|
citace 6.6.2023 - 14:49 - Grofino:
Keplera nechme spát. Pohyby těles jsou složitější... 😉
...
Pre našu technickú prax si vpohode vystacime so zakladnou fyzikou... pri dosahovanych rychlostiach su obvykle vsetky dilatacie a daleke gravitacne vplyvy zanedbatelne... |
|
| Jasně, že si tady vystačíme se základní fyzikou - jen ten výpočet nemá nic společného s Keplerovými zákony. Není to problém 2 těles. |
|
citace 6.6.2023 - 23:57 - milantos:
Jasně, že si tady vystačíme se základní fyzikou - jen ten výpočet nemá nic společného s Keplerovými zákony. Není to problém 2 těles.
To není ani oběh Měsíce kolem Země, protože Slunce na Měsíc působí cca dvakrát větší gravitační silou, než Země - a vadí to? Když je Měsíc v perigeu, pohybuje se vzhledem k Zemi rychleji, než v apogeu, přesně podle Keplera. A tím spíš to platí u NRHO, kde je rozdíl vzdáleností mezi perilunem a apolunem úplně propastný. |
|
| 3000 km nejblíž, 70 000 km nejdál. To už jsou sakra velké vzdálenosti oproti 250 km LEO. |
|
Dával jsem v jiném vlákně tyto odkazy.
NASA JPL odpočítává pozice svých družic. Nejdůležitější na odpočítávání jsou družice GPS. Je to opravdu složité.
https://twitter.com/konstructivizm/status/1657776605463281668
|
|
citace 7.6.2023 - 00:32 - NovýJiřík:
To není ani oběh Měsíce kolem Země, protože Slunce na Měsíc působí cca dvakrát větší gravitační silou, než Země - a vadí to? Když je Měsíc v perigeu, pohybuje se vzhledem k Zemi rychleji, než v apogeu, přesně podle Keplera.
Pohyb vice jak 2 těles nikdy není po elipse, ale jak rychlost, tak dráhy jsou dány vzájemným působením. Není to pohyb spočítatelný a definovaný Keplerovými zákony, ale gravitačním zákonem (samozřejmě opět to je jen zjednodušené tvrzení). Takže se polohy potom počítají buď obecně numericky nebo speciálními postupy.
Třeba blízkozemní asteroidy, pokud nejsou v blízkosti Země, letí po Keplerovké dráze kolem Slunce. V okamžiku, kdy se přibližují do blízkosti soustavy Země+Měsíc, už ty odchylky jsou značné a je potřeba počítat se vzájemným působením. |
|
citace 8.6.2023 - 22:26 - milantos:
citace 7.6.2023 - 00:32 - NovýJiřík:
To není ani oběh Měsíce kolem Země, protože Slunce na Měsíc působí cca dvakrát větší gravitační silou, než Země - a vadí to? Když je Měsíc v perigeu, pohybuje se vzhledem k Zemi rychleji, než v apogeu, přesně podle Keplera.
Pohyb vice jak 2 těles nikdy není po elipse, ale jak rychlost, tak dráhy jsou dány vzájemným působením. Není to pohyb spočítatelný a definovaný Keplerovými zákony, ale gravitačním zákonem (samozřejmě opět to je jen zjednodušené tvrzení). Takže se polohy potom počítají buď obecně numericky nebo speciálními postupy.
Třeba blízkozemní asteroidy, pokud nejsou v blízkosti Země, letí po Keplerovké dráze kolem Slunce. V okamžiku, kdy se přibližují do blízkosti soustavy Země+Měsíc, už ty odchylky jsou značné a je potřeba počítat se vzájemným působením.
To všechno je sice pravda, jenže pravda taková, která by znemožňovala každé efektivní řešení, protože na gravitačně svázanou soustavu Země-Měsíc působí Slunce, Jupiter, střed Glaxie a kdesi cosi, v důsledku čehož se těžiště soustavy Země-Měsíc pohybuje obrovskou rychlostí po nedefinovatelné křivce, jenže všechna tato další tělesa jsou tak daleko, že i když působí (v případě Slunce) masivní gravitací, tak gradient přitažlivosti se při té vzdálenosti projevuje velice málo a tudíž průvodič eleptické dráhy Měsíce kolem Země vykazuje v zásadě keplerovské charakteristiky.
Samozřejmě že jde o aproximaci, to bylo jasné zřejmě už Keplerovi, i když ještě neznal gravitační zákon a nevěděl, čím jsou odchylky způsobované. No a po Newtonovi se objevovaly další odchylky, které vedly k objevu Uranu a Neptunu a nevedly k objevení Vulkánu. Jenže na objasnění precese Merkurova perihélia musel povstat nový borec Einstein. No dobře, ale když budeme posílat sondu k Měsíci, budeme brát do úvahy obecnou relativitu nebo vliv centra Galaxie? Nejsem si dokonce jistý, do jaké míry se při známých dráhových charakteristikách soustavy Země-Měsíc započítávají třeba i rušivé vlivy Slunce, představující u zmíněné sondy delta vé možná v metrech za vteřinu, anebo jestli se v zásadě ignorují a dráha sondy se jen podle potřeby občas upravuje nezbytnými korekcemi. Dokázal by někdo tenhle problém rozseknout? |
|
Zrovna dráha sondy na dráze Země-Měsíc už je ovlivněna zásadně 2 tělesy a k tomu se připočte ještě nezanedbatelný vliv Slunce. Taková třeba osmička nemá nic společného s Keplerem a z Keplera ji neodvodíš. Zrovna tak dráhy nějak souvisící s libračními body.
Kepler řeší pohyb kolem centrálního dominantního tělesa- tady jsou ale 2-3 dominantní tělesa a v každém bodě dráhy je poměr gravitačních sil rozdílný. Není potřeba v tomhle přiblížení uvažovat s ostatními planetami ani působením Galaxie |
|
citace 10.6.2023 - 01:56 - milantos:
vdaka za vysvetlenie |
|
