Opportunity - průběh letu

Část 40 - Duben 2007

1133. solu pokračoval rover ve třídimenzionálním snímkování "Valley Without Peril" z druhé pozice. Kromě toho se uskutečnilo rutinní dálkové pozorování.

1134. solu popojel rover ke světlému místu, nacházejícímu se mezi dvěma tmavšími pruhy navátými větrem. Zde bylo v plánu pořídit mikroskopické snímky a provést analýzu rentgenovým spektrometrem. Ve třech různých časech pořídila panoramatická kamera snímky, které měly být použity k fotometrickým měřením.
Celková překonaná vzdálenost činila k tomuto dni 10373.19 m.

1135. solu použila Opportunity mikroskop a prozkoumala půdní vzorek "Salamanca", nacházející se na světlém poli mezi tmavými navátými pruhy.

1136. solu byl mikroskopem prozkoumán druhý půdní vzorek, nazvaný "Sevilla". Infračervený spektrometr pozoroval terén před přídí a panoramatická kamera fotografovala stopy kol.

1137. solu popojel rover o 35 m doprostřed větrného pruhu a pořídil snímky panoramatickou kamerou jako část fotometrického experimentu. Kromě toho proběhla zkouška opraveného programu řídícího pohyb vozítka. Rover zaznamenal jistý problém během 1114. solu, kdy software zvolil špatnou trasu jízdy.

1138. solu dokončil infračervený spektrometr přehlídku terénu před vozítkem. Panoramatická kamera pořizovala barevné záběry a zhotovila další záběry pro fotometrická měření.

1139. solu (2007-04-08) prováděla Opportunity dálkový průzkum tmavých pruhů zeminy, nacházejících se na severní straně kráteru "Victoria". Rover pak zhotovil stereoskopické snímky cílů "Palencia" a "Pontevedra". Následně rozložil robotickou ruku do polohy příhodné k analýze atmosférického argonu rentgenovým spektrometrem a zahájil sběr dat. Panoramatická kamera snímkovala stopy kol. V průběhu dne byly systémy roveru na jistou dobu uloženy do krátkého hlubokého spánku. Po probuzení se navigační kamera pokusila zachytit oblačnost a navigační kamera fotografovala oblohu.

1140. solu pokračoval dálkový výzkum tmavých pásů a rover přiložil rentgenový spektrometr na půdu. Panoramatická kamera uskutečnila některé fotometrické experimenty a přes 13 barevných filtrů fotografovala objekt "Zamora". Stejný cíl zkoumal i infračervený spektrometr a přidal ještě měření tepelného vyzařování neporušené půdy za zádí. Na závěr přešel rover do fáze hlubokého spánku.

Dálkový průzkum zajímavých tmavých pruhů pokračoval i 1141. solu. Panoramatická kamera pořídila několik záběrů kvůli měření albeda (světelné odrazivosti). Infračervený spektrometr stanovil tepelné emise v sedmi bodech na obloze a v terénu. Dříve než přišel čas navázet spojení s družicí Mars Odyssey, panoramatická kamera zopakovala snímkování pro fotometrické účely. Infračervený spektrometr měřil emise při různém nastavení elevace osy objektivu a pak byl zamířen na kalibrační terč. Po chvíli hlubokého spánku se navigační kamera věnovala fotografování oblačnosti.

Ráno 1142. solu byl zahájen vědecký program pozorováním oblohy a terénu spektrometrem Mini-TES. Rover pak popojel o 31.23 m k druhému stanovišti, nacházejícímu se na tmavém pruhu půdy. Navigační kamera vyfotografovala místo příštího průzkumu přístroji na robotické ruce a panoramatická kamera dokumentovala terén ve směru dalšího pohybu a uskutečnila snímkování oblohy kvůli kontrole prašnosti.

1143. solu Opportunity opět popojela, tentokrát jen o 2.21 m. Panoramatická kamera měřila hodnotu tau atmosféry (stav zaprášení) a infračervený spektrometr pozoroval oblohu a terén. Dříve než se zase rover rozjel, pořídila panoramatická kamera barevné snímky cíle "Alicante". Opportunity pak složila ruku a popojela další 3 m. Manipulátor byl opět rozložen a pomocí autonomního počítačového programu byly nástroje umístěny na "Alicante". Nejprve byly zhotoveny mikroskopické snímky povrchu. Pak následovala jen krátká informativní analýzy Mössbauerovým spektrometrem a nakonec se k cíli přiblížil spektrometr APXS. Před začátkem rádiové relace se sondou 2001 Mars Odyssey panoramatická kamera stanovovala stupeň zaprášení atmosféry. Paralelně s přenosem dat mezi Zemí a Marsem pozoroval infračervený spektrometr oblohu a terén. Jakmile zmizela družice za obzorem, zahájil rentgenový spektrometr sběr dat na cíli "Alicante".
Celková překonaná vzdálenost na Marsu dosáhla k dnešnímu dni 10443.41 m.

1144. solu navázal rover na dálkový průzkum tmavých pruhů v terénu. Panoramatická kamera určovala hodnotu tau a spektrometr Mini-TES rutinně pozoroval oblohu a povrch krajiny. Kamera PanCam zhotovila barevné snímky objektu "Avila". Stejný cíl proměřil i infračervený spektrometr. Doba před a během komunikačního okna byla věnována dalším měřením zaprášení atmosféry a infračervených emisí v různých výškách. Rover byl na noc převeden do stavu hlubokého spánku.

V plánu 1145. solu (2007-04-14) byly operace s robotickou rukou. Na půdní vzorek "Alicante" byl přiložen Mössbauerův spektrometr, což mělo být využito jako otestování správné vzdálenosti pro pozdější mikroskopické snímkování struktury materiálu tmavých pruhů na severní straně kráteru. Ke kontaktu ale nedošlo kvůli "malé nesrovnalosti v zacílení". Následkem toho nebyly následně zhotovené snímky správně zaostřené. Řídící tým se proto rozhodl zůstat na místě další dva dny a pozorování zopakovat. Po skončení mikroskopického snímkování byl na místo přiložen rentgenový spektrometr. Měření rentgenovým spektrometrem trvalo asi šest hodin.
Panoramatická kamera fotografovala cíle "Huesca" a "Granada". Dříve než došlo na pravidelnou rádiovou relaci, snímala kamera oblohu kvůli stanovení opacity atmosféry (hodnota tau). V průběhu spojení s retranslační družicí Mars Odyssey měřil infračervený spektrometr tepelné vyzařování oblohy a terénu. Během dne se uskutečnila celkem čtyři měření tepelné setrvačnosti v rozdílnou denní dobu.

1146. solu vyměnil rover nástroje a po 12 hodin analyzoval povrchový materiál Mössbauerovým spektrometrem. Panoramatická kamera pozorovala oblohu v době, kdy stálo slunce vysoko nad obzorem a navigační kamera zhotovovala snímky, které měly posloužit jako podklad pro umístění měření infračervených emisí. Panoramatická kamera pak fotografovala cíle "Cordoba" a "Colmenero". Spektrometr Mini-TES uskutečnil měření oblohy a terénu v sedmi různých bodech a panoramatická kamera se věnovala stanovení opacity atmosféry.

Ráno 1147. solu nejprve pozorovala panoramatická kamera oblohu a obzor. Rover pak znovu nastartoval na 12 hodin Mössbauerův spektrometr. Infračervený spektrometr pilně shromažďoval data při malých elevacích objektivu a dostalo se i na obvyklé stanovení emisí z oblohy a terénu. Přesnost měření byla zase po čase zkontrolována zaměřením na kalibrační terč. Těsně před průletem družice Mars Odyssey se uskutečnila kontrola obsahu prachu v ovzduší pomocí snímků z panoramatické kamery.

Program 1148. solu zahájila panoramatická kamera orientačním snímkováním oblohy. Opakovala se operace, který selhala před několika dny. K povrchu půdy byl nejprve přiložen Mössbauerův spektrometr a do stejné polohy se pak přemístil mikroskop a pořídil detailní snímky místa "Alicante". Stejný vzorek pak byl zkoumán rentgenovým spektrometrem. Rutinně byly sejmuty údaje o tepelných emisích oblohy a terénu a stanovena hodnota tau atmosféry. Další měření opacity proběhlo před průletem družice 2001 Mars Odyssey a v době rádiové relace byl v činnosti infračervený spektrometr. Jakmile se družice schovala za obzorem byl opět aktivován rentgenový spektrometr, který pracoval asi 6 hodin.

Zrána 1149. solu se pokusila navigační kamera zachytit oblačnost. Následně byl na vzorek "Alicante" přiložen Mössbauerův spektrometr a po dobu přibližně 12 hodin sbíral data. Infračervený spektrometr pozoroval oblohu a terén. Panoramatická kamera přes 13 barevných filtrů vyfotografovala cíl "Granada". Před navázáním rádiového spojení byla ještě změřena hodnota tau a paralelně s výměnou informací s družicí Mars Odyssey prováděl infračervený spektrometr další pozorování oblohy a terénu.

Po probuzení 1150. solu nejprve prohlédla Opportunity oblohu panoramatickou i navigační kamerou. Spektrometr Mini-TES rovněž pokračoval ve studiu tepelné setrvačnosti hornin. Rover pak zacouval přibližně 1 m a znovu vyfotografoval přes všechny barevné filtry cíl "Alicante". Pak podnikl dlouhou jízdu o délce 42.79 m směrem k "Tierra del Fuego". Po zastavení byly pořízeny snímky předním párem kamer identifikace překážek HazCam, navigační a panoramatickou kamerou. Průlet spojovací družice měl tradiční doprovodný program, spočívající v měření opacity atmosféry a tepelných emisí oblohy a terénu.
Celková překonaná vzdálenost činila k tomuto dni 10483.20 m.

Na zahájení 1151. solu rover sledoval oblohu, později i za "vysokého" slunce. Infračervený spektrometr pořídil obvyklou sérii měření v sedmi bodech a bezprostředně poté prozkoumal situaci před přídí. Terén před vozítkem pak zdokumentovala i panoramatická kamera ve všech možných vlnových pásmech.

1152. solu (2007-04-21) se panoramatická kamera věnovala snímkování okolí včetně barevných obrázků cíle "Jaen". Infračervený spektrometr pozoroval objekty "Badajoz", "Castellon", "Coruna", "Rioja" a "Jaen". Rentgenový spektrometr měřil obsah atmosférického argonu. Panoramatická kamera pak fotografovala oblohu a navigační kamera se opět pokusila zachytit oblačnost.
Během solů číslo 1051 a 1052 potkala rover příjemná událost. Po dlouhé době se dostal do silnějšího větrného poryvu, který odstranil část prachových nánosů na solárních článcích. Jejich výkon se rázem zvětšil přibližně o 75 Wh za sol.

1153. solu složila Opportunity mechanickou ruku a přejela do první pozice, z níž proběhne stereoskopické snímkování terénu. Panoramatická a navigační kamera uskutečnily snímkování na závěr jízdy. V noci byla odvysílána data na prolétající družici Mars Odyssey.

1154. solu proběhla série měření tepelných emisí z oblohy a terénu. Panoramatická kamera rutinně snímkovala oblohu a navigační kamera pokračovala v pátrání po oblačnosti.

1155. solu bylo zahájeno snímkování první série stereoskopických snímků mysu "Cape St. Vincent". Rover pak složil robotickou ruku a popojel asi 6 m severozápadním směrem do druhé pozice určené ke stereoskopickému snímkování. Po zastavení byl manipulátor IDD opět rozložen a navigační a panoramatická kamera uskutečnily povinnou sérii orientačních snímků. Navigační kamera se rovněž věnovala snímkování oblačnosti a prachových nánosů na kamerovém stožáru. I tuto noc se uskutečnilo rádiové spojení s retranslační družicí 2001 Mars Odyssey.
Celková překonaná vzdálenost dosáhla k dnešnímu dni 10509.41 m.

1156. solu pozoroval infračervený spektrometr kalibrační terč a následně prováděl dlouhodobé měření tepelného vyzařování oblohy. Další objektem průzkumu byly cíle "Melilla" a "Canarias". Panoramatická kamera zhotovila snímky před západem slunce a pak fotografovala oblohu. Navigační kamera opět pozorovala oblaka.

1157. solu (2007-04-26) zhotovovala panoramatická kamera sérii snímků stereoskopického zobrazení mysu "Cape St. Vincent" z pozice "pravého oka". Rover pak složil robotickou ruku a popojel kolem 38 m směrem ke kameni "Granada". Mechanická ruka byla pak opět rozložena a následovalo obrazové zdokumentování nového stanoviště navigační a panoramatickou kamerou. V noci proběhla rádiová relace s retranslační družicí 2001 Mars Odyssey.

1158. solu se snažila navigační kamera vyfotografovat oblaka a infračervený spektrometr a panoramatická kamera studovaly terén před přídí.

1159. solu nejprve panoramatická kamera pořizovala orientační snímky oblohy a pak studovala situaci na obzoru. Infračervený spektrometr podnikl obvyklou sérii měření tepelných emisí oblohy a terénu v sedmi různých bodech.
Během dne bylo zaznamenáno další zvýšení výroby elektrické energie zásluhou větru, který opět částečně očistil prach z povrchu fotovoltaických článků. Produkce energie nyní činila 800 Wh/sol.

1160. solu byl cíl "Granada" fotografován panoramatickou kamerou. Opportunity pak složila mechanickou ruku a řízena novým navigačním softwarem "D-star" zkušebně objela kámen "Granada". Jízda měřila asi 15 m. Rover pak rozložil robotickou ruku IDD a kamerou zdokumentoval cestu, kterou projel.
Prověrka programu D-star skončila naprostým úspěchem. Aby se vyloučila možnost jakékoliv kolize, byly všechny kameny na předpokládané trase označeny jako nebezpečné, ačkoliv by je rover dokázal bez problémů přejet. To byl případ cíle "Granada"; místo, kam měl rover dojet, se nacházelo na opačné straně kamene. V běžném případě by se řídící tým nerozpakoval vést trasu přímo přes něj, tentokrát vozítko kámen poslušně objelo.

1161. solu dokončila panoramatická kamera průzkum terénu v popředí. Infračervený spektrometr Mini-TES pozoroval oblohu a poté cíl "Malaga". Panoramatická kamera zhotovovala snímky objektu "Granada" a pak se uskutečnilo studium obsahu argonu v atmosféře rentgenovým spektrometrem.

Následující průběh letu

Opportunity - průběh letu

Část 40 - Duben 2007

Fotogalerie

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Verze pro tisk