Opportunity - průběh letu
Zpět na hlavní článek
Část 48 - Prosinec 2007
Předchozí průběh letu
1370. solu se Opportunity zakousla do kamene "Smith 2". Mikroskop
zhotovil snímky, na nichž byl sledován prach ulpívající na optice přístroje.
Rentgenový spektrometr měřil obsah argonu v atmosféře. Další den byl
opět zahájen monitorování oblaků navigační kamerou.
Vrtání kamene bylo sledováno velmi napjatě. Měla se poprvé vyzkoušet nová
procedura, která byla vyvinuta poté, co selhaly dva řídící prvky vrtačky RAT.
Operace dopadla úspěšně a v kameni byla vyhloubena asi 1 mm hluboká
díra. Původně se uvažovalo s hloubkou 2 mm, ale postupem "Grind Scan"
se nepodařilo přiložit hlavu přesně na povrchu. Koncový vypínač, který měl
hlásit dotyk s kamenem patrně vinou otřesu zareagoval poněkud dříve.
1371. solu pořizovala Opportunity plně barevné snímky cíle "Smith 2".
Panoramatická kamera nakonec zhotovila šestý díl panoramatu "Pettijohn".
Denní výroba elektrické energie zůstala na poměrně slušné úrovni 638 Wh/sol,
což je dobrým příslibem do budoucna.
1372. solu zkoumala Opportunity pomocí panoramatické kamery oblohu při
vysokém slunci. Intenzivně se věnovala měření obsahu prachu v ovzduší a
navigační kamera skenovala oblačnost. Panoramatická kamera zhotovila několik
náhodných záběrů oblohy pro kalibrační účely.
1373. solu nejprve zhotovil mikroskop stereoskopické snímky kamene
"Smith 2". Panoramatická kamera kontrolovala stav vrtačky a především
vrtacích zubů a poté barevně fotografovala "Smith 2". S objektivem
obráceným vzhůru pořídil mikroskop několik záběrů, aby zkontroloval stav
zaprášení optiky. Navigační kamera skenovala oblohu a hledala oblaka.
1374. solu (2007-12-05) se mimo měření
atmosférického prachu konal lov na oblaka navigační kamerou. Oblohu pozorovala
i panoramatická kamera.
1375. solu byl na plošku "Smith 2" umístěn rentgenový spektrometr
a po přeletu spojovací družice Mars Odyssey zahájil analýzu horniny. Příštího
rána, poté co solární baterie začaly produkovat energii, Opportunity sledovala
navigační kamerou oblačnost.
1376. solu bylo na programu komplexní měření atmosférického prachu a
skenování oblohy navigační kamerou, která pátrala po mracích.
1377. solu otočil rover do pracovní polohy Mössbauerův spektrometr a na
stejném místě "Smith 2" zahájil měření. Opportunity zhotovila kalibrační
snímky a první část panoramatického pohledu na horní palubu. Úvodní série
představovala 23 obrázků v různých směrech. Panoramatická kamera
sledovala oblohu při vysoko stojícím slunci a navigační kamera hledala oblaka.
1378. solu restartovala Opportunity Mössbauerův spektrometr a pokračovala
v rozboru horniny. Panoramatická kamera pořídila druhou sérii panoramatického
obrazu paluby (29 záběrů). Navigační kamera opět fotografovala oblačnost
a panoramatická kamera snímala oblohu pro kalibrační účely.
1379. solu pokračoval sběr dat Mössbauerovým spektrometrem na ploše
"Smith 2". Dále byl na programu třetí díl panoramatu horní paluby sestávající
z 29 jednotlivých políček. Ráno jako obvykle skenovala navigační kamera
oblačnost a monitorovala prach na kamerovém stožáru.
Statistika překonané vzdálenosti se ani další týden nezměnila a od posledního
pohybu v 1329. solu zůstávala na hodnotě 11584.32 m. Další přesun
se ale již intenzivně připravuje. Měl by směřovat k nejnižšímu pásu světlejších
hornin obepínajících kráter "Victoria". Původně se uvažovalo s tím, že se
rover spustí přímo dolů k cíli "Ronov", nacházejícímu se v pásu "Lyell".
Když ale navigátoři spočítali potřebnou trasu, zjistili, že na cestě by se
rover dostal na svah o sklonu až 25°, což je více než povolují bezpečnostní
pravidla. Proto byl vybrán náhradní objekt průzkumu, výchoz hornin "Newell".
Vede k němu sice komplikovanější cesta, která si vyžádá asi dva dny
příprav, ale sklon terénu by měl být pod 20°. Jakmile dorazí vozítko
na nové stanoviště, přijde na řadu opět několikatýdenní geologický průzkum.
Prozatím poslední údaje o efektivitě fotovoltaických panelů z tohoto dne
udávaly, že za jeden místní den (sol) vyprodukovaly slušných 601 Wh.
1380. solu byla na programu přehlídka oblačnosti navigační kamerou.
1381. solu (2007-12-12) studovala panoramatická
kamera oblohu při nízkém slunci a rentgenový spektrometr měřil obsah argonu
v atmosféře. Ráno sledovala navigační kamera oblačnost na Marsu.
1382. solu složila Opportunity mechanický manipulátor a přejela 6.89 m
k vrstvě Lyell, nejspodnější vrstvě tzv. "okraje vany", kde se nalézá rozmezí
mezi původní úrovní terénu a nánosy vyvržených hornin, které se usadily po
gigantické explozi, která má na svědomí vznik kráteru "Victoria". Před změnou
polohy a po zastavení zhotovily kamery identifikace překážek snímky terénu.
Pomocí panoramatické kamery byla stanovena přesná poloha metodou precizního
zaměření na slunce, během něhož se koriguje hrubé sledování změn pozice. Oportunity
rozložila robotickou ruku a navigační kamerou pořídila úplné panorama okolí.
Poté, co byla na přelétající družici 2001 Mars Odyssey přenesena aktuální
data, byl rover převeden do módu hlubokého spánku.
1383. solu pořizovala Opportunity snímky oblohy panoramatickou kamerou pro
kalibrační účely. Po rádiové relaci s retranslačním satelitem následoval
opět hluboký spánek. Následujícího rána, bezprostředně poté, co začaly solární
baterie produkovat energii, panoramatická kamera prozkoumala situaci na horizontu.
V krajině pomalu nastupuje podzim. Množství energie produkované fotovoltaickými
články se se sluncem klesajícím k severnímu obzoru snižuje. Dne
2007-11-30 (sol 1368) stálo slunce ještě
přímo nad roverem. Astronomický podzim začal 2007-12-09
a zima převezme vládu 2008-06-25. Sluneční baterie
produkují přibližně 600 Wh/sol. Měření opacity atmosféry udává hodnotu
tau mezi 0.7 a 0.8 a faktor zaprášení solárních panelů je asi 0.8 (1.0 znamená
absolutně čisté plochy).
1384. solu zhotovil mikroskop stereoskopické záběry místa označeného pracovně
"Lyell_1". Jelikož je zkoumané místo značně nerovné, bylo pro jistotu pořízeno
více obrázků, protože bylo pravděpodobné, že některé z nich budou neostré.
Na tentýž bod byl pak přiložen rentgenový spektrometr a po uzavření komunikačního
okna s družicí Mars Odyssey se rozběhly analýzy složení nenarušené horniny,
které zabraly 16.5 hodiny.
1385. solu pořídila panoramatická kamera mozaiku snímků místa "Lyell_1"
a po pravidelné rádiové relaci pokračovaly dalších 7.25 hodiny rozbory
rentgenovým spektrometrem APXS. Na noc byl rover uložen do krátkého hlubokého
spánku.
1386. solu začaly procedury, které směřovaly k pokusu o odvrtání
části materiálu "Lyell_1". V první fázi byla otáčející se vrtací korunka
opatrně přisouvána k povrchu kamene. Jakmile senzory zaregistrovaly změnu
zatížení mechanismu, byl pohyb zastaven. Tento způsob nasazení nástroje na
zkoumaný vzorek je používán od chvíle, kdy definitivně selhalo kontaktní čidlo,
které se spínalo při dotyku s pevným materiálem. Pozdější analýza ukázala,
že tentokrát byl kontakt indikován o několik milimetrů dříve, než se čekalo,
protože se vrtací hlava nepřibližovala k povrchu zcela kolmo. Na další
průběh vrtání příštího dne to ale nemělo žádný vliv.
Ve večerních hodinách měřila Opportunity po dobu 6 hodin obsah argonu
v atmosféře a přešla do krátkého hlubokého spánku. Následujícího jitra
pořizovala panoramatická kamera snímky oblohy s nižším rozlišením.
1387. solu se do povrchu "Lyell_1" zakously zuby vrtačky RAT. Po noci
strávené v módu hlubokého spánku se rover věnoval aktivitám, které jsou
přípravnými experimenty pro chystanou misi
Mars Science Laboratory - Opportunity "hledala"
slunce a určovala přesnou orientaci. Panoramatická kamera pořizovala náhodné
snímky oblohy.
1388. solu (2007-12-19) Opportunity pokračovala
v hloubení kamene "Lyell_1". Robotická ruka pak byla přemístěna do polohy,
kde nepřekážela ve výhledu, a panoramatická kamera a přední kamera HazCam pořídila
snímky opracovaného místa. Do vývrtu byl znovu umístěn rentgenový spektrometr
a po večerní rádiové relaci se rozběhla spektroskopická analýza v trvání
16.5 hodiny. Dalšího rána pátrala navigační kamera po oblačnosti.
Virtuální počítadlo překonané vzdálenosti vykazovalo k dnešnímu dni stav
11591.21 m.
1389. solu pořídila Opportunity panoramatickou kamerou snímky nástrojové
hlavy na manipulátoru a na opracované místo "Lyell_1" přiložila Mössbauerův
spektrometr. Následovalo přibližně 12 hodin analýzy horniny.
Při plánování činnosti je typický sol rozdělen na několik bloků oddělených
přestávkami. První (z plánovacího hlediska) blok začíná v době, kdy
slunce stojí vysoko na obloze a ovzduší je nejteplejší. V těchto chvílích
se provádí nejvíce nejnáročnějších operací - popojíždí se v terénu,
manipuluje se rukou atp. Následující přestávka slouží k zotavení baterií
za příznivých světelných podmínek. Pozdě odpoledne je rover probuzen a spouští
se tzv. blok Odyssey. Jeho hlavní částí je komunikace s prolétající spojovou
družicí, ale jisté aktivity se uskutečňují i před začátkem a po konci komunikačního
okna. Dále je rover na noc obvykle vypojen nebo přechází do hlubokého spánku, kdy
se vypíná prakticky veškerá spotřeba elektřiny na palubě.
Dalšího rána se rover automaticky probouzí, jakmile fotovoltaika začne produkovat
dostatek energie. Následující blok aktivit zahrnuje jednu nebo dvě nenáročné činnosti
a v další pauze se opět dobíjejí akumulátory. Jestliže není dostatek proudu,
je ranní činnost vynechána. Poslední pravidelnou činností je spojení se Zemí přímou
cestou v pásmu X. Tato doba se využívá k paralelnímu snímkování. Pak
už přichází na řadu program nového solu.
Ráno 1390. solu sledovala panoramatická kamera horizont. Rover znovu nastartoval
Mössbauerův spektrometr a dalších 12 hodin sbíral data ze stejného místa.
Panoramatická kamera zhotovila mozaiku 13x1 políček cíle "Lyell_1" a navigační
kamera se orientovala na slunce v rámci ověřovacích experimentů před misí
Mars Science Laboratory. V noci absolvovalo
vozítko krátkodobý hluboký spánek.
Jakmile ráno 1391. solu začaly sluneční baterie produkovat energii, prozkoumala
Opportunity stav prachu v ovzduší a prohlédla nánosy na kamerovém stožáru.
I tento den bylo 12 hodin věnováno rozboru horniny Mössbauerovým přístrojem.
Navigační kamera zhotovila pás 5x1 obrázků a po skončené telekomunikační relaci
s družicí Mars Odyssey byla převedena do zkráceného hlubokého spánku.
Mössbauerův spektrometr byl hlavním přístrojem i 1392. solu. Kromě obvyklého
dvanáctihodinového měření složení kamene se dostalo na mozaiku 4x1 snímků svahu
pod roverem s cílem pojmenovaným "Gilbert". Noc prožila Opportunity
v hlubokém spánku.
Krátce po probuzení 1393. solu monitorovala Opportunity atmosférický prach
a zhotovila kamerou PanCam první část mozaiky snímků terénu v popředí. Analýzu
horniny se zaměřením na minerály obsahující železo prováděl Mössbauerův spektrometr
dalších 12 hodin.
Po ranní kontrole prachu v ovzduší se 1394. solu věnovala panoramatická
kamera kompletaci druhé části mozaiky terénu před přídí. Panoramatická kamera
studovala okolí v poledních hodinách a Mössbauerův spektrometr - jako po
několik předchozích dnů, ale tentokrát již naposled - 12 hodin shromažďoval
spektra z cíle "Lyell_1".
1395. sol (2007-12-27) začal obdobně jako předchozí
den. Opportunity měřila zaprášení atmosféry a navigační kamera se pokoušela zachytit
oblačnost. Robotická ruka byla přemístěna tak, aby nepřekážela ve výhledu kamerám
HazCam. Panoramatická kamera pořídila plně barevné snímky místa "Lyell_1". Na vývrt
v kameni se pak zaměřil mikroskop, který zhotovil sadu stereoskopických obrázků.
Práce na tomto místě byly tímto skončeny a do hledáčku se dostalo druhé zajímavé
místo "Lyell_2". Nejprve se na ně přemístil rentgenový spektrometr a po přeletu
retranslační družice se rozběhlo sedmnáctihodinové měření Mössbauerovým spektrometrem.
Dalšího rána bylo v plánu měření atmosférického prachu a zhotovení orientačních
obrázků oblohy panoramatickou kamerou.
Mikroskopické snímky byly uspořádány do dvou řad po dvou snímcích - podobně jako
čtyři tabulky ve čtvercovém okně. Opportunity pořídila 14 jednotlivých snímků
z různých vzdáleností. Jelikož má objektiv mikroskopu pevnou ohniskovou délku
a neopracovaný povrch je nerovný, je možno zachytit na sérii snímků z různých
výšek povrch s dostatečnou ostrostí. Obvykle se zhotovuje pět sérií
v různých výškách. Tentokrát se postupovalo tak, že byl zhotoven jeden snímek
z největší a jeden z nejmenší vzdálenosti a po čtyřech obrázcích ve třech
meziúrovních.
1396. solu umístila Opportunity po skončené rádiové relaci s družicí Mars
Odyssey rentgenový spektrometr APXS na bod "Lyell_3" a pak byla převedena do módu
hlubokého spánku.
1397. solu ráno, poté co sluneční baterie nasbíraly dostatek energie, zhotovila
panoramatická kamera mozaiku 2x1 záběrů místa označeného "drive target 1
{=cíl jízdy číslo 1}" a další zcela barevné snímky cíle přezdívaného
"Walcott", což je drsné místo na vrstvě "Steno". Průzkumem terénu v nižších
patrech se připravuje rover k dalšímu přesunu do větší hloubky a jsou vybírány
vhodné objekty pro budoucí geologický průzkum. Po odvysílání dat na retranslační
satelit se Opportunity věnovala asi 17 hodin analýze cíle "Lyell_3" rentgenovým
spektrometrem.
1398. solu zhotovil rover mozaiku 2x1 snímků ze směru označeného "drive
target 2". Na noc bylo zařízení opět převedeno do hlubokého spánku.
Denní náplň práce roveru je pochopitelně bohatší, než se v tomto přehledu
uvádí. K běžným činnostem mj. patří ranní přímá rádiová relace se Zemí
přes vysokoziskovou anténu, večerní spojení v pásmu UHF s družicí Mars
Odyssey a měření opacity atmosféry na snímcích panoramatické kamery.
1399. solu zhotovovala panoramatická kamera fotografie oblohy ke kalibračním
účelům a zkoumala situaci na horizontu. Pomocí kamer identifikace překážek byl
zkontrolován stav vrtací hlavy a kartáče na brusce RAT. Brusku si obdobně prohlédla
i panoramatická kamera. Opotřebení se skoro nezměnilo a vrtačka je i nadále
použitelná. U Mössbauerova spektrometru byla objeveno zrnko zeminy nalepené na
dotykovém čidle, jeho velikost nebyla ale taková, že by mohlo zásadně ovlivnit
práci zařízení. Mössbauer byl vložen do zahloubení vyrobeného v místě "Lyell_1"
a celkem 11.25 h shromažďoval spektrum materiálu. Část noci prožil rover
ve stavu hlubokého spánku.
Analýzy horniny pomocí Mössbauerova spektrometru jsou stále časově náročnější.
Přístroj ozařuje zkoumaný materiál paprsky vycházejícími z radioaktivního zdroje,
jehož základem je kobalt 57. Tento izotop má poločas rozpadu 271.8 dní.
Jelikož od startu sondy již uplynulo více než 1640 pozemských dní, což je
asi šestkrát více než činí poločas rozpadu, znamená to, že intenzita paprsků
poklesla asi na 1.5% původního stavu. Aby se získal dostatečně průkazný obraz
složení horniny (především sloučenin železa), je nutno v současné době sbírat
spektrum po dobu několika desítek hodin. Minimální doba analýzy je asi 60 hodin.
Následující průběh letu (v hlavním článku)
|