ... celkovo polo prenesenych 18MB dat (plus/minus) z toho obrasky tvorili asi 12,5MB
-na titanovu drahu cassiny asi nebude prevedeny tayto manever by vyzadoval (pri hmotnosti cassinim 2500kg) asi 100-200kg ... v tom najlepsiom pripade ... na to nebude mat ... uz teraz ma asi len 300kg paliva a pred sebou 4roky ... minimalne (po 4rokoch mu zostane asi 1/2) ... mozno by to bolo zaujimave mat na drahe titanu cassinio ... a spon by mohol nepretrzite robit radarove merania a fotit az do bezvedomia ... no ale co stym ked by nemal ziadne palivo ... by sa tam motkal jak nepricetny ... az by bol drahovimi poruhami pripraveny o zivot v titanovej atmosfere
- k satrnu sa da ist aj g-prakom cez venusu a zem (pripadne mars) len to treba dobre spocitat ... kedysi ked startoval cassini som robil simulaciu jeho letu ... aj letu galilea adokonca let k plutu s navedenim na jeho drahu (deltaV=4km/s) to je nerealne!)... a v niektorych konfiguraciach mi vychadzalo ze je mozne pouzit iba zem a venusu (dokonca bola aj taka draha navrhnuta keby sa nepodarilo odstartovat nacas ale to by este cassini stale tapal ve tme) ... pre lahsiu sondu to bude urcite jednoduhsie sa odpalit len pomocou venuse a zeme ako cakat 20rokov na jupiter.

... chcel by som vediet ci sa planuje na najblizsich 10-15 rokov let k titanu alebo saturnu ... (moze byt aj neskor) ... proste co kolvek - kto kolvek ... poslite dajaku linku ...
 
20.1.2005 - 08:49 - 
NASA plánuje velkou výpravu "JIMO" k Jupiterovým měsícům - velká sonda s atomovým zdrojem a iontovým pohonem pro navedení na oběžnou dráhu kolem Europy, myslím že někdy za 8 let by měla startovat, finančně to ale není zatím zajištěné a ani termín není jistý. Všechno je otázka peněz, podle mně by to chtělo sondu ESA s Ruskem - která by vypustila do Titanu Huygens 2. generace - 350 kg + 500 kg vlastní družice - jednoduchá lehká sonda, 1 t pohon - jsme někde u 2 t. Jaká raketa by takovou sondu přes Venuši k Saturnu dostala ? Stačil by Sojuz z Kourou nebo Ariane 5 ? Mohl by se vyrobit duplikát pro Jupiter - pouzdro do atmosféry Jupitera jako Galileo. Jen kdyby to někdo zaplatil :-(. 
20.1.2005 - 09:03 - 
Sondě JIMO hrozí zrušení kvůli předpokládaným extrémně vysokým nákladům v řádech miliard ...
"Jaderně"-iontový pohon by se měl údajně nejprve zkoušet na mnohem menší sondě ...
 
20.1.2005 - 09:45 - 
Cauvec, tak zase zareaguju.

ad zvuky:
jednoznacne maji svuj vyznam. Podle odrazenych frekvenci, utlumu, mnohacetnych odrazu a zname vysky a struktury povrchu (jelikoz sonda dosedla tak je "znam") se da urcit prostupnost prostredi, rychlost sireni zvuku, struktura povrchu atd.

ad mnozstvi dat:
na strankach ESA http://www.esa.int/esaCP/SEM15Y71Y3E_index_0.html pisi, ze prijali vice jak 474Mb, coz je 59 MB dat. Dale ze bylo prijato 350 obrazku (coz pri 30kB na obr muze byt tech 12MB). Takze je tu maly nepomer, nebo chyba ...

ad dalsi vysledky z mereni:
na predchozi adrese take strucne popisuji, co se delo a sbiralo za data. Volne prelozim. Do atmosfery Huygens vstoupil v 11:13 CET a bezpecn pristal v 13:45. Pote jeste vysilal nekolik hodin, ale Cassini zachytil 1hodinu a 12 minut vysilani z povrchu. V prubehu letu byly od 160km az na zem odebirany a analyzovany vzorky atmosfery. Bylo zanalyzovano jedinecny mix metanu a dusiku ve stratosfere. Koncentrace metanu plynule vzrustala v troposfere az k povrchu. Byli zaregistrovany oblaka metanu ve vysce kolem 20km a metanove nebo ethanove mlhy u zeme. Pomoci signalu ze Zeme bude rekonstuovana trajektorie s presnosti 1km a poskytne nam data o vetrech na Titanu. Vypada to, ze Huygens vysiall i tri hodiny po pristani. Take byli sbirany vzorky aerosolu mezi 125 a20 km a na palube analyzovany. Behem sestupy byly nahravany zvuky, ktere umozni detekovat vzdalene hromy z blesků. SOnda dosedla rychlosti 4,5 m/s. Pri pristani byla provedena rada pokusu zjistujicich strukturu povrchu, ktery se podoba mokremu pisku, ci hline s tenkou krustou na povrchu, ktera je slozena prevazne z spinave vodniho ledu a hydrokarbonoveho ledu, coz vedlo k temnejsimu povrchu, nez byl ocekavan. Teplota na povrchu byla -180 st.C.
Dalsi vedecke vysledky budou sdeleny na tiskovce 21.1. v 11:00 CET

ad zeleni:
chci rict jen jednu vec. Jsou potreba. Hodne potreba, dokonce i v te prehnane podobe. Protoze nas to alespon nuti premyslet dal. Jinak ale zrovna u jadra jim moc nerozumim, protoze jadro muze nahradit spoustu uhli, ktere budeme treba potrebovat jindy a jinak. Ale u znecisteni rek, ovzdusi, atd. jsou jednoznacne prispevkem. Vzdyt se za poslednik 15 let, kdy zacali byt aktivni vyrazne zlepsil stav rek, ovzdusi, pudy atd.

ad padaky:
Vzhledem k tomu, ze Huygens proletal 2hod 32 minut atmosferou, bylo nutne rychle brzdit a proto tak velka g ... vyzkum atmosfery byl primarni a k tomu cili vse smerovalo ...
 
20.1.2005 - 11:06 - 
quote:
Sondě JIMO hrozí zrušení kvůli předpokládaným extrémně vysokým nákladům v řádech miliard ...
"Jaderně"-iontový pohon by se měl údajně nejprve zkoušet na mnohem menší sondě ...

Moc šancí tomuto projektu nedávám. Reálněji vidím projekt JUNO v rámci NEW FRONTIERS, jestli se bude realizovat, uvidíme napodzim.
K Saturnu se momentálně neplánuje vůbec nic, čeká se na výsledky sondy CASSINI/Huygens.
 
<<  5    6    7    8    9    10    11  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.315710 vteřiny.